Mezinárodní agentura pro energii (IEA) navrhuje světovým vládám, aby v příštích třech letech vložily do energetického sektoru tři biliony dolarů (téměř 71 bilionů Kč). Od plánu si slibuje oživení ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, miliony nových pracovních míst a omezení škodlivých emisí. Agentura to uvedla ve své dnes zveřejněné studii zpracované ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Reálné globální energetické investice by se letos přitom mohly snížit až o 20 procent.
V důsledku pandemie nemoci covid-19 je také podle studie v ohrožení, nebo už zaniklo na tři miliony pracovních míst v sektoru. V energetice bylo loni na celém světě zaměstnáno zhruba 40 milionů lidí. 
IEA předpokládá, že její plán by mohl povzbudit globální ekonomický růst do roku 2023 každoročně o 1,1 procentního bodu. Vzniknout by mohlo nebo zachránit by se při jeho plnění dalo zhruba devět milionů pracovních míst a emise skleníkových plynů vytvářené energetickými závody by v jeho závěru klesly o 4,5 miliardy tun.
Za tím účelem je ale podle agentury potřeba vynaložit v příštích třech letech každoročně jeden bilion dolarů. To odpovídá asi 0,7 procenta současného globálního hrubého domácího produktu (HDP).
Mnoho států nyní v rychlém sledu rozhoduje o stimulačních balíčcích dotovaných dosud nevídanými sumami peněz a klíčové bude, kam budou peníze směřovat. &#8222;Záměrem plánu není říci vládám, co musí udělat. Snaží se jim ukázat, co by udělat mohly,&#8220; řekl k tomu šéf IEA Fatih Birol.
Podle agentury je současná situace energetickým investicím příznivější než časy finanční krize z let 2008 až 2009. Špičkové technologie na zpracování větrné a sluneční energie totiž od té doby výrazně zlevnily.

Energetika v zahraničí

IEA navrhuje vládám tříbilionový plán pro energetický sektor

Investice do energetiky v Německu přispějí k ekonomickému oživení v Evropské unii i mimo ni. Uvedl to dnes svaz německého energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW). Díky vládnímu stimulačnímu balíčku by podle něj mohlo do výroby energie, rozvodných sítí, nabíjení a vodíku do roku 2030 směřovat 320 miliard eur (8,5 bilionu Kč).
Podle studie poradenské společnosti EY vypracované na žádost BDEW by díky penězům z vládního balíčku mohlo vzniknout a udržet se kolem 271.000 pracovních míst.
Svaz DBEW jakožto zájmová skupina ale požaduje, aby vláda omezila poplatky a daně z elektřiny, a snížila je tak pro koncové zákazníky z řad maloodběratelů i velkého průmyslu. Daňový výpadek navrhuje dorovnat příjmy z plateb za uhlíkové emise.
Německé vládní strany schválily začátkem tohoto měsíce nový balík opatření v objemu 130 miliard eur (téměř 3,5 bilionu Kč) na podporu ekonomiky zasažené pandemií. Mimo jiné počítá i s většími investicemi do takzvané zelené energie. Koalice se například usnesla, že finančně podpoří nákup elektromobilů.

