Nerostné bohatství Ukrajiny: O co se hraje v globální energetické hře

Zatímco válka na Ukrajině postupuje, diplomatická jednání se zasekla. S příchodem administrativy prezidenta Donalda Trumpa se geopolitická dynamika dramaticky mění, zvláště po nešťastném setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně. Očekávaná dohoda, která by USA umožnila přístup k ukrajinským ložiskům nerostů vzácných zemin, zatím nevznikla.  Jaké nerostné bohatství může Ukrajina nabídnout?

Takzvaný "plán vítězství" nevyšel. Prozatím. Z energetického hlediska je nejzajímavější bod číslo čtyři, tedy strategický ekonomický potenciál, skrze který Ukrajina nabízí svým strategickým partnerům zvláštní dohodu o společné ochraně kritických zdrojů země, jakož i o společných investicích a využití tohoto ekonomického potenciálu.

"Ložiska kritických zdrojů na Ukrajině spolu s celosvětově významným potenciálem Ukrajiny v oblasti výroby energie a potravin patří mezi hlavní kořistnické cíle Ruské federace v této válce. A to je naše příležitost k růstu," nabídl prezident Zelenský.

Ukrajina je jednou z poměrně bohatých zemí na kritické nerostné suroviny, které jsou klíčové pro moderní technologie, obranný průmysl i energetiku. Odhaduje se, že země disponuje přibližně 5 % světových zásob těchto materiálů, včetně strategicky významného grafitu, titanu, lithia a uranu.

Zejména grafit, kterého má Ukrajina kolem 19 milionů tun, je klíčový pro výrobu baterií pro elektromobily a jaderné reaktory, což z ní činí jednoho z nejdůležitějších dodavatelů tohoto nerostu na světě. Lithium, jehož zásoby na Ukrajině dosahují půl milionu tun, je zásadní pro bateriové technologie, přičemž Ukrajina má největší ložiska tohoto prvku v Evropě.

Kromě těchto surovin se v zemi nachází i třetina všech evropských zásob vzácných zemin, což je skupina 17 prvků nezbytných pro výrobu elektroniky, větrných turbín a vojenských technologií. Mezi těmito prvky vyniká skandium, jehož zásoby jsou podle ukrajinské vlády tajné, ale které se využívá například ve vojenském vybavení.

Ukrajina má rovněž významná ložiska titanu, který je nezbytný pro letecký a kosmický průmysl, a berylia a uranu, jež se využívají v jaderné energetice a zbrojním průmyslu. Další cenné suroviny zahrnují měď, olovo, zinek, nikl, kobalt, mangan a stříbro, které jsou důležité pro elektroniku, stavebnictví i obnovitelné zdroje energie.

Komplikací nicméně může být rozsáhlost kapitálových investic, které mohou přinést výsledky až za několik let, dlouho po skončení Trumpova mandátu. V neposlední řadě je také problémem skutečnost, že značná část ukrajinských přírodních zdrojů se nyní nachází v oblastech pod kontrolou ruské armády. V kontextu současného geopolitického napětí proto představují tato ložiska nejen ekonomickou příležitost, ale i klíčový faktor ovlivňující strategická rozhodnutí velmocí v regionu.

Zdroj: Voronoi by Visual Capitalist