Provozovatel části německé přenosové soustavy, společnost Tennet, bude moci snížit dovozní kapacitu nového kabelového vedení Nordlink až do konce roku 2022 na nulu. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-curbs-on-nordlink-to-hit-nordic-exports--statnett/1085522">Zpravodajskému serveru Montel to uvedl norský provozovatel Statnett</a>. 
Budované kabelové vedení NordLink, které propojí elektrizační soustavy Německa a Norska, by mělo zahájit komerční provoz na konci letošního roku. Až do konce roku 2022 má však mít německý TenneT možnost snížit jeho dovozní kapacitu směrem do Německa na nulu.
Omezení importní kapacity do Německa by mohla oslabit hodnotu kabelového propojení a jsou proti politickým záměrům, které vedly k rozhodnutí o vybudování kabelu, uvedl vedoucí provozu společnosti Statnett, Gunnar Lovaas.
Německá vláda navrhla minimální kapacitu 1,4GW propojení v nulové výši ve svém plánu pro implementaci nových pravidel EU. Uvádí to dopis, který Statnett zaslal norskému ministerstvu energetiky.
Nová pravidla EU, která jsou součástí <a href="https://ec.europa.eu/info/news/clean-energy-all-europeans-package-completed-good-consumers-good-growth-and-jobs-and-good-planet-2019-may-22_en">4. energetického balíčku EU</a>, stanovují podmínku poskytovat do roku 2020 70 % technických přeshraničních přenosových kapacit k dispozici pro obchod. Země, kterým hrozí nesplnění této podmínky, byly nuceny přijít s plány pro nápravu situace, nebo požádat o derogace. Německu byla udělena derogační výjimka.
Statnett odhaduje, že Německo omezí import skrze Nordlink v 15-20 % času.
<blockquote>„Ve většině případů nebudou nastávat žádné problémy. Ale je příliš brzy na to říci, jak často bude export do Německa omezován,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Norský provozovatel přenosové soustavy si byl vědom nových německých pravidel pro přidělování přeshraniční kapacity, ale byl překvapen, když se dozvěděl, že německé orgány využívají předpoklad nulové minimální přenosové kapacity nového propojení.
„Toto je nepřiměřená interpretace pravidel,“ řekl Lovaas a dodal, že je těžké identifikovat přesné důsledky, protože se jedná o nová pravidla a existuje jen malý precedens.
<h2>Problémem je německá přenosová soustava</h2>
Hlavní výzva bude nastávat v době, kdy větrné elektrárny v severním Německu budou dodávat vysoký výkon do soustavy, ale ceny zůstanou vyšší než v severských zemích, řekl Lovaas.
Německo má již v současné době problémy s přenosem výkonu ze severu země na jih vlivem nedostatečně rozvinuté přenosové soustavy. V případě vyšší ceny elektřiny v Severských zemích by se situace pro Německo ještě zhoršila dodávkou dodatečného výkonu skrze Nordlink.
<blockquote>„Hodnocení rizik je složité. Eskalujeme problém a zdůrazňujeme jeho závažnost. Doufáme, že se společností TenneT a s dalšími zúčastněnými stranami najdeme řešení, aby bylo možné kabelové vedení začít používat od prvního dne a s postupem času optimalizovat jeho využití,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Ceny elektřiny pro dodávku v příštím roce naznačují vyšší cenu elektřiny v Německu než v Norsku. Baseload kontrakt v severských zemích pro dodávku elektřiny v roce 2021 <a href="http://www.nasdaqomx.com/transactions/markets/commodities/market-prices">se aktuálně obchoduje okolo 26 EUR/MWh</a>, zatímco německý ekvivalent na burze EEX <a href="https://www.eex.com/de/marktdaten/strom/futures/phelix-de-futures">se obchoduje za cca 41 EUR/MWh</a>. Rozhodujícím faktorem však budou ceny na denním (spotovém) a vnitrodenním trhu, které reflektují aktuální nabídku a poptávku v dané obchodní zóně.
<blockquote>„Energetické toky nejsou rozhodovány futures cenami, ale spotovými a vnitrodenními cenami. Často v Německu vidíme v některých hodinách nulové nebo záporné ceny, a poté bude elektřina samozřejmě téci severně. Výzvou je, když německé ceny budou vyšší,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Současný stav se podobá situaci na hranici mezi západním Dánskem a Německem, kde německý provozovatel přenosové soustavy Tennet <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/omezeni-prenosu-elektriny-nemeckem-danskem-pretrvavaji-i-zasahu-evropske-komise">čelil několik let kritice za opakované blokování importu</a> v době vysoké výroby elektřiny v německých větrných elektrárnách. Tato situace byla vyřešena v roce 2018, kdy společnost Tennet <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-prinutila-tennet-navysit-prenosovou-kapacitu-nemeckem-danskem">souhlasila s uvolněním alespoň 75 % přenosové kapacity trhu</a>.