BDEW: Investice do energetiky v Německu oživí evropskou ekonomiku

Nejatraktivnější zemí pro investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) jsou letos poprvé od roku 2016 Spojené státy, které na vrcholu žebříčku vystřídaly Čínu. Vyplývá to z aktuálního <a target="_blank" href="https://www.ey.com/en_gl/recai">indexu</a> atraktivity zemí pro OZE, který pravidelně sestavuje poradenská společnost EY. Žebříček obsahuje 40 nejatraktivnějších zemí po celém světě. Česko opět chybí, naposledy se v něm umístilo v roce 2014.
EY dnes uvedla, že k prvnímu místu Spojených států přispělo především krátkodobé prodloužení daňových pobídek poskytovaných producentům energie z obnovitelných zdrojů a dlouhodobý růst kapacity mořských větrných parků. USA plánují do těchto parků do roku 2030 investovat 57 miliard dolarů (1,3 bilionu korun) a vybudovat zdroje s celkovou kapacitou 30 gigawattů.
V Číně se růst sektoru obnovitelných zdrojů podle společnosti naopak zpomalil, protože vláda se snaží snížit dotace a posílit konkurenční prostředí. V kombinaci s nižší poptávkou v důsledku koronavirové pandemie to Číně přineslo pokles na druhé místo. Dlouhodobá prognóza však zůstává optimistická, uvedla EY. Na třetí místo si v žebříčku polepšila Francie, která minule byla čtvrtá.
<blockquote>&#8222;Před nedávnem se v důsledku pandemie dramaticky snížila úroveň znečištění. Tato unikátní situace je vnímána jako velká příležitost pro zvýšení důrazu na dlouhodobě udržitelnou energetickou budoucnost, tedy více čisté energie, především větrné a solární spolu s možností jejího skladování,&#8220; uvedl dnes partner EY pro energetiku Blahoslav Němeček.</blockquote>
V Česku instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 stagnuje nebo roste zvolna. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno zhruba 2045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.
Z dat ERÚ vyplývá, že solární zdroje se na loňské výrobě elektřiny v Česku, která činila 87 terawatthodin, podílely z 2,6 procenta. Nejvíce elektřiny pocházelo z parních, tj. uhelných elektráren (47,6 procenta) a jaderných elektráren (34,8 procenta).
Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Na konci dubna vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí.
Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman. Havlíček opakovaně uvedl, že nejvýznamnějšími energetickými zdroji budou do budoucna v ČR jaderné a obnovitelné zdroje.

Deset aktuálně nejoblíbenějších zemí pro investice do obnovitelných zdrojů energie
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">1. USA</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2. Čína</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">3. Francie</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">4. Austrálie</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">5. Německo</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">6. Británie</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">7. Indie</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">8. Dánsko</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">9. Nizozemsko</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">10. Japonsko</td>
</tr>
</table>
Zdroj: EY

Obnovitelné zdroje

Nejatraktivnější zemí pro investice do OZE nově USA, ČR chybí

Zemní plyn bude v některých odvětvích hrát důležitou roli při přechodu k energii z obnovitelných zdrojů, upozornil Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, a dodal, že již existující infrastruktura by pak mohla zlevnit přechod k vodíku.
Evropská komise <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/speech_20_941">představila v minulých dnech</a> fond oživení ve výši 750 miliard eur, který má členským státům pomoci vyrovnat se s ekonomickou krizí způsobenou nemocí COVID-19. Navzdory principu „do no harm“, který obecně vyloučí podporu projektů využívajících fosilní paliva, <a href="https://audiovisual.ec.europa.eu/en/video/I-191557">upozornil Timmermans</a>, že v případě zemního plynu nemůže být Evropská unie takto striktní.
<blockquote>
„Projektům založeným na fosilních palivech se snažíme co nejvíce vyhnout. Musím ovšem připustit, že v některých odvětvích bude pravděpodobně nutné využívat zemní plyn při přechodu od uhlí k energii z obnovitelných zdrojů,“ prohlásil Timmermans k dotazu ohledně podpory fosilních paliv.
</blockquote>
<figure id="attachment_30342" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-30342" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Vystavba-plynovodu-512x340.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Vystavba-plynovodu-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Vystavba-plynovodu.jpg 725w" alt="Výstavba plynovodu" width="512" height="340" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba plynovodu. Zdroj: eugal.de</figcaption></figure>
Dosavadní plynová infrastruktura pak může být přizpůsobena tak, aby mohla být v budoucnu využita pro vodík. To by mohlo výrazně snížit investiční náklady na jeho využití. Evropská unie <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu">dlouhodobě považuje</a> vodík za jednu ze svých priorit a předpokládá, že bude tvořit podstatnou část budoucího energetického mixu.
<blockquote>„Čím více zajistíme dvojí využití [existující plynové] infrastruktury, tím levnější bude v budoucnu přechod k zelenému vodíku,“ řekl Timmermans.</blockquote>
Některé země Evropské unie, mezi nimi i Česká republika, již v rámci přípravy fondu oživení <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/osm-zemi-eu-vcetne-cr-zada-evropskou-komisi-o-podporu-plynovych-projektu">usilovaly</a>, aby byl zemní plyn zařazen mezi ekologicky čistý zdroj energie. Tím by na podporu dosáhly i projekty výstavby plynové infrastruktury. Plyn je pak předmětem sporů mezi členskými státy dlouhodobě a v rámci jednání o <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Zelené dohodě pro Evropu</a>, ke které se fond hlásí, nebyl výslovně zařazen ani mezi čisté ani mezi škodlivé zdroje.

