<a href="https://dieselgasturbine.com/siemens-refurbishing-hvdc-link/">Siemens provede rekonstrukci HVDC vedení, včetně všech technologií, které spojuje Severní Irsko a Skotsko</a>. HVDC Moyle Interconnector, které bylo uvedeno do provozu v roce 2001, spojuje Ballycronan More v Severním Irsku a Auchencrosh ve Skotsku. Přenosová kapacita vedení je 500 MWe.
Řídicí a ochranný systém <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení</a> Moyle Interconnector, který vlastní a provozuje společnost Mutual Energy, je téměř 20 let starý. Cílem modernizace je zlepšit provoz. Rekonstrukce HVDC vedení o přenosové kapacitě 500 MWe je navržena tak, aby zvýšila bezpečnost a spolehlivost dodávek elektrické energie ve Velké Británii.
Projekt na rekonstrukci technologií původně nainstalované společností Siemens v roce 2001 je nyní v plném proudu. Práce by měly být ukončeny v září 2022. HVDC vedení Moyle Interconnector pracuje na stejnosměrném napětí ±250kV. Vedení sestává ze dvou kabelů, každý má přenosovou kapacitu 250 MWe.
Společnost Siemens uvedla, že rekonstrukce HVDC jsou složité projekty, protože je třeba určit optimální rozsah a vyjasnit všechna zbývající rozhraní. S pomocí konstruktivních a podrobných diskuzí mezi Mutual Energy a Siemens bylo dosaženo společné dohody a byl definován rozsah dodávky. Součástí dodávky je návrh, výroba, testování ve výrobním závodě, isntalace a uvedení do provozu řídicího a ochranného systému a dodávka simulátoru výcviku řízení.
Rekonstrukce HVDC vedení se bude zabývat požadavky vyvíjecích se přenosových sítí ve Velké Británii. Rekonstrukce vylepší dynamickou přenosovou kapacitu HVDC vedení a umožní Mutual Energy nabízet vylepšené doplňkové služby.
<blockquote>„Díky vylepšeným ovládacím prvkům bude systém HVDC Classic do budoucna dokonale vybaven, aby účinněji vyhověl požadavkům trhu s elektrickou energií. Modernizovaný systém poskytne slabší přenosové soustavě větší provozní stabilitu a bude fungovat v širším rozsahu podmínek přenosové soustavy. V budoucnu lze ze Skotska do Severního Irska, ale i opačně, přenést více elektrické z obnovitelných zdrojů,“ uvedl Hauke Jürgensen, vedoucí Large Transmission Solutions ve společnosti Siemens Energy.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens</a>

