Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, podmiňuje navýšení klimatického cíle EU do roku 2030, navrženého Evropskou komisí, změnou klíče pro rozdělení zátěže na jednotlivé země EU. Staví se tak do cesty své bývalé člence a současné předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, ale i německé kancléřce, Angele Merkelové, která navýšení cíle před dvěma týdny podpořila.
V návrhu svého pozičního dokumentu se původně Křesťanskodemokratická unie (CDU) a její bavorská část, Křesťanské sociální unie (CSU), stavěly proti přijetí ambicióznějšího cíle ostřeji, ve finální verzi dokumentu byla však vyjádření formulována mírněji. Původní třináctistránkový návrh pozičního dokumentu k tématu ochrany klimatu obsahoval ihned na začátku jasné prohlášení, které se stavělo proti navýšení klimatického cíle EU.
<blockquote>„Zvýšení klimatického cíle EU do roku 2030 bez změny existujícího klíče k rozdělení zátěže [na jednotlivé země] odmítáme,“ <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/green-deal-erhoehung-der-eu-klimaziele-bundestagsfraktion-stellt-sich-gegen-merkel/25813342.html?share=twitter">uváděl návrh dokumentu, který měl k dispozici list Handelsblatt</a>.</blockquote>
Současný cíl EU ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030  je nastaven na 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Zvýšení cíle na alespoň 50 %, ideálně na 55 % je nedílnou součástí tzv. Green Deal neboli „zelené dohody“, kterou Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">představila na konci loňského roku</a>.
Von der Leyenová je odhodlána držet se dohody i přes pandemii onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem a její hospodářské důsledky. Svou podporu pro navýšení cíle <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">vyjádřila na konci dubna na Petrohradském klimatickém jednání i Angela Merkelová</a>.
<figure id="attachment_80231" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1620px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg"><img class="size-full wp-image-80231" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg 1620w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-800x534.jpg 800w" alt="Ursula von der Leyen, zdroj: Europarl.europa.eu" width="1620" height="1081" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ursula von der Leyen, zdroj: EU</figcaption></figure>
<h2>Mírnější formulace, přetrvávající obavy</h2>
Strany CDU/CSU, jichž byla ještě přibližně před rokem samotná von der Leyenová členem, však s ohledem na navýšení cíle zmiňují obavy, že by tento krok mohl Německu přinést značné konkurenční nevýhody. Strany uvádí, že cíle v oblasti klimatu by neměly být stanoveny bez uvážení technické a finanční proveditelnosti, ale měly být stanoveny se smyslem pro realitu. Jeho navýšení představitelé stran připouštějí pouze za podmínky přehodnocení klíče k přerozdělení zátěže na jednotlivé země EU.
<blockquote>„Při navýšení cíle EU v oblasti klimatu požadujeme, aby byla zátěž v Evropské unii spravedlivě rozložena. Naši evropští partneři musí přispívat k dosažení cíle v oblasti klimatu srovnatelným úsilím,“ uvádí stanovisko, které strany přijaly v úterý večer.</blockquote>
S navýšením cíle EU na 55 % by znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %, jelikož cíle jednotlivých členských zemí jsou spojeny s jejich ekonomickou silou.
Ve svém stanovisku se strany zároveň zasazují o ochranu energeticky náročných odvětví před konkurencí ze zemí s nižšími požadavky na ochranu klimatu. Příslušná pravidla by měla podle dokumentu pokračovat a měla by být posílena. Ochrana musí zahrnovat také středně velká průmyslová odvětví. Nové pokyny EU pro státní podporu by měly v některých odvětvích i nadále umožňovat kompenzaci ceny elektřiny v Německu.
Německá vláda o této problematice jedná s Komisí EU měsíce, zájmem Komise je totiž výrazně snížit kompenzaci za dodatečné náklady na elektřinu spojené s obchodováním s emisemi.
Ceny elektřiny mají zásadní význam pro zachování průmyslových hodnotových řetězců. „Usilujeme proto o zavedení evropské průmyslové ceny elektřiny,“ uvádí se v dokumentu.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg"><img class="size-full wp-image-13834" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z-512x341.jpg 512w" alt="průmyslové emise" width="640" height="426" /></a>
<h2>Odborníci obavy sdílejí</h2>
<blockquote>„Cíl EU ve výši 55 % do roku 2030 by znamenal, že by emise musely být sníženy asi dvakrát tolik, než bylo dosaženo v letech 2005 až 2018,“ uvedl Marc Oliver Bettzüge, ředitel Institutu energetické ekonomiky kolínské univerzity.</blockquote>
Na úrovni EU by to zhruba zdvojnásobilo ambice, jak ve srovnání s minulostí, tak ve srovnání se současným 40% cílem. Dokonce ani v případě současného cíle není jasné, jak přesně by měl být implementován a financován, uvedl Bettzüge.
<blockquote>„Pro přísnější cíle rozhodně neexistuje komplexní základ jejich možného provedení, Německo by bylo jako jeden z mála členských států s vysokým podílem průmyslové výroby nadproporcionálně ovlivněno navýšením cíle,“ dodává Bettzüge, podle kterého je proto nevyhnutelné přemýšlet o sdílení zátěže napříč EU.</blockquote>
Dle Grahama Weale z Porúrské univerzity v Bochumi Evropa dosáhla svého cíle 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 jen díky zhroucení těžkého průmyslu ve východní Evropě a snížení hospodářského růstu vlivem finanční krize v roce 2009.
<blockquote>„Snížení emisí o dalších 20 % za pouhých deset let místo třiceti je velká výzva,“ uvedl Weale.</blockquote>
Před tím, než bude stanoven ještě ambicióznější cíl, je třeba nejprve ověřit, zda Evropa může dosáhnout již tak ambiciózního 40% cíle. Fakta nejsou „povzbudivá“ dodává Weale a odkazuje na dosud nezveřejněnou studii Centra pro environmentální politiku, zdroje a energii (Cure) Porúrské univerzity.