Evropská Unie

Evropská unie: Zemní plyn bude nezbytný při přechodu k zelené energetice

Poslanci se budou na své další schůzi zabývat zákonem, který má ochránit Českou republiku před investicemi, které by pro ni mohly představovat bezpečnostní riziko. Prověřovány budou i investice do energetických odvětví přicházející ze zemí mimo Evropskou unii.
Vláda již v dubnu schválila a předložila Poslanecké sněmovně <a href="https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&amp;t=834">návrh zákona</a>, kterým je zaveden zcela nový mechanismus prověřování a povolování investic přicházejících do Česka ze zemí mimo EU.
Podobná úprava v České republice zatím chyběla a stane se tak součástí <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/mohou-byt-zahranicni-investice-energetice-eu-hrozbou/">celoevropské snahy</a> zabránit nebo alespoň omezit vstup investorů z rizikových zemí do klíčových společností. Poslanci se jím začnou zabývat v příštích týdnech.
Investice do kritické infrastruktury, mezi kterou patří také některé projekty v oblasti energetiky, budou nově podléhat předchozímu povolení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Na základě stanoviska vlády pak bude Ministerstvo moci stanovit podmínky provedení investice nebo ji dokonce úplně zakázat. Hlavním kritériem pro rozhodnutí bude, jestli by investice představovala bezpečnostní riziko pro Českou republiku.
Ministerstvo bude mít v průběhu povolovacího procesu široké pravomoci požadovat od investora jak dokumenty o jeho vlastnické struktuře, tak o původu financování. Pokud investor vstoupí na český trh bez povolení, bude mu hrozit nejenom pokuta ve výši desítek milionů korun, ale zejména bude ministerstvo se souhlasem vlády oprávněno celou investici zpětně zakázat. Investor pak bude nucen v rámci stanovené lhůty svůj podíl prodat.
<figure id="attachment_15442" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-15442" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-768x509.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-725x480.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-800x530.jpg 800w" alt="Přenosová soustava ČR. Zdroj: ČEPS" width="1024" height="678" /><figcaption class="wp-caption-text">Přenosová soustava ČR. Zdroj: ČEPS</figcaption></figure>
Na úrovni Evropské unie bylo již na jaře minulého roku přijato <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32019R0452&amp;from=EN">nařízení</a>, které rámcově stanovuje, jak by se členské státy měly ohledně investic z třetích států chovat. Konečné rozhodnutí, jestli však chtějí omezovat zahraniční investice, je ponecháno na samotných členských státech. Česká republika se pak na základě připravovaného zákona bude moci efektivněji zapojit i do této celoevropské spolupráce.
Již při projednávání v rámci vlády prošel návrh mnohými koncepčními změnami a lze očekávat také širokou diskuzi na plénu Poslanecké sněmovny. Rychlost jeho přijetí a jeho finální podoba pak může být vzhledem k širokému vymezení pojmu „zahraniční investice“ klíčová i pro <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-energetika-ve-stredni-evrope">stavbu nových jaderných bloků</a> v Dukovanech a Temelíně.

