Domů
Životní prostředí
Klimatický spolek podal žalobu na českou vládu, ta údajně neplní Pařížskou dohodu
emise-továrna-elektrárna
Zdroj: Unsplash

Klimatický spolek podal žalobu na českou vládu, ta údajně neplní Pařížskou dohodu

Minulou středu podal u Městského soudu v Praze spolek Klimatická žaloba správní žalobu směřovanou na českou vládu a některá její ministerstva. Dle žaloby stát nepodniká dostatečné kroky k naplnění cílů Pařížské dohody a tedy nedělá dost v boji proti změnám klimatu. Cílem žaloby je, dle zástupců spolku, přimět vládu k zavedení dodatečných opatření.

Žalobu, o jejíž přípravě náš server již v minulosti informoval, podalo šest žalobců v čele se spolkem Klimatická žaloba a obcí Svatý Jan pod Skalou.  Žaloba byla podpořena odbornými posudky zahraničních organizací Climate Analytics či Manchester University. Dle nich jsou plány České republiky v oblasti energetiky a klimatu nedostatečné a nepříznivé dopady změn atmosféry na české obyvatele se tak budou stupňovat.

Mohou soudy rozhodovat o činnosti vlády?

Správní žaloba je legitimním právním prostředkem, kterým se fyzické i právnické osoby mohou domáhat, aby správní úřad v něčem konal nebo naopak nekonal. Nástroj správní žaloby je přímějším a naprosto legálním způsobem domáhání se plnění určitých závazků státu, než jsou například volby.

Role soudu v rozhodování, zda státní orgán dělá a nebo nedělá dost v prosazování určitých politik, je přirozeným důsledkem principu dělby moci, základního principu právního státu. Dle tohoto principu je to právě systém správních soudů, které mají kontrolovat správné fungování moci výkonné, tedy vlády.

Úspěch zahraničních žalob

Spolek Klimatická žaloba, který na samotném textu žaloby společně s advokáty pracoval déle než rok, se inspiroval v zahraničí. Žalob na státy, které údajně nedělají dost v boji proti změnám klimatu, již totiž v jiných zemích bylo podáno už několik stovek.

Například často citovaný rozsudek v nizozemském případu Urgenda, který vyslovil nizozemský nejvyšší soud, uložil v roce 2019 místní vládě, aby navýšila národní cíl pro snížení emisí skleníkových plynů. Francouzský rozsudek z února tohoto roku pak stanovil, že Francie je spoluzodpovědná za globální změnu klimatu a že v opatřeních proti němu selhává.

Porušení lidských práv a závazků z Pařížské dohody

Česká žaloba argumentuje, že vláda nejen že nepřijala dostatečná opatření, ale dokonce ke změnám klimatu dále přispívá. Tím státní správa porušuje své povinnosti plynoucí jak z právního řádu České republiky, tak z mezinárodních závazků, především tedy Pařížské dohody. Ideálním výsledkem by pak pro spolek byla situace, kdy soud státu nařídí zjednání nápravy. Městský soud by o případu měl rozhodnout ideálně v tomto nebo příštím roce.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
Omega
26. duben 2021, 10:49

No naše závazky jsou - snížit emise CO2 do roku 2030 o 40% proti roku 1990

1990 - jsme měli 200 miliónů tun CO2, 40% z toho je 80 miliónů tun, takže naším cílem je 120 miliónů tun.

V roce 2018 jsme měli produkci 129 miliónů tun, takže jsem přesvědčen, že dané cíle bez problémů splníme.

(zdroj https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-vyvoj)

Josef
26. duben 2021, 12:39

Ale nesplníme ty další kroky, protože konzervujeme fosilní energetiku v teplárenství, ve výtápění budov a výrobě el. energie přechodem na zemní plyn.