Německo

Německá vládnoucí strana podmiňuje přijetí přísnějšího klimatického cíle vyšším příspěvkem ostatních zemí EU

Podle <a href="https://www.eni.com/en-IT/media/press-release/2020/02/long-term-strategic-plan-to-2050-and-action-plan-2020-2023.html">strategického plánu</a> energetické společnosti <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/podcasts/focus/022520-sustainable-hydrogen-prices-pathways-policies">Eni</a> bude v roce 2050 zemní plyn tvořit 85 % jejich celkové těžby. Společnost plánuje do roku 2030 dosáhnout nulových čistých emisí během svých upstream aktivit, tedy například průzkumu a těžby. Zároveň chce firma do roku 2050 dosáhnout 80% snížení čistých emisí skleníkových plynů, a to včetně emisí vyprodukovaných jejími produkty během celého životního cyklu. 
<h2>Vrchol těžby Eni bude v roce 2025</h2>
Podle dlouhodobého strategického plánu společnosti Eni do roku 2050 dojde v roce 2025 k dosažení vrcholu její <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eia-produkce-ropy-plynu-usa-roste-prestoze-pocet-vrtu-klesa">těžby</a> ropy a zemního plynu, který bude následovaný poklesem, a to zejména v případě ropy. Do roku 2025 tedy bude těžba těchto fosilních paliv růst průměrně o 3,5 % ročně a dosáhne zhruba 2,3 milionů barelů ropného ekvivalentu denně (boe/d). V loňském roce těžba ropy a zemního plynu Eni dosáhla průměru 1,87 milionu boe/d.
V roce 2030 se bude zemní plyn na celkové těžbě podílet ze 60 % a v roce 2050 z 85 %. Zároveň společnost plánuje do roku 2030 dosáhnout nulových čistých emisí během svých upstreamových aktivit, tedy průzkumu a těžby. Do roku 2050 pak chce Eni dosáhnout 80% <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">snížení emisí</a> skleníkových plynů svých energetických produktů a snížit svou emisní intenzitu o 55 % ve srovnání s rokem 2018.
<blockquote>„Strategie, kterou dnes oznamujeme, představuje pro Eni zásadní krok. … Navrhli jsme strategii, která kombinuje ekonomickou a environmentální udržitelnost a dosáhli jsme toho díky vytvoření akčního plánu založeného na interně vyvinutých technologiích, které umíme implementovat.“ 
Claudio Descalzi, CEO Eni </blockquote>
<h2>Investice budou putovat do obnovitelných zdrojů, plynových elektráren a CCS</h2>
Ke snížení emisí Eni má dojít především zvyšováním instalovaného výkonu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-evropskych-vetrnych-elektraren-prekrocil-loni-hranici-200-gw">obnovitelných zdrojů elektřiny</a>. Do roku 2023 na 3 GW a na více než 55 GW do 2050. Kromě toho chce ovšem firma investovat do elektráren spalujících <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/montel-analytici-predpokladaji-ze-prebytek-zemniho-plynu-evrope-bude-narustat">zemní plyn</a> společně s projekty zachycování a uskladňování CO2 (CCS).
V sektoru downstreamu Eni plánuje významně rozšířit své biorafinační kapacity na více než 5 milionů tun ročně. Současné rafinérie by tak byly přeměněny na zařízení vyrábějící vodík, methanol a biometan z odpadů.
<h2>Kapitálové náklady Eni budou klesat</h2>
V důsledku snižování své uhlíkové stopy Eni očekává, že kapitálové náklady (CAPEX) v nadcházejících dekádách poklesnou. V loňském roky firma investovala 7,7 miliardy euro (přibližně 196,8 miliard korun), přičemž většina byla investována v upstream sektoru.
<blockquote>„Některá odvětví podnikání jsou méně kapitálově náročná a je proto rozumné očekávané kapitálové náklady snížit.“ 
Massimo Mondazzi, CFO Eni</blockquote>

