Ve Skotsku se nachází druhé největší zásoby ropy v Evropě. Tato země je ale také často zmiňována pro svůj obrovský potenciál v rámci obnovitelných zdrojů energie, a to jak v evropském, tak celosvětovém kontextu.

Skotové mají ambiciózní plán produkovat 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Počítají přitom i s využití méně tradičních vlnových a příbojových elektráren. Podle průzkumu veřejného mínění navíc 6 Skotů z 10 preferuje stavbu nových větrných elektráren, oproti využití nukleární energie, či břidlicového plynu. 8 z 10 pak podporuje rozvoj hydroenergetiky.

Může to Skotsko vůbec stihnout a jak si prozatím vede? To přiblíží následující článek.

Energetický plán 2020

Cílem skotské energetiky je do roku 2020 produkovat 100% elektrické energie a 11% tepla z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zároveň by měl podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřeby energií dosáhnout alespoň 30%. Jen pro splnění prvního závazku je podle odhadů nutná investice ve výši 30 miliard britských liber.

Větrná energie je v tomto ohledu dominantní, a to jak produkcí (11,741 GWh v 2014), tak celkovým potenciálem (36,5 GW). Podle agentury World Wildlife Fund pokryla produkce větrných elektráren 98 % průměrné spotřeby skotských domácností v roce 2014. V jejich zprávě se uvádí, že v šesti měsících roku 2014 byl objem výroby elektřiny z větru dokonce větší, než celková spotřeba země. Oficiální vládní data nicméně ještě nejsou dostupná.

Skotsko má nyní nainstalováno 85 % z celkového hydroenergetického potenciálu Velké Británie, s kapacitou 1,33 GW. Další významný rozvoj je, i přes přívětivý pohled veřejnosti, vzhledem k environmentálním restrikcím nepravděpodobný. Potenciál nicméně zůstává v budování přečerpávacích vodních elektráren, které mohou pomoci vyvažovat produkci intermitentních obnovitelných zdrojů.

Oba uvažované mořské zdroje energie (příbojové a vlnové) jsou ve svých počátcích, momentálně produkující asi jednu desetinu toho, co klasické hydroelektrárny (533 GWh v 2014). Tyto technologie jsou tedy spíše zajímavé svým potenciálem, který je 14 GW u vlnových elektráren (10% z celkového potenciálu EU) a 7,5 GW (25% z EU). Navíc, produkci elektřiny z příbojových elektráren lze relativně snadno předvídat, což může přispět k vyšší stabilitě přenosové soustavy.

Rok 2014 byl pro skotskou energetiku rekordní v rámci snižování emisí oxidu uhličitého. Využívání obnovitelných zdrojů zabránilo vypuštění 12,3 miliónů tun CO2, což je více než ročně emituje veškerá doprava v zemi (všechna auta, autobusy, nákladní vozy a vlaky), podle vládních dat.

Fosilní paliva

Krom enormního potenciálu v rámci OZE, Skotsko dále disponuje rozsáhlými zásobami ropy a zemního plynu. Naopak potenciál těžby uhlí je například oproti ČR marginální (asi 30 miliónů tun ověřených zásob).

Historicky se ropa ve Skotsku těžila ve vnitrozemí, a uvažuje se, že tamní zásoby zemního plynu mohou být nyní extrahovány tzv. hydraulickým frakováním. Kontroverznost této metody, společně s nepříliš přívětivým postojem veřejnosti, nicméně pravděpodobně způsobí, že tyto zdroje zůstanou nevyužity.

Tak jako tak, převážná většina ropných a plynných zásob leží mimo pevninu (offshore). Od 70. let 20. století, bylo z mořského dna okolo Spojeného Království extrahováno okolo 42 miliónů barelů ropy.

Současné odhady navíc ukazují, že okolo 24 miliónů barelů ještě zůstává nevytěženo, což by znamenalo, že tento průmysl zde bude aktivní i po roce 2050.

Prodej skotské ropy a zemního plynu navíc trvale roste. V loňském roce činily tržby z prodeje těchto surovin 11 miliard britských liber na domácím trhu a 11,2 miliard na trhu mezinárodním.

Pohled veřejnosti na energetickou budoucnost země

Podle výzkumu agentury New YouGov z roku 2013, má největší podporu dostavba hydroenergetických zdrojů (80 %), následována větrnými elektrárnami (62 %) i přesto, že dotaz byl směřován ve smyslu výstavby blízko obytným územím.

Tři ze čtyř dotázaných by preferovali nízko emisní zdroje elektřiny, přičemž největší podporu mají hydroelektrárny (27 %), následované větrnými (18 %), solárními (15 %) a jadernými elektrárnami (13 %).

