Domů
Životní prostředí
IRENA: Odhady investic nutných ke splnění klimatických cílů do 2050 byly sníženy
Solární i větrné elektrárny  za posledních deset let značně zvýšily svůj vliv na cenu a výrobu elektřiny v regionu střední Evropy.

IRENA: Odhady investic nutných ke splnění klimatických cílů do 2050 byly sníženy

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) vydala zprávu popisující, jak dosáhnout klimatických cílů do roku 2050. V této zprávě IRENA snížila své původní odhady nutných globálních investic do čisté energetiky, aby bylo dosaženo klimatických cílů stanovených v rámci Pařížské dohody. Důvodem jsou klesající ceny energie z větrných a solárních elektráren a zároveň politické snahy prosadit elektrifikaci jako hlavní nástroj pro snížení znečištění.

Podle nové zprávy IRENA Global Energy Transformation: A Roadmap to 2050 agentura revidovala své původní odhady týkající se potřebných globálních investic do čisté energetiky, aby bylo dosaženo stanovených klimatických cílů v rámci Pařížské dohody.

Podle nových odhadů bude potřeba investovat 115 bilionů amerických dolarů (přibližně 2,65 trilionu korun). V loňském roce přitom agentura odhadovala investice na 125 bilionů amerických dolarů (asi 2,88 trilionu korun). Důvodem této změny jsou nižší náklady na výstavbu větrných a solárních farem.

Klesající náklady větrných a solárních elektráren. Zdroj: Bloomberg / data IRENA

Zpočátku bude podle IRENA nutné investovat do elektroenergetického sektoru a fosilních paliv. Později naopak do technologií zvyšujících energetickou účinnost a dalších technologií vedoucích k dekarbonizaci průmyslu a dopravy.

Spotřeba elektřiny by měla výrazně vzrůst

IRENA ve své zprávě poukazuje na benefity elektřiny, jejíž intenzivnější užívání povede ke snížení emisí ze spalování fosilních paliv. Konkrétně agentura odhaduje, že by emise CO2 mohly být ze 75 % sníženy právě elektrifikací. Podle zprávy bude nutné emise snižovat přibližně o 3,5 % ročně až do roku 2050. Bude nutné, aby emise spojené se sektorem energetiky dosáhly vrcholu v roce 2020 a následně už pouze klesaly.

Dle zprávy by mohl podíl elektřiny na pokrývání energetických potřeb lidstva vzrůst z 20% až na 50 % v roce 2050. Z toho důvodu by se hrubá spotřeba elektřiny více než zdvojnásobila. Většina elektřiny (86 %) by v roce 2050 měla podle agentury pocházet z obnovitelných zdrojů. Hnacím motorem nárůstu spotřeby by přitom byl nárůst flotily elektromobilů na 1 miliardu vozidel.

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2050. Zdroj: Bloomberg/ data IRENA

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(28)
Josef
1. květen 2019, 22:01

Zase další hloupý článek spotřeba elektřiny se do roku 2050 zdvojnásobí už jen tím ,že bude 100% elektrifikace v rozvojovém světě životní úroveň v Asii se posune do úrovně vyspělého světa a Indie bude v roce 2050 zhruba na úrovni dnešní Francie. Chudé státy Afriky jako je Etiopie budou mít za 30 let vyšší životní úroveň než má dnešní Čína a budou 100% elektrifikované. 9 miliard relativně bohatých lidí to je stav k roku 2050.

Martin Hajek
2. květen 2019, 00:54

9 miliard relativně bohatých lidí planeta Země jednoduše neumožňuje. Není dost zemědělské půdy a vody pro získání masa pro takové množství lidí, není dost surovin. Vyloučeno. To neznamená, že některé státy nebudou bohatnout, ale pak jiní musí chudnout.

Carlos
2. květen 2019, 01:23

Vody je habakuk a půdu až zase tak moc nepotřebujeme. Jinak řečeno, máme technologie jak na odsolení vody (dokonce to snad vychází cenově míň než voda z vodovodu v ČR), tak na pěstování poměrně velkého množství rostlin v hydroponii, takže tam bych strach neměl a vzhledem k tomu že taková zařízení nemusí běžet úplně 24 hodin, tak se dá využít i velmi levný proud z FVE, kde se začínáme pomalu bavit o dosažitelných cenách pod 30€/MWh na Středním východě a v severní Africe. U odsolené vody se bavíme o ceně asi 11-24Kč/m^3, ano, je to 3-6x více než se u nás platí za odběr vody pro závlahy, ale pořád 1/4-1/2 ceny pitné vody. Takže i vzhledem k tomu že většina světového obyvatelstva žije při pobřeží s ní moc problémů nebude. Otázka je zda bude vůle tyto technologie nasadit ve velkém.