Emise CO2

Eni chce do roku 2050 snížit své emise skleníkových plynů o 80 %

Generální ředitel společnosti British Petroleum (BP), Bernard Looney, představil nové směřování ropného giganta. Cílem společnosti bude dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Ročně tak bude muset BP nahradit ekvivalent zhruba 400 milionů tun emisí CO2 vypuštěných při těžbě a zpracování ropy. K dosažení cíle mají společnosti pomoci například investice do technologií zachytávání uhlíkových emisí.
Nový generální ředitel společnosti BP Bernard Looney, který tento měsíc vystřídal  na postu Boba Dudleyho, <a href="https://www.theguardian.com/business/2020/feb/12/bp-sets-net-zero-carbon-target-for-2050">oznámil ambiciózní cíl ropné společnosti</a> snížit do roku 2050 svoji uhlíkovou stopu. V následujících 30 letech by BP měla dosáhnout uhlíkové neutrality, což pro ni bude znamenat, že každoročně sníží emise skleníkových plynů o více, než vyprodukuje například celé Spojené království.
<blockquote>„Světový uhlíkový rozpočet je omezený a rychle dochází, potřebujeme přechod na čistou nulu. Všichni chceme spolehlivou a cenově dostupnou energii, ale to už nestačí. Musí být také čistší. Aby toho bylo dosaženo, bude třeba investovat biliony dolarů do změny světového energetického systému,“ uvedl Bernard Looney ve svém prohlášení.</blockquote>
Společnost BP tak následuje <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">další velké ropné firmy se stanoveným cílem</a>, kterým chtějí snížit svůj příspěvek ke klimatickým změnám. Současné emise skleníkových plynů z činností BP odpovídají ročně ekvivalentu emisí 55 milionů tun CO2. Dalších zhruba 360 milionů tun CO2 je ekvivalentem ropných produktů a plynu společnosti.
<blockquote> „Správní rada podporuje ambice Bernarda a jeho týmu. Cílit na uhlíkovou neutralitu není správná věc pouze pro společnost BP, je to správná věc pro naše akcionáře a pro celou společnost,“ uvedl předseda správní rady Helge Lund.</blockquote>
<h2>10 ambiciozních cílů BP k uhlíkové neutralitě</h2>
Pět cílů, které mají pomoci dosáhnout <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/uhlikova-neutralita-jedna-mnoha-zmen-ovlivnujici-soucasnou-energetiku">uhlíkové neutrality</a> společnosti BP:
<ol>
<li>Uhlíková neutralita z činností BP do roku 2050 nebo dříve.</li>
<li>Uhlíková neutralita ve výrobě ropy a plynu do roku 2050 nebo dříve.</li>
<li>50% snížení uhlíkové náročnosti produktů, které společnost BP prodává, do roku 2050 nebo dříve.</li>
<li>Instalace měření metanu ve všech hlavních závodech na zpracování ropy a zemního plynu do roku 2023 a snížení metanové náročnosti provozu o 50 %.</li>
<li>Zvyšování podílu investic do neropných a neplynárenských podniků.</li>
</ol>
Pět cílů, které mají pomoci dosáhnout uhlíkové neutrality celému světu:
<ol>
<li>Aktivnější obhajoba politik, které podporují uhlíkovou neutralitu, včetně stanovení ceny uhlíku.</li>
<li>Další motivace pracovní síly společnosti BP k dosažení cílů a jejich mobilizace k obhajobě uhlíkové neutrality.</li>
<li>Nastavit nová očekávání ve vztazích s obchodními sdruženími.</li>
<li>Zaměřit se na získání uznání v oblasti transparentnosti a podávání zpráv, včetně podpory doporučení TCFD.</li>
<li>Založit nový tým, který pomůže zemím, městům a velkým společnostem s dekarbonizací.</li>
</ol>
<h2>Někteří cíl vítají, jiní kritizují</h2>
Nové zelenější cíle společnosti BP rozdělily environmentální skupiny. Některé ambice BP uvítaly, další však kritizují neexistenci jasné strategie.
<blockquote>„Závazek uhlíkové neutrality společnosti BP vypadá jako pokus o získání nových pozitivních titulků nového generálního ředitele. Je v něm ale jen málo prostředků,  jak těchto velkých cílů dosáhne,“ uvedl Murray Worthy, ze společnosti Global Witness.</blockquote>

