Vyrobenou elektřinu si Rakušané navzájem posílají už déle než rok. Češi se mohou jejich systémem inspirovat
Vodní elektrárna v horském městečku Mühlbach vyrábí elektřinu pro místní domácnosti a farmy. Podobně se rozvíjí i fotovoltaika. Rakouské komunitní projekty tamější vláda podporuje nižšími poplatky, dostupným poradenstvím či dotacemi.
V Česku by se komunitní energetika mohla rozjet už příští rok. Novela zákona, která by sdílení elektřiny mezi sousedy nebo mezi obcí a malými podniky mohla umožnit, je nyní v Poslanecké sněmovně. Inspirovat se Češi mohou v okolních zemích, kde už společná výroba funguje.
Situaci v okolních státech nedávno popsal Svaz moderní energetiky. V přehledu s názvem Outlook komunitní energetiky v Evropě autoři porovnávají odlišné přístupy v Rakousku, Německu, Polsku, Slovensku a Belgii.
Nejdále z našich sousedů jsou se sdílením v Rakousku. Mezi více než tisícovku fungujících komunit patří společenství poblíž Salcburku vybudované okolo místní tiskárny Roser. Jde dokonce o první komunitu iniciovanou soukromníky.
Tiskárna v městečku Hallwang na severozápadě Rakouska pokryje pomocí fotovoltaik postavených na jedné z výrobních hal o výkonu 145 kWp zhruba čtyřicet procent vlastní spotřeby. O víkendu a dalších volných dnech, když v podniku Roeser netisknou knihy či propagační materiály, zásobují soláry elektřinou čtyři nedaleké domácnosti. Další členové by se mohli přidat v nejbližší době.
Vizí tiskárny je podle generálního ředitele Petera Bucheggera „energeticky soběstačná a klimaticky neutrální společnost“, jak uvedl pro Rakouskou koordinační kancelář pro energetická společenství (Österreichische Koordinierungsstelle für Energiegemeinschaften). Brzy by tak díky firmám v okolí mohl podnik získávat z vlastních zdrojů dokonce všechnu potřebnou elektřinu.
Nejen fotovoltaika, ale i voda
Další komunita vznikla v alpském Mühlbachu. Tamější společenství však namísto solárů stojí na výrobě elektřiny z malé vodní elektrárny. Nejde o nic výjimečného, v Rakousku z vody pochází až 73 procent „zelené“ elektřiny. Naopak fotovoltaické elektrárny mají zatím pouze pětiprocentní podíl.
Vyrobená elektřina v horském městečku na Salcbursku zčásti pokrývá spotřebu šestnácti místních domácností a farem. Společenství přitom nechce zůstat pouze u jedné elektrárny a v současné době buduje fotovoltaiku na třech rodinných domech a dvou hospodářských budovách.
U našich jižních sousedů funguje celkově přes 1400 podobných komunit. Tisíc z nich představují bytové domy, ve kterých si obyvatelé elektřinu rozdělují mezi sebou už od roku 2017. Zbylou část tvoří různě velká společenství, která se dělí podle toho, jak daleko elektřina putuje.
„Lokální společenství pro obnovitelné zdroje“ využívají pouze nízké napětí, „regionální společenství pro obnovitelné zdroje“ fungují také na vysokém. Jejich členové si mohou pořídit mimo malé zdroje, jako jsou solární panely, také větrné nebo vodní elektrárny.
Největším typem rakouských komunit je „občanské energetické společenství“, ve kterém se mohou sdružovat členové napříč sítí. Těch jsou zatím podle tvůrců studie Svazu moderní energetiky pouze jednotky.
Bez daně a s nižším poplatkem za distribuci elektřiny
Potřebná legislativa začala platit teprve v lednu minulého roku. Důležitá je pro rakouskou vládu zejména lokálnost vyrobené elektřiny, která má při sdílení urazit co nejmenší vzdálenost.
Lokální komunity podporuje stát snížením distribučního poplatku, který však v Rakousku neobsahuje částku za jističe, jak je tomu v Česku – občané platí pouze za „cestu“ elektřiny. „Komunitní“ kilowatty jsou zároveň osvobozeny od daně z elektřiny a poplatku za podporu obnovitelných zdrojů.
„Součástí takto přijaté legislativní úpravy byla i dohoda na tom, že dopady opatření se budou pravidelně vyhodnocovat z pohledu dopadu na zajištění,“ upozorňují autoři studie. Vláda tak podmínky může případně upravit.
