Domů
Emise CO2
BNEF: Zachycování a ukládání uhlíku může hrát významnou roli při dekarbonizaci
Zdroj: Pixabay

BNEF: Zachycování a ukládání uhlíku může hrát významnou roli při dekarbonizaci

Technologie pro zachycování a ukládání emisí CO2 (CCS) mohou hrát podle výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) významnou roli při dekarbonizaci globální ekonomiky. Obzvláště významná je role těchto technologií v tzv. šedém scénáři, který se vyznačuje nejnižšími investičními výdaji potřebnými k dosažení uhlíkové neutrality. V uvedeném scénáře je podíl CCS na celkových ročních úsporách emisí CO2 téměř 20 %.

Výzkumníci z BNEF představili ve svém reportu "New Energy Outlook 2021" tři scénáře, které mohou vést k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. V zeleném scénáři je cesta k uhlíkové neutralitě opřena zejména o prudký nárůst využívání energie z obnovitelných zdrojů, jejichž podíl na spotřebě primární energie by do roku 2050 vzrostl z dnešních 12 % na 85 %. Šedý scénář počítá s nižším rozvojem obnovitelných zdrojů (42 %) a vyšším využitím fosilních zdrojů (52 %), kdy emise z těchto zdrojů mají být snižovány pomocí technologií CCS. Poslední červený scénář se spoléhá zejména na energii z jaderných zdrojů (66 %).

Srovnání podílů jednotlivých zdrojů na spotřebě primární energie v roce 2019 a ve třech popisovaných scénářích BNEF. Zdroj: BNEF

„Navzdory nejistotě mají všechny cesty jednu věc společnou - existující technologie musí být v tomto desetiletí rychle rozvíjeny, ať už jde o větrné a solární elektrárny nebo o intenzivní elektrifikaci sektorů teplárenství a dopravy. V období 2030 až 2050 bude muset zrychlit dekarbonizace tzv. hard-to-abate sektorů a nové technologie, jako jsou vodík, CCS a malé modulární reaktory, budou muset být nasazeny jako doplněk k čisté elektřině,“ uvedl BNEF.

Využití technologií CCS je obzvláště významné v šedém scénáři, kde se uplatní jak při dekarbonizaci elektřiny vyrobené v uhelných a plynových elektrárnách, tak v průmyslu. V uvedeném scénáři je 61 % úspor emisí CO2 dosaženo pomocí "čisté" elektřiny, kdy z této elektřiny je 38 % vyráběno ve větrných elektrárnách, 21 % v solárních elektrárnách, 21 % v elektrárnách spalujících fosilní paliva využívajících technologie CCS a zbylých 21 % v dalších bezemisních zdrojích včetně vodních a jaderných elektráren. Dalších 5 % úspor emisí CO2 v šedém scénáři připadá na využití technologií CCS v průmyslu.

Vývoj a výhled emisí CO2 a způsoby jejich omezení v šedém scénáři. Zdroj: BNEF

Šedý scénář je ve srovnání se zbylými popsanými scénáři scénářem s nejnižšími potřebnými investičními výdaji. Ty by se přesto měly do roku 2050 téměř zdvojnásobit ze současných zhruba 1,7 bilionů dolarů ročně na zhruba 3,1 bilionů dolarů ročně.

„Když srovnáme tři scénáře BNEF, celkové investice jsou nejnižší v šedém scénáři. To je dáno tím, že využívá nejméně vodíku a že potřebné investice do fosilních zdrojů a CCS infrastruktury jsou nižší než investice potřebné pro výrobu 1,318 milionů tun vodíku v zeleném scénáři nebo investice do výstavby 7 terawattů jaderných elektráren v červeném scénáři,“ dodal BNEF.