Legislativa ČR

Poslanci projednají zákon, který má ochránit ČR před rizikovými investicemi ze zahraničí. Dotkne se i energetiky

Českou ekonomiku zasaženou pandemií covid-19 pomohou rozhýbat takzvané zelené investice do moderní energetiky a energeticky úsporných staveb. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci oborových asociací. Svaz moderní energetiky, aliance Šance pro budovy a Národní centrum energetických úspor (NCEÚ) proto společně přicházejí se sérií opatření, která podle nich mají mít dlouhodobý pozitivní efekt na českou společnost a zároveň pomoci opětovně nastartovat tuzemskou ekonomiku.
<blockquote>&#8222;Evropa chce být velmocí v technologiích založených na 3D: dekarbonizaci, digitalizaci a decentralizaci. Iniciativy směřující k zintenzivnění investic do těchto odvětví současnou koronavirovou krizí neutichly, ale naopak zesílily,&#8220; řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
Podotkl, že Evropská komise už deklarovala, že těmto investicím zajistí maximální prioritu. &#8222;Česko nesmí zůstat pozadu a musí tyto příležitosti využít,&#8220; zdůraznil.
Realizace předkládaných opatření by podle Sedláka vyžadovala investice ve výši 25 až 30 miliard korun. Návrhy podle svazů kladou důraz zejména na odvětví navázaná na stavebnictví a jeho subdodavatelské sektory a přinášejí nové zakázky, pracovní místa a další navazující investice. Jedna miliarda investovaná z veřejných prostředků do kvalitních budov nebo moderní energetiky vybudí celkovou investici dvě až čtyři miliardy korun, tvrdí zástupci asociací.
Mezi navržená opatření patří například ponechání dostatečného množství peněz ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov, podpora vysoce úsporných novostaveb, příprava masivního programu energetické renovace vládních budov nebo příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí.
Ředitel Šance pro budovy Petr Holub dnes řekl, že stavebnictví bude současnou krizí velmi zasaženo a je potřeba ho podpořit cílenými kroky. &#8222;V prvé řadě je potřeba i pro období po roce 2020 zachovat programy podporující energeticky úsporné budovy ve všech segmentech: pro bydlení, ve veřejné sféře i podnikatelských aktivitách. Potenciál těchto programů je proti současnosti dvoj- až trojnásobný,&#8220; uvedl.
Podle ředitele NCEÚ Martina Boruty se pro restart ekonomiky doslova nabízí možnosti, které má český stát u vlastních budov. Podle posledních dostupných dat nesplňuje 586 budov ze 771 ústředních vládních budov požadavky na energetickou náročnost. &#8222;Na základě výpočtu Deloitte z roku 2018 stát utratí za energie v těchto budovách zbytečně 500 milionů korun ročně. Další státní budovy nejsou ve výpočtu centrálních institucí vůbec zahrnuty, protože údaje o nich chybí. Pokud by podobný poměr platil pro všechny veřejné budovy a byly by v obdobném stavu jako ty státní, šlo by o zbytečnou ztrátu 12 miliard korun ročně,&#8220; uvedl Miroslav Lopour ze společnosti Deloitte ČR, který se dnešní konference také účastnil.

Navržená podpůrná opatření:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Ponechání dostatečného množství prostředků ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov a zajištění plynulého přechodu do programovacího období 2020 až 2027, tak aby stát umožnil kontinuitu čerpání prostředků</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Podpora vysoce úsporných novostaveb s kvalitním vnitřním prostředím, například těch, které jsou adaptovány na změny klimatu</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Příprava masivního programu energetické renovace vládních budov</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Přeřazení technologií, materiálů a prací pro využití obnovitelných zdrojů energie, energetického řízení budov a úspor energie do desetiprocentní snížené sazby DPH</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí, odstranění překážek při výstavbě účinných kogeneračních jednotek</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Svaz moderní energetiky, Šance pro budovy, NCEÚ