Omega
26. duben 2021, 14:52

Přiznám, že jsem ji nestudoval. Prosím, které další kroky tam jsou (jsem líný to hledat)

Josef
26. duben 2021, 21:15

Dohoda předpokládá, že změny klimatu jsou způsobeny výhradně produkcí CO2 a státy se zavazují, že budou dělat takové politiky , které povedou k tomu ,že se přestane oteplovat a teploty zůstanou na úrovni 1,5-2°C proti roku 1850. Přitom pokud vím jsme teď něco kolem 1,2°C - nevím přesně, přitom se otepluje asi o 0,15°C /10 let. Z toho vyplývá , že ČR může nové zdroje na fosilní paliva plánovat jen velmi omezeně, protože emise při kterých se nezvyšuje k. CO2 v atm. jsou asi při budoucí populaci 1T / obyvatel. Máme emise přes 9 tun /obyv. v současnosti a proto není možné podporovat prakticky ani povolovat nové plynové kotelny, (viz kotlíkové dotace 60 000 plynových kotelen bylo nově zřízeno na dotace od MŽP) podporovat přestavbu tepláren na plyn - což se teď děje. Protože všechna tato zařízení poběží i po roce 2030 a způsobí že budeme vypouštět mnohem více emisí než je udržitelné pro zachování stabilní koncentrace CO2 v atmosféře. Stát pokud by to myslel vážně pak by musel zakázat vznik většiny zdrojů , které spalují fosilní paliva, musel by mít plán pro přechod domácností z plynu na OZE nebo tepelná čerpadla a zejména by musel mít plán jak zajistit výrobnu ohromného množství bezemisní výroby el. energie - nic takového neexistuje připravuje se stavba 1 ubohého jaderného bloku, naopak podporujeme přechod plyn a náš podpis na té dohodě je proto podvod.

Carlos
27. duben 2021, 11:59

Rezervy na snižování pořád jsou, otázka jestli tak vysoké, nicméně pokud by se začala brát čísla za celou EU a přistoupilo se na více obchodní model, tak by to jít možná mohlo. Je dost nešťastné stanovit cíle po jednotlivých zemích když volný potenciál pro rychlý rozvoj OZE je v každé jiný a to jak co se přírodních podmínek týče, tak co se schopností úřadů a legislativy týče. Stejně je tu obrovské omezení rozhledem firem a činovníků v nich.

Je to 60k plynových kotelen, nebo kotlů? Pokud je to 60k kotlů, což si myslím, tak to není zase tak velké číslo a můžeme se bavit klidně o nějakých 600MWt s velmi malým koeficientem využití. To není moc velké tragédie proti tomu co to asi nahradilo. Pokud jsou to ale blokové kotelny, tak veselé to nebude.

Tepelná čerpadla mohou být zajímavá, ale jak to chcete mezi lidmi zpropagovat? Přijde mi že to má mezi lidmi ne moc dobrou pověst, stejně jako solární ohřevy atd.

Arimatejský
26. duben 2021, 14:55

Jenže tento závazek je mrtvý jak včerejší TV program. Nový cíl EU schválený i naší vládou je min. 55 pct do roku 2030, takže nová Politika ochrany klimatu, kterou bude schvalovat příští vláda, musí pořádně přitvrdit.

Omega
26. duben 2021, 16:20

No tak to nemáme šanci splnit. A žádná zázračná nová technologie na dohled není.

Ale buďme optimisté - Němci to nesplní taky

Jvr
27. duben 2021, 07:41

K tomu je ale třeba dodat, že to je cíl za celou EU, nikoliv za ČR. Vždyť proto to také ČR alis Babiš podapsala, bylo tam ujištění od ostatních států, že zajistí vyšší snížení emisí u nich, než oněch 55 % (tzn. EU se na těch 55% dostane v průměru). Babiš je realista věděl, že i s těmi 40 % budeme mít za současné situace problém.

Zapletal
26. duben 2021, 11:31

No aut jezdí pořád kvantum a v Praze dokonce chtějí rozšiřovat letoště, takže to asi bude pravda, že stát v boji proti klimatickým změnám moc nedělá.

Milan
26. duben 2021, 14:53

Klimatickym zmenam se musime hlavne prizpusobit a ne si blahove myslet, ze je vymazeme. To si mysleli komousi a jak to dopadlo.

Josef
26. duben 2021, 12:04

Podepsat Pařížskou dohodu byla velká chyba, protože nejsme absolutně schopni tuto dohodu plnit a to že jí neplníme v tom mají ekoteroristi pravdu, protože jediné co děláme je, že podporujeme přechod od uhlí k plynu. Je to taková nemoc politiků , aby se zalíbili udělají mediální show a pak podepíši věci o kterých ve skutečnosti nemají ani páru co znamenají nebo se mají plnit za X let.