Energetika v zahraničí

Německo bude mít možnost snížit importní kapacitu Nordlink na nulu. Důvodem jsou obavy o stabilitu soustavy

Německý operátor přenosové soustavy zahájil pokládku německé části podmořského <a href="http://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">HVDC vedení</a> NordLink, jehož přenosová kapacita bude 1 400 MW. Vedením by měla mezi Německem a Norskem začít proudit elektřina v roce 2020.
Celková délka HVDC vedení Nordlink propojujícího německou a norskou přenosovou soustavu bude 623 km. Z uvedené délky bude 516 km tvořit podmořské kabelové vedení.
Zatímco norská část podmořského kabelového vedení, která je dlouhá 134 km, je již hotová, <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-begins-laying-the-nordlink-subsea-cable-in-the-german-north-sea/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">TenneT zahájil pokládku německé části začátkem září</a>. V letošním roce by mělo být položeno 99 km, v příštím roce dalších 55 km až k hranici dánských teritoriálních vod. Navazující 228 km dlouhá dánská část vedení by měla být položena do konce příštího roku.
&#8222;Zelené vedení&#8220;, jak je vedení Nordlink označováno, by mělo být uvedeno do provozu v roce 2020.
<figure id="attachment_55013" style="width: 768px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-55013 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/NordLink_d_2017_V4-Abschnitte-d-768x1024.jpg" alt="Trasa HVDC vedení NordLink. Zdroj: TenneT" width="768" height="1024" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa HVDC vedení NordLink. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
<h2>Dopad na cenu elektřiny v Norsku</h2>
Budované podmořské kabelové vedení Nordlink je v Norsku terčem kritiky, jelikož má zemi přinést zvýšení relativně nízkých cen elektrické energie.
Mluvčí norského provozovatele přenosové soustavy Statnett Christer Gilje <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/vedeni-nordlink-nemecka-muze-norsku-zpocatku-snizit-ceny-elektriny-pozdeji-vsak-maji-rust/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">v červnu uvedl</a>, že ačkoliv vedení může zpočátku ceny elektřiny v Norsku snížit, po roce 2025 by mělo způsobit jejich růst.
<blockquote>
„Ceny elektrické energie v Norsku mohou být zpočátku někdy nižší. Když máte velký přebytek, který tlačí ceny v Německu k nule a někdy dokonce do záporných hodnot, ovlivní to norské ceny,“ uvedl Christer Gilje.
</blockquote>
Jak velký dopad by německé přebytky na ceny elektrické energie v Norsku Gilje <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-germany-power/nordlink-cable-to-germany-may-initially-lower-norway-power-prices-statnett-idUSKCN1IX4KF" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle agentury Reuters nezmínil</a>, v případě růstu po roce 2025 by se však mělo jednat o zhruba 1 EUR/MWh. V současné době se baseload futures pro nadcházející roky obchodují v severských zemích o přibližně 5 až 8 EUR níž než v Německu.
Úvodní obrázek: Plavidla převážející část kabelů pro německou část podmořského HVDC vedení NordLink (Zdroj: TenneT)

