Plány britské vlády na další těžbu ropy a plynu v Severním moři vyvolávají ostrou debatu o budoucnosti energetiky. Zatímco kabinet argumentuje posílením energetické bezpečnosti, odborníci upozorňují, že nové projekty nepřinesou rychlé ani zásadní řešení a mohou naopak zpomalit přechod k nízkoemisním zdrojům. Události posledních dní zároveň vyvolaly otázky o tom, zda rozhodnutí může vést k nižším cenám pro koncové spotřebitele.
Britská vláda čelí rostoucí kritice kvůli plánům na další těžbu ropy a plynu v Severním moři. Podle analýz odborníků i části energetického sektoru totiž nové vrty nepřinesou zásadní zlepšení energetické bezpečnosti Spojeného království, jak kabinet deklaruje, a naopak mohou zpomalit přechod k nízkoemisní energetice.
Ve veřejném prostoru Spojeného království se tak nyní odehrává souboj argumentů mezi zastánci fosilní energetiky a podporovateli rychlejšího přechodu na nízkoemisní zdroje. Debata se zintenzivnila poté, co britská vláda v posledních měsících podpořila nové licence na těžbu fosilních paliv. Argumentuje přitom především potřebou snížit závislost na dovozu energie a posílit domácí produkci. Podle kritiků však tento přístup neodpovídá realitě evropského energetického trhu.
Zdroje citované britským deníkem The Guardian upozorňují, že většina ropy a plynu vytěženého v Severním moři je prodávána na mezinárodních trzích. To znamená, že ani zvýšení domácí produkce automaticky nepovede ke snížení cen pro britské spotřebitele. Ceny energetických komodit jsou totiž určovány globálními trhy, nikoli pouze domácí nabídkou.
Samostatná analýza think-tanku E3G zároveň upozorňuje, že „strukturální úzká hrdla“ v globálních dodávkách ropy a plynu znamenají, že zvyšování těžby fosilních paliv samo o sobě energetickou bezpečnost nezlepší. Rizika narušení dodávek mohou vznikat nejen kvůli fyzickým omezením přepravních tras, ale i kvůli tzv. „papírovým úzkým místům“, například omezení pojištění.
„Energetické systémy jsou páteří národní bezpečnosti, ale u mnoha dovozců tato páteř závisí na infrastruktuře a trasách mimo jejich kontrolu. Závislost na vzdálených dodavatelských řetězcích a úzkých hrdlech znamená, že riziko narušení je v systému inherentní. Čistá energetika sice není imunní vůči šokům, ale přesouvá větší část systému pod domácí kontrolu a snižuje vystavení geopolitickým a tržním výkyvům. To je klíčové ponaučení z této krize,“ uvedla analytička Maria Pastukhova.
Produkce v Severním moři klesá dlouhodobě
Británie přitom již nyní čelí klesající produkci ze Severního moře. Podle dat britského úřadu North Sea Transition Authority se těžba ropy a plynu dlouhodobě snižuje v důsledku vyčerpávání ložisek. Nové projekty by tak podle expertů mohly tento pokles pouze zpomalit, nikoli zásadně zvrátit.
Kritici také upozorňují na časový faktor. Od vydání licence po zahájení těžby často uplynou roky, což znamená, že nové projekty neřeší aktuální problémy s cenami energetických komodit. Ty jsou přitom v Evropě stále ovlivněny dopady energetické krize z let 2021–2022 a geopolitickým napětím.
Naopak rychlejší efekt mohou mít investice do obnovitelných zdrojů a infrastruktury. Spojené království patří mezi evropské lídry v offshore větrné energetice a další rozvoj tohoto sektoru je považován za klíčový pro budoucí stabilitu cen i snížení emisí. Podle britské vlády by instalovaný výkon offshore větrných elektráren mohl do roku 2030 výrazně vzrůst, což by posílilo domácí výrobu elektřiny.
Diskuse o těžbě v Severním moři tak odráží širší dilema evropské energetiky zda krátkodobě posilovat domácí produkci fosilních paliv, nebo urychlit přechod k čistým zdrojům.