Komentáře

(19)

Josef

10. říjen 2021, 23:19

Máme umělý a přirozený vývoj. Ten přirozený je o tom ,že je tu nějaká cena majoritně používaných technologií a cena alternativ, například cena elektromobilu a vozidla se spalovacím motorem. Cena vytápění budov ropou , plynem tepelným čerpadlem atd. Snižuje se i množství levně těžitelných zásob fosilních paliv v některých zemích. Toto vede k obecné ke snižování podílu fosilních paliv na spotřebě ve bohatších zemích naopak v těch chudých roste podíl fosilních paliv , protože industrializují , přesto lze očekávat že během několika desítek let asi dojde k celosvětovému poklesu užívání fosilních paliv a to proto, že pro mnohé země jako je Indie nebo Čína bude lepší než dovážet fosilní paliva jít cestou , která jim zajistí větší míru energetické samostatnosti a tím větší polickou sílu. Je asi nemyslitelné ,že by Čína po tom co jí dojde levné uhlí ho začala tuto energii dovážet ať už v podobě ropy , plynu nebo uhlí. Podobně je na tom Indie která má uhlí sice na 70 let , ale jen proto , že ho pořádně netěží. Většina států Asie kromě těch co energii vyvážejí nebude mít v roce 2050 valné zásoby levných fosilních paliv proto lze očekávat přechod elektrickou energii, kterou budou vyrábět z OZE a jádra a je těžko představitelné, že by tyto státy dováželi fosilní paliva a pak pomocí technologie CCS ještě draze ukládali CO2 pod zem to prostě nedává dost dobře smysl.

Milan Vaněček

11. říjen 2021, 04:57

Realita vývoje je mezi šedým a zeleným scénářem, neznám zemi na padesáté či pod padesátou rovnoběžkou která by plánovala takový rozvoj jádra jako rudý scénář.

Jan Veselý

11. říjen 2021, 11:10

Jo, 7 080 GW jaderných elektráren v roce 2050 je čistá utopie.

Kamil Kubů

11. říjen 2021, 11:12

Realita vývoje se v té studii nenachází vůbec nikde. Šedý scénář předpokládá instalaci cca 1 terawattu OZE zdrojů ročně do roku 2030, zelený scénář ještě více. Loňský rekordní rok přinesl cca čtvrtinu tohoto objemu, letošní nebude významně jiný. Červený scénář je mimo mísu zase v oblasti rozvoje jaderné energetiky.

Spíše než za predikci budoucího vývoje je možné studii označit jako popis cest, které k uhlíkové neutralitě nevedou.

Jan Veselý

11. říjen 2021, 12:32

4x růst instalací u OZE bych označil za zvládnutelný bez zásadních potíží. 100x růst instalací JE je čirá utopie.

Kamil Kubů

11. říjen 2021, 13:11

Ano, zvládnutelné to je, ale ne z roku na rok. A pokud to nezvednou na 1 TW letos, budou muset přidat na konci kolem roku 2030. To by vedlo k tomu, že na konci to nebude 1 TW ročně, ale třeba dva nebo tři. A to už nejspíš bude za hranicemi reálných možností růstu.

Jan Veselý

11. říjen 2021, 15:47

Trochu jsem si započítal a vychází mi, že instalace OZE by musely růst každý rok o 24.35% (až na 2.2 TW/rok v roce 2030), to je dost, ale určitě uskutečnitelné. Omezení jsou hlavně dána zájmem zákazníků, ten nejlépe stimuluje výhodná cena a tam jsou FVE a VtE na dobré cestě. I Emil Novák se tu nedávno oháněl odkazem na článek, kde se odhadovala cena FVE v roce 2030 na 0.45 EUR/W, tj. o polovinu levnější než dnes. S takovou by FVE byly nové FVE levnější než libovolná, i dávno splacená tepelná elektrárna, i v podmínkách střední Evropy.

O slunečných místech světa ani nemluvě. Tam už by v tom případě byly FVE dostatečně levné na dedikovanou výrobu syntetických paliv, levnějších než jsou dnes ropa nebo plyn.