Společenství současně mohou využívat takzvaný dynamický alokační klíč. V praxi to znamená, že každému ze členů nepřipadá fixní část vyrobené elektřiny, ale čerpá ji ten, kdo ji v daný okamžik potřebuje. V Česku by podle současné podoby novely a pravidel Energetického regulačního úřadu každý dostal pouze předem určenou část vyrobené elektřiny.
Vznik nových komunit podporuje také propracovaný poradenský systém. O něj se stará zejména Rakouská koordinační kancelář pro energetická společenství, která spolupracuje s jednotlivými regionálními organizacemi. Mimo obcí radí například i domácnostem.
Česko se může poučit
Komunitní energetiku Rakousko rozjíždělo postupně. Nejprve mohl být každý člen připojen pouze k jednomu zdroji. Toto omezení platilo do podzimu minulého roku. Letos na podzim Rakušané získají možnost společenství provozovat napříč distribuční sítí.
Příští rok by se zájemci mohli stát členy více komunit najednou. Rakušané díky tomu budou moci čerpat elektřinu z fotovoltaiky na sousedním domě a současně z větrné turbíny vzdálené několik desítek kilometrů.
Svaz moderní energetiky se domnívá, že právě v tomto ohledu by Česko mohlo postupovat podobně. „Rozumným řešením je komunitní energetiku v Česku budovat postupně, evolučně, aby systém prošel zátěžovým testem a mohli jsme pak těžit z prvních zkušeností při budování robustnějšího systému,“ říká programový ředitel svazu Martin Sedlák.
Podobně jako u spouštění postupuje po jednotlivých krocích Rakousko i ve finanční podpoře. „V první fázi bylo podpořeno k realizaci menší množství ,pionýrských‘ projektů, následně bude podpořeno větší množství ,sondážních‘ projektů a ve třetí fázi projekty monitoringu a vyhodnocování fungování nových energetických společenství,“ popisují autoři přehledu Outlook komunitní energetiky v Evropě.
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
Zase je ČR pozadu.
A když nefouká a nesvítí, tak si posílají čumkarty!? Berou elektřinu z Temelína a z Dukovan! Takže Češi se od nich inspirovali už před 40 lety a berou elektřinu z Temelína a z Dukovan!
Asi jste to nečetl, pane Poisle. Když nefouká a nesvítí, gravitace funguje 24/7/365 dní v roce, Rakušané mají hodně vodních elektráren.
Ano, Češi by se měli inspirovat, toto je důležité, cituji: "Důležitá je pro rakouskou vládu zejména lokálnost vyrobené elektřiny, která má při sdílení urazit co nejmenší vzdálenost."
A proto přetahujeme německou elektřinu od Baltu až k Jadranu.
ten Temelín je něco velkého p. Poisle, když to drží nad vodou celou energetiku Německa a Francie.....
Rakousko naší elektřinu prakticky nedováží. Většina energie, která teče přes Rakousko, pokračuje do severní Itálie, do Maďarska nebo na Balkán.
A koho jiného elektřinu tedy podle vás prakticky dováží? Připomínám že loni dovezli necelých 12 TWh a kromě Německa už žádného jiného exportéra za souseda nemají, takže více než třetina jejich dovozu v loňském roce statisticky připadá na Českou republiku.
Drtivá většina dovezené energie přes Rakousko jen přeteče do Maďarska a Itálie.
Těch 12 TWh je elektřina, která nikam nepřetekla ale spotřebovala se přímo v Rakousku. Jediné dvě sousední země Rakouska, které loni měly kladnou exportní bilanci, byly ČR a Německo, takže nemáte pravdu.
Lokálnost ... a proto museli připojit dolnorakouskou rozvodnu Zaya 110kV k síti 400 kV, aby šlo odtud vyvážet proud, když fouká. A když nefouká, jet tam holt trafo od českého vedení 220 kV. Národně socialistická propaganda nikdy nepřizná, že vyhazuje peníze oknem.
Důležitější cíl v současné době v dosažení bezjaderné energetiky se může jevit samotná cesta k dosažení této mety. My jsme k tomu pořádně ještě nestačili od jižních sousedů dozrát. Ty předpoklady máme u nás taky, ale nesmíme se chovat jako oslepení tím kontroverzním nebezpečným jádrem ať je v jakékoli podobě.