Carlos
26. duben 2021, 12:38

Ono by se muselo chtít ji plnit v první řadě. Pokud je třeba možné úpravami Vltavské kaskády spolu s úpravami v přístupu k síti růstu výkonu FVE někam k 6-8GWp. A ty hydroelektrárny kterých se to týká jsou v majetku ČEZ, takže jakoby státní. Ano, bavili bychom se o velmi malém objemu, ale bylo by to lepší než nic. Mechanismy které by vedly na dodávku čištěného bioplynu do plynofikace také nejsou...

Josef
26. duben 2021, 14:36

Přečerpávačky nic nevyrobí a bioplyn je objemově naprosto nevýznamný. Pro začátek abychom se mohli nějak bavit o nějakém přechodu na jiné zdroje tak to chce postavit 5 jaderných bloků a CZT do významných měst z nich. My potřebujeme 100TWh energie nejméně a racionální úspory k tomu. Nějaké GWh z OZE jsou o ničem.

Milan
26. duben 2021, 14:17

Jak napsal Josef. Podepsat takovy nesmysl jako je Parizska dohoda byla chyba. Bohuzel natlak aktivistickych skupin jako je klimaticky spolek si vybira svou dan. A politici se ohybaji jak ti šašci piskaji, bohuzel. Absurdni boj proti klimatu je novodobe nabozenstvi, ktere neskonci dobre. Je neskutecne, co "vzdelani" lide dokazou vygenerovat. By me zajimalo, kdo je plati.

pr
26. duben 2021, 15:09

Vy Milane, smiřte se s tím.

Josef
27. duben 2021, 00:45

Víte co se dnes děje je dáno stěhováním lidí do velkých měst. Ještě před 20 lety žilo mnoho lidí ve městech, kteří strávili svoje mládí někde na vesnici v přírodě , ale tito lidé už dnes nežijí. Velká část populace žije od mládí ve městech a o fungování přírody ví jen to, co se dočte někde v zelené rubrice z mobilu a to platí včetně tzv. ochranářů, kteří mají sice vzdělání a znalosti jenže neumí s přírodou pracovat, ale jen jí ochraňovat před lidmi. To vede k tomu, že lidé se dnes neumějí s přírodou dobře zacházet neví jak jí využívat a nezničit a proto se vydávají nesmyslná nařízení, která jsou obecně škodlivá například ochrana vrcholových predátorů jako je vlk nebo vydra, pěstování řepky a podpora biozemědělství. Tvorba mokřadů a podpora výstavby rybníku pro ochranu před suchem je k smíchu. Stejně tak představa boje proti suchu segmentováním krajiny. Stejně je to mu i v energetice nebo stavebnictví. Přitom je to tak jednoduché dravce je třeba tlumit na míru, aby nedělali významné hospodářské škody, pěstovat je třeba tak, aby půda měla vysoký výnos, ale zároveň pěstovat odolné odrůdy ne choulostivé co potřebují tuny chemie a živin, které se pak dostávají do ŽP. a pokud chci bojovat proti suchu pak musím budovat hluboké nádrže ,aby voda měla malou plochu vůči objemu a odpad nebyl významný touto vodou je třeba napájet vodovody měst a obcí, dělat závlahy toto je přebytečná voda, která v přírodě nechybí a ne čerpat pro vodovody spodní vodu a zbytečně vysušovat krajinu jak se dnes děje. Pak je třeba podporovat výstavbu skleníků a ne zbytečně dovážet zeleninu tisíce km daleko a konečně také přestat dotovat zemědělství podle hektarů , protože není cílem mít co nejvíce zemědělské půdy, ale mít jí tolik kolik je potřeba pro pěstování potravin a to co zbyde nejlépe zalesnit a také neplundrovat lesy pro palivo a stavět výškové budovy ve městech a ty budovy nechat částečně porůst zelení pokud možno i kvetoucí ve městě, které se staví do výšky může být více zeleně než v původní krajině.