Energetika v ČR

Oborové asociace: Zelené investice pomohou rozhýbat ekonomiku ČR

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) vydala <a href="https://www.irena.org/publications/2019/Apr/Global-energy-transformation-A-roadmap-to-2050-2019Edition">zprávu</a> popisující, jak dosáhnout klimatických cílů do roku 2050. V této zprávě IRENA snížila své původní odhady nutných globálních investic do čisté energetiky, aby bylo dosaženo klimatických cílů stanovených v rámci Pařížské dohody. Důvodem jsou klesající ceny energie z větrných a solárních elektráren a zároveň politické snahy prosadit elektrifikaci jako hlavní nástroj pro snížení znečištění. 
Podle nové zprávy <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/irena-nejvetsi-podil-svetovem-prirustku-instalovaneho-vykonu-maji-oze/">IRENA</a> Global Energy Transformation: A Roadmap to 2050 agentura revidovala své původní odhady týkající se potřebných globálních investic do čisté energetiky, aby bylo dosaženo stanovených klimatických cílů v rámci Pařížské dohody.
Podle nových odhadů bude potřeba investovat 115 bilionů amerických dolarů (přibližně 2,65 trilionu korun). V loňském roce přitom agentura odhadovala investice na 125 bilionů amerických dolarů (asi 2,88 trilionu korun). Důvodem této změny jsou nižší náklady na výstavbu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/vetrny-park-arkona-baltskem-mori-instalovanym-vykonem-385-mw-uveden-provozu/">větrných</a> a solárních farem.
<figure id="attachment_70667" class="wp-caption aligncenter" style="width: 531px;"><img class="size-full wp-image-70667" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/LCOE-elektřina.png" sizes="(max-width: 531px) 100vw, 531px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/LCOE-elektřina.png 531w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/LCOE-elektřina-512x341.png 512w" alt="" width="531" height="354" /><figcaption class="wp-caption-text">Klesající náklady větrných a solárních elektráren. Zdroj: Bloomberg / data IRENA</figcaption></figure>
Zpočátku bude podle IRENA nutné investovat do elektroenergetického sektoru a fosilních paliv. Později naopak do technologií zvyšujících energetickou účinnost a dalších technologií vedoucích k dekarbonizaci průmyslu a dopravy.
<h2>Spotřeba elektřiny by měla výrazně vzrůst</h2>
IRENA ve své zprávě poukazuje na benefity elektřiny, jejíž intenzivnější užívání povede ke snížení emisí ze spalování fosilních paliv. Konkrétně agentura odhaduje, že by <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/japonske-emise-co2-byly-predloni-nejnizsi-za-poslednich-8-let-pomohlo-jadro-oze/">emise CO2</a> mohly být ze 75 % sníženy právě elektrifikací. Podle zprávy bude nutné emise snižovat přibližně o 3,5 % ročně až do roku 2050. Bude nutné, aby emise spojené se sektorem energetiky dosáhly vrcholu v roce 2020 a následně už pouze klesaly.
Dle zprávy by mohl podíl elektřiny na pokrývání energetických potřeb lidstva vzrůst z 20% až na 50 % v roce 2050. Z toho důvodu by se hrubá spotřeba elektřiny více než zdvojnásobila. Většina elektřiny (86 %) by v roce 2050 měla podle agentury pocházet z obnovitelných zdrojů. Hnacím motorem nárůstu spotřeby by přitom byl nárůst flotily <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/kompletni-prechod-cr-elektromobilitu-by-si-vyzadal/">elektromobilů</a> na 1 miliardu vozidel.
<figure id="attachment_70666" class="wp-caption aligncenter" style="width: 527px;"><img class="size-full wp-image-70666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/podíl-OZE-v-elektřině.png" sizes="(max-width: 527px) 100vw, 527px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/podíl-OZE-v-elektřině.png 527w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/podíl-OZE-v-elektřině-512x333.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/podíl-OZE-v-elektřině-120x77.png 120w" alt="" width="527" height="343" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2050. Zdroj: Bloomberg/ data IRENA</figcaption></figure>

