Evropský průmysl platí za elektřinu násobně víc než americká a čínská konkurence

Jan Budín
Jan Budín
18. říjen 2026, 07:57
21 komentářů
Evropský průmysl platí za elektřinu násobně víc než americká a čínská konkurence

Evropské domácnosti i firmy čelí vyšším cenám elektřiny než před pandemií, největší rozdíl je ale vidět u průmyslu. Analýza BloombergNEF ukazuje, že zatímco americké podniky platily v roce 2025 v průměru 110 dolarů za megawatthodinu a čínské 89 dolarů, německé firmy platily 226 dolarů a britské dokonce 327 dolarů.

Rozdíly nejsou jen důsledkem cen komodit. Do koncových účtů se promítají také daně, podpora veřejných politik, náklady na sítě i způsob, jakým státy regulují trh. Pro evropský průmysl tak elektřina představuje nejen významný provozní náklad, ale i konkurenční handicap.

Ceny rostly ve většině sledovaných trhů, ne však všude

BloombergNEF porovnal koncové ceny pro domácnosti a průmysl ve 37 trzích v letech 2019 až 2025. Ve zhruba třech čtvrtinách rostly ceny elektřiny rychleji než inflace. Průměrný nárůst očištěný o inflaci činil u firem 24 % a u domácností 12 %.

Vývoj se však mezi zeměmi výrazně lišil. Británie, Japonsko a Argentina zažily od roku 2019 značnou cenovou rozkolísanost, mimo jiné v důsledku energetické krize z let 2021 až 2023 po ruské invazi na Ukrajinu. Zvlášť zasaženy byly totiž trhy závislé na dovozu zemního plynu.

Článek pokračuje pro předplatitele

Prémiový obsah

Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.

Přečetli jste teprve 30 % článku — zbývajících 70 % odemknete s prémiovým předplatným.

Co se dozvíte v placené části:

  • Srovnání účtů za elektřinu amerických a evropských domácností a firem.
  • Dozvíte se, proč Austrálie zaznamenala nejvyšší reálný růst cen elektřiny.
  • Zjistíte jaké průmyslové sektory jsou vyššími cenami elektřiny nejvíce ohroženy.

Nejvýhodnější roční předplatné

Měsíční varianta 99 Kč / měsíc

89 Kč/ měsíc

Už mám předplatné

Komentáře (21)

Jan Máca18. říjen 2026, 09:20

No jen bych dodal že naši klienti kteří mi poskytli data z jejich poboček ve světě tak v Číně jim fabriky platí konečnou cenu (po přepočtu do EUR) za elektřinu kolem 50 EUR a v USA kolem 60 EUR, ale vím že toto není průzkum mám příliš malý vzorek abych mohl komukoliv napadat jeho globální průzkum.

Pavel Kozelský18. říjen 2026, 14:23

A buďto to politici rychle vyřeší, nebo to bude definitivnbí konec Evropy, EU a NATO!

Zdeněk Havlík18. říjen 2026, 14:45

Souhlas. Konec zvýhodnění OZE, dále musí OZE nést náklady na distrimusi-jeji posilování. A že budou pak drazí? Jejich problém, nahradí je levnější zdroj.

Mex18. říjen 2026, 16:40

Třeba který?

Vítězslav Novák19. říjen 2026, 19:13

Třeba kterýkoli řiditelný.

Mex19. říjen 2026, 20:25

Jako třeba postavit novou levnou jaderku? Nebo novou uhelku? Nebo nějakým zázrakem zvýšit množství vody v řekách a přidat jim pořádný spád, a rozjet vodní elektrárny ve velkém?

Vítězslav Novák21. říjen 2026, 17:55

Ano. Postavit novou jaderku. Nebo nezrušit uhelku. Vody víc nezískáme, a i kdyby, Zelení Khmerove stejně nepovoli ani jez, pokud ho nepostaví bobři.

Cokoli je lepší než další občasné zdroje vyžadující enormní vícenáklady.

Zdeněk Havlík18. říjen 2026, 14:44

Logicky, OZE je drahá sranda. Oni ty tupci berou jen vlastní cenu výroby z OZE a myslí si že je levna, ale hlavní náklady jsou okolo. Stabilizace sítě, platba elektrárnám že jsou v záloze a to stojí násobně více. Pak to jsou drahé paušály, drive se za jistič a distribuci de facto neplatilo, byly to zanedbatelné drobné. Teď distribuce díky OZE stojí více než elektřina v USA.

Milan Vaněček18. říjen 2026, 20:03

Samozřejmě elektřina v EU musí být (mnohem) dražší než v USA a Číně.

1) Kdo ničí fungující elektrárny (uhelné, jaderné) z ideologických důvodů?

2) kdo znevýhodňuje některé druhy výroby elektřiny (uhlíkové odpustky)?

3) kdo chce dávat provozní dotace (CfD) již zcela odzkoušeným masově provozovaným elektrárnám (jádro, fotovoltaika, vítr)? Na 40 let u jádra?!

4) kdo nasazuje stejné nesmyslné závazky na co nejrychlejší odchod od fosilních paliv?

5) kdo si myslí, že technický pokrok se vytváří byrokratickými nařízeními a závazky?

Odpověď je že je to EU.

Zatímco Čína i USA podporují nejen špičkový výzkum ale i špičkovou výrobu zařízení na výrobu a skladování elektřiny,

a technický pokrok, což jsou především obnovitelné zdroje, vítězí kvalitou (čistá výroba), rychlostí výstavby (což je důležité v současné době inflace a drahých peněz) a nízkou cenou produkované elektřiny

Milan Vaněček18. říjen 2026, 20:03

Samozřejmě elektřina v EU musí být (mnohem) dražší než v USA a Číně.

