Domů
Rychlé zprávy
Bruegel: Klimatická politika EU musí chránit ty nejzranitelnější
Obnovitelné zdroje energie
Zdroj: TAFE SA TONSLEY / Creative Commons / CC BY 2.0

Bruegel: Klimatická politika EU musí chránit ty nejzranitelnější

Budoucí politika EU v oblasti klimatu by podle bruselského think-tanku Bruegel měla zohledňovat dopady rozšiřujících se schémat EU na stanovování cen uhlíku na zranitelné skupiny, píše server Montel News. Prohlubování nerovností je jedno ze čtyř rizik, které ve své zprávě hodnotí a zároveň přichází se sadou doporučení.

Bruselský think-tank Bruegel zveřejnil monuký týden dokument s názvem „Cíl Evropy v oblasti klimatu do roku 2040: Čtyři kritická rizika a jak je zvládat“. Ve zprávě hodnotí rizika, která ohrožují klimatické cíle EU a navrhuje doporučení k řešení každého z nich.

Evropská komise doporučila, aby Evropská unie do roku 2040 snížila emise skleníkových plynů o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat masivní rozšíření výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, drastické snížení spotřeby fosilních paliv, opatření v oblasti energetické účinnosti a hlubokou elektrifikaci koncových sektorů.

Většina technologií potřebných k dosažení cílů snížení emisí je osvědčená na trhu a v mnoha případech je nákladově konkurenceschopná nebo levnější než fosilní alternativy, uvádí zpráva. Zavádění čistých technologií se zrychluje, přičemž náklady na klíčové čisté technologie nadále rychle klesají, hodnotí zpráva.

Existují však i rizika, mezi které think-tank řadí geoekonomickou nestabilitu, náklady na čisté technologie, prohlubování nerovností a důvěryhodnost politiky.

Ochrana zranitelných skupin

Zpráva zdůrazňuje fakt, že domácnosti s nižšími příjmy jsou nepřiměřeně postiženy vyššími náklady na energii a cenou uhlíku, což je patrné i u připravované revize systému obchodování s emise Evropské unie (EU ETS 2), který od roku 2027 zahrne emise z budov a dopravy. Klimatické politiky, zejména cenění uhlíku, tak mohou zvýšit nerovnost, pokud nebudou zahrnovat mechanismy přerozdělování.

Aby se předešlo regresivním dopadům, je podle Bruegelu nezbytné přerozdělovat příjmy z uhlíku prostřednictvím „klimatických dividend“ zranitelným skupinám. Dobře navržená opatření mohou zmírnit negativní dopady, zlepšit veřejnou podporu a podpořit dlouhodobé cíle dekarbonizace.

Toto riziko se týká i České republiky a celého regionu východní Evropy. Zpráva zdůrazňuje, že právě východní Evropa je zvláště závislá na fosilních palivech pro vytápění domácností, což znamená, že zranitelní spotřebitelé v regionu budou více než ostatní ovlivněni cenami systému EU ETS 2.

Podporu nejvíce zranitelným skupinám má poskytnout Sociální klimatický fond (SCF), který byl vytvořen spolu se systémem EU ETS 2. Podle pravidel EU však lze prostřednictvím fondu použít pouze 37,5 procenta příjmů z uhlíku na odškodnění zranitelných občanů.

"S takovým limitem by paušální platba pravděpodobně vedla k regresivním výsledkům pro všechny příjmové skupiny, ale cílená opatření mohou chránit ty nejzranitelnější," uvedl Bruegel.

Zpráva proto navrhuje cílená opatření a zavedení plánů pro zvládání dopadů negativních důsledků dekarbonizace a maximalizaci společenských, ekonomických a environmentálních přínosů energetické transformace.

Geopolitika, investice a stabilní politika

Zpráva hodnotí i další rizika, a to zhoršující se geoekonomickou situaci, náklady na technologie ale i důvěryhodnost a stabilitu politického rozhodování.

Rostoucí obchodní spory a vyšší riziko konfliktů v globální ekonomice ohrožují rozsáhlé investice do zelené transformace, zatímco náklady na čisté technologie zůstávají klíčovým faktorem pro ekonomickou udržitelnost dekarbonizace.

Napětí v dodavatelských řetězcích může být důsledkem probíhajících obchodních střetů mezi hlavními světovými hráči, což se projevuje například zvýšenými cly na čínská elektrická vozidla, které uplatňují USA i EU.