Každý den při dopravních nehodách zemře skoro 4 tis lidí, tedy ročně je to výrazně přes milion mrtvých a nijak Vám to nevadí. Podobně jako letadla při přepočtu na přepravený kilometr jsou nejbezpečnější dopravní prostředek, tak jaderné elektrárny při přepočtu na vyrobenou elektřinu jsou nejbezpečnějším způsobem výroby elektřiny, stejně tak zasažená plocha je nejmenší. Podobně jako letecký průmysl se s každou nehodou v jakémkoli smyslu vylepšují. Neznáte počty mrtvých horníků v Číně apod., viděli jsme jejich statistiky Covidu, tak asi budeme věřit i dalším statistikám ... S nízkými emisemi fungují jen státy s velkým podílem vodní nebo jaderné energetiky, jinde to nedokázali a zatím to nevypadá, že to někdo dokáže. Můžeme zakázat jádro i spalování veškerých fosilních paliv, klidně od 1.1.2024, legislativně se to stihnou dá. Je otázka zda takový svět bude lepší. Vždy vybíráte mezi alternativy, každá má výhody, nevýhoda, rizika. Jakkoli nechci bagatelizovat rizika JE, ale viděl jste rezavý les dnes ? Podobně jako lidé nevidí přes milion mrtvých a další miliony těžce zraněných ročně z dopravných nehod, ale bojí se létat, protože ročně spadnou dvě letadla, tak se bojí jaderné elektrárny a násobky mrtvých a zničení příroda z alternativních technologií je nechává chladnými.
Posilování sítě je trend, takže 2x400kV navíc se hodí. Navíc, když to má pokračování v české 2x220kV.
Předělali dvoulinku 220kV z padesátých let, co šla kolem. Vypadá to hezky, ale rakouský síťař APG vetoval přestavbu celého toho starého vedení až k české hranici (10 km daleko od Zaya), i když o to ČEPS stál a byl připraven na své straně ke zvýšení přeshraniční kapacity. Prý že proti stávajícímu stavu ani jeden jaderný Watt navíc od nás do Rakouska vpustit nelze a basta.
V Česku by byl úspěch, kdyby si majitel FV elektrárny mohl posílat levně elektřinu z jedné fáze do druhé.
V tom je ten vtip, levně to bez třetí strany nejde a za draho se komunistovi nechce. A jsa obyvatel paneláku SVJ, platit cizí vícenáklady se mi až tak nechce.
Jak sám napsal argument proti sobě nejmenovaný člověk, který nás má za zpátečníky proti "pokrokovému" Rakousku . "Rakušané mají hodně vodních elektráren" - přesně o to jde, to se potom dobře budují komunitní nadstavby s 5 procenty fotovoltaické výroby, když to vespod drží základ vodních elektráren, že? Teď nebudu připomínat nějaké ty dovozy, nebudu hnidopich, ba ani dostatek fuj fuj jiné průmyslové výroby v jiných zemích, kterou může Rakousko dovážet a tvářit se ekologicky.
Uvidíme, jak to bude radostně fungovat při mnohem vyšších špičkových výkonech fotovoltaiky...
I nám by se lépe budovaly lépe drobné komunitní radosti s pevným základem 8-10 GW jaderných elektráren, není liž pravda?
Tím netvrdím, že je komunitní energetika špatná, jen někdo musí dostatečnou kapacitu sítě vybudovat a udržovat za něčí peníze. Cynicky řečeno, ani dnes nikdo nikomu nebrání si z chaty poslat domů pár fotovoltaických kilowattů, pokud si to obrazně řečeno přenesete v aktovce pomocí vlastní baterky.
Fungovat jim to bude. Omezit výkon vodních elektráren je jednoduché a navíc mají spoustu přečerpávacích.
Komunitní energetika není o zdrojích, je jedno jsou jsou vodní nebo FVE. Principem komunitní energetiky má být nahradit obchodníka s energiemi. I v ČR můžete si založit obchodníka s energiemi jen pro pár stovek míst (takových jsou desítky) a to bude ta komunita a nepotřebujete zvláštní zákona. Nebudete mít ale to co v Rakousku - slevu na distribuci, osvobození od daně z elektřiny a osvobození od poplatků za OZE, dynamický alokační klíč a další dotace - viz. článek. Jinými slovy, nebudou Vám ostatní přispívat na Vaši levnou elektřinu. A to je jediný smysl tohoto sdílení - další veřejné peníze a přenos nákladů na nečleny společenství. Obchodníci fungují poměrně efektivně, je mezi nimi konkurence a netřeba je nahrazovat amatérskými spolky.
Jinými slovy, proč platit drobné státu, když můžete platit velké podnikateli. Geniální logika. Nemáte náhodou nějaký menší energetický podnik?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se