Německo

TenneT zahájil pokládku německé části 1,4GW podmořského HVDC vedení NordLink

Budované kabelové vedení NordLink, které má v roce 2020 spojit elektrizační soustavy Německa a Norska, by podle norského provozovatele přenosové soustavy Statnett mělo zpočátku přinést efekt v podobě snížení cen elektrické energie v Norsku. Z levnější elektřiny se však Norové mají těšit pouhých pár let.
Podmořské kabelové vedení NordLink, které umožní přenášet mezi Německem a Norskem výkon až 1,4 GW, je v Norsku terčem kritiky, jelikož má zemi přinést zvýšení relativně nízkých cen elektrické energie, ze kterých může těžit tamní průmysl. Podle mluvčího státního provozovatele přenosové soustavy (PPS) Statnett Christera Gilje však vedení zpočátku ceny může snížit. Po roce 2025 mají nicméně naopak mírně vzrůst.
<blockquote>
&#8222;Ceny elektrické energie v Norsku mohou být zpočátku někdy nižší. Když máte velký přebytek, který tlačí ceny v Německu k nule a někdy dokonce do záporných hodnot, ovlivní to norské ceny,&#8220; uvedl Christer Gilje.
</blockquote>
Jak velký dopad by německé přebytky na ceny elektrické energie v Norsku Gilje <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-germany-power/nordlink-cable-to-germany-may-initially-lower-norway-power-prices-statnett-idUSKCN1IX4KF" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle agentury Reuters nezmínil</a>, v případě růstu po roce 2025 by se však mělo jednat o zhruba 1 EUR/MWh. V současné době se baseload futures pro nadcházející roky obchodují v severských zemích o přibližně 5 až 8 EUR níž než v Německu.
Statnett v tomto týdnu zahájila pokládku druhého ze dvou <a href="http://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">HVDC kabelů</a>, vedení má být dokončeno v příštím roce. V roce 2020 by poté mělo zahájit zkušební a následně i komerční provoz. Kabelové vedení NordLink vzniká ve spolupráci norské Statnett, německého PPS TenneT a německé investiční banky KfW. Celkové investiční výdaje na projekt se odhadují na 1,5 až 2 miliard EUR.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Přenos elektřiny

Vedení NordLink do Německa může v Norsku zpočátku snížit ceny elektřiny, později však mají růst

Norský provozovatel přenosové soustavy Statnett a německá společnost DC Nordseekabel GmbH požádali Evropskou investiční banku (EIB) o poskytnutí půjčky ve výši 800 milionů euro na výstavbu 1,4GW vysokonapěťového stejnosměrného vedení (HVDC) Nordlink propojujícího německou a norskou elektrizační soustavu. Vedení, jehož délka bude 623 km, má být zprovozněno na konci roku 2019.
<a href="http://femip10.eib.org/projects/pipelines/pipeline/20150911?f=search&amp;media=search" target="_blank">EIB přezkoumává žádost</a> o poskytnutí půjčky ve výši 800 milionů euro na HVDC vedení Nordlink, na jehož výstavbě se kromě norského provozovatele přenosové soustavy podílí jeden ze čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy TenneT, který vlastní 50% podíl ve společnosti DC Nordseekabel GmbH. Celkové investiční náklady by měly dosáhnout  2,1 miliardy euro.
Vedení bude provozováno na napěťové hladině 525 kV a bude přes něj možné přenést výkon 1,4 GW.  Díky celkové délce 623 kilometrů se Nordlink stane nejdelším HVDC vedením v Evropě. Zatímco německá část vedení bude celá realizována jako podzemní, na norském území bude 53 km nadzemního vedení.
<figure id="attachment_29968" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-29968" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Nordlinkmap-1024x523.jpg" alt="Nordlink" width="1024" height="523" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa HVDC vedení Nordlink spojujícího Německo s Norskem. Zdroj: www.abb.com</figcaption></figure>
<h2>Stane se Norsko evropskou zelenou baterií?</h2>
Norsko je jedním z předních světových výrobců elektřiny z vodních elektráren, které jsou schopny pokrýt téměř veškerou norskou spotřebu elektřiny díky využití velkého počtu jezer a ledovců v zemi. To umožňuje Norsku exportovat téměř veškerou produkci ropy a zemního plynu.
<a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/muze-se-norsko-stat-evropskou-zelenou-baterii/" target="_blank">Nápad vytvořit z Norska „zelenou baterii“</a> se zamlouvá místopředsedovi Evropské komise odpovědnému za Energetickou unii Maroši Ševčovičovi.
<blockquote>
„Norsko, navzdory obrovským fosilním rezervám, rozvíjí své obnovitelné zdroje a kapacity pro skladování energie velmi působivě,“ řekl Šefčovič.
</blockquote>
Kritickým prvkem idey je doprava norské elektřiny do dalších částí Evropy. To vyžaduje nákladné podmořské kabely umožňující přenos elektřiny tam a zpět podle potřeby. Jedním z důležitých vedení, které posune uvedenou myšlenku dále, je právě Nordlink. Do roku 2021 má být dále zprovozněno vedení NSN Link spojující Norsko a Velkou Británii.
Norsko pomáhá okolním zemím již nyní. V případě potřeby exportuje elektřinu z vodních elektráren do Nizozemska a pomáhá stabilizovat soustavy Švédska a Finska importováním elektřiny z intermitentních obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné a solární elektrárny a dodáváním elektřiny z předvídatelných vodních elektráren.