Nový generální ředitel chce BP do roku 2050 uhlíkově neutrální

Mezinárodní energetická agentura (<a href="https://www.iea.org/news/oil-and-gas-industry-needs-to-step-up-climate-efforts-now">IEA</a>) zveřejnila zprávu s názvem <a href="https://www.iea.org/reports/the-oil-and-gas-industry-in-energy-transitions#key-findings">Oil and Gas Industry in Energy Transitions</a>, podle které plynárenské a ropné společnosti čelí zlomové výzvě v podobě transformace energetického sektoru. Ze zprávy vyplývá, že záleží pouze na společnostech, jak se této výzvě postaví a zda včas zareagují, přičemž je zde několik činností, kterými mohou přispět k dosažení této transformace. 
Podle zprávy IEA týkající se ropných a plynárenských společností v období energetické transformace by selhání včas snížit své <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">emise</a> skleníkových plynů mohlo snížit jejich dlouhodobou ziskovost a přijatelnost pro společnost. Proto ropný a plynárenský sektor musí jasně říct, co pro ně transformace energetického sektoru znamená a jak mohou přispět k jejímu urychlení.
<blockquote>„Každá energetická společnost bude přechodem na čistou energetiku ovlivněna. Každá část průmyslu musí zvážit, jak bude reagovat. Nedělat nic jednoduše není možností.“ 
Fatih Birol, výkonný ředitel IEA</blockquote>
<figure id="attachment_80317" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="size-full wp-image-80317" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-512x274.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-768x410.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-725x387.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/IEA-emise-800x428.png 800w" alt="" width="960" height="513" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová primární energie, výroba elektřiny, konečná spotřeba energie, emise CO2 dle paliv. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Je nutné více investovat mimo hlavní oblasti zájmu</h2>
Investice do nízkouhlíkových aktivit jsou podle IEA velice nízké. Ropné a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli">plynárenské</a> společnosti investují méně než 1 % celkových kapitálových nákladů mimo jejich hlavní oblasti zájmu. Zároveň neexistuje žádný náznak toho, že by se tento trend měl v brzké době výrazně změnit. Společnosti, které jsou v tomto ohledu nejaktivnější průměrně vynakládají kolem 5 % na projekty mimo jejich hlavní oblast zájmu.
Největší takové výdaje představují fotovoltaické a větrné elektrárny. Některé společnosti se pak rozhodly přesunout do jiných oblastí a pořídily si již existující podniky zabývající se například distribucí elektřiny, dobíjením elektromobilů, bateriemi. Rovněž bývají tyto společnosti aktivní ve výzkumu a rozvoji.
<figure id="attachment_80316" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="wp-image-80316 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-512x274.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-768x410.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-725x387.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-investice-800x428.png 800w" alt="" width="960" height="513" /><figcaption class="wp-caption-text">Kapitálové náklady nových projektů mimo hlavní oblast zájmu velkých ropných a plynárenských společností. V absolutních hodnotách a jako procentuální podíl na celkových kapitálových nákladech. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Snížit uhlíkovou stopu může být relativně jednoduché</h2>
Podle zprávy <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/iea-weo-2019-vliv-afriky-vyvoj-svetove-energetiky-poroste">IEA</a> je zde mnoho, co může průmysl dělat, aby snížil svou stopu v životním prostředí. Největší prioritou by mělo být snížení emisí v jejich hlavních činnostech.
<blockquote>„Prvním okamžitým krokem pro všechny části průmyslu je snížení environmentální stopy jejich vlastních aktivit. Dnes přibližně 15 % globálních emisí skleníkových plynů spojených s energetikou pochází z těžby a přepravy ke spotřebitelům. Velká část těchto emisí může být snížena relativně rychle a snadno.“ 
Fatih Birol, výkonný ředitel IEA</blockquote>
Dle zprávy existuje mnoho nákladově efektivních způsobů, jak snížit emisní náročnost ropy a zemního plynu. Kupříkladu snížením vypouštění CO2 a spalování asociovaného zemního plynu při těžbě, adresováním <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-se-vice-soustredi-emise-metanu-dalsi-fazi-boje-globalnim-oteplovanim">emisí metanu</a>, integrací obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové elektřiny do nových těžebních projektů, či rozvojem LNG.
<figure id="attachment_80318" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="size-full wp-image-80318" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí.png 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-512x282.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-768x423.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-725x400.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/iea-snižování-emisí-800x441.png 800w" alt="" width="960" height="529" /><figcaption class="wp-caption-text">Změny v průměrné globální emisní intenzitě ropných a plynárenských aktivit ve výhledovém scénáři Sustainable Development Scenario Mezinárodní energetické agentury. Výhled na roky 218 až 2030. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

IEA: Ropné a plynárenské firmy musí říci, jak mohou přispět k energetické transformaci

Čína <a href="https://uk.reuters.com/article/uk-china-coal-power/china-aims-to-shut-8-7-gw-of-coal-power-by-year-end-regulator-idUKKBN1WF05O?rpc=401&amp;">plánuje do konce letošního roku uzavřít</a> uhelné zdroje o celkovém výkonu téměř 9 GW. Dle čínského energetického regulačního orgánu se jedná o zastaralé zdroje, a ukončením jejich provozu cílí na omezení emisí skleníkových plynů a smogu. Navzdory uzavírání starých uhelných zdrojů je v plánu i zprovoznění nových, čímž by celková hodnota instalovaného výkonu čínských uhelných elektráren mohla dále vzrůst, a to až o 30 %.
Národní energetická správa neuvedla, kolik ze zmíněného cíle 8,66 GW, který <a href="https://chinaenergyportal.org/en/2017-electricity-other-energy-statistics-update-of-june-2018/">představuje</a> necelé jedno procento instalovaného výkonu Číny v uhelných zdrojích, již bylo dosaženo.
Všechny čínské provincie a regiony mají od vlády přikázáno uzavřít uhelné bloky, které mají instalovaný výkon nižší než 50 MW, jak uvedl regulátor v neděli na svých webových stránkách.
Vyřazeny z provozu mají být podle agentury Reuters rovněž i některé větší zdroje, a to až do 100 MW instalovaného výkonu, které dosáhly konce své plánované životnosti a nachází se v regionech s robustní síťovou infrastrukturou.
Provincie Henan, ležící ve střední oblasti Číny, která je jednou z nejvíce znečistěných provincií v zemi, je tak v letošním roce pod tlakem vyřadit z provozu celkem 1,6 GW instalovaného výkonu. Taktéž provincie Guangdong, poblíž Hongkongu, má uzavřít 2,3 GW instalovaného výkonu.
Čína přislíbila zmírnit svou závislost na uhlí a ve snaze omezit smog, který zemi sužuje, instalovala na většině svých uhelných elektráren technologie snižující emise.
Podíl uhlí na celkovém energetickém mixu Číny se od roku 2012 snížil z 68 % na loňských 59 %, poptávka po uhlí dosáhla vrcholu v roce 2013. Celková spotřeba energie v Číně nicméně nadále roste.
Čínská rada pro elektřinu predikuje, že celkový instalovaný výkon v uhelných zdrojích by se mohl z aktuálních zhruba 1000 GW vyšplhat až na hodnotu 1300 GW.