Milan
27. duben 2021, 13:13

Jo, to mate pravdu. Spousta lidi je odtrzena od reality, od veku proverenych hodnot. Nezajimaji se o historii a tak svymi ciny nuti i ostatni aby si ty negativni veci zopakovali. Je jen malo neziskovek, ktere skutecne pomahaji. Drtiva vetsina jen skodi a prosazuji absurdni veci. Navic jsou placeni z nasich dani.

Carlos
27. duben 2021, 15:15

Útulky, stacionáře, charity, rybářské spolky, kluby důchodců, různé sportovní kluby... víte co se všechno se do neziskové sféry řadí?

A co přesně konkrétně Vám vadí na neziskových subjektech? Ptám se protože to slyším pořád, ale nikdy z nikoho nedostanu co konkrétního komu vadí. Já jenom že mi to pak často přijde že dotyčný papouškuje bezmyšlenkovitě výroky nějakého politika nebo úředníka, kterému hodily do nějaké prasárny vidle. Třeba do stavby dálnice přes obec, nebo do těžby štěrkopísku na hranici jímacího území pro pár desítek tisíc lidí, které tím může být vážně dotčeno, a ještě těsně na hranici oblasti územní působnosti daného úřadu.

Carlos
27. duben 2021, 23:12

Jestli tu někdo zničil vztah k přírodě a hnal lidi do měst, tak to byli komunisti a dnes v tom pokračuje nastavení zemědělského systému které preferuje agrokoncerny před sedláky. A agrokoncernům je tak nějak jedno jak ta půda dopadne. Pokud máte vlastní a buď to chcete předat potomkům, nebo si statek pořizujete protože sice chcete, ale ještě moc nechcete do důchodu, tak se k tomu budete chovat jinak.

Návrat vrcholových predátorů není problém, spíš je problém jejich pomalý návrat a možná nevhodná skladba. A také nevhodná péče o lesy a myslivost. Mimochodem se lidem začíná ta "lidová myslivost" pomalu zajídat, protože to páchá škody, přičleňuje si to pozemky do honiteb jen tak atd. Když to řeknu blbě, tak i když máte vlastní pole a louku za barákem a třeba to má deset hektarů, tak si tam nesmíte střelit zajíca, ale někdo ze spolku co si to přičlenil k honitbě ano. Zisk ze zajíce jde za ním, škody ze zajíce jdou vám. To je první problém.

Další je třeba jak se chovají k lesům ti co je využívají, to co v poslední době předvádí LČR na Soutoku, včetně toho jak se tam všichni pustili do dezinformační kampaně aby zabránili vzniku CHKO (jedna z dezinformací bylo že by tam byl omezený vstup... si rok na to co to plán na CHKO padl tam dali ceduli s návštěvními hodinami), je katastrofa. Z půlky cest vidíte jenom ploty aby náhodou někdo nešel na houby, které by prý v CHKO nebylo možné sbírat (nejde to ani teď), na druhé půlce provozuji holoseče (dva pahýly na hektar to nevytrhnou) a všechno se projíždí kořenovou frézou. Vážně pochybuji že těží jen na té 1/80 ročně jako to dělal Lichtenstein, kterému se to možná vrátí*. A to tam má být jedno z nejvyšších druhových bohatství v Evropě, mimochodem protože knížeti přišla celá regulační a industrializační mánie konce 19. století příliš drahá.

Matlat dohromady poměrně nevhodné způsoby kolem biopaliv I. generace a návrat vrcholových predátorů a biozemědělství do jednoho je trochu demagogie. Vlastně ne trochu, to je totální (Nebo snad totalitní?) demagogie. Dravci tu nejsou zdaleka na takové úrovni aby páchali hospodářské škody, nebo tedy ne nějaké výrazné. (Ono na ochranu ovcí si musíte sehnat čuvače nebo kavkazské psy nebo jiné plemena z oblastí kde byli vlci nepřetržitě, ne psi kteří jsou dost na to stádo nahnat to ohrady ale jinak na nic)

Účel těch malých nádrží nemá být že si do nich na jaro nachytáte povodeň a budete ji tam držet dva roky, jejich účel je držet vodu v krajině tak aby se mohla vsakovat, tlumit místní povodně a právě odparem ochlazovat okolí. Navíc malé nádrže typicky budete zřizovat někde na malých potocích v kopcích. Jde o to aby ta voda po dešti hned nehrkla do řeky. Na potůčku kterým teče nula nula nic a při dešti padesát vteřinových litrů prostě Orlík nepostavíte a nenaplníte. Navíc se toky zkrátily o tisíce kilometrů takže všechna voda odtéká rychleji.

