Rakouská vláda posiluje nezávislost na ruském plynu

Rakouská vláda souhlasila s poskytnutím 200 milionů eur potřebných na výstavbu plynovodu, který posílí schopnost země dovážet zemní plyn přes Německo. Výstavba klíčového 40km plynovodu spojujícího Rakousko s Německem byla léta pozastavena, ale kvůli rostoucímu politickému tlaku na snížení závislosti na Rusku Vídeň nyní přislíbila financování, píše server Euractiv.

Západorakouský plynovod (West Austria Gas Pipeline - WAG), který byl uveden do provozu v roce 1980, vede v délce 245 km mezi plynárenským uzlem Baumgarten na hranici se Slovenskem a Oberkappelem na hranici s Německem. Původně byl navržen a technicky optimalizován pro přepravu plynu z východu na západ s kapacitou přibližně 90 TWh/rok. V posledních letech však stále více roste poptávka po přepravě opačným směrem, tedy ze západu na východ. V současnosti proto lze WAG provozovat v reverzním toku a dodávat do Rakouska.

Rakouská vláda nyní odsouhlasila jeho finanční podporu pro jeho rozšíření o 40kilometrový úsek z Oberkappelu do Bad Leonfeldenu, který bude  rozšířen o paralelní trať. Tzv. WAG Loop 1 zvýší schopnost Rakouska dovážet plyn z Německa o 2,5 miliardy metrů krychlových ročně (27 TWh ročně), tedy o přibližně třetinu jeho celkové roční kapacity. Plynovod by mohl být dokončen do konce roku 2027, právě včas, aby byl splněn termín EU pro ukončení dodávek ruského plynu. Rakousku by to umožnilo dovážet veškerý plyn, který potřebuje, z terminálů LNG podél evropského pobřeží přes německé území.

Zdroj: Gas Connect Austra: WAGLoop Schema

Zvýšení kapacity navíc přinese větší flexibilitu, pokud jde o vtláčení a těžbu do a ze zásobníků plynu Haidach a Seven Fields v Horním Rakousku. Plynovod je rovněž navržen tak, aby v budoucnu mohl přepravovat  vodík, který najde odbytiště například v průmyslovým Linci.

Z pohledu České republiky půjde o konkurenční trasu pro tranzit plynu z Německa, který zatím musí projít přes ČR na Slovensko a pak do rakouského Baumgartenu.

Problémem nejsou pouze finance

Financování není jedinou překážkou realizace projektu. Problémem je i dlouhodobý kontrakt uzavřený mezi rakouskou společností OMV a ruskou státní společností Gazprom do roku 2040, píše dál server Euroactiv.

Když bylo Rakousko v polovině února nuceno přiznat, že ruský plyn tvoří 98 % jeho nedávných dodávek plynu, a to dva roky poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu, zesílil politický tlak na zrušení smlouvy o dodávkách plynu s Gazpromem. Tento tlak zvyšují i blížící se parlamentní volby v září 2024.

Rakouská vláda, složená ze středopravé ÖVP a Zelených, souhlasí s nutností snížit svou závislost na Rusku. Ministryně energetiky za stranu Zelených, Leonore Gewesslerová, opakovaně zdůrazňovala, že pokračující rakouské dovozy pomáhají Kremlu platit za jeho válku s Ukrajinou a přidává morální povinnost, nad rámec zavedených důvodů ekonomické bezpečnosti, přerušit plynové vazby s Ruskem.

"Musíme ukončit dodávky plynu z Ruska, musíme se zbavit rizika vydírání," řekla ministryně Gewesslerová ve vysílání veřejnoprávní ORF v neděli (25. února).

Podpora přichází i od liberální opoziční strany NEOS, Bruselu a rakouského regulátora, E-Control.

Ukončení smlouvy s Gazpromem

Politická shoda na tom, jak a jestli smlouvu vypovědět, ale není úplně jasná. Kancléř ÖVP Karl Nehammer dříve její vypovězení vyloučil s odkazem na možné ekonomické dopady.

Dlouhodobý kontrakt podepsala společnost OMV v roce 2018 a zavazuje jí do roku 2040 k odběru 6 miliard metrů krychlových (bcm) ročně, tedy téměř celé rakouské spotřeby plynu. Smlouva je postavena na principu „take-or-pay“, což znamená, že OMV musí platit Gazpromu bez ohledu na to, jestli plyn odebere.

Její vypovězení ale není jednoduché. Problémem je, že smlouva s Gazpromem je tajná, a to i pro zákonodárce. Kromě základních parametrů smlouvy nejsou známé další podmínky. Navíc, největší šance na zrušení smlouvy již byla promarněna.

„Možnost odchodu byla již před rokem, konkrétně když Rusko nedodalo množství energie, které bylo slíbeno a smluvně dohodnuto,“ řekl Othmar Karas, místopředseda Evropského parlamentu ze strany lidovců (EPP).

Když tehdy společnost OMV smlouvu nezrušila s odkazem na porušení důvěry, de facto signalizovala, že škrty jsou pro společnost přijatelné. Odvolat se teď na porušení důvěry je stále možné, ale není jisté, zda by táto argumentace uspěla i v případné arbitráži.

Problémem je i vlastnická struktura OMV. Společnost je sice hlavním rakouským dodavatelem energie, ale stát vlastní pouze 31,5% podíl, 24,9 % drží ADNOC SAE a zbytek jsou volně plovoucí akcie. Pokud by vláda donutila OMV porušit smlouvu zákonem, Rakousko by mohlo být postaveno před soud kvůli vměšování se do soukromého podnikání.

Další příležitostí pro vypovězení smlouvy by mohl být rok 2025.

„Za současného stavu Ukrajina neprodlouží smlouvu o tranzitu plynu s Gazpromem, která vyprší koncem roku 2024. To znamená, že se k nám plyn už nedostane a máme možnost smlouvu zrušit,“ říká Karas.

Zda však zůstane politická vůle do roku 2025, zatím není jasné. Rakouské volby se budou konat v září a krajně pravicová FPÖ, která dříve podepsala smlouvu o přátelství se stranou Jednotné Rusko Vladimira Putina, pohodlně vede v průzkumech s 30 % hlasů.  A strana rozhodně není příznivcem zbavování se ruského plynu.