Domů
Životní prostředí
Evropská a mezinárodní klimatická politika po Brexitu

Evropská a mezinárodní klimatická politika po Brexitu

Odchod Velké Británie z Evropské Unie vyvolává řadu otázek ohledně budoucnosti směřování evropské integrace a mezinárodní politiky obecně. Brexit bude mít mimo jiné vliv i na současnou a budoucí legislativu v oblasti mezinárodního a evropského práva. Pokud jde o energetickou a klimatickou politiku, evropská legislativa má na tu domácí britskou podstatný vliv, ať už jde o tvoření legislativy nové či o rozhodování soudů, které je ovlivňováno Evropským soudním dvorem a jeho judikaturou.

Konec evropského práva na Britských ostrovech?

Evropská energetická politika je z velké části tvořena unijní legislativou. Budoucí odchod z Unie bude pro Brity znamenat podstatnou změnu v oblasti legislativy jak obecné, tak i energetické. Zákony, které zajišťovaly přednost práva EU před britským, budou zrušeny a ty, které implementovaly unijní normy, budou muset být podrobeny revizi a budou případně také zrušeny. Pokud ale jde o zákony týkající se obchodu a volné soutěže, britské firmy, které budou chtít obchodovat s těmi unijními, budou muset i nadále zohledňovat evropskou legislativu.

Jiný postup bude třeba uplatnit u rozhodování o platnosti směrnic a nařízení. Směrnice nejsou přímo závazné, a tudíž musí být do domácí legislativy implementovány zákony. Tyto bude nyní potřeba zhodnotit a rozhodnout zda a jak budou nadále platit.

25112888022_33fb6f9fc0_o
Zdroj: Jeff Djevdet

Nařízení, která přímý účinek mají (není je třeba tedy vynucovat další národní legislativou), čeká budoucnost ještě méně růžová. Obecně platí za legislativu se silnější pozicí než směrnice, s odchodem členského státu Unie ale nyní automaticky přestanou pro daný stát platit. Spojené království bude muset vytvořit legislativu novou, aby tyto mezery „zalepilo“.

Energetická a klimatická legislativa EU

To, jak bude nyní vypadat budoucnost oblasti ochrany klimatu a energetiky na Britských ostrovech, je velmi nejisté i vzhledem k tomu, že hlavní protagonisté odchodu jako Nigel Farage a Boris Johnson inklinují ke klimaskepticismu.

Jedním z následků odchodu Velké Británie z Unie a jejího legislativního rámce, které pravděpodobně ovlivní energetiku, budou i změny v oblasti DPH. EU stanovuje její standardní hodnoty (minimum 15% a 5%). Plně v diskreci státu, tato daň nyní nebude muset být požadována při platbě za elektřinu a plyn, což by mohlo energie obecně zlevnit a tím podporovat nárůst spotřeby.

Co se týče směrnice 2009/28/EC o obnovitelných zdrojích energie, která prakticky stanovuje cíle pro boj se změnami klimatu (jako například dosažení 20% podílu obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu v roce 2020), její případná anulace by pro Brity znamenala velkou úsporu, jelikož náklady byly vypočítány na 4,7 miliardy liber ročně. Směrnice je považována za jednu z nejnákladnějších, co se týče prostředků na její realizaci v historii evropského práva. Důležitou roli tedy bude hrát to, které síly nyní v britských politických vodách zavládnou a zda se nebudou spíše klonit ke klimaskepticismu.

Stejně nejistý osud nyní čeká i celý klimatický a energetický balíček zahrnující limity pro snížení emisí skleníkových plynů (GHG) a zlepšení energetické efektivnosti. Stejně jako směrnici o OZE, i tomuto opatření jsou vyčítány vysoké náklady na realizaci.

2881
Nigel Farage (Strana pro nezávislost VB) chce odstranit emisní limity elektráren. Zdroj: Guardian

Budoucnost Pařížské dohody nejistá

Co se týče mezinárodního klimatického práva a Pařížské dohody, je budoucnost VB po Brexitu opět jeden velký otazník. Kolektivní cíle EU nyní pro Británii nebudou závazné. VB ale na druhou dohodu podepsala a závazky z ní budou vyplývat i jako pro individuální stát. Již nyní má také poměrně silnou domácí legislativu ohledně snižování GHG emisí, opět ale na druhou stranu politické síly, které by se nyní mohly dostat k moci v čele s Johnsonem, by mohly některou legislativu a mezinárodní postoj Británie přehodnotit.

Spojené království vyjednalo hlavní body dohody, jako například redukční limity GHG jako člen EU a očekávalo se, že bude plnit závazky, které pro ně budou vyplývat z evropské dohody, která by tyto limity rozložila mezi státy (ta zatím nespatřila světlo světa). Ani EU ani Británie zatím Pařížskou dohodu neratifikovala a budoucí premiér tak bude mít možnost postoj VB přehodnotit. Další možností je i to, že Cameronův kabinet se během svých posledních tří měsíců rozhodne pro urychlenou ratifikaci. Lze však předpokládat, že vláda dá přednost řešení jiných problémů, spojených se svým odchodem a referendem.