Uhlí

Instalovaný výkon uhelných elektráren v Číně by mohl dosáhnout až 1300 GW

Aby Čína <a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/China-To-Add-More-Coal-Power-In-2019-And-2020-To-Meet-Energy-Demand.html?fbclid=IwAR3dbyYCfdcaFsV3V2msYWl0i9_vdkbu8-5EkNLphfbAO8m86w8ajmQAmlc">uspokojila svou poptávku</a> po elektrické energii, největší tamní výrobce elektrické energie plánuje postavit do konce příštího roku nové uhelné elektrárny o instalovaném výkonu 11 GW. Čína se přitom zavázala do příštího roku snížit podíl uhlí ve svém energetickém mixu na 58 %.
Aby v Číně uspokojili poptávku po elektrické energii, plánuje největší čínský výrobce China Energy Group zprovoznit v průběhu letošního roku více než 6 GW instalovaného výkonu v nízkoemisních uhelných elektrárnách, dalších 5 GW poté v roce 2020, uvedl pro agenturu Reuters Xiao Jianying, který ve zmíněné státem vlastněné firmě vede sekci uhelných zdrojů.
<blockquote>„Čína má stále poměrně vysokou poptávku po elektřině. Vláda nyní podporuje regiony se špatnými podmínkami pro větrnou a solární energii ve využívání uhelných elektráren… je to praktické opatření, jelikož plyn je stále moc drahý,“ uvedl Xiao.</blockquote>
China Energy, která provozuje uhelné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 175 GW, plánuje postupně nahradit malé, nejvíce znečišťující uhelné jednotky novými, s vyšší účinností, přičemž podotýká, že instalovaný výkon nadále poroste, ovšem pomalejším tempem než doposud.
Čínská spotřeba uhlí se od roku 2013 postupně snížila o několik procent, stále si však uhlí v roce 2018 připisovalo 59% podíl na konečné celkové spotřebě energie. V porovnání s rokem 2017 jde o 1,4% pokles, čímž se uhlí dostalo poprvé pod 60% hranici.
Jako největší světový producent skleníkových plynů se Čína zavázala bojovat proti globálnímu oteplování a usiluje o to, aby vypouštěné emise dosáhly vrcholu okolo roku 2030. Podle aktuálního <a href="https://www.cnbc.com/2019/07/15/china-says-its-greenhouse-gas-emissions-soar-over-50percent-in-2005-2014.html">dokumentu</a> čínského ministerstva životního prostředí se produkce skleníkových plynů pohybovaly v roce 2014 na úrovni 12,3 miliard tun, což značí nárůst vypouštěných emisí o 53,5 % za pouhé desetiletí.

China Energy Group do konce příštího roku zprovozní nové uhelné elektrárny o výkonu 11 GW