Energetika v zahraničí

Siemens provede modernizaci HVDC vedení mezi Severním Irskem a Skotskem

Společnost ScottishPower dokončila instalaci poslední větrné turbíny offshore projektu East Anglia ONE. Celkem 102 turbín s výkonem 714 MW leží 43 km od pobřeží Suffolku ve Spojeném království. V rámci dalších tří fází projektu East Anglia je plánováno až s 3,1 GW nového instalovaného výkonu.
Skotská společnost ScottishPower ve spolupráci s Macquarie’s Green Investment Group <a href="https://www.scottishpower.com/news/pages/turbine_installation_complete_on_east_anglia_one_offshore_windfarm.aspx">na konci dubna úspěšně nainstalovala poslední turbínu projektu East Anglia ONE</a>. Tento offshore větrný projekt u pobřeží Anglie disponuje 102 turbínami Siemens Gamesa SWT-7.0-154. Celkový výkon offshore větrné elektrárny tak činí 714 MW.
<blockquote>„Úspěšná instalace všech turbín je pro projekt East Anglia ONE obrovským úspěchem. Přibližuje nás o další krok blíž k dokončení, kdy bude větrná elektrárna vyrábět čistou a obnovitelnou energii. Tu Spojené království potřebuje k dekarbonizaci a splnění svého závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Tento projekt je důkazem úlohy, kterou East Anglia hraje na poli offshore větrné energetiky. Přináší také hmatatelné výhody pro obyvatele, podniky a komunity,“ uvedl Charlie Jordan, projektový ředitel East Anglia ONE ve společnosti ScottishPower Renewables.</blockquote>
Výstavba elektrárny započala v červnu loňského roku a společnosti ji tak zvládly za devět měsíců. Všechny součásti elektrárny byly dopředu smontovány a přivezeny z přístavu Peel Ports v Great Yarmouth, do kterého společnost <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/scottishpower-se-zbavuje-konvencnich-aktiv-elektrinu-bude-dodavat-vetrnych-elektraren">ScottishPower Renewables investovala 5 milionů liber</a>. Gondola jednotlivých elektráren je umístěna ve výšce 90 metrů a lopatky mají délku 75 metrů.
<blockquote>„Díky spolupráci, našim zkušenostem v offshore větrné energetice a využití rozsáhlých zkušeností britského dodavatelského řetězce jsme byli schopni bezpečně dokončit instalaci a zajistit, že East Anglia ONE bude dodávat spolehlivou a čistou energii pro příští generace,“ uvedl Andrew Elmes, ze společnosti Siemens Gamesa.</blockquote>
<h2>Dosáhne East Anglia výkonu 3,8 GW?</h2>
Pro ScottishPower je East Anglia ONE první fází <a href="https://www.scottishpowerrenewables.com/pages/east_anglia.aspx">projektu East Anglia</a>, který má naplánovány i další fáze:
<ul>
<li>East Anglia ONE North – 67 turbín (s instalovaným výkonem až 800 MW)</li>
<li>East Anglia TWO – 75 turbín (s instalovaným výkonem až 900 MW)</li>
<li>East Anglia THREE  (s instalovaným výkonem až 1400 MW)</li>
</ul>
Zdroj úvodní fotografie: ScottishPower

Větrné elektrárny

ScottishPower dokončila stavbu 714MW větrného projektu East Anglia ONE za 9 měsíců

Ve Skotsku bude vyrobena a otestována nejvýkonnější přílivová turbína na světě. Bude mít výkon 2 MW a bude se ve vodě moci otáčet, tudíž bude využívat energii z obou směrů. Projekt dotuje skotská vláda.
Zpravodajský portál <a href="https://www.bbc.com/news/uk-scotland-north-east-orkney-shetland-49471881">BBC</a> informoval o novince ze Skotska. Místní vláda finančně podpoří projekt nejvýkonnější plovoucí přílivové turbíny na světě. Projekt obdrží dotaci 3,4 milionu liber a finance budou putovat ze zvláštního fondu, který podporuje právě přílivové elektrárny. Ve fondu je k dispozici celkově 10 milionů liber.
<h2>Technologie z Orkney</h2>
Největší turbína bude vyvinuta společností Orbital Marine Power, která má sídlo ve skotské oblasti Orkney. Z této oblasti a okolí se bude na projektu podílet hned několik firem. Samotné testování turbíny pak také proběhne v Orkney. V této oblasti již byla testována dřívější verze projektu. Turbína by měla mít délku 72 metrů.
<blockquote>„Věříme, že technologie přílivové energie může nejenom hrát důležitou roli v našem vlastním energetickém systému, ale má i podstatný potenciál pro export a tento fond pomůže přiblížit technologie přílivové energie ke komerčnímu využití,“ prohlásil k projektu skotský ministr pro energetiku Paul Wheelhouse.</blockquote>
Turbína nese označení O2 a bude disponovat výkonem 2 MW. Protože se jedná o plovoucí turbínu, bude se moci otočit o 180 stupňů, a bude tak <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nova-prilivova-elektrarna-u-brehu-francie-muze-mit-vykon-az-2-gw/">přílivovou energii</a> využívat z obou stran. Turbína bude pro testování nainstalována v evropském mořském energetickém centru v Orkney.
<h2>Skotsko podporuje přílivovou energii</h2>
Skotský ministr se dále nechal slyšet, jak oceňuje fakt, že tento důležitý mezník bude vybudován inovativní skotskou firmou ve <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/ve-skotsku-vyroste-50mw-bateriovy-system-u-vetrne-farmy/">Skotsku</a>. Turbína bude vyrobena skotskou společností Texo Group v Dundee.
Developeři projektu chválí dlouhodobou podporu technologií přílivové energie ze strany skotské vlády. Ačkoliv skotská vláda tuto technologii podporuje, výrobě elektrické energie ve velkém měřítku pomocí přílivové energie a energie z vln nepomohla britská vláda v roce 2016, kdy zrušila svou podporu těmto technologiím.

