Domů
Energetika v zahraničí
Německo bude mít možnost snížit importní kapacitu Nordlink na nulu. Důvodem jsou obavy o stabilitu soustavy
Zdroj: TenneT

Německo bude mít možnost snížit importní kapacitu Nordlink na nulu. Důvodem jsou obavy o stabilitu soustavy

Provozovatel části německé přenosové soustavy, společnost Tennet, bude moci snížit dovozní kapacitu nového kabelového vedení Nordlink až do konce roku 2022 na nulu. Zpravodajskému serveru Montel to uvedl norský provozovatel Statnett.

Budované kabelové vedení NordLink, které propojí elektrizační soustavy Německa a Norska, by mělo zahájit komerční provoz na konci letošního roku. Až do konce roku 2022 má však mít německý TenneT možnost snížit jeho dovozní kapacitu směrem do Německa na nulu.

Omezení importní kapacity do Německa by mohla oslabit hodnotu kabelového propojení a jsou proti politickým záměrům, které vedly k rozhodnutí o vybudování kabelu, uvedl vedoucí provozu společnosti Statnett, Gunnar Lovaas.

Německá vláda navrhla minimální kapacitu 1,4GW propojení v nulové výši ve svém plánu pro implementaci nových pravidel EU. Uvádí to dopis, který Statnett zaslal norskému ministerstvu energetiky.

Nová pravidla EU, která jsou součástí 4. energetického balíčku EU, stanovují podmínku poskytovat do roku 2020 70 % technických přeshraničních přenosových kapacit k dispozici pro obchod. Země, kterým hrozí nesplnění této podmínky, byly nuceny přijít s plány pro nápravu situace, nebo požádat o derogace. Německu byla udělena derogační výjimka.

Statnett odhaduje, že Německo omezí import skrze Nordlink v 15-20 % času.

„Ve většině případů nebudou nastávat žádné problémy. Ale je příliš brzy na to říci, jak často bude export do Německa omezován,“ uvedl Lovaas.

Norský provozovatel přenosové soustavy si byl vědom nových německých pravidel pro přidělování přeshraniční kapacity, ale byl překvapen, když se dozvěděl, že německé orgány využívají předpoklad nulové minimální přenosové kapacity nového propojení.

„Toto je nepřiměřená interpretace pravidel,“ řekl Lovaas a dodal, že je těžké identifikovat přesné důsledky, protože se jedná o nová pravidla a existuje jen malý precedens.

Problémem je německá přenosová soustava

Hlavní výzva bude nastávat v době, kdy větrné elektrárny v severním Německu budou dodávat vysoký výkon do soustavy, ale ceny zůstanou vyšší než v severských zemích, řekl Lovaas.

Německo má již v současné době problémy s přenosem výkonu ze severu země na jih vlivem nedostatečně rozvinuté přenosové soustavy. V případě vyšší ceny elektřiny v Severských zemích by se situace pro Německo ještě zhoršila dodávkou dodatečného výkonu skrze Nordlink.

„Hodnocení rizik je složité. Eskalujeme problém a zdůrazňujeme jeho závažnost. Doufáme, že se společností TenneT a s dalšími zúčastněnými stranami najdeme řešení, aby bylo možné kabelové vedení začít používat od prvního dne a s postupem času optimalizovat jeho využití,“ uvedl Lovaas.

Ceny elektřiny pro dodávku v příštím roce naznačují vyšší cenu elektřiny v Německu než v Norsku. Baseload kontrakt v severských zemích pro dodávku elektřiny v roce 2021 se aktuálně obchoduje okolo 26 EUR/MWh, zatímco německý ekvivalent na burze EEX se obchoduje za cca 41 EUR/MWh. Rozhodujícím faktorem však budou ceny na denním (spotovém) a vnitrodenním trhu, které reflektují aktuální nabídku a poptávku v dané obchodní zóně.

„Energetické toky nejsou rozhodovány futures cenami, ale spotovými a vnitrodenními cenami. Často v Německu vidíme v některých hodinách nulové nebo záporné ceny, a poté bude elektřina samozřejmě téci severně. Výzvou je, když německé ceny budou vyšší,“ uvedl Lovaas.

Současný stav se podobá situaci na hranici mezi západním Dánskem a Německem, kde německý provozovatel přenosové soustavy Tennet čelil několik let kritice za opakované blokování importu v době vysoké výroby elektřiny v německých větrných elektrárnách. Tato situace byla vyřešena v roce 2018, kdy společnost Tennet souhlasila s uvolněním alespoň 75 % přenosové kapacity trhu.

Komentáře

(5)

Carlos

8. únor 2020, 15:49

Tady mi něco nesedí. Jednak mi to nesedí podle K.Z., jednak podle chování burzy. Teoreticky přeci i kdyby nordlink byl napojený, tak by teoreticky měly proud dodávat větrné elektrárny na severu Německa, protože K.Z. a burzy by přeci měly být v takovém stavu že naopak proud Nordlinkem bude opačný, tedy že jej budou vykupovat Norové pro PVE, nebo přímo pro spotřebu. Mám chybu v úvaze já, nebo úředníci? Stejně tak by přece v situaci kdy bude levnější dovoz měl být provoz VtE utlumen, protože jejich cena nebude konkurenceschopná. Kde tedy může vzniknout problém? Je stále ještě ve starých větrnících? Nebo je už i kapacita podmořských kabelů taková, že se nedá proud z nich dostat dále do Německa?

Ondra

8. únor 2020, 17:46

Jde o to že v Německu je jeden trh (jedna obchodní zóna) a neřeší jestli je možný dostat něco ze severu na jih nebo naopak. Navíc větrný elektrárny maj přednostní přístup do sítě takže když je situaci tak v haji že nemůžou dodávat tak zastavěj a platí jim kompenzace.

Když se na severu kde bude připojenej kabel hodně rozfouká tak to zahltí tamní část sítě ale nemusí to být dost k tomu aby to srazilo cenu v celým Německu. Když bude v Norsku nižší cena tak by elektřina měla týct do Německa ale když tam bude obrovskej výkon tak fyzikální zákony se na nasmlouvanej obchodní tok neptaj (proto chtěj obchodování omezovat aby pak neměli problémy s tím že to tam prostě nebude moct protýct)..

Jak je na konci napsaný tak už maj tenhle problém s Dánskem. Protože Němci maj problém postavit dráty tak by to mohlo vyřešit rozdělení Německa na dvě zóny ale nedávno sem někde četl že to regulátor označil za absolutně nepřípustný (to si prostě žádnej politik na triko neveme).

Ondra

8. únor 2020, 18:12

A ještě jeden drobnej detail - Norsko skoro žádný PVE nemá. Maj tolik akumulačních vodních elektráren (tzn na přehradách) že přečerpávačky nepotřebujou.

Ta "norská baterka" má fungovat tak že si koupí elektřinu z Německa a ušetří vodu v nádržích na potom. Teď maj ale třeba vody plno a určitě musej udržovat nějaký průtoky řekami takže tohle taky nebude fungovat vždycky a ještě k tomu sami stavěj plno větrnejch elektráren :)

Filip

9. únor 2020, 20:52

Já jsem si vždycky myslel že přehrady které mají i hydroelektrarnu umí pustit v případě nouze vodu obtokem když není pro elektřinu uplatnění, aby zajistili minimální průtok pod přehradou. Vím že Orlická přehrada to tak má (dle průvodce) tak jsem myslel že je to tak standardní.

pave69

10. únor 2020, 15:20

No to ano, ale to si "vypouští peníze do moře". Kdyby to šlo přes elektrárnu, tak jim Němci zaplatí (i když třeba málo).

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.