Skotská vláda se zavázala do roku 2045 úplně skoncovat s vypouštěním skleníkových plynů a již do roku 2040 být uhlíkově neutrální. Reaguje tak na výsledky Nezávislé Komise pro klimatickou změnu (CCC), dle které by <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spojene-kralovstvi-by-se-roku-2050-mohlo-stat-uhlikove-neutralnim/">celé Spojené království mohlo mít do roku 2050 nulové emise skleníkových plynů</a>. Dle skotské vlády jde v současnosti o „světově nejambicioznější plán“ a pro jeho dosažení je třeba zapojení celého Spojeného království.
Na počátku letošního května vydala Skotská vláda <a href="https://www.gov.scot/news/climate-change-action-1/">zprávu</a>, že chce rychleji naplnit své klimatické závazky. Dodatky k Zákonu o klimatické změně se Skotsko zavazuje mít do roku 2045 <a href="https://www.gov.scot/news/reaching-net-zero/">nulové emise</a> skleníkových plynů (net-zero) a do roku 2040 být uhlíkově neutrální. Uhlíková neutralita přitom znamená, že se do ovzduší vypustí stejné množství emisí skleníkových plynů jako je z ovzduší odebráno (např. díky zalesňování, nebo technologiím <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/svycarske-zarizeni-zachytavani-co2-ze-vzduchu-vstoupilo-komercniho-provozu">zachytávání</a> a <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2/">uskladnění uhlíku</a>).
Závazek skotské vlády přichází jen krátkou dobu po vydání <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spojene-kralovstvi-by-se-roku-2050-mohlo-stat-uhlikove-neutralnim/">zprávy</a> Nezávislé Komise pro klimatické změny (<a href="https://www.theccc.org.uk/">CCC</a>).
<figure id="attachment_71172" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-71172" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Infografika-k-výstupům-Nezávislé-Komise-pro-klimatické-změny-v-UK-CCC-512x330.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Infografika-k-výstupům-Nezávislé-Komise-pro-klimatické-změny-v-UK-CCC-512x330.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Infografika-k-výstupům-Nezávislé-Komise-pro-klimatické-změny-v-UK-CCC-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Infografika-k-výstupům-Nezávislé-Komise-pro-klimatické-změny-v-UK-CCC.png 550w" alt="Infografika k výstupům Nezávislé Komise pro klimatické změny v UK (CCC). Zdroj: CCC" width="512" height="330" /><figcaption class="wp-caption-text">Infografika k výstupům Nezávislé Komise pro klimatické změny v UK. Zdroj: CCC</figcaption></figure>
<h1>Světově nejambicioznější cíle</h1>
Dosažení nulových emisí není jediný cíl skotské vlády. Do roku 2030 by měly emise klesnout o 70 % a do roku 2040 o 90 %. Dle vyjádření tamní vlády tak v současnosti jde o „světově nejambicióznější klimatické cíle“.
<blockquote>„Bylo mi jasné, že naše cíle musí být ambiciózní, důvěryhodné a odpovědné. Musíme přijmout přístup založený na důkazech a vyrovnat naše klimatické, hospodářské a sociální odpovědnosti. Emise skleníkových plynů jsme ve Skotsku již omezili na polovinu při současném růstu ekonomiky, takže víme, že to je možné.“ -Roseanna Cunninghamová, vládní zmocněnkyně pro životní prostředí</blockquote>
<figure id="attachment_10489" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-10489" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Scottish-flagFIRST-512x320.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Scottish-flagFIRST-512x320.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Scottish-flagFIRST.jpg 620w" alt="" width="512" height="320" /><figcaption class="wp-caption-text">Skotsko nebude nejpozději roku 2045 vypouštět žádné emise skleníkových plynů.</figcaption></figure>
<h1>Zapojení Spojeného království je nezbytné</h1>
Skotsko ovšem nemůže dosáhnout nulových emisí do roku 2045 pouze skrze svoji politiku, což zmiňuje i samotná Komise (CCC). Roseanna Cunninghamová proto vyzvala ministryni Spojeného království, Claire Perryovou, aby okamžitě jednala a vydala právní předpisy, kterými by se celé Spojené království zavázalo nejpozději do roku 2050 skoncovat s produkcí skleníkových plynů.
Podle Cunninghamové by se měla vláda Spojeného království držet doporučení Klimatické komise a zaměřit se na tyto oblasti:
<ul>
<li>Zrychlit zavedení technologií CCS (zachytávání a ukládání uhlíku).</li>
<li>Zrychlit dekarbonizaci plynárenské sítě a zvážit změny v daních na jednotlivá paliva pro vytápění.</li>
<li>Přepracovat dopravní a daňové pobídky s cílem podpořit investice do průmyslu a podniků s nulovými emisemi a udržitelnou dopravou.</li>
<li>Zavázat se dodržovat budoucí emisní normy EU bez ohledu na postavení ve vztahu k EU.</li>
<li>Snížit DPH na zlepšení energetické účinnosti v domácnostech.</li>
<li>Zajistit pokračování stabilní podpory odvětví obnovitelných zdrojů energie.</li>
</ul>

Rychlé zprávy

Skotsko se zavazuje ke světově nejambicióznějšímu cíli - do roku 2045 dosáhnout nulových emisí