Obnovitelné zdroje

Skotsko buduje nejvýkonnější přílivovou plovoucí turbínu na světě

Skotská vláda schválila vybudování velkého <a href="https://www.euractiv.com/section/batteries/news/scotland-and-wales-place-hopes-in-battery-power/">bateriového systému</a> o výkonu 50 MW u větrné farmy nedaleko města Glasgow. Celý systém by měl být dokončen na konci roku 2020. Skotsko, stejně jako Wales a Velká Británie, chce být do roku 2050 uhlíkově neutrální. 
<h2>Obnovitelná energie k dispozici kdykoliv</h2>
Skotská vláda schválila vybudování velkého bateriového systému u větrné farmy Whitelee nedaleko města Glasgow. Baterie budou uskladňovat elektřinu vyrobenou v 215 turbínách, které celou větrnou farmu tvoří, a částečně tak budou řešit problém intermitentní výroby větrných elektráren, jež se odvíjí od počasí. Podle vyjádření Scottish Power, provozovatele větrné farmy, bude celý bateriový systém pokrývat plochu větší, než je tenisový kurt.
Celý systém bude mít výkon 50 MW. To je dvakrát více než je výkon jakéhokoliv již existujícího bateriového úložiště ve Spojeném království. Baterie se budou na plnou kapacitu nabíjet přibližně hodinu. Očekává se, že práce na výstavbě bateriového úložiště začnou ještě letos a budou dokončeny na konci roku 2020.
<blockquote>„Víme, že výroba obnovitelné energie se musí zčtyřnásobit a víme, že větrné elektrárny na pevnině jsou tou nejlevnější formou zelené energie. Integrací skladovacích technologií s větrnými elektrárnami na pevnině odháníme jeden z mýtů o tom, že obnovitelná energie nemůže být k dispozici, když ji potřebujeme,“ uvedl Keith Anderson, CEO Scottish Power.</blockquote>
<a href="https://www.scottishpower.co.uk/about-us/">Scottish Power</a>, která bude rovněž řídit celý projekt bateriového úložiště, na počátku tohoto roku prodala svůj poslední majetek v oblasti fosilních paliv. Stala se tak první firmou ve Spojeném království, která vyrábí veškerou svou elektřinu z obnovitelných zdrojů.
<h2>Uhlíková neutralita do roku 2050</h2>
<a href="https://www.bbc.com/news/uk-wales-48583917">Skotsko sledovalo cíl</a> dosažení uhlíkové neutrality do roku <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/skotsko-se-zavazuje-mit-nulove-emise-do-roku-2045/">2045</a>. Nicméně v květnu vláda oznámila, že se bude držet rady poskytnuté Výborem pro změnu klimatu (Committee on Climate Change), která navrhla směřování dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Podobně ze své ambicióznosti sníží i Wales. Podle již zmiňované Komise je ovšem reálné dosáhnout pouze 95% snížení emisí, a to z důvodu významné role zemědělství ve státním hospodářství.
Také <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/spojene-kralovstvi-podkopava-vlastni-cile-oblasti-klimatu-financovanim-fosilnich-paliv-zahranici/">Velká Británie</a> <a href="https://www.bbc.com/news/science-environment-48596775">plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality</a> do roku 2050. Stávající cíl této země je dosáhnout do 2050 snížení emisí o 80 %.