Až neočekávaně vysoký je odpor k výrobě elektrické energie z fosilních paliv, kde pouze 3 % lidí souhlasí s využitím uhlí a zemního plynu a pouze jeden za sta dotázaných podporuje rozvoj těžby pomocí frakování.

Za zmínku stojí i přesvědčení Skotů, že pokračující výstavba větrných elektráren nebude mít vliv na zdejší turistiku (turisté ve Skotsku ročně utratí okolo 4 miliard liber). Jen 26 % respondentů se domnívá, že rozvoj onshore větrné energetiky povede ke snížení turistického ruchu v dané oblasti.

Obnovitelné zdroje v číslech

Počínaje rokem 2007 Skotsko nainstalovalo každý rok okolo 660 MW nové kapacity OZE. Celkově byl tento sektor v prvním kvartálu 2015 na 7,3 GW, což je přibližně dvaapůlkrát tolik, co před 8 lety.

Větrná energie nicméně ve Skotsku zažívá opravdový boom. K dubnu 2015 byla schválena výstavba onshore a offshore větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 7,6 GW, přičemž dalších 4,3 GW je ve fázi plánování.

Celkově za rok 2014 OZE vyprodukovaly 19,067 GWh elektřiny, což je ekvivalent 49,8 % spotřeby v roce letošním. Podíl alternativních zdrojů na celkové produkci elektrické energie je ovšem o něco nižší a v roce 2013 činil zhruba 32 %.

V rámci investic do OZE je zajímavostí obrovský nárůst přílivu kapitálu do výstavby fotovoltaických elektráren. Jejich celkový instalovaný výkon je asi 174 MW, tedy zlomek toho, co u ostatních obnovitelných zdrojů (pro srovnání ČR disponuje 2124 MW). Za rok 2014 měly vyšší příliv kapitálu pouze onshore větrné zdroje a biomasa.

Biomasa také zastává největší roli v rámci produkce tepla z OZE, přičemž obnovitelné zdroje v roce 2014 dodaly 2,904 GWh tepla, což reprezentuje asi 3 % z celkové produkce.

Stihnou to Skotové do roku 2020?

Mohou své ambiciózní cíle Skotové stihnout naplnit již za necelých šest let, nebo je to jen zbožné přání?

V rámci produkce elektrické energie z OZE, je v roce 2015 průběžným cílem 50 % podíl na celkové spotřebě. To se Skotsku tedy podařilo již o rok dříve s výše zmíněnými 49.8 %.

Co se týče výroby tepla, Skotsko zatím za svými cíli pokulhává. Požadovaných 5 % v roce 2014 (dosaženo bylo 3.1 %) se nepodařilo naplnit ani zdaleka, a 7% cíl pro rok 2016 se tak nyní jeví jako velice vzdálený.

Negativní ohlasy vzbudilo rozhodnutí centrální vlády Velké Británie zastavit podporu větrným zdrojům energie. Skotští representanti napříč politickým spektrem se obávají, že zastavení přílivu státních peněz může mít negativní vliv na schopnost developerů zajistit dostatek kapitálu pro budování nových projektů.

Ekonomik Tony Mackay, zabývající se energetikou, naproti tomu počítá, že pokud Skotsko vybuduje všechny schválené a plánované projekty k tomuto roku, země dokonce svůj plán překročí (v rámci výroby elektřiny). Na těchto základech tak mluvčí konzervativní skotské strany Murdo Fraser uklidňuje, že energetické cíle země ohroženy nejsou.

„Vláda Velké Británie udělala správné rozhodnutí k ochraně spotřebitelů a měla by za to být oceněna. Obnovitelné zdroje energie mají před sebou stále světlou budoucnost.“ dodává Fraser.

Pomůže Whisky?

Důležitým krokem při tzv. dekarbonizaci ekonomiky hraje také snížení uhlíkových emisí v dopravě. Se zajímavým konceptem přišel tým okolo profesora Tangneye z Edinburgh Napier University – výroba bio butanolu z odpadu vzniklého při výrobě whisky.

V současné době se  přidává do palivové směsi převážně bio etanol. Jeho využití je ale sporné, jak kvůli nízké účinnosti, tak i z důvodu náročnosti na zemědělskou plochu (v EU např. také kvůli dotacím na pěstování energetických plodin).

Naproti tomu bio butanol má výhřevnost téměř srovnatelnou s klasickým benzínem. Navíc může být produkován z odpadu, nebude tedy náročný na suroviny a půdu.

Tangney navíc dodává, že tento způsob produkce by mohl být replikován napříč alkoholovým průmyslem, ale i ostatními výrobními provozy, kde biologický odpad vzniká.

Zdroj úvodní fotografie: Telegraph.co.uk