Co se surovin týče, tak, asi budete souhlasit, bude záležet na tom jakou technologií budou získávány a jak dobří budeme v recyklaci zejména kovů, plastů a skla.

Martin Hajek
2. květen 2019, 09:10

S vodou máte i nemáte pravdu. Odsolování mořské vody je jistě možné, ale řada hustě osídlených oblastí je od moře hodně daleko. Navíc ještě potřebujete tu půdu. Lít vodu do pouště úplně nepomůže. Stran surovin - recyklace je fajn, jenomže pan Josef chce dramaticky zvýšit životní standard, chce, aby měly auto další 3-4 miliardy lidí, kterým se o něm dnes ani nezdá. Takže potřebujete nové suroviny, protože ty stávající na to prostě logicky nemůžou stačit. No a v globálním měřítku dochází už i písek pro stavebnictví...

Martin Hajek
2. květen 2019, 01:00

Tak to mi spadl kámen ze srdce, že se to tak zlevnilo. Nicméně úplně nerozumím větě: "Zpočátku bude podle IRENA nutné investovat do elektroenergetického sektoru a fosilních paliv." Čili to je přiznání, že tu elektřinu pro elektromobily budeme vyrábět z fosilních paliv? A to pomůže životnímu prostředí?

Carlos
2. květen 2019, 01:32

Pokud se benzín spálí místo v motoru v "P"PE s asi dvojnásobnou účinností, tak by mohly emise klesnout, hlavně by to mohlo pomoci městům v boji s přehříváním a znečištěním v podobě částic.

Navíc asi bude na začátku třeba zajistit nějaké krytí jak růstu spotřeby proudu, tak poněkud nestabilní výroby, takže asi bude ve výstavbě celkem dost PPE, samozřejmě by bylo mnohem lepší aby se šlo do PVE, ale to bude mnohdy asi vyžadovat stavbu takových, které budou pracovat s mořskou vodou, která nemá nejlepší chování vůči kovovým dílům.

Jan Skoupý
2. květen 2019, 08:39

Dvojnásobnou účinnost paroplynu oproti automobilovému motoru asi leda ve snu... Nutno vzít v potaz, že dnešní přeplňované motory a to zejména ty dieslové se pohybují kolem 50% účinnosti. Když se podíváme, že tepelná účinnost paroplynu je okolo 60%, a vezmeme v potaz ztráty přenosem sítě či spotřebu elektrárny nebo i ztráty v elektromobilech tak vám to moc smyslu nedává...

A hlavně také to, že el. energie z paroplynu nebude zrovna levná...

Jan Veselý
2. květen 2019, 09:23

Hlavně je nutno vzít v potaz, že oněch ~60% u paroplynu je průměrná účinnost, zatímco ~50% u dieselů je účinnost za optimálních provozních podmínek a to ještě kdo ví jestli.

BMW i3 nebo Hyundai Ionic jezdí za 12-15 KWh/100km (reálná spotřeba od uživatelů), při započtení všech ztrát (výroba elektřiny, přenos a distribuce, nabíjení) potřebují na 100 km jízdy 20-25 kWh energie v naftě pro paroplynovou elektrárnu, což zhruba odpovídá spotřebě 2-2.5 l/100km.

Martin Pácalt
2. květen 2019, 10:25

To jste mi připomněl, v téhle souvislosti mi na téma elektromobilita jeden "naftový fanda" vmetl argument, který jsem neuměl posoudit, jestli je pravdivý nebo ne, a to, že nabíjení elektrovozů na venkově brání kapacita el. vedení, která je snad pro průměrnou vesnici od 0,6 do 1,5MW (neuvedl průměrný počet obyvatel i další parametry, takže těžko přesně posoudit). Nicméně pro spotřebu 20kWh/100km pro nějakých 80 vozidel napíchnutých na noční tarif mi vycházelo , že by se v dané vsi už příliš nic dalšího nabíjet/spotřebovávat EE nemohlo (přímotopy, TČ, kotle). Nechme stranou, jestli si taková vesnice vždy usmyslí nabíjet ve stejnou denní /noční dobu nebo kolik které vozidlo denně najede/bude potřebovat nabíjet...

Jan Skoupý
2. květen 2019, 10:26

60% průměrná ???! zatím teda nejvýše dosažená, a k čemu vedla v Německém Irsching 4...