1) Kdo ničí fungující elektrárny (uhelné, jaderné) z ideologických důvodů?

2) kdo znevýhodňuje některé druhy výroby elektřiny (uhlíkové odpustky)?

3) kdo chce dávat provozní dotace (CfD) již zcela odzkoušeným masově provozovaným elektrárnám (jádro, fotovoltaika, vítr)? Na 40 let u jádra?!

4) kdo nasazuje stejné nesmyslné závazky na co nejrychlejší odchod od fosilních paliv?

5) kdo si myslí, že technický pokrok se vytváří byrokratickými nařízeními a závazky?

Odpověď je že je to EU.

Zatímco Čína i USA podporují nejen špičkový výzkum ale i špičkovou výrobu zařízení na výrobu a skladování elektřiny,

a technický pokrok, což jsou především obnovitelné zdroje, vítězí kvalitou (čistá výroba), rychlostí výstavby (což je důležité v současné době inflace a drahých peněz) a nízkou cenou produkované elektřiny

Baton David19. říjen 2026, 14:10

někde se ta bezhlavá podpora zdrojů co dodávají pouze když se jim chce musí negativně projevit, pro fluktující zdroje je potřeba počítat ještě s následky těch fluktuací, nebo instalovat akumulaci která ale také není zrovna levná, levnější je energii vyrobit než skladovat, cena akumulátorů na-ion by se mohla dostat masovým používáním níž než u li-ion, je ale zájem o nižší ceny akumulace? Proč je veškerý vývoj akumulátorů v Číně? Nemohli bychom (EU) vyvíjet vlastní koncepty chemických akumulátorů? Fungoval by sodík-titanit?

Milan Vaněček19. říjen 2026, 15:11

Akumulace elektřiny je technicky vyřešená (i když nás v budoucnu čeká další obrovský pokrok, v kvalitě i stále nižší ceně), bez ní by naše společnost přestala existovat tak, jak ji známe (celá sít okolo počítačů, internetu, AI ,... se neobejde bez akumulace elektřiny),

na akumulaci je založena silně se rozvíjející elektromobilita,

prostě to je nový věk elektřiny: 1) přímá výroba elektřiny ve fotovoltaických, větrných a vodních elektrárnách, bez nutné mezivýroby horké páry...

a 2) akumulace elektřiny:

Evropa zde zaspala, na rozdíl od USA či Číny.

Takže v EU buduje/vybudoval výrobní závody na Li ion a Na ion baterie (V Německu, Maďarsku a Španělsku) čínský CATL.

Vítězslav Novák19. říjen 2026, 19:12

Staré přísloví říká, "lakomec platí dvakrát". Dovolím si přidat "a pitomec třikrát!".

Dobře EU tak!

Sama si za to může.

Milan Vaněček19. říjen 2026, 20:25

Čtyři největší světové ekonomiky (USA, Čína, Japonsko a Německo) mají i nejvíce fotovoltaických a větrných elektráren. To jsou podle Vás pitomci? A jaké elektrárny staví nejvíce a nejrychleji i nejlevněji: zase fotovoltaiku, větrné elektrány a když mají podmínky i elektrány vodní. A USA i Čína mají i nejlevnější elektřinu.

Ale USA, Čína i Japonsko neničí ty staré existující elektrárny, které ještě fungují. (když jim je tedy nezničí příroda a lidské chyby, jako ve Fukušimě). Tím se liší od Německa. Dokážete to pochopit?

Vy jste ještě nepochopil, že nová energetiky je jiná, než ta stará, opírá se o přímou výrobu elektřiny a akumulaci. Její řízení odpovídá technologiím 21. století

Vítězslav Novák21. říjen 2026, 17:59

S prominutím, jaká je nepřímá výroba elektřiny?

Milan Vaněček21. říjen 2026, 21:31

Taková, že nejprve vyrobíte horkou páru ať už spalováním uhlí nebo štěpením uranu a ta teprve pak roztáčí "výrobní zařízení" el. proudu=synchronní generátor.

Ale ten může být roztáčen i přímo ve vodní či větrné elektrárně

nebo dokonce můžeme vyrábět elektrický stejnosměrný proud ve fotovoltaickém panelu, bez mechanického rotačního pohybu, se všemi výhodami z toho vyplývajícími...

Vítězslav Novák19. říjen 2026, 19:15

Zapomněl jste na fyzické posílení sítě vynucené občasnými zdroji, bez něhož se stabilizace neobejde.

Milan Vaněček19. říjen 2026, 20:34

Vy jste asi hodně mladý, že nepamatujete, že před více než 10 lety měla robusní síť v ČR více než dvojnásobný výkon elektráren k disposici než byla maximální spotřeba České republiky v jakýkoliv okamžik? Vše bylo více než zdvojené. Viděl jste někde jadernou elektrárnu jen s jedním reaktorem? (snad jenom jeden pokus v Holandsku?)

Proč akumulace bude dál exponenciálně narůstat? No přece nové paradigma nové energetiky (ve světě).

Vítězslav Novák21. říjen 2026, 18:01

Jste di jist, že reagujete zrovna na můj přispěvek?

Milan Vaněček21. říjen 2026, 21:39

Chtěl jsem jen říci, že to "fyzické posílení sítě" tady bylo vždy, vždy byl u nás celkový výkon všech elektráren více než dvojnásobek maximální okamžité spotřeby...

Bez rezerv (a bez akumulace) energetika nefunguje spolehlivě.

Vítězslav Novák23. říjen 2026, 11:56

Takže vlastně není třeba fyzicky posilovat sítě? To je fajn... ušetříme...

Loading