Akumulace energie

Ve Skotsku vyroste 50MW bateriový systém u větrné farmy

Skotsko plánuje letos zavést vratný poplatek (zálohu) ve výši 2Op (6 Kč) na lahve ze skla, PET lahve a plechovky. Toto opatření má být jedním z řady kroků, kterými chce Skotsko bojovat proti změně klimatu, zamoření plasty a stát se ekologičtější zemí. Jde o podobný model jako v Česku známý systém vratných zálohovaných obalů. 
Skotská vláda bere ekologii velmi vážně. Před nedávnem se proto například rozhodla stanovit <a href="https://www.gov.scot/news/reaching-net-zero/">konkrétní termín</a>, ke kterému bude Skotsko uhlíkově neutrální (2040) a kdy <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/skotsko-se-zavazuje-mit-nulove-emise-do-roku-2045/">nebude produkovat již žádní skleníkové plyny (2045)</a>. Jedním z dalších kroků k ekologičtějšímu Skotsku je zavedení <a href="https://www.gov.scot/news/deposit-return-scheme/">vratného poplatku</a> ve výši 20 pencí (6 Kč) na PET lahve, hliníkové plechovky a skleněné lahve.
<blockquote>„Skotsko je první částí Spojeného království, které zvažuje zavedení systému záloh v rámci našeho širšího úsilí o zabránění tomu, aby se vyhozené nápojové obaly dostaly do našich ulic a moří. Jsem proto ráda, že mohu potvrdit, že máme v úmyslu zavést systém pokrývající PET – nejběžnější formu plastových obalů – plechovky z hliníku či oceli a skleněné lahve. Záloha je stanovena na 20 pencí.“ 
Roseanna Cunningham, vládní zmocněnkyně pro životní prostředí</blockquote>
<figure id="attachment_24690" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-24690 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Odpad-plast.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Odpad-plast-512x383.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Odpad-plast.jpg 725w" alt="Odpad plast" width="725" height="543" /><figcaption class="wp-caption-text">Plastový odpad se stává stále častějším tématem politiků.</figcaption></figure>
<h1>Zapojení lidí, aneb ukliď si sám</h1>
Systémy záloh jsou běžně využívány v řadě zemí, včetně zemí EU. Jednou z hlavních výhod navrhovaného systému je, že není třeba ze strany vlád zavádět komplikované systémy sběru, ale jsou to samotní občané, kteří zajistí sběr. Jako výhoda dané metody je občas uváděno i to, že finančně motivuje ke sběru odpadu, který jiní ledabyle pohodili. Producenti odpadu tak přicházejí o vloženou zálohu, která se naopak navrátí tomu, kdo odpad uklidí.
<blockquote>„Jde o významnou změnu v přístupu k recyklaci a oběhové ekonomice ve Skotsku. Dáváme lidem další pobídku k tomu, aby udělali něco dobrého pro naše životní prostředí napříč Skotskem. Pro všechny z nás bude snazší udělat správnou věc. Tím se zlepší objem a kvalita recyklace. S obrovskou sítí míst, kam lze vrátit lahve a plechovky, bude recyklace stejně snadná. Půjde totiž o stejné místo jako samotné nakupování. Jsem hrdá na roli Zero Waste Scotland při poskytování poradenství skotské vládě v této koncepci.“ 
Jill Farrell, COO Zero Waste Scotland</blockquote>
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/MpzW81vJaIA" width="725" height="408" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen">﻿</iframe>
<h1>Vratné PET jsou v Česku stále tématem diskusí</h1>
Skotské opatření je částečně ekvivalentem českého<a href="https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-477"> zákona o obalech</a>, ale vztahuje se například i na PET lahve. V Česku je možnost zavedení vratného poplatku na PET lahve dlouho diskutované téma. Ministerstvo životního prostředí ovšem <a href="https://www.mzp.cz/cz/news_180404_PET">argumentuje</a>, že by takové opatření dávalo smysl pouze v případě, kdy by PET lahve byly opakovaně používány. Za <a style="font-size: 1rem;" href="http://www.kmv.cz/cs/tiskove-zpravy/zavedeni-zalohoveho-systemu-by-bylo-pro-ceskou-republiku-prinosem">zavedení</a> vratného poplatku na PET lahve a plechovky se naopak staví například společnost Karlovarské minerální vody.
Společnost Karlovarské minerální vody si nechala zpracovat studii od Institutu Cirkulární Ekonomiky (<a href="https://incien.org/">INCIEN</a>), která navrhovala zavedení zálohy ve výši 3 Kč. Dle výsledků studie by takový systém mohl být plně finančně soběstačný. Hlavním cílem je zavedení principu cirkulární ekonomiky a tedy recyklace “z lahve do lahve”. Jde o situaci, kdy se z použitých, a prostřednictvím zálohového systému vracených lahví, vyrobí lahve nové za použití recyklátu v potravinářské kvalitě.