A podobný obrovský (větrný) zlatý důl v mělkých mořích čeká kolem Evropy až se offshore VtE dostanou na cenu dnešních onshore VtE (okolo 1.5 EUR/W). Tam nejsou žádné pozemky v soukromém vlastnictví a žádní NIMBY strachující se o svůj výhled a cenu svých domečků.

Omega

11. říjen 2021, 10:32

Chápu to správně, že na to, aby jsme se zbavily emisí CO2 to CO2 nejdřív vyrobíme, potom draze zachytíme a následně to "uklidíme" z dohledu.

To je stejné jako s domácím odpadem, prostě ho zahrneme hlínou a nazdar.

Jen mi tam chybí v principu ten rozdíl proti skladování vyhořelého paliva z JE (tedy kromě toho, že CO2 je víc, bude natlakován, může lehce unikat z podzemí a v případě úniku na povrch bude rovnou dusit lidi a zvířata)

Jan Veselý

11. říjen 2021, 10:59

Doteď bylo CCS jen zklamáním a fakticky to sloužilo fosilním spalovačům jako výmluva. Básnění o CCS bylo jen využíváno k oddalování úvah o zavírání jejich elektráren/tepláren. Jediné "smysluplné" provozy na CCS využívají zachycené CO2 na to, aby se tlakovala podzemní ložiska ropy a dostalo se z nich více ropy ven, aby se vysmrdělo ještě více CO2.

Osobně mi taky připadá CCS jako nesmysl. Je mnohem jednodušší uhlík vůbec nespálit.

Ivan Novák

11. říjen 2021, 11:35

Co by smysl možná dávalo, je ukládat CO2 separovaný ze spalin biomasy do takových geologických formací, kde se chemicky naváže (á la Island, nikoli aby dělal podzemní sodovku). Bylo by to lepší než uhlíkově neutrální, v globální bilanci by šlo ovšem o okrajovou záležitost.

Jan Veselý

11. říjen 2021, 12:17

Nedávalo, protože mnohem jednodušší a levnější je tu biomasu zplynit a pálit ten plyn a zbytek (fakticky něco jako dřevěné uhlí) normálně zaorat. V půdě vám pak tenhle uhlík zůstane vázaný klidně tisíce let a zvyšuje to úrodnost.

Kamil Kubů

11. říjen 2021, 13:19

Ano, tohle je prozatím jediná skutečně užitečná metoda CCS. Je až s podivem, že celý ten ansámbl bojující proti větrnému mlýnu CO2 ve vzduchu tuto metodu prakticky ignoruje. Přitom třeba v teplárenství nebo kogeneraci by se jednalo o přijatelnou metodu odchodu od fosilních paliv. Zároveň by to mohlo vytvořit skutečný trh s emisními povolenkami, protože producenti CO2 by mohli zcela transparentně platit těm, co ho v podobě dřevěného uhlí ukládají na dlouhou dobu. Podnítili by to rozvoj technologií s cílem vyvinout technologii, která nabídne CCS za tu nejlepší možnou cenu v závislosti na trhu s energiemi. A mnoho dalších přirozených věcí.

Místo toho se vymýšlí čím dál složitější schémata, která nejsou ničím jiným než černou dírou na peníze.

Jan Veselý

11. říjen 2021, 15:27

Souhlasím s tím, že by se mělo za "carbon sinks" platit. Třeba vhodně koncipovaným zemědělstvím nebo pastvou zvířat se dá docílit celkem mnoho. To ovšem nemění nic na tom, že základ je to CO2 vůbec neprodukovat, zvláště když je po ruce spousta postupů na snižování emisí CO2, které se vyplatí samy o sobě i bez takových plateb.

Ivan Novák

11. říjen 2021, 14:25

Záleží, co je "zplynit". Z běžných bioplynových stanic leze digestát použitelný jako hnojivo, a o ta bude rvačka, to pod zemí nikdo nenechá (i kdyby ho tam předtím certifikovaně uložil. Popř. ho využijí mikroorganismy za vzniku CH4). A i kdyby z generátoru dřevoplynu odpadalo jen dřevěné uhlí, někdo by ho z podzemí vyhrabal a zoxidoval. Chtělo by to směs, kterou se nevyplatí využít, ani z ní něco separovat.

