V této epizodě podcastu AKUCAST moderátor Jan Fousek z Asociace AKU-BAT diskutuje s Alexandrem Černým (ERÚ) a Janem Hiclem (Delta Green) o klíčových tématech budoucnosti české energetiky: sdílení elektřiny a poskytování flexibility domácnostmi. Posluchači se dozví, jaké jsou aktuální legislativní možnosti, technologické požadavky i ekonomické výhody obou přístupů. Hosté vysvětlují rozdíly mezi těmito modely, roli akumulace a dopady připravované legislativy LEX OZE III. Podcast nabízí praktický pohled na to,

Sdílení elektřiny vs. poskytování flexibility

Grangemouth: Klíčová skotská rafinérie s nejistou budoucností

Ve skotských vodách byly instalovány nejhlubší základy pro offshore větrnou turbínu

Doosan Škoda Power dodá turbínu do budované spalovny ve skotském Glasgow

Skotská přečerpávací vodní elektrárna „dutá hora“ se zřejmě dočká značného rozšíření

Skotsko získá až 700 milionů liber za pronájem míst pro větrné elektrárny

Začaly práce na největší skotské offshore větrné elektrárně

Projekt na zachycování a uskladnění uhlíku Acorn podepsal memorandum s prvními zákazníky

Shell a ScottishPower spojí síly při výstavbě plovoucích větrných elektráren

Ørsted se spojí s BlueFloat Energy a zaměří se na plovoucí větrné elektrárny

Skotská vláda zvýšila limit nájemného míst pro offshore větrné elektrárny na desetinásobek

Je rozhodně horší být expertem na FVE a šířit o ní demagogii. O to více je třeba ocenit například Antonína Fejfara, který ve svých přednáškách o fotovoltaice informuje plnohodnotně. Uvádí pravdivě jak výhody, tak i její limity i některé temné stránky výroby panelů v Číně. Škatulkovat všechny, kteří argumentují reálně podloženými fakty jak o OZE, tak i o JE, a tvrdit o nich, že jsou nepřátelé OZE není jen krátkozraké, ale i nečestné, protože to není pravda.
Komu jde o věc a obecně výhodné záležitosti, zajímají ho a porovnává fakta, která si bez předpojatosti doplní ze všech oblastí. Komu jde o osobní ambice, sklouzává stále jenom k demagogii.

Dánsko po 40 letech zvažuje konec zákazu využívání jaderné energie

"Jaká je jeho kvalifikace" se ptá člověk, jemuž nulová kvalifikace nijak nebrání denodenně o jaderné energetice plácat nesmysly...

Tak tady máme nového experta. Dotaz: Jaká je jeho kvalifikace?

Argumentovat selektivně vybranými fakty o JE Olkiluoto, je pošetilost. To, že Areva vstoupila do výstavby Olkiluoto společně se SIEMENSEM, který po jaderné hysterii s Fukušimou (bez ohledu na smluvní závazky) z projektu vycouval, je zkrátka fakt stejně jako tehdejší smluvně garantované závazky Arevy vůči Finsku. Zejména proto se pak jednalo o extrémně dlouho trvající projekt a proto již nyní francouzská EDF podobné garance nenabízí.
Je-li ve hře celá řada nových JE technologií včetně dánské thoriové (Copenhagen Atomics), bylo by směšné, aby Dánsko stálo mimo tyto perspektivní možnosti energetiky. Stačí se jen podívat na dlouhá období větrné bídy Dánska v průběhu posledního měsíce, během kterého by se Dánsko bez masívních dovozů elektřiny neobešlo. Zkrátka ani jejich HVDC linky do všech stran nejsou samospásné.
Je zřejmé, že stará dogmata (i skutečné nevýhody) o JE postupně přestávají platit. To, že renesance potřeby JE, povede i k rozvoji množivých reaktorů využívajících rychlé neutrony, je stále reálnější. Místo utápění obrovských kvant surovin v bateriových úložištích jsou již známy výhodnější technologie. Vyrábět provozem množivého reaktoru více paliva (pro dosavadní JE), než se ho provozem spotřebuje, je dávno známý princip. Tak jako energetická krize ze 70. let vyvolala tehdejší boom výstavby JE, vyústí současná drahota a náklady na OZE ve výhodnost posunout inovace i v jaderné oblasti. Jestliže se ekonomicky vyplácela výroba elektřiny v JE s využitím 0,7% izotopu U235 a zbytek (99% U238) zůstával převážně nevyužit, je logické, že nové JE technologie přinesou zlevnění produkce elektřiny. A otevření JE oblasti do využití Thoria znamená dostatek energie na dlouhá tisíciletí. Místo toho u OZE nelze takové dramatické změny očekávat. Proč vyhazovat stamiliardy na bateriová úložiště (s životností 10 či 20 let), když bude levnější vyrobit elektřinu pomocí novějších JE technologií kdykoliv? Kde je ta ekologie utápět obrovská množství surovin v lesech VE s diskutabilní ekonomií a s ekologickými riziky? Na jedné straně lesy vrtulí stavět a na druhé je po 25 letech kácet?
Bohužel jako vždy o všem nerozhodují ušlechtilé pohnutky, ale především ekonomie provozu, ale i náklady na vývoj. Proto byla ta dlouhá pauza v posunu JE na vyšší level.

Tak to je trochu nefér srovnávání, když jsme tu měli socík s tou obrovskou neefektivitou, se zničením soukromého podnikání, s obří 180.000 armádou.

SPECIALISTA/SPECIALISTKA ANALÝZ NEE

Datových center po celém světě přibývá. Jejich provoz je však energeticky velice náročný a vzniká při něm množství zbytkového tepla. Ve Finsku se ale snaží tyto negativní vlivy částečně zmírňovat. Některá města začínají využívat zbytkové teplo k

Teplo z datových center hřeje Finy. Někde už se rozloučili i s teplárnami

V zemi, která roky zažívá trauma z vysokých dotací pro „solární barony“, to zní jako paradox. Ale cestou ke zlevnění energií není boj se zelenými zdroji, právě naopak. Pokud se jich teď nepostaví dost, což hrozí, budeme litovat.

Česku opět hrozí dražší elektřina. Green Deal za to nemůže

Konstituční monarchie na severu Evropy sice před 40 lety zakázala využívání jaderné energetiky na svém území, nyní se ale k myšlence využití těchto technologií vrací.

Dánové se chtějí vrátit do jaderné rodiny. Zákaz atomu v zemi platí od roku 1985

Skupina ČEZ plánuje v Tušimicích na Chomutovsku stavbu až šesti modulárních reaktorů. Aktuálně k tomu společnost předložila dokumentaci pro posouzení vlivu na životní prostředí.

ČEZ plánuje v Tušimicích stavbu až šesti modulárních reaktorů. První by mohl fungovat zhruba za 13 let

Od loňského srpna v Evropské unii platí nová legislativa, která si klade za cíl výrazně omezit emise metanu – plynu, který je po oxidu uhličitém druhou nejvýznamnější hnací silou zhoršování klimatické krize a zároveň způsobuje vznik zdraví