Životní prostředí

IRENA: Odhady investic nutných ke splnění klimatických cílů do 2050 byly sníženy

Čínská státem vlastněná společnost China Southern Power Grid souhlasila s koupí minoritního podílu v evropské společnosti <a href="https://af.reuters.com/article/africaTech/idAFL5N1UR583">Encevo</a>. Tento krok zapadá do rámce nedávného trendu, kdy se čínské státní společnosti snaží kupovat podíly v evropských energetických společnostech. Toto vedlo až k tomu, že se tomu evropské vlády snaží čím dál tím intenzivněji bránit.  
Lucemburská firma Encevo má dvě hlavní dceřiné firmy, Creos a Enovos Luxembourg. Creos spravuje elektrickou síť a plynovou soustavu a Enovos Luxembourg je obchodníkem. Enovos Luxembourg je tedy zodpovědná za prodej energie diverzifikovanému portfoliu zákazníků v Lucembursku a v Německu.
Podíl v Encevo prodává firma <a href="https://www.encevo.eu/en/accueil/encevo/about-us">Ardian</a>, která doposud vlastnila podíl 25,48 %. Finanční podmínky prodeje doposud nebyly zveřejněny. Kromě společnosti Ardian v Encevo vlastní podíly lucemburská vláda, hlavní město Lucemburk či lucemburská pošta.
<h2>Vlády se snaží aktivitám Číny bránit</h2>
Nákup podílu v Encevo firmou China Southern Power Grid přichází krátce po tom, co Německo zintenzivnilo snahy zabránit tomu, aby byly společnosti v klíčových odvětvích skupovány čínskými státními firmami a padly tak de facto do rukou Číny.
Německá s<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecka-vlada-zabranila-vstupu-cinanu-do-nemecke-energeticke-site/">tátní banka KfW</a> v minulém týdnu získala 20% podíl v německém provozovateli přenosové sítě 50Hertz. Touto koupí banka odrazila nabídku China’s State Grid, další čínské státní firmy.
Také Velká Británie se snaží zpřísnit pravidla týkající se kupování podílů v britských firmách zahraničními subjekty. Přísná pravidla ošetřující přímé zahraniční investice mají například Spojené státy, Francie nebo Austrálie. V těchto zemích jsou obavy z rostoucího vlivu Číny v důležitých sektorech ekonomiky již dlouhodobější. Kromě kontroly nad důležitou společností se obávají také získání přístupu ke klíčovým technologiím.
<h2>V EU se již připravuje legislativa</h2>
Na půdě Evropské unie se v současnosti projednává <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/mohou-byt-zahranicni-investice-energetice-eu-hrozbou/">legislativa</a>, která by na otázku přímých zahraničních investic měla přímý dopad.
Předmětem připravované legislativy je prověřování těch investic, které by vedly k získání kontroly třetích zemí nad firmami v klíčových evropských sektorech hospodářství.