Vcelku ale souhlasím, pokud nedojde k velmi nečekané technologické revoluci, je CCS drahá slepá ulice.

Carlos

11. říjen 2021, 20:45

Jak to myslíte "pod zemí"? Digestát, pokud má výt použit na poli (a bohužel se tomu pořád zemědělci dost brání, nebo na to kašlou, se mi zdá), tak se do půdy musí zaorat, nebo jinak vhodně zapravit.

Zahrabávat kusové dřevěné uhlí je blbost, to by se spíš dalo prodat pro metalurgický průmysl (celkem by mne zajímalo jak je na tom s čistotou toto vs. koks), vhodné by na to myslím byly nějaké peletky, nebo granule. Možná by to šlo využít i jako nosič syntatických hnojiv, byť míchat dusíkaté látky s uhlíkem v malých úlomcích či lisovaném prachu je...

To že uhlí nebo digestát budou zpracovávat mikroorganismy je přirozené a nějak bych to z pohledu emisí moc neřešil. je to součást přirozeného cyklu a navíc půda teď emituje emise z "fosilního" uhlíku který se v ní střádal v minulosti. Četl jsem o tom celkem zajímavý článek tak dva roky dozadu. V minulosti mikroorganismy v půdě vytvářely stabilizovaný uhlík a zpracovávaly nově vzniklo biomasu protože jí bylo dost. V momentě kdy vlivem moderního zemědělství objem nové biomasy dostupné pro život mikroorganismů poklesl začaly spotřebovávat uhlík uložený v zásobě. Takže ty emise tu tak jako tak jsou. V tomto případě by ale nedocházelo dále ke spotřebě archivní biomasy (pokud nebude do digestátoru náhodou přidáno archivní Chateau de pape ;) ), ale ke spotřebě biomasy současné a k jejímu částečnému dlouhodobému uložení.

Navíc v případě výroby biouhlí jsou tu ještě vedlejší produkty pro chemický průmysl v podobě dřevěného dehtu.

Vlado

11. říjen 2021, 13:16

Tzv. CCS je podle mne od samotného počátku nesmysl. Ukládat CO2 do geologických formací je velmi nákladná záležitost, protože jednak musíte získat čistý CO2 (nemá smysl zatláčet dusík, který ničmu nevadí a zbytkový kyslík, který by s CO2 neúměrně zvyšoval korozi) a před zatláčením ho navíc vysušit, jinak podzemní vystrojení (pokud nebude z nerezu!) bude podléhat velmi rychle korozi. Navíc musí být zajištěna hermetičnost geologických struktur (stejně jako při budování podzemních zásobníků zemního plynu), jinak by CO2 mohl unikat do ovzduší, čímž by se celá akce anulovala!

Osobně jsem se s nechutí musel na studiích o zatláčení CO2 do vytěžených plynových a ropných ložisek podílet. i kdyby se to povedlo, tak podíl zatlačeného CO2 k celkové produkci CO2 by byl menší než 10 %, nehledě k obrovským nákladům na vybudování sběrných, čistících a zatláčecích komplexů, čili je to o ničem.

Jiří Šíma

11. říjen 2021, 17:44

Stále mi chybí energetická náročnost CCS. Kolik energie je třeba na uložení jedné tuny CO2?

Jan Veselý

11. říjen 2021, 18:56

Ty CCS, o kterých jsem před pár lety četl, to měly tak, že asi 30% vyrobené elektřiny šlo na CCS. Co to dělá s ekonomikou provozu si jistě umíte představit.

Martin W

11. říjen 2021, 20:55

Najdete si co o CCS uvadi pan prof. Vaclav Smil. V zasade utopie. Berte to tak ze velke spolecnosti citi novy segment businessu, budou neco delat abychom nemeli cerne svedomi. S jadernou fuzi si to prumyslove odvetvi dokazu predstavit ale jinak ne.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.