Britská energetika je zranitelná vůči sabotážím. Slabým místem je podmořská infrastruktura

22. říjen 2026, 06:21

Britská energetická infrastruktura je podle bezpečnostních expertů stále zranitelnější vůči fyzickým sabotážím i kybernetickým útokům. Zvláštní riziko představuje podmořská infrastruktura, na níž Spojené království závisí při dovozu plynu i elektřiny. Varování zapadá do širší evropské debaty o tom, že energetická bezpečnost už není jen otázkou dostatku paliv a výrobních kapacit, ale také odolnosti sítí, kabelů a digitálních systémů, píše agentura Montel News.

Energetická infrastruktura jako cíl hybridních útoků

Britská energetická infrastruktura čelí rostoucí hrozbě sabotáží a kybernetických útoků. Rizika se týkají zejména podmořských kabelů, elektrických propojení a plynovodů.

Podobná rizika se již naplno projevila v Baltském moři. V prosinci 2024 byl poškozen kabel EstLink 2 mezi Estonskem a Finskem a finské úřady případ vyšetřovaly jako závažnou sabotáž. Estonsko následně nasadilo námořní síly k ochraně kabelu EstLink 1 a NATO oznámilo posílení vojenské přítomnosti v regionu. Právě Spojené království je vůči podobnému narušení citlivé kvůli své ostrovní poloze, závislosti na dovozu energie a rozsáhlé podmořské infrastruktuře.

Jedním ze slabých míst je plynovod Langeled, který do země přivádí plyn z Norska. Spojené království dovozem pokrývá více než polovinu své poptávky po plynu a velká část norských dodávek proudí právě touto trasou. Bývalý šéf energetické strategie britské vlády Adam Bell proto Langeled označil za největší jednotlivé slabé místo britského systému. Jeho vyřazení by podle expertů mohlo rychle zvýšit ceny a v nepříznivém scénáři vést i k riziku omezení dodávek.

Hrozby se přitom netýkají pouze fyzického poškození infrastruktury. Šéf britské bezpečnostní služby MI5 Ken McCallum ve svém říjnovém výročním projevu upozornil na novou éru státních hrozeb včetně sabotáží a kybernetických útoků proti kritické infrastruktuře. Současné energetické systémy a dodavatelské řetězce byly podle něj v minulosti navrhovány především s důrazem na efektivitu, a mohou být proto zranitelné vůči úmyslnému narušení.

Rusko zůstává hlavní hrozbou, roste ale i aktivita Íránu

Za hlavní hrozbu označují analytici Rusko, které zesiluje nekonvenční operace proti zemím podporujícím Ukrajinu. Zranitelnost Británie přitom nesouvisí pouze s její závislostí na podmořské infrastruktuře. Henning Gloystein, ředitel společnosti Eurasia Group, upozorňuje také na omezenou kapacitu a nízkou naplněnost zásobníků plynu, omezené rafinérské kapacity, napjatou situaci ve výrobě elektřiny a omezení v elektrizační síti.

"Tyto faktory znamenají, že i malé narušení provozu může mít velký dopad," uvedl Henning Gloystein.

Země má podle něj zároveň několik výhod, které tato rizika zmírňují. Patří mezi ně schopný provozovatel elektrizační soustavy, dobře fungující plynárenský sektor a britsko-norský systém sledování potenciálních hrozeb, který zvyšuje pravděpodobnost odhalení případného útočníka.

Vedle Ruska podle analytiků roste také riziko spojené s Íránem, který se snaží rozšiřovat vlastní nekonvenční operace. Konkrétní varování přišlo letos v srpnu, kdy kybernetický útok spojovaný s Íránem vyřadil na čtyři dny z provozu menšího britského výrobce elektřiny. Britské ministerstvo energetiky následně informovalo energetické společnosti o možnostech ochrany jejich zařízení. Incident tak ukázal, že bezpečnostní rizika se netýkají pouze velkých podmořských plynovodů, kabelů či elektrizačních sítí, ale také jednotlivých energetických společností a jejich digitálních systémů.

Ochrana sítí se stává součástí energetické bezpečnosti

Britská situace zapadá do širšího evropského vývoje. V posledních letech se pozornost stále více soustředí na ochranu kritické infrastruktury. V roce 2024 například evropské státy řešily poškození telekomunikačních kabelů v Baltském moři nebo pohyb ruské průzkumné lodi Jantar v prostoru s důležitými energetickými a komunikačními trasami v Irském moři.

Na rostoucí význam tohoto problému upozorňuje také analýza European Centre for Strategic Studies and Policy, která označuje evropskou elektrizační soustavu za strategicky významné, ale stále zranitelnější aktivum. Energetická infrastruktura podle ní čelí kombinaci několika rizik, od geopolitického napětí a kybernetických útoků přes fyzické sabotáže až po extrémní počasí. Její význam přitom roste s pokračující elektrifikací a digitalizací evropské ekonomiky.

Energetická bezpečnost tak stále méně znamená pouze zajištění dostatečných dodávek paliv a výrobních kapacit. Do popředí se dostává také schopnost chránit fyzickou a digitální infrastrukturu, zajistit alternativní možnosti dodávek a rychle obnovit provoz po případném útoku.

Sdílejte článek prostřednictvím:

Témata:Velká BritánieEnergetická bezpečnostseznamkybernetická bezpečnostSabotážkritická infrastruktura