Rychlé zprávy

Vratné lahve mají pomoci Skotsku být ekologičtější (video)

Skotská vláda se zavázala do roku 2045 úplně skoncovat s vypouštěním skleníkových plynů a již do roku 2040 být uhlíkově neutrální. Reaguje tak na výsledky Nezávislé Komise pro klimatickou změnu (CCC), dle které by <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spojene-kralovstvi-by-se-roku-2050-mohlo-stat-uhlikove-neutralnim/">celé Spojené království mohlo mít do roku 2050 nulové emise skleníkových plynů</a>. Dle skotské vlády jde v současnosti o „světově nejambicioznější plán“ a pro jeho dosažení je třeba zapojení celého Spojeného království.
Na počátku letošního května vydala Skotská vláda <a href="https://www.gov.scot/news/climate-change-action-1/">zprávu</a>, že chce rychleji naplnit své klimatické závazky. Dodatky k Zákonu o klimatické změně se Skotsko zavazuje mít do roku 2045 <a href="https://www.gov.scot/news/reaching-net-zero/">nulové emise</a> skleníkových plynů (net-zero) a do roku 2040 být uhlíkově neutrální. Uhlíková neutralita přitom znamená, že se do ovzduší vypustí stejné množství emisí skleníkových plynů jako je z ovzduší odebráno (např. díky zalesňování, nebo technologiím <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/svycarske-zarizeni-zachytavani-co2-ze-vzduchu-vstoupilo-komercniho-provozu">zachytávání</a> a <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2/">uskladnění uhlíku</a>).
Závazek skotské vlády přichází jen krátkou dobu po vydání <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spojene-kralovstvi-by-se-roku-2050-mohlo-stat-uhlikove-neutralnim/">zprávy</a> Nezávislé Komise pro klimatické změny (<a href="https://www.theccc.org.uk/">CCC</a>).
<figure id="attachment_71172" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-71172" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Infografika-k-výstupům-Nezávislé-Komise-pro-klimatické-změny-v-UK-CCC-512x330.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Infografika-k-výstupům-Nezávislé-Komise-pro-klimatické-změny-v-UK-CCC-512x330.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Infografika-k-výstupům-Nezávislé-Komise-pro-klimatické-změny-v-UK-CCC-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Infografika-k-výstupům-Nezávislé-Komise-pro-klimatické-změny-v-UK-CCC.png 550w" alt="Infografika k výstupům Nezávislé Komise pro klimatické změny v UK (CCC). Zdroj: CCC" width="512" height="330" /><figcaption class="wp-caption-text">Infografika k výstupům Nezávislé Komise pro klimatické změny v UK. Zdroj: CCC</figcaption></figure>
<h1>Světově nejambicioznější cíle</h1>
Dosažení nulových emisí není jediný cíl skotské vlády. Do roku 2030 by měly emise klesnout o 70 % a do roku 2040 o 90 %. Dle vyjádření tamní vlády tak v současnosti jde o „světově nejambicióznější klimatické cíle“.
<blockquote>„Bylo mi jasné, že naše cíle musí být ambiciózní, důvěryhodné a odpovědné. Musíme přijmout přístup založený na důkazech a vyrovnat naše klimatické, hospodářské a sociální odpovědnosti. Emise skleníkových plynů jsme ve Skotsku již omezili na polovinu při současném růstu ekonomiky, takže víme, že to je možné.“ -Roseanna Cunninghamová, vládní zmocněnkyně pro životní prostředí</blockquote>
<figure id="attachment_10489" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-10489" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Scottish-flagFIRST-512x320.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Scottish-flagFIRST-512x320.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Scottish-flagFIRST.jpg 620w" alt="" width="512" height="320" /><figcaption class="wp-caption-text">Skotsko nebude nejpozději roku 2045 vypouštět žádné emise skleníkových plynů.</figcaption></figure>
<h1>Zapojení Spojeného království je nezbytné</h1>
Skotsko ovšem nemůže dosáhnout nulových emisí do roku 2045 pouze skrze svoji politiku, což zmiňuje i samotná Komise (CCC). Roseanna Cunninghamová proto vyzvala ministryni Spojeného království, Claire Perryovou, aby okamžitě jednala a vydala právní předpisy, kterými by se celé Spojené království zavázalo nejpozději do roku 2050 skoncovat s produkcí skleníkových plynů.
Podle Cunninghamové by se měla vláda Spojeného království držet doporučení Klimatické komise a zaměřit se na tyto oblasti:
<ul>
<li>Zrychlit zavedení technologií CCS (zachytávání a ukládání uhlíku).</li>
<li>Zrychlit dekarbonizaci plynárenské sítě a zvážit změny v daních na jednotlivá paliva pro vytápění.</li>
<li>Přepracovat dopravní a daňové pobídky s cílem podpořit investice do průmyslu a podniků s nulovými emisemi a udržitelnou dopravou.</li>
<li>Zavázat se dodržovat budoucí emisní normy EU bez ohledu na postavení ve vztahu k EU.</li>
<li>Snížit DPH na zlepšení energetické účinnosti v domácnostech.</li>
<li>Zajistit pokračování stabilní podpory odvětví obnovitelných zdrojů energie.</li>
</ul>