Díky využití detailního satelitního snímkování země a technologii strojového učení lze <a href="https://www.carbontracker.org/reports/nowhere-to-hide/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle think-tanku Carbon Tracker sledovat využívání fosilních elektráren po celém světě</a>. V EU lze získat informace o výrobě elektřiny v hodinovém rozlišení pro jednotlivé výrobní bloky, v Číně jsou však provozní data výrazně nedostupnější. Právě pro takovéto trhy byla vyvinuta nová metoda pro odhad využití výkonu jednotlivých elektráren.
Z celkového počtu 1800 satelitů na oběžné dráze jich k srpnu loňského roku bylo 596 využívaných k pozorování zemského povrchu. Komerční poskytovatel dat společnost <a href="https://www.planet.com/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Planet</a>, jejíž snímky Carbon Tracker využívá k odhadu výroby elektráren, pak disponuje 175 satelity na oběžné dráze. Snímky z těchto satelitů jsou průběžně analyzovány počítačovými programy, které jsou z nich schopny odhadovat míru využití každé z elektráren.
<figure id="attachment_56176" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-56176" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bruce-mansfield-full-512x384.jpg" alt="Pro analýzu výroby je výhodné, pokud elektrárna využívá chladící věže. Na snímku je vidět výroba jaderné elektrárny Beaver Valley (větší zdroj vodní páry ve spodní části snímku) a uhelné elektrárny Bruce Mansfield v USA. Zdroj: planet.com" width="512" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">Pro analýzu výroby je výhodné, pokud elektrárna využívá chladící věže. Na snímku je vidět výroba jaderné elektrárny Beaver Valley (větší zdroj vodní páry ve spodní části snímku) a uhelné elektrárny Bruce Mansfield v USA. Zdroj: planet.com</figcaption></figure>
V souvislosti s Čínou se očekává, že podíl fosilních zdrojů této země na celosvětové produkci skleníkových plynů výrazně poroste. Data získaná ze satelitního pozorování tak umožní kontrolu dodržování dohod souvisejících s ochranou klimatu i státy, jako je právě Čína.
Přesnost modelů Carbon Trackeru založených na datech ze satelitního snímkování se v USA a EU pohybuje mezi 91-92 %. Konkrétně pak přesnost modelu závisí především na míře oblačnosti nad kontrolovanou elektrárnou, četnosti průletu satelitu nad oblastí, kde se zdroj nachází, používanou chladící technologií a velikosti elektrárny.
<h2>Další využití satelitních snímků</h2>
Satelitní snímky mohou využívat také akcionáři pro ověření toho, jak moc jsou vyjádření společností, do kterých investovali, v souladu s realitou. Pod drobnohledem satelitů tak byla mj. výstavba nevadské Gigafactory společnosti Tesla. 

Satelity umožňují i detailně sledovat, jak se vyvíjí množství těžebních plošin, pokrok při budování ropovodů, plynovodů nebo to, jak se mění morfologie terénu v souvislosti s těžbou v povrchových dolech. Vzhledem k rostoucímu počtu satelitů na oběžné dráze i stále kvalitnějším snímkům, které pořizují, lze předpokládat, že analytické nástroje zpracovávající tato data naleznou v budoucnu ještě širšího uplatnění. Satelitní snímky se tak postupně budou stávat jedním z účinných nástrojů sloužící k ochraně klimatu i podkladem pro investiční rozhodování.

Uhelné elektrárny pod drobnohledem. Satelity umožní kontrolu jejich využívání

Baleárské ostrovy ve Středozemním moři, které jsou častým cílem zahraničních turistů, mají ambiciózní plán kompletně se zbavit emisí skleníkových plynů do roku 2050. Od roku 2025 zde nebude možné koupit automobily s naftovým motorem a od roku 2035 by pak měly všechny autopůjčovny přejít na elektromobily. Zatím však OZE tvoří jen zhruba 4 % výroby na ostrovech, čímž se ve Španělsku řadí na konec pomyslného žebříčku.
Baleárské ostrovy, mezi které patří Mallorca, Menorca, Ibiza a Formentera, nechtějí zaspat transformaci své energetiky a zaměří se na obnovitelné zdroje energie. Španělské vládě proto na počátku roku jejich zástupci předložili <a href="https://www.theguardian.com/environment/2018/feb/15/balearics-launch-pioneering-plan-to-phase-out-emissions">plán na transformaci své energetiky</a>, která by jim umožnila se do roku 2050 kompletně zbavit emisí skleníkových plynů.
<blockquote>
„Není to jen politický akt a neděláme to proto, abychom získali hlasy. Věříme, že jde o dobrou věc,“ uvedla Francina Armengol, předsedkyně baleárské vlády.
</blockquote>
V roce 2025 by tak na ostrovech měly být například zakázány prodeje automobilů s naftovým motorem a veškeré veřejné osvětlení by mělo přejít na LED svícení. Do roku 2035 by se pak měly zbavit uhelných elektráren, které nahradí <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">solární panely</a> na střechách objektů s plochou větší než tisíc metrů čtverečních. Také vozové parky autopůjčoven by měly disponovat jen elektromobily.
<h2>Současná situace</h2>
I přes slunečné a větrné počasí v současné době dominují výrobě elektřiny na ostrovech fosilní zdroje. Největší z ostrovů – Mallorca – disponuje nejvyšším instalovaným výkonem, díky plynovým elektrárnám Son Reus (601,5 MW), Cas Tresorer (450 MW) a uhelné elektrárně Es Muertar (585 MW). Na ostrově Ibiza se nachází plynová elektrárna Eivissa (230 MW) na Menorce dosluhující elektrárna Mahón (245 MW), která v současné době spaluje plynový olej a mazut. Poslední jmenovaná by měla být během dvou až tří let modernizována na plynovou elektrárnu.
Všechny ostrovy jsou propojeny podmořskými kabely s Mallorcou (propojení s Menorcou je v současné době ve fázi rekonstrukce), která rovněž disponuje 400MW propojením s pevninskou částí Španělska. Podíl spotřeby energie z OZE byl v loňském roce 11 %, přičemž většina z toho pocházela právě z pevniny, podíl výroby OZE na ostrovech totiž činí <a href="https://www.theguardian.com/business/2018/may/04/balearic-islands-bank-on-sun-to-kickstart-power-drive-renewables">jen zhruba 4 %</a>.
<h2>Podpora fosilních zdrojů</h2>
Na rozdíl od zbytku Evropy, kde jsou podporovány zejména <a href="http://oenergetice.cz/clanky/obnovitelne-zdroje-energie/">obnovitelné zdroje</a>, dostávají na Baleárách provozovatelé konvenčních elektráren v rámci regulovaného trhu s elektřinou přes 250 milionů EUR ročně. Díky tomu jsou ceny elektřiny pro konečné spotřebitele na ostrovech srovnatelné s těmi na pevnině.
<h2>Zajímá to turisty?</h2>
Vzhledem k tomu, že ostrovy slouží jako častá dovolenková destinace celé řady Evropanů, nejsou to jen místní obyvatelé, kdo by ocenil „čistší“ energetiku. Faktem zůstává, že drtivá většina turistů nemá ponětí, že se téměř všechna elektřina na ostrovech vyrábí spalováním uhlí, plynu a topných olejů.
<blockquote>
„Myslím, že to (turisty) určitě zajímá a ukazují to i naše průzkumy z posledních let,“ uvedla Jane Ashton z cestovní kanceláře Tui.
</blockquote>

