Google, Amazon a Meta chtějí do roku 2050 ztrojnásobit výrobní kapacity v jádru

Koalice velkých světových společností se zavázala podpořit ztrojnásobení globálního instalovaného výkonu v jaderných zdrojích do roku 2050. Mezi ně se zařadily i technologičtí giganti, včetně společností Amazon, Google a Meta.

Závazek, oznámený na konferenci CERAWeek 2025, o kterém informoval server ESG News, představuje historický posun v oblasti korporátní udržitelnosti. Většina společností, které si v rámci ESG (environmental-sustainability-governance) závazků stanovuje interní cíle, se totiž doposud zaměřovala především na podporu a nákup obnovitelné energie.

Hnutí je sponzorováno Světovou jadernou asociací (WNA) a společností Urenco, která se zaměřuje na obohacování uranu a další služby spojené s výrobou jaderného paliva. Závazek podepsalo 14 společností zařazených do kategorie „velkých uživatelů energie“. Vedle technologických gigantů to jsou například společnost Occidental (Oxy), chemičtí výrobci jako Dow a přední průmyslové firmy jako Allseas a japonská IHI Corporation. Závazek navazuje na podobné prohlášení finančních institucí a světových vlád, které učinily na Týdnu klimatu v New Yorku v roce 2023 a na konferenci COP28.

Obzvláště aktivní postoj zaujala společnost Amazon, která investovala více než 1 miliardu dolarů do jaderných technologií. Například Brandon Oyer, ředitel divize energetiky a vody pro Ameriku u společnosti Amazon Web Services, zdůraznil význam jaderné energie.

"Urychlení rozvoje jaderné energetiky bude mít zásadní význam pro posílení bezpečnosti naší země, uspokojení budoucích energetických potřeb a řešení klimatických změn," prohlásil Brandon Oyer.

Poptávka po energii se přitom pravděpodobně výrazně zvýší v různých odvětvích, zejména pro datová centra a AI, která by mohla do roku 2030 spotřebovat až 9 % celkové spotřeby elektřiny v USA. Proto především technologické firmy hledají řešení i mimo oblast obnovitelné energetiky. V prosinci 2024 společnost Meta zveřejnila žádost o předložení nabídky na zajištění až 4 GW energie vyrobené z jaderné energie pro svá datová centra do roku 2030, a to v návaznosti na podobný krok společnosti Microsoft, která podepsala 20letou smlouvu o nákupu energie se společností Constellation Energy.

V současné době pokrývá jaderná energie přibližně 9 % celosvětové výroby elektrické energie. Její rozšiřování však čelí výzvám, jako je omezená produkce uranu, která se soustřeďuje v Kazachstánu, Kanadě a Austrálii, a jeho rostoucí ceny, které nedávno dosáhly 16letého maxima v důsledku nižší nabídky a rostoucí poptávky.

Ztrojnásobení globálního jaderného výkonu do roku 2050 - ze současných 371 GW napříč 411 reaktory - by dle některých zastánců zvýšilo energetickou bezpečnost a zároveň výrazně snížilo uhlíkové emise. Generální ředitel Světové jaderné asociace Sama Bilbao y León zdůraznil, že tato iniciativa je teprve začátkem, a vyzval další korporace, aby se k ní připojily. Google a Amazon již v minulosti oznámily investice do malých modulárních reaktorů.