Úplný odstup od dohody ale pravděpodobně nebude mít dostatečnou podporu v britském parlamentu, alespoň se to tak nejeví v nejbližším časovém horizontu. VB bude muset dojednat vlastní emisní limity, které budou pravděpodobně vycházet z britského Climate Change Act. Ten stanovuje dlouhodobé cíle ohledně snižování GHG a předepisuje každých pět let předložení tzv. carbon budgetů, které vláda musí splnit – v dohledné době by měla schválit již pátý.

Vliv Brexitu v zámoří

S tím, jak neklidná politická situace nyní díky Brexitu nastane, se dá očekávat, že ratifikace Pařížské dohody (jak Unií, tak VB a USA) bude odsunuta na později. Snaha Obamova kabinetu o její rychlé přijetí v USA tak může v současné neklidné politické narazit. Budoucnost smlouvy by tak byla značně nejistá a bude záležet na politické vůli nástupce současného amerického prezidenta, přičemž Donald Trump přislíbil úplné odstoupení od dohody. Případné váhání Británie ohledně její ratifikace by také nahrávalo stejnému postoji v zámoří.

Americký prezident Obama na klimatické konferenci v Paříži
Americký prezident Obama na klimatické konferenci v Paříži. Zdroj: COP PARIS

Krátká odpověď na otázku, jak bude nadále vypadat britská klimatická a energetická politika, je, že nikdo vlastně neví. Vývoj situace bude záležet na tom, kdo se stane dalším premiérem, které strany budou nadále u moci a zda se případně současnému kabinetu ještě podaří podniknout kroky, které by příznivější vývoj zaručily.

Klimatické zájmy nejsou u „Brexiterů“ zrovna na nejvyšších postech pomyslného žebříčku zásad a ekonomické problémy, které nyní s odchodem nastanou, také nenahrávají pozitivnímu vývoji energetické transformace. Na druhou stranu, Británie má již nyní poměrně silnou legislativní strukturu ohledně změny klimatu. Pokud bereme v potaz to, že si VB bude muset částečně vybudovat novou pozici v mezinárodně-právní sféře, případný odstup od Pařížské dohody se jeví jako poměrně nebezpečný krok.

Zdroj úvodního obrázku: Aljazeera

Štítky:

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(5)
Josef
27. červen 2016, 23:03

Obecně si nemyslím , že by odchod Británie z EU měl dramatický vliv na vypouštění CO2 v UK, Ten důvod je vcelku jednoduchý , doby kdy Británie těžila velké množství uhlí jsou pryč , dováží plyn uhlí a poslední dobou stále více i ropu, motivace přejít na nefosilní zdroje je velká , ten hlavní rozdíl je v tom, že EU státům diktuje energetiku podle zelené ideologie. Britové díky výstupu z tohoto spolku si budou moci zařídit energetiku přesně tak, jak bude pro ně nejvýhodnější. Z hlediska energetické bezpečnosti státu a ekonomicky jsou UK přímo stavěné na využívání tepelných čerpadel a jaderných el. - mírné zimy , vyspělá země , která provozuje jaderné zdroje. Další alternativou je vítr regulovaný plynem to je ovšem cesta k dovozní závislosti nucená z Bruselu a jako taková bude patrně rychle opuštěna.

Radek H.
28. červen 2016, 12:42

Jak se liší dovozní závislost na plynu a paliva pro jaderné elektrárny?

Martin Hájek
29. červen 2016, 13:45

Dost zásadně v objemu toho dovozu na jednotku dodané elektřiny. Cena jaderného paliva na jednotku vyrobené elektřiny je ve srovnání s cenou zemního plynu v podstatě zanedbatelná. Navíc jaderného paliva je možné mít bez větších problémů zásobu na několik let provozu, to u plynu při nejlepší vůli nejde.

Martin Hájek
29. červen 2016, 13:49

Souhlasím, že na směřování Britské energetiky ke snižování emisí se Brexitem nic nezmění. Zbaví se ovšem cílů podílu OZE do roku 2020 a mírného trapasu s jejich nesplněním (v tom by ovšem samozřejmě nebyli sami) a také Rakouských a jiných bijců jaderné energetiky, kteří napadli dotační schéma pro Hinkley point. Prostě splendid isolation.

Martin Hájek
28. červen 2016, 00:45

To je zase zoufale naivní příspěvek, který zcela pomíjí podstatu problému. Pařížskou dohodu bude potřeba přejednat, protože EU jako celek nebude moci nadále ručit za splnění závazku Velké Británie. EU totiž vystupuje v rámci Pařížské dohody jako jeden solidární celek (dohodu ratifikují jak členské státy tak EU). Nikdo nebude riskovat, že by musel nakonec plnit emisní závazky za Velkou Británii. Čili Pařížská dohoda jako taková je ve velké problému a do její ratifikace se teď nebude hrnout v EU nikdo a Velká Británii ji dost dobře v současné podobě ratifikovat s ohledem na Brexit nemůže, ani kdyby chtěla. Než paní Vrbová zas něco začnete tvořit, tak si příště zkuste sehnat základní informace.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se