Skotsko se zavazuje ke světově nejambicióznějšímu cíli - do roku 2045 dosáhnout nulových emisí

Společnost EDF Energy informovala o prodloužení odstávky třetího bloku své jaderné elektrárny Hunterson B ve Skotsku. Důvodem je nález nových prasklin na grafitovém jádře plynem chlazeného reaktoru. 
Během pravidelné kontroly jaderné elektrárny Hunterston B na západě Skotska byly identifikovány nové praskliny grafitového jádra reaktoru. Tvorba prasklin je s pokračujícím stárnutím elektrárny očekávána, nejedná se tak o žádnou mimořádnost. Na třetím bloku elektrárny však aktuálně došlo k výskytu prasklin ve vyšší míře, než bylo očekáváno na základě predikčního modelu.
EDF Energy, provozovatel elektrárny, v reakci na toto zjištění prodloužila odstávku tohoto bloku, dokud nebudou podstoupeny všechny kroky k zajištění bezpečného provozu elektrárny. Provozovatel je také v kontaktu s britským úřadem pro jadernou bezpečnost (<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Office_for_Nuclear_Regulation">Office for Nuclear Regulation</a>).
<blockquote>
„Pracovali jsme mnoho let, abychom plně porozuměli a připravili se na změny doprovázející stárnutí reaktorového jádra. Pravidelné kontroly na našich všech elektrárnách nám pomohly plně pochopit, jak probíhá stárnutí reaktorového jádra,“ uvádí <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/hunterston-b-update-may-2018">tisková zpráva EDF Energy</a> uveřejněná k popisované události.
</blockquote>
Opětovné uvedení zmíněného bloku jaderné elektrárny do provozu je předpokládáno do konce letošního roku.
<h3>Jaderná elektrárna Hunterston B</h3>
Hunterston B je jaderná elektrárna na západě Skotska se dvěma pokročilými plynem chlazenými rektory (AGR). Do provozu byla uvedena <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Hunterston_B_nuclear_power_station">v roce 1976</a>.
Jádro AGR bloku je tvořeno z několika tisíc grafitových cihel. Polovina z nich <a href="http://www.world-nuclear-news.org/RS-New-cracks-delay-restart-of-Hunterston-B-reactor-0305184.html">obsahuje palivové kanálky</a>. Jako chladivo je používán oxid uhličitý. Zmíněné grafitové cihly není možné za dobu životnosti elektrárny vyměnit. Jejich technický stav je tedy jedním ze zásadních prvků určujících životnost elektrárny. Z tohoto důvodu je jejich pravidelná kontrola nutnou podmínkou provozu.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/hunterston-b-update-may-2018">EDF Energy</a>