Obnovitelné zdroje

Na Baleárských ostrovech jsou OZE v plenkách, ambiciózním plánům a turistům navzdory

Organizace C40, která sdružuje největší světová města s cílem bojovat proti klimatické změně, zveřejnila <a href="http://www.c40.org/researches/consumption-based-emissions" target="_blank" rel="noopener noreferrer">novou studii</a>, dle které města po celém světě vytvářejí takzvanými nepřímými emisemi o více než 60 % víc emisí skleníkových plynů, než bylo do současné doby klasickými modely odhadováno. Dle C40 tak může být díky těmto zjištěním pro velkoměsta nyní jednodušší dosáhnout cílů Pařížské dohody o změně klimatu z prosince 2015.
Organizace vypracovala novou emisní studii zveřejněnou před necelým týdnem společně s univerzitou v Leedsu, University of New South Wales a consultingovou společností Arup, přičemž zjistila, že množství emisí vyprodukované 79 městy po celém světě je o 60 % vyšší, než jim bylo doposud přisuzováno. Důvodem je hustota obchodování se zbožím a službami, které spotřebovávají obyvatelé těchto měst (konkrétně například potraviny, oděvy, elektronická zařízení, zahrnuta byla také třeba nákladní a letecká doprava).
Dle analýzy mají téměř dvě třetiny skleníkových plynů vzniklých v souvislosti s výrobou zboží a poskytováním služeb spotřebovaných ve velkých městech původ v místech mimo tato města samotná. Takto je „importováno“ přibližně 2,2 gigatun CO2 (ekvivalentu) z celkových 3,5 Gt. S těmito emisemi nebylo často při stanovování emisní náročnosti velkých měst počítáno.
<figure id="attachment_49315" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-49315 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/C40-Cities-Emissions-1-512x236.jpg" alt="" width="512" height="236" /><figcaption class="wp-caption-text">Diagram zobrazující rozdíl mezi množstvím skleníkovými plyny vyprodukovanými v rámci sektoru a v rámci spotřeby zboží a služeb. Zdroj: cleantechnica.com</figcaption></figure>
&nbsp;
Nově zjištěná data mohou otevírat městům nové možnosti snižování jejich uhlíkové stopy:
<blockquote>
„Zjištění, jaká množství emisí vznikají každodenní městskou spotřebou řady zboží a služeb, včetně potravin v regálech supermarketů, letecké dopravy nebo online nakupování a dodávky domů, mohou spotřebitele a tvůrce politik lépe informovat o tom, jaký dopad jejich každodenní rozhodnutí mají. Vedení měst po celém světě potřebují přesná data a rady, aby mohla přijímat vhodná politická rozhodnutí. Tento nový výzkum jim může pomoci lépe porozumět skutečnému vlivu jejich města na globální klimatické změny,“ uvedl Mark Watts, výkonný ředitel C40 Cities.
</blockquote>
Studie tak přináší především příležitost pro města ke zlepšení a otevírá pro ně nové oblasti, kde se mohou na snižování produkce skleníkových plynů soustředit. Velký význam by mohla mít především pro města Evropy a Severní Ameriky – konkrétně 15 velkých měst v severoatlantické oblasti produkují fakticky až třikrát více skleníkových plynů než jim bylo přiřčeno dříve na základě výpočtu dle tradičního modelu. Města jako například Paříž, Londýn nebo New York by se nyní měla koncentrovat na dopady nepřímých emisí, která jsou pro spotřebu jejich obyvatel produkována v továrnách například v Indii či Bangladéši.
Ač nepřímé emise nejsou v oblasti ochrany klimatu přílišnou novinkou, zvyšování povědomí o jejich produkci mezi obyvateli měst a městskými radami je rozhodně na místě.