Rychlé zprávy

Čína kupuje podíl v další evropské energetické společnosti

Státem vlastněná čínská společnost se snaží získat <a href="https://www.euractiv.com/section/eu-china/news/china-set-to-fully-control-portugals-power-grid-amid-europes-inertia/">úplnou kontrolu</a> nad přenosovou sítí Portugalska. Čínské státní společnosti mají již významný vliv v klíčových energetických společnostech například ve Velké Británii, v Itálii nebo v Řecku. Prověřování přímých zahraničních investic v EU je momentálně projednáváno mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem. 
<h2>Čínské státní společnosti v Portugalsku</h2>
V roce 2011 byla portugalská vláda nucena prodat svůj podíl v přenosové soustavě země v rámci podmínek finanční pomoci od Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Podíl 21,35 % ve společnosti Energias de Portugal (EDP) tehdy odkoupila státem vlastněná čínská společnost China Three Gorges (CTG). Nyní se firma CTG snaží v EDP získat většinový podíl.
EDP je mimo jiné i významným hráčem v oblasti obnovitelných zdrojů. EDP je většinovým vlastníkem EDP Renewables, která je čtvrtým největším výrobcem elektřiny z větrných elektráren. Čínská CTG dokonce předložila nabídku k získání podílu v EDP Renewables, který EDP nevlastní.
Portugalská vláda prodeji podílů EDP firmě CTG neoponuje. Pokud by ovšem k prodeji podílů došlo, tak by čínská společnost kontrolovala výrobu a distribuci elektřiny v <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/portugalsko-elektroenergetika/">Portugalsku</a>. Kromě dalšího Čína (státní společnost State Grid Corporation of China) již nyní vlastní 25 % společnosti <a href="https://www.ren.pt/en-GB/investidores/estrutura_acionista/">Redes Energéticas Nacionais</a> (REN), která provozuje přenosovou a přepravní soustavu.
<h2>EU zřejmě čeká v této oblasti změna</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/evropska-komise-podezriva-nemeckeho-provozovatele-prenosove-site-omezovani-preshranicni-kapacity/">Evropská komise</a>, Rada a Evropský parlament se momentálně snaží dosáhnout shody ohledně prověřování přímých zahraničních investic v EU. Jednání byla zahájena v červenci a jsou důsledkem žádosti Francie, Německa a Itálie z února 2017. Francouzský ministr financí se nechal slyšet, že pokud takto velké investice třetích zemích, jako je Čína, nebudou kontrolované, tak by mohlo dojít k „vyrabování“ majetku. Čínské státní společnosti již vlastní významné podíly v italské elektroenergetické síti, v britské přepravní soustavě a v provozovateli sítě v Řecku.
Evropská Komise předložila svůj <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-3183_cs.htm">návrh</a> prověřování investic v září 2017. V současném režimu Komise neprozkoumává jednotlivé případy přímých zahraničních investic.
<blockquote>
„Cílem našeho návrhu je udržet otevřenost EU vůči zahraničním investicím, a uplatňovat nediskriminační, transparentní a předvídatelný rámec. Evropský rámec pro prověřování zahraničních investic nám umožní reagovat jednotně a hájit naše evropské strategické zájmy v případě, že budou ohroženy.“ 
Komisařka EU pro obchod Cecilia Malmström
</blockquote>
Podle návrhu Komise by se prověřovaly a schvalovaly pouze prodeje určité velikosti. Schválení Komise by tak nebylo nutné, pokud by prodejem kupující společnost nezískala většinový podíl. Zároveň by ale byly zavedeny mechanismy proti postupnému skupování firmy po malých podílech. Ve výsledku ovšem budou mít ve sledování investic poslední slovo členské státy.

Mohou být zahraniční investice v energetice pro EU hrozbou?