Například České Počerady mají okolo 57%... A to je je jen čistě účinnost na výstupu z elektrárny při paroplynovém zapojení.

Mimochodem ta spotřeba elektromobilu co udáváte je dosti spekulativní a záleží kde a kdy jezdíte. Při zapnutí topení se dostanete přes 20kWh/100km. Dnes není problém s novými auty jezdit za spotřebu okolo 5l/100km.

Určitě se ale shodneme na tom, že elektromobilita s energií z plynu či uhlí si od CO2 nijak moc nepomůže. Od prachových částic z motoru ano, ale nutno podotknout, že se uvolňují i mikročástice z brzd či pneumatik. Každopádně jakékoliv snížení bude jen k dobru.

Jan Skoupý
2. květen 2019, 10:45

Navíc vámi uváděné hodnoty nedávají žádný smysl:

Výhřevnost nafty --- 42,6MJ/kg----11,8kW/kg

tedy při účinnosti paroplynu -----11,8*0,6= 7,08kW/kg

no a na 25kWh----- 25/7,08 ---> 3,53kg nafty (hmotnost litru asi 840g)

tedy spotřebuje ----3,53/0,84 = 4,2 l nafty... :)

Martin Hajek
2. květen 2019, 12:33

Pan Skoupý - čili jsme u toho, že elektromobilita, pokud bude hnána elektřinou z nafty nedává vůbec žádné snížení emisí CO2, protože tam samozřejmě není započtené to topení, které je u naftového auta jaksi "zadarmo", zatímco u elektromobilu žere cennou elektřinu. V reálu se elektřina z nafty už téměř nevyrábí, nicméně půjde o kombinaci uhlí a plynu s velmi podobným konečným výsledkem, přinejmenším ve střední Evropě. Takže tak.

Milan Vaněček
2. květen 2019, 14:11

Realita bude že elektromobilita v EU bude hnána zcela dominantně novou elektřinou z větru a slunce a ve Francii a Finsku též z jádra. Od let kdy elektromobilita bude představovat cca 25% dopravy v EU tu již dávno tu budeme mít 50-70 procent elektřiny z OZE.

Kdyby se neprosadily OZE tak se nemůže prosadit (v EU či Kalifornii) ani elektromobilita.

Emil
2. květen 2019, 14:30

Ano, i takové podíly se dají nařídit...

Milan Vaněček
2. květen 2019, 14:39

Ano, v mé milované, vědecky a technicky nejvyspělejší Kalifornii si to už nařídili.

Emil
2. květen 2019, 15:11

Tak to nevím co si nařídili, ale od těch Vámi udávaných podílů jsou zatím na hony vzdáleni. Vaše milovaná Kalifornie jede hlavně na plyn.

Ondra
2. květen 2019, 16:02

Ještě bych dodal že Kalifornie je největši dovozce elektřiny ze všech států USA (ano je to i nejlidnatějši stát). Při spotřebě cca 290 TWh ročně dovážej skoro 90 TWh takže nějakejch 30% spotřeby kryjou dovozem. To pak podíl OZE na výrobě vypadá trochu jinak.

Jan Veselý
2. květen 2019, 19:11

Opravdu jen trochu jinak. V roce 2017 byl podíl OZE na výrobě v Kalifornii 29.7 %. Když se do toho zahrne původ importu, tak "jen" 29%, kde 9% elektřiny nemá specifikovaný původ, takže tam ještě nějaké další OZE mohou být.

Jan Veselý
2. květen 2019, 19:12
Martin Hajek
2. květen 2019, 19:41

Ale pane Vaněčku, tomu tvrzení, že elektromobilita bude hnána zcela dominantně elektřinou z větru a slunce přece nemůžete věřit ani sám. Je to jednoduše dané tím, že elektřina z větru a slunce nebude schopná pokrýt ani stávající poptávku po elektřině, natož tu zvýšenou díky elektromobilitě. Neboli pokud srovnáme variantu dalšího vývoje bez elektromobilita a s ní, tak samozřejmě zcela dominantním zdrojem pro výrobu elektřiny pro elektromobilitu budou do roku 2030 fosilní paliva. OZE se uplatní spíše okrajově ve špičkách své výroby. Ani v roce 2040 nebudou mít OZE dominantní podíl na výrobě elektřiny pro elektromobilitu, o jádru nemluvě, to se v tomto smyslu rozdílu scénářů neplatní prakticky vůbec.