Elektřina

EIB zvažuje financování HVDC vedení Nordlink mezi Německem a Norskem

Nejen z české a polské strany zaznívají negativní ohlasy na německou přenosovou soustavu a její nedostatečně rychlý rozvoj. Nově se přidaly i skandinávské země, které si ale stěžují z jiného důvodu. Nedostatečná kapacita vedení jim neumožňuje dodávat elektřinu na jih Německa. 
Švédsko, Norsko a Dánsko si nedávno <a href="http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/energiepolitik/deutsches-stromnetz-blockiert-skandinaviens-stromfluss-14214080.html" target="_blank">podle informací</a> deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung stěžovaly u Evropské komise na nedostatečné propojení severní a jižní části Německa. Podle jejich názoru je německá přenosová soustava poddimenzovaná a brání dodávkám elektřiny na jih.
<a href="http://oenergetice.cz/statistiky/dansko-elektroenergetika/" target="_blank">Dánsko</a> by na jih mohlo dodávat <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/dansko-prekonalo-vlastni-rekord-v-podilu-vyroby-z-vetru/" target="_blank">více elektřiny z větrných elektráren</a>, zatímco <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/svedsko-elektroenergetika/" target="_blank">Švédsko</a> a Norsko může díky Baltic Cable (600 MW) a NordLinku (1400 MW, pozn. nyní ve výstavbě) dodávat přebytečnou elektřinu z vodních elektráren.
Jak připomíná německý deník, skandinávské země nejsou jediné, které si stěžují na přenosovou soustavu v Německu. Upozorňuje zejména na Českou republiku a Polsko, kde jsou v současné době <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/stavba-ochrannych-pst-transformatoru-proti-pretokum-z-nemecka-zahajena/" target="_blank">ve výstavbě transformátory</a> s řízeným posunem fáze.
<figure id="attachment_20671" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Offshore-větrná-turbína.jpg"><img class="size-full wp-image-20671" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Offshore-větrná-turbína.jpg" alt="Offshore větrné elektrárny" width="725" height="481" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Dánsko má výborné podmínky pro výrobu elektřiny z offshore větrných elektráren</figcaption></figure>
Kvůli <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecko-postavilo-roce-2015-pouze-151-km-vedeni/" target="_blank">problémům s rozvojem přenosové soustavy</a> v Německu se mezinárodní agentura pro spolupráci energetických regulátorů rozhodla <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ceps-slavi-spolecna-nemecko-rakouska-obchodni-zona-musi-byt-ukoncena/" target="_blank">zrušit společnou německo-rakouskou zónu</a>. Ta umožňuje prakticky neomezené obchodování mezi zeměmi bez ohledu na fyzikální možnosti propojení.
Podle agentury Bloomberg by rozdělení německo-rakouské obchodní zóny stálo rakouské domácnosti a průmysl až 300 mil. EUR. Již nyní někteří dodavatelé elektřiny do smluv o dodávkách doplňují ustanovení o možném růstu ceny při rozdělení trhů.
Na případné rozdělení trhů by nejvíce doplatilo právě Rakousko, kde by vzrostly ceny elektřiny. V Německu by mohli z rozdělení zóny profitovat provozovatelé přenosových soustav, kterým by se snížily náklady na regulaci sítě. Ty v loňském roce dosáhly hodnoty 1 mld. EUR a v dalších letech by se tato částka měla zvyšovat.