Na vysoké hráze musíte mít hluboká údolí a poměrně už vodnaté řeky. Řešit sucho tím že někde na Oslavě postavíte vysokou hráz a pak tu vodu budete čerpat světa kraj do kopců dost dobře nejde. Proto bude asi poněkud lepší zajistit že ta voda tak rychle neodteče.

Větší segmentace krajiny má pomoct proti věrné a vodní erozi a ano, i s nějakým zadržením vody + jako úkryt živočichů.

Spodní voda se používá pro jednodušší čištění, stabilnější kvalitu a pár dalších věcí, třeba fakt že nemusíte tahat trubky přes půl kraje, lepší dostupnost atd. Proč tahat vodu někam do obce několik desítek kilometrů z přehrady, když se dá nad ní udělat v lese jímací území? To nedává smysl. Pro velké vodárny pak asi je nejlepší udělat umělou infiltraci.

Ano, máte pravdu je potřeba změnit zemědělství, hodí se i ty skleníky, ale zejména v kombinaci s různými hydroponickými systémy.

Výškové budovy. Nevím nakolik lidi opravdu touží po tom bydlet v budovách jako někde v Šanghaji a nakolik by byli raději kdyby mohly bydlet ve svém domě. Myslím že po současné šílenosti začnou lidé více vyhledávat domy s pozemkem v okolí velkých měst. Další věc je jak chcete zajistit aby lidi měli rádi výškáče a jak chcete zajistit aby to dávala dopravní síť? V Evropě se to moc nedaří a to už od 30. Prostě se tu mrakodrapy nechytají. To dává větší smysl zrychlit tratě kolem velkých měst a upravit nevyhovující infrastrukturu, která mnohdy zatahuje lidi zbytečně do center, nebo generuje nesmyslné kilometry navíc.

*Je to teď už až u mezinárodních soudů protože to vypadá že jisté dekrety byly použity protiprávně.

Nefi
26. duben 2021, 15:58

Velcí investoři v čele s ČEZ už několik let dost netrpělivě čekají, až budou konečně nastavena jasná pravidla a vše bude spuštěno. Peněz na výstavbu OZE je dost.

Miloslav Černý
27. duben 2021, 08:56

Dost peněz snadno svádí k nevhodnému neefektivnímu nakládání. A tady je ten největší problém, který nesmíme přehlídnout. Potřebujeme nového Rašína.

Nefi
27. duben 2021, 11:28

Myslel jsem spíše finance na straně investorů. Proč ale český stát vůbec řeší něco jako IRR? Proč neudělají aukce stejným způsobem a se stejnými pravidly jako v Německu?

S Rašínem bychom se neshodli. Kromě zavedení československé měny také aplikoval tvrdou deflační politiku. Krize 1922-24 jde za ním. A na co rádi čeští nacionalisté zapomínají je, že došlo k okradení masy našich českých Němců o část úspor. Bavím se o měnové reformě 1919. Čeští Němci měli totiž své úspory většinou v pobočkách Rakouských bank, což kolidovalo s nostrifikací. Rakouské pobočky, tak byly v podstatě přes noc insolventní. Živnobanka převzala všechny ty banky jako třeba Credit-Anstalt a teprve tím se rakouské koruny proměnily v československé ovšem se srážkou tuším 33%. Tak meziválečný vznikl kolos Živnostenské banky.

Miloslav Černý
27. duben 2021, 15:12

Když ne Rašína tak někoho nebo něco, co zabrání opětovnému zneužití dotací, máme se z čeho poučit, tady lze vidět největší problém, na který je se třeba nejvíce zaměřit, věnovat mu pozornost , neboť ho ve směti velkého množství informací lze opětovně snadno podcenit.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se