Milan Vaněček
2. květen 2019, 20:10

Váš výrok: "Ani v roce 2040 nebudou mít OZE dominantní podíl na výrobě elektřiny pro elektromobilitu, o jádru nemluvě, to se v tomto smyslu rozdílu scénářů neplatní prakticky vůbec." bude někde platit, někde ne.

Nebude platit v ekonomicky vyspělých zemích (resp oblastech, když mluvíme o tak obrovských a lokálně rozdílných zemích jako je Čína),

bude platit v zemích zaostalých, ale v nich i elektromobilita bude málo významná.

Carlos
2. květen 2019, 21:12

Podíl OZE bude dost záležet na tom jak se pohne s akumulací, jestli budou nové PVE, jaká bude jejich kapacita... Troufnu si říct že u nás by dvě vzniklé po uzavření uhelných velkolomů se souhrnnou kapacitou asi 24GWh a výkonem asi 3GW zvládly dost zamávat s trhem elektřiny a pokud bychom uvažovali ještě dlouhodobě plánovanou v Beskydech, tak jsme možná někde na 30GWh a 4GW, to už by zvládalo asi vytlačit fosilní paliva z dost velké části denního diagramu.

Martin Hajek
2. květen 2019, 19:41

Ale pane Vaněčku, tomu tvrzení, že elektromobilita bude hnána zcela dominantně elektřinou z větru a slunce přece nemůžete věřit ani sám. Je to jednoduše dané tím, že elektřina z větru a slunce nebude schopná pokrýt ani stávající poptávku po elektřině, natož tu zvýšenou díky elektromobilitě. Neboli pokud srovnáme variantu dalšího vývoje bez elektromobilita a s ní, tak samozřejmě zcela dominantním zdrojem pro výrobu elektřiny pro elektromobilitu budou do roku 2030 fosilní paliva. OZE se uplatní spíše okrajově ve špičkách své výroby. Ani v roce 2040 nebudou mít OZE dominantní podíl na výrobě elektřiny pro elektromobilitu, o jádru nemluvě, to se v tomto smyslu rozdílu scénářů neplatní prakticky vůbec.

Milan Vaněček
2. květen 2019, 14:36

Tak už je to tady, přečtěte si Hospodářské noviny, nebo

ihned.cz/c1-66564450-jadro-je-podle-eu-spinavy-zdroj

Co na to říká pan Wagner? Já to vždy tvrdil, zanechává po sobě velmi špinavý odpad.

Samozřejmě, EU parlament neřídí EU. Ale je vidět jak Německo dokáže protlačit to co chce. Nejprve zřejmě jako nezávazné prohlášení.

Milan Vaněček
2. květen 2019, 19:17

To mlčení jaderníků je výmluvnější než 1000 slov.

Jan Skoupý
2. květen 2019, 20:51

Za 1. článek je placený, nebudu si platit předplatné k pofidérním novinám... za 2. EU vždycky bojovalo proti Jaderné energetice, možná je to i tím, že je ovlivňována zelenými organizacemi... Z tohohle pohledu bysme mohli označit za špinavou energii i energii ze solárních panelů na orné půdě či energii z bioplynek..

Nevím co se vám stalo ale zbytečně zoufale tu útočíte poslední dobou.

Milan Vaněček
2. květen 2019, 21:14

Rád Vás informuji o nejnovějším pokroku ve fotovoltaické přeměně sluneční energie v energii elektrickou

a současně mám radost že i někdo jiný řekl o JE: král je nahý.

Nejsem zoufalý, mám radost jak na zahradě všechno pěkně roste a kvete, doufám, že se dlouhé léto zase vydaří.

Carlos
2. květen 2019, 21:38

1) Hospodářky pofidérní nejsou, naopak bych řekl že patří k těm lepším v zemi.

2) Vidím že obsese fetišem orné půdy a mem že FVE na orné půdě je špatně stále přetrvávají. Doporučuji Vám si zajet na Moravu se na takovou velkou FVE podívat, je to spíš ne moc sečená louka než cokoliv jiného, je mimochodem zajímavé sledovat pomalé vzpamatovávání se půdy ve FVE a pokračující degradací pole hned vedle. Z tohoto pohledu se za 10 let, pokud se budou FVE rušit, což si nemyslím, bude jednat asi o jednu z nejlepších půd v okolí.

Problém je že v zemědělství se dotuje to co by nemělo, produkce a navíc podle výkonnosti a ne to co zemědělcům nepřináší zisk, tedy nechávání nějaké půdy ladem, prostor pro rozliv vody, mokřady atd.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se