Jaderné elektrárny

Nové praskliny na grafitovém jádře reaktoru oddálí restart skotské jaderné elektrárny Hunterston B

Navzdory složitým povětrnostním podmínkám předčily první tři měsíce provozu větrného parku Hywind všechna očekávání. Projekt skládající se z 5 plovoucích větrných elektráren, každé o výkonu 6 MW, má rozlohu 4 km² a je umístěn zhruba 25 km od skotského pobřeží. V období zimních měsíců bývá standardní koeficient využití instalovaného výkonu (capacity factor) offshore větrných elektráren 45 &#8211; 60 %. Plovoucí větrný park norského energetického koncernu Statoil však <a href="https://www.statoil.com/en/news/15feb2018-world-class-performance.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dosáhl za první tři měsíce svého provozu (listopad 2017 &#8211; leden 2018) využití instalovaného výkonu 65 %.</a>
Z pohledu počasí byla pro větrný park Hywind zatím největší zatěžkávací zkouškou prosincová bouře Caroline. Nárazy větru během bouře dosahovaly 160 km/h a v lokalitě plovoucích větrných turbín byly zaznamenány vlny přesahující výšku 8,2 metru. Řídicí systém elektráren průběžně vyhodnocuje povětrnostní podmínky a pokud dojde k překročení předem definovaných kritických stavů, je elektrárna automaticky odstavena.
K takovémuto odstavení elektrárny došlo právě během bouře Caroline, zpět do provozu byl větrný park Hywind uveden okamžitě po odeznění podmínek bránících provozu elektrárny. Navzdory odstávkám elektrárny při nepříznivých povětrnostních podmínkách však bylo během sledovaného intervalu dosaženo nadstandardního využití instalovaného výkonu na úrovni 65 %.
<blockquote>
„Technologii, kterou v projektu Hywind využíváme, jsme testovali v drsných podmínkách spoustu let a víme, že jim dokáže čelit. I tak pro nás ovšem bylo ostré uvedení prvního plovoucího větrného parku do provozu vzrušujícím okamžikem. Je pro nás velmi povzbudivé vidět, jak dobře si navzdory složitým povětrnostním podmínkám naše turbíny vedly. Stejně tak nás těší, že vyrobily více elektřiny, než se očekávalo,“ doplňuje Beate Myking, která je provozní viceprezidentkou offshore VtE Statoilu.
</blockquote>
<h2>Většina potenciálu leží v hlubokých vodách</h2>
Celosvětově dle Statoilu leží více než 80 % potenciálu offshore větrných elektráren ve vodách hlubších než 60 m, pro které se nehodí klasické instalace offshore turbín. Statoil spatřuje velký potenciál pro využití technologie elektrárny Hywind u břehů Asie, Severní Ameriky a také Evropy. Ambicí Statoilu je stát se cenově konkurenceschopným obnovitelným zdrojem (tj. stlačit cenu elektřiny z plovoucích větrných elektráren na 40-60 €/MWh) do roku 2030.

