Omezení v přenosu elektřiny mezi Německem a Dánskem přetrvávají i po zásahu Evropské komise

A proč posílení kapacity neplatí ten, co tam chce dodávat, tj. v tomto případě dánští výrobci?

Nebo to také mohou platit i obchodníci a spotřebitelé kteří tu energii chtějí odebírat. Ovšem potom by bylo dobré ty elektrony nějak značit, aby se jim tam netlačili cizí :-)

Ve výsledku to vždycky zaplatí spotřebitel. A nevim proč by mělo Dánsko platit za neschopnost Německa posílit si svojí soustavu. Jak se píše v článku tak přeshraniční vedení má dostatečnou kapacitu ale protože Německo nedokáže dostat ani elektřinu z vlastní výroby ze severu na jih tak to blokuje spojení s Dánskem. Dánsko by rádo poslalo svojí levnější elektřinu do Německa když se rozfouká ale prostě to tam neprotlačej.

Filosofická otázka (aspoň pro mě) je ovšem v tom, jestli Němci mají mít skutečně povinnost tu dánskou elektřinu odebírat, když v tu chvíli sami neví, co s tou svojí. Možná mi ale jen uniká důvod, proč ano.

Také je možné že je ten přenos nasmlouvaný obchodníky a potom ho jedna strana nebo někdo úplně jiný blokuje.

Tak to jistě, ale to bych si taky mohl nasmlouvat elektřinu třeba z Afriky a pak chtít kompenzace, pokud se jí nepodaří přenést.

Pokud to dobře chápu, tak problém je v tom, že Evropská komise nařídila navýšení přeshraniční kapacity pro obchodování, aniž brala v úvahu reálný technický stav soustavy, která toto navýšení není schopna realizovat.

Ta má původní otázka tedy spíš směřovala k tomu, jestli je filosoficky správně to rozhodnutí Evropské komise.

Třeba i z Afiky když si to zaplatím a smluvně zajistím, ale když potom někdo v tomto řetězci přenos zablokuje, třeba z důvodu že chce upřednostnit svou energii a výrobu, tak je to špatně.

Nevěřím tomu že by Evropská komise nezhodnotila technický stav.

Podle mě to vyplývá hned z prvního odstavce článku.

To propojení Německo-Dánsko bylo nejspíš postaveno na základě mezinárodní smlouvy. A mělo být zaručeně využitelné, jenže teď když fouká vítr tak jsou na obou stranách takové přebytky, že tím nic téct nemůže.

Takže teď nakonec bylo Německo donuceno aspoň k tomu, že budou na té kapacitě probíhat tržní virtuální obchody, a Dánsko dostane zhruba peněžní rozdíl mezi svou velkoobchodní při větru levnější silovou elektřinou a německou cenou elektřiny, která ve větru tolik neklesá, protože tam mají větrníky zaručenou minimální cenu.

Větrníky si prostě vyžadují při takovém velkém podílu v určitém státě už nutně ty vícenáklady. Buď masivní rozvod nejlépe dálkový stejnosmerný do zbylé Evropy (kde tolik větrníků nemají či tam fouká podstaně jinak), nebo napojení na obří vodní soustavy jenž jsou dnes jen v Alpách a Norsku, či nějakou futuristicky podstatně levnější elektrickou výrobu vodíku či metanu.

Nu, když nevíme detaily, jaké jsou smluvní podmínky, pak těžko posoudit. Ale pokud bych vycházel z toho, že přeshraniční propojení se dříve stavěla hlavně kvůli vyrovnávání a stabilizování jednotlivých soustav, pak asi nejsou nějaké požadavky na kompenzace kvůli obchodu moc legitimní. Na základě stejné argumentace by potom mohli Němci chtít kompenzace od nás za to, že naše soustava není v neomezené míře schopná přenášet jejich větrníkové špičky do Rakouska.

Soudit se dá úplně lehko na základě tady v článku popsaného konečného výsledku, že Němci budou muset Dánsku platit, i když od nich žádná elektřina fyzicky nedokáže dotéct.

To Česko-Německo samozřejmě vůbec nebylo na základě vzájemné smlouvy, ale právě naopak, Německo si uzavřelo smlouvu jen s Rakouskem, a pak znásilňovali českou přenosovou soustavu, při čemž se ti zloději tvářili, že tu elektřinu mezi Rakouskem a Německem přenáší nejspíš teleportací.

Asi takhle, zaprvé to není jen Dánsko kdo si stěžuje, EK zasáhla po společné stížnosti Dánska,Švédska a především Norska.

Zakopaný pes je v tom,že německý, převážně větrný, proud naskladovaný v norských hydroelektrárnách zatím teče oběma směry přes Dánsko a Tenet pak do kabelu nepouští " konkurenci" :)

To se vyřeší až se Tenet dodělá podmořské spojení s Norskem první kabel snad 2021-2022 plná kapacita 2026.

Takže celý spor je spíš o tom, že holandská firma, prostřednictvím své něměcké dcery TenneT TSO GmbH, si od EU vyžírá neschopnost Německa skladovat a přepravovat proud na jeho území...

To už je trochu srozumitelnější. Nicméně mi to celé přijde jako chaos, který by v energetice neměl nastávat. Obecně, když mám nějakou přenosovou soustavu, ta má nějakou technicky danou kapacitu, kterou můžu po odečtení bezpečnostní rezervy využít. A ta by měla být podle nějakého principu rozdělená mezi dodavatele s tím, že víc nedostaneš. Pokud soustava není schopná z nějakého důvodu v nějaký moment závazek plnit, měla by platit kompenzaci, naopak nad nasmlouvanou kapacitu není na kompenzaci nárok.

To ano, ale to by musela být energetika skutečně liberalizovaná. Ale pokud například i u nás máme firmu která dodává systémové služby a zároveň ovládá nástroje kterými může vytvářet systémovou odchylku např. HDO, tak to nikdy nebude ideálně tržně fungovat.