Zpráva proto doporučuje, aby evropská zelená diplomacie kladla důraz na přínosy globální dekarbonizace obchodu, a tím zajistila přístup k cenově dostupným čistým technologiím a klíčovým surovinám jak pro rozvinuté, tak pro rozvíjející se ekonomiky.

Zpráva dále doporučuje vytvořit fiskální nástroje, které by reagovaly na případné další výkyvy cen energie, a zároveň zdůrazňuje důležitost energetických úspor.

Důraz by měl být kladen na podporu inovací v oblasti nových technologií, jež mohou zásadně přispět k evropské dekarbonizaci. V sektoru budov se doporučuje zachovat technologickou neutralitu.

Think-tank Bruegel zároveň vyzývá k zachování stability klimatické politiky a jejích cílů. Nástroje, jako je podpora ve formě rozdílových smluv pro uhlík (Carbon Contracts for Difference - CCFDs), které zajišťují stabilní příjmy z projektů na snižování emisí v průmyslu, mohou zvýšit důvěryhodnost politiky tím, že firmám a investorům poskytují předvídatelné pobídky ke zmírňování klimatických dopadů.

Aby bylo dosaženo úspěchu, musí být politický rámec pro klima a energetiku do roku 2040 odolný vůči rizikům. EU by měla klást důraz na otázky distribuce, vypracovat strategii pro snižování emisí s ohledem na geoekonomická a technologická rizika a minimalizovat jejich vliv.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(14)
Zbyněk Poisl
7. říjen 2024, 10:44

Klimatická politika EU chrání bankovní konta europapalášů! Nic jiného!

Zdeněk
7. říjen 2024, 11:12

"Klimatické politiky, zejména cenění uhlíku, tak mohou zvýšit nerovnost, pokud nebudou zahrnovat mechanismy přerozdělování."

Klimatické cíle EU jsou jako meloun: Na povrchu zelené, uvnitř rudé.

Vítězslav Novák
7. říjen 2024, 15:32

S černými zrníčky...

Aneb smícháním zelené a rudé vznikne hnědá.

Petr Dolák
8. říjen 2024, 11:59

My Evropani jsme si prostě však žili dost dlouho v blahobytu a je na čase se o něj podělit i s národy, které jej dosud nezakusili a taky po něm touží.

A jsem si jist, že ekonomický blahobyt Evropy nabídne uprchlíkům obrovský demografický prostor pro nápravu zločinů kolonializmu.

Milan Vaněček
7. říjen 2024, 11:34

Už to vidí i v Bruselu, že klimatická politika EU postihuje více než 50 milionů domácností z té chudší (podprůměrně vydělávající) části EU, cituji: "domácnosti s nižšími příjmy jsou NEPŘIMĚŘENĚ postiženy vyššími náklady na energii a cenou uhlíku, což je patrné i u připravované revize systému obchodování s emise Evropské unie (EU ETS 2)"

Řešení ovšem EU nenabízí, nepatrná část vybraných peněz z uhlíkových povolenek vrácena zpět vybraným nejchudším občanům řešení není.

Je na čase prohlásit, že král je nahý, že povolenky za 30-100 EUR/tunu uhlíku jsou jen nástroj na vytváření nových dolarových miliardářů v energetice, že za dobu od počátku průmyslové revoluce tato uspěla VŽDY kvůli technickému pokroku, snižování cen a růstu životní úrovně stále většího počtu obyvatel, ne kvůli politickým svévolným rozhodnutím.

Je třeba říci, že za posledních 1000 let Evropa zažila spoustu falešných hlasatelů apokalypsy, která ale nikdy nepřišla .... Noví hlasatelé stále přicházejí...

Kritický rozum nakonec zvítězí.

Bob
7. říjen 2024, 13:20

Jenže Brusel to nevzdá a ceny povolenek půjdou ještě nahoru.

Zvláště, když budou mít v Evropě velký vliv (a to budou) takové země, jako Německo, Rakousko a další, kteří jsou s CO2 tak "zabejčení", jako s odporem k jádru.

Nehledě na to, že produkci CO2 a dalších škodlivin spalováním fosilu potřebujeme omezit, stejně, jako potřebujeme více jádra.

Ivan Novák
7. říjen 2024, 14:09

Omezovat emise CO2 dráž a více než Číňani a Američani je jednak globálně marné, druhak ekonomická sebevražda.

Milan Vaněček
7. říjen 2024, 19:38

Ano, naše omezování CO2 v EU je globálně skoro bezvýznamné, je to ekonomická sebevražda EU a navíc, je to hlásání apokalypsy bez skutečného vědeckého porozumnění klimatu na Zemi a VŠEM zpětnýcm vazbám probíhajících v ovzduší, ve vodě i na souši v reakci na sluneční energii a lidským a přírodním zásahům.