<a href="https://www.reuters.com/article/us-oil-majors-strategy-insight/peak-oil-majors-arent-buying-into-the-threat-from-renewables-idUSKBN1D80GA">Velké ropné společnosti</a> si nemyslí, že ropný průmysl čelí bezprostřední hrozbě. Tyto společnosti čím dál tím méně investují v oblasti obnovitelných energií a stále se orientují na fosilní paliva. Vedle ropy se ve velké míře spoléhají také na zemní plyn a investují do LNG projektů. 
Společnost BP v minulých letech investovala do výroby solárních panelů, či do <a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/do-offshore-vetrneho-sektoru-vstupuje-silna-konkurence-ropnych-gigantu/">větrných elektráren</a>. To vše ve snaze čelit budoucnosti bez ropy. Dnes by se ovšem aktivity BP daly označit spíše jako „návrat k ropě“. Firma investice do obnovitelné energie významně snížila.
<blockquote>
„V minulosti jsme učinili velké sázky. Mnoho z nich ale nefungovalo. Prozatím si nejsme jistí, co bude komerčně přijatelné.“ 
generální ředitel BP Bob Dudley
</blockquote>
<figure id="attachment_41140" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-41140 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/luca-bravo-132630-1-512x342.jpg" alt="Větrné elektrárny" width="512" height="342" /><figcaption class="wp-caption-text">Větrné elektrárny. Ilustrační fotografie.</figcaption></figure>
<h2>Vrchol poptávky po ropě</h2>
Předpokládá se, že vrchol poptávky po ropě nastane během následující generace. Čína a <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/indie-chce-mit-vsechna-auta-2030-pohanena-elektrinou/">Indie</a> uvažují o zákazu vozidel využívajících jako palivo benzín, nebo naftu. Přesto největší ropné společnosti nevěří možnosti, že by čelily bezprostřední hrozbě.
Podle Reuters projekty vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů získávají zhruba 3 % z celkových 100 miliard dolarů souhrnných ročních výdajů pěti největších ropných firem. BP, Chevron, Exxon Mobil, <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/shell-pristupuje-k-energeticke-tranzici-opatrne/">Royal Dutch Shell</a> a Total se mnohem více soustřeďují na těžbu ropy a posilování své bilance. Podle Reuters tyto firmy věří, že mohou do nových energetických odvětví vstoupit později koupí společností a technologií. Pokud to bude potřeba a pokud to bude výdělečné.
<blockquote>
„Momentálně zde není žádný náznak vrcholu poptávky. Během dalších 10 či 20 let očekáváme, že poptávka 
generální ředitel Chevronu John Watson 
</blockquote>
<h2>Spása v podobě zemního plynu?</h2>
Víra ve stabilní budoucnost ropy se opírá zejména o rostoucí spotřebu rostoucích ekonomik. Významným tahounem bude například sektor dopravy v Asii. Z analýzy Chevronu zároveň vyplývá, že je nepravděpodobné, aby v zemích jako jsou Indie a Nigérie, byla vybudována potřebná infrastruktura pro elektromobily.
Podle odhadů BP auta tvoří zhruba pětinu spotřeby ropy. Tudíž, i kdyby se elektromobily masově rozšířily, ropné společnosti stále očekávají poptávku ze strany letecké, železniční a nákladní dopravy.
Ropní giganti částečně spoléhají na zemní plyn. Plyn může nahradit uhlí ve výrobě elektřiny a může být více využíván v chemickém průmyslu. Na vrchol poptávky po ropě se tedy kupříkladu Shell, podobně jako Chevron a Exxon, připravují investicemi miliard dolarů do nových LNG projektů po celém světě.
<figure id="attachment_44873" style="width: 580px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-44873" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/BP-predpoved-spotreby.png" alt="" width="580" height="449" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpověď spotřeby energií společnosti BP. Zdroj: Reuters/BP 2017 Energy Outlook</figcaption></figure>
<h2>Kritika této strategie</h2>
Existuje mnoho kritiků, kteří tvrdí, že jsou ropné společnosti příliš krátkozraké. Tvrdí, že změna nepřijde tak pomalu, jak očekávají. Podle kritiků se větrná a solární energie stanou mnohem levnějšími a podobně jako dnes plyn mnohdy nahrazuje uhlí, tak budou tyto obnovitelné zdroje nahrazovat plyn.
Pokud by velké ropné společnosti chtěli mít na trhu s obnovitelnými energiemi stejný podíl, jaký mají nyní v sektorech ropy a plynu, musely by do obnovitelných zdrojů investovat přibližně 350 miliard dolarů během následujících 18 let, tvrdí společnost Wood Mackenzie.
Společnosti ovšem investují mnohem méně. <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/shell-chce-zvysit-investice-do-ciste-energie-na-1-miliardu-usd/">Shell</a> přislíbil investovat až 1 miliardu dolarů do „nových energií“ do roku 2020. Dalším příkladem může být <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/total-miliardovymi-investicemi-naplnuje-sve-ambice-stat-se-lidrem-oze/">Total</a>, který oznámil investice ve výši 500 milionů dolarů ročně na rozvoj alternativních zdrojů. Ovšem brzy po tomto prohlášení oznámil <a href="http://oenergetice.cz/ropa/total-koupi-od-danske-firmy-moller-maersk-divizi-ropy-a-plynu/">koupi Maersk Oil</a> za 7,5 miliardy dolarů.