První čtvrtletí provozu plovoucí větrné farmy Hywind předčilo očekávání

Větrná elektrárna Hywind Scotland, první plovoucí větrná elektrárna na světě, začala dodávat elektřinu do skotské sítě. S instalovaným výkonem 30 MW projekt dokáže zásobovat zhruba 20 tisíc britských domácností. Společnost Statoil, provozovatel elektrárny, věří v další rozvoj a pokles nákladů na tento typ řešení.
Celosvětově první plovoucí větrná elektrárna Hywind Scotland s instalovaným výkonem 30 MW byla ve středu <a href="https://www.statoil.com/en/news/worlds-first-floating-wind-farm-started-production.html">oficiálně spuštěna</a> skotskou ministryní Nicolou Sturgeonovou. Projekt vlastní a <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/prvni-plovouci-vetrnou-farmu-svete-zprovozni-norsky-ropny-gigant-statoil/">provozuje ropná společnost Statoil</a> spolu se společností Masdar ze Spojených arabských emirátů.
<blockquote>
„S potěšením otevírám Hywind Scotland – světově první plovoucí větrnou elektrárnu, která poskytne čistou energii více než dvaceti tisícům domácností a pomůže nám splnit naše ambiciózní klimatické cíle,“ prohlásila ministryně.
</blockquote>
Celkem pět větrných turbín je vzdáleno 25 kilometrů od skotského pobřežního města Peterhead. Každá turbína váží téměř 12 tisíc tun a měří celkem 253 metrů, z čehož 78 metrů je pod mořskou hladinou. K mořskému dnu jsou jednotlivé turbíny ukotveny pomocí řetězů. Na pobřeží bude projekt vybaven bateriovým úložištěm s kapacitou 1 MWh, které by mělo redukovat nevýhody intermitentní výroby.
<blockquote>
„Řešení Hywind může být použito do hloubek až 800 metrů, což nám otevírá oblasti, které jsou pro offshore turbíny nedostupné. Poznatky z projektu Hywind Scotland budou dláždit cestu celosvětovým možnostem pro plovoucí větrné elektrárny,“ uvedla Irene Rummelhoffová, šéfka nízkouhlíkové divize Statoilu.
</blockquote>
<figure id="attachment_43954" style="width: 935px" class="wp-caption alignnone"><img class="wp-image-43954 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Screen-Shot-2017-10-20-at-18.49.39.png" alt="" width="935" height="662" /><figcaption class="wp-caption-text">Infografika Hywind Scotland (Zdroj: Statoil)</figcaption></figure>
<h2>Potenciál ve snižování nákladů</h2>
V posledních letech došlo ke značnému snížení nákladů na onshore i klasické offshore větrné elektrárny. Za předpokladu, že tento trend budou během příštích let následovat i <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/zacina-era-plovoucich-vetrnych-elektraren/">plovoucí větrné elektrárny</a>, učiní to z nich konkurenceschopný zdroj v porovnání s ostatními obnovitelnými zdroji.
<blockquote>
„Statoil má ambici snížit náklady na energii z projektu Hywind plovoucí větrné elektrárny na 40-60 EUR/MWh do roku 2030. Vzhledem k tomu, že až 80 % offshore větrného potenciálu je v hlubokých vodách (přes 60 metrů), kde klasické instalace s ukotvením do dna nejsou vhodné, očekáváme, že plovoucí větrné elektrárny budou hrát významnou roli při rozvoji offshore,“ dodala Rummelhoffová.
</blockquote>
<h3>Celý příběh první plovoucí větrné elektrárny Hywind Scotland:</h3>

Zdroj úvodní fotografie:  Øyvind Gravås / Woldcam &#8211; Statoil ASA

První plovoucí větrná elektrárna zahájila provoz (videopříběh)

Skotsko nebude podporovat <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/'>těžbu ropy</a> a plynu metodou <a href='http://oenergetice.cz/plyn/bridlicovy-plyn-usa-vs-evropa/'>frakování</a> a prodlouží moratorium z roku 2015. Dnes to ve skotském parlamentu prohlásil ministr energetiky Paul Wheelhouse. Proti tomuto způsobu těžby se postavili ekologové a veřejné mínění. 
 Zprávu z Edinburghu přivítaly ekologické organizace Greenpeace a Přátelé Země a uvedly, že skotská vláda se vydala cestou čisté energie. Ústřední britská vláda v Londýně vedená Konzervativní stranou premiérky Theresy Mayové frakování podporuje. Opoziční labouristé chtějí techniku v případě svého zvolení zakázat. 
 Frakování kritizují ekologové a obyvatelé oblastí, kde se o jeho spuštění uvažuje. Podle ekologů způsobuje na příklad znečištění vodní hladiny. 
<blockquote>
&#8222;Vláda Skotské národní strany (SNP) jde cestou čisté energie, kterou lidé chtějí. Konzervativní vláda ve Westminsteru je nyní s podporou frakování osamělá a vypadá, že je opravdu izolovaná,&#8220; řekla agentuře Reuters Elisabeth Whitebreadová z britské pobočky organizace Greenpeace.
</blockquote>