Život na Zemi nejede podle modelů, těch modelovaných katastrofických (bodů zlomu) jsme tu již měli hodně a skutek utek.

Milan Vaněček
7. říjen 2024, 15:38

Nezdá se Vám zajímavě, jak přátelé jádra se rádi vymlouvají na Brusel?

A malá poznámka k poslední větě (tvrzení) Boba: Nezdá se Vám, že produkce čistého CO2 (nezbytného v koncentraci 200-600 ppm v ovzduší pro růst rostlin) je něco zcela jiného než produkce škodlivin při spalování fosilních paliv?

Škodliviny ze spalování paliv (nebo radioaktivní odpad) jsou, na rozdíl od CO2, určitě nebezpečné lidskému organizmu.

A proč potřebujeme více jádra, to už je těžko pochopitelné. Po 70 letech výstavby obrovských jaderných reaktorů je celosvětový podíl jádra v energetice stále malý a celosvětově stagnující, s nevyřešenými problémy bezpečnosti a odpadu.

Proto si myslím, že je potřeba nechat pracovat technický pokrok v energetice, prosadí se sám, nízkou cenou, zvýšením všeobecného blahobytu, tak jako tomu bylo v historii lidstva doposud, od počátku průmyslové (=technické) revoluce.

Vědecký a technický pokrok nepotřebuje zvěstovatele tepelné apokalipsy Země.

Zbyněk Poisl
7. říjen 2024, 17:49

Jenže ten Váš (technický pokrok v energetice) se neprosazuje sám, ale byrokratickým diktátem Bruselu. To je právě ten problém, který stabilitu energetiky ohrožuje! Jde totiž o to, že v Bruselu existuje přesvědčení, že současný technický pokrok je schopen 100% vyřešit náhradu fosilních a jaderných zdrojů zdroji obnovitelnými. To ovšem popírá dnešní možnosti techniky! Tak daleko zatím technický pokrok nedospěl. Kdyby šlo o rozumný energetický mix, pak by to bylo něco jiného. Jenže o ten tu nejde!

Bob
7. říjen 2024, 18:46

Ta produkce škodlivin je mimo jiné i unikání metanu spojené se spalováním zemního plynu a vyjadřuje se ekvivalentem CO2. Dokonce i unikání vodíku z celého řetězce od elektrolýzy až po turbínu má podobný špatný vliv na oteplování planety.

Je velký rozdíl mezi emisemi CO2, CH4, oxidů dusíku, ap. uvolňujících se do ovzduší a radioaktivního odpadu umístěného tak, že se do životního prostředí nedostane.

O řádových rozdílech množství produkovaného jaderného odpadu oproti fosilu na jednotku vyrobené energie nemluvě. V případě ostatního odpadu (ne z výroby) je ho na jednotku vyrobené energie v případě jádra dokonce méně i oproti OZE.

Znáte ten bonmot, že všechno může být jed, jen záleží na množství?

I pro CO2 v ovzduší je nějaké optimální množství. Méně i více je nebezpečné. Nyní už je ho tam podstatně více, než by mělo být. Jak moc je to špatné je už jiná otázka.

Ale jestli si pan Vaněček představuje budoucnost Země jako ráj pro rostliny, ale bez lidí, tak se mu nedivím, že mu vzrůstající koncentrace CO2 nevadí.

Ne, v Bruselu už naštěstí nepřevažuje přesvědčení, že je nutno provozovat jen OZE, dle zelených ideologů. Koneckonců závazky jsou na snižování produkce CO2, ne na 100% podíl OZE.

Vítězslav Novák
7. říjen 2024, 15:35

Obávám se, že s kritickým rozumem je to jako s pravdou - ta taky vítězí. Ale trvá to.

A někdy je pravda to, co zvítězilo...

Milan Vaněček
7. říjen 2024, 15:40

Ano, trvá to hodně dlouho.

Richard Vacek
7. říjen 2024, 12:22

Klimatická politika EU přímo vede k tomu, že zranitelná skupina je stále početnější. Vytvořila z EU ostrov světově nejvyšších cen energií, tedy roste energetická chudoba. Výroba je v EU kvůli nákladům nekonkurenceschopná - roste počet závislých na sociálních dávkách.

Brusel příčinu nevidí a nemůže vidět, protože vidět ji by znamenalo přestat se zelenou fantasmagorií.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se