Domů
Akumulace energie
První projekt bateriového úložiště v Irsku byl dokončen, má výkon 11 MW
Bateriové úložiště

První projekt bateriového úložiště v Irsku byl dokončen, má výkon 11 MW

Společnosti StatkraftFluence oznámily dokončení prvního irského bateriového úložiště. Úložiště Kerry je součástí společného projektu obou společností, který kombinuje bateriové úložiště s pevninskými větrnými turbínami. Samotné úložiště má výkon 11 MW, zprovozněno má být během několika týdnů.

Nárůst výroby ve větrných elektrárnách s sebou přináší pro jakoukoli elektrickou síť celou škálu výzev. Aby bylo zajištěno pokrytí poptávky v každém okamžiku, musí provozovatelé elektrické sítě být schopni pokrýt výkyvy v jejich výrobě.

Po svém zprovoznění má nové bateriové úložiště být schopné reagovat na jakékoli výkyvy v elektrizační soustavě do 150 ms. Podle Fluence je schopnost rychlé reakce bateriových systémů klíčová pro realizaci irského ambiciózního plánu na dosažení 70% podílu OZE do roku 2030. Výrobcem bateriových modulů je LG Chem.

Úložiště se nachází v lokalitě Kilathmoy, ve které se nachází také větrná elektrárna společnosti Statkraft. Ta se skládá ze 7 větrných turbín, její celkový instalovaný výkon činí 23 MW a náklady na její realizaci činily 30 milionů EUR.

„Tento projekt je pokračováním naší růstové křivky a doplňuje naše rozsáhlé plány rozvoje obnovitelných zdrojů. Irská elektrická síť  bezproblémově pracuje až s 65% podílem energie z OZE, což je důkazem, že nejsme tak daleko od sítě napájené čistě z obnovitelných zdrojů,“ řekl Kevin O’Donovan, jednatel společnosti Statkraft Ireland

Podle EirGrid Irsko stanovilo 18. prosince 2019 nový rekord v podílu OZE na výrobě. Podíl OZE tehdy díky rekordní výrobě větrných elektráren činil 72 %. Splnění stanoveného cíle pro rok 2030 ale podle EirGrid znamená, že síť bude muset zvládnout až 95 % podíl OZE.

Zdroj úvodního obrázku: Statkraft

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(38)
Richard Vacek
12. leden 2020, 10:02

Škoda, že se neuvádí, jaká je cena elektřiny z kombinace větrník + baterie. A jestli se v této kombinaci jedná o stabilní zdroj energie. A jaká je vůbec kapacita toho úložiště. Jedna věc je max. výkon, druhá jak dlouho je baterie schopna ho dodávat. Hodinu? Den? Týden?

Milan Vaněček
12. leden 2020, 10:48

Pane Vacek, copak zde nečtete dost článků o bateriích aby jste si mohl odpovědět? A mimo jiné, účel té baterie je následující:, cituji "...will be guaranteed to deliver a response to any power fluctuations on the grid in 150 milliseconds"

Jan Veselý
12. leden 2020, 13:29

Baterie je určena pro rychlou regulaci sítě, tomu odpovídají i parametry 11 MW/5.5MWh. Vše ostatní ve vašem příspěvku je irelevantní.

Bizon
12. leden 2020, 14:38

Souhlasím že neudat kapacitu úložiště nepůsobí uplně důvěryhodně, hodnota není ani v původní zprávě. 5.5MWh jak píše pan Veselý ale odpovídá podobným instalacím v poslední době, a plný výkon je tedy schopna dodávat půl hodiny.

energetik II
12. leden 2020, 16:36

Dodávat po dobu 30 minut elektřinu, to není zrovna dlouho. To, že 18.prosince OZE dodávaly 72 % elektřiny do sítě je sice hezké, ale jaká je záloha až nebudou naopak dodávat nic ? Při bezvětří a v noci ? Jak to mají pojištěno ?

Jan Veselý
12. leden 2020, 16:52

Pomocí jiných elektráren?

Jan Veselý
12. leden 2020, 16:53

Já si prostě dal těch 30 vteřin práce a našel jsem si to. Protože jsem s Vámi v tomto směru ve shodě, mělo by se u toho udávat obojí. PR oddělení to asi ještě nepochopila.

Filip
12. leden 2020, 19:54

Naopak pochopila velmi dobře ;-D

energetik II
12. leden 2020, 18:02

Slova : "Nejsme daleko od sítě napájené čistě z obnovitelných zdrojů" - zní velmi ambiciózně , jako by už Irové měli vše parádně vyřešeno. Ve skutečnosti ale budou mít nejspíš na každé 3 GW výkonu větrníků 1 GW plynových elektráren v záloze. Roku 2017 ještě vyráběli 51 % elektřiny z plynu. Irové vůbec - "zeleně blbnou". Za 10 let ,roku 2030 už chtějí mít 100 % všech prodávaných aut jen elektrických. Dosti - "šibeniční úkol" ! Ani superbohatí Norové se s tímto úkolem zatím nepopasovali. Třeba Čína chce mít 2025 podíl 20 % , což ale nesplní. Po zrušení dotací tam prodeje elektroaut začaly padat. A v USA činil podíl elektro na prodejích 2018 jen 2 %.

Bizon
12. leden 2020, 21:22

Jasně že to jsou jen politické kecičky. Těch posledních pár desítek procent je navíc nejnáročnějších a často zbytečných. Každý zdroj má svoje přednosti a problémy, proto má naprostá většina států energetický mix. Mít 100% z jediného zdroje je nepraktické a drahé ať půjde o jakýkoliv zdroj.

Opravdu obnovitelná energetika je zatím hudba relativně vzdálené budoucnosti, ale politicky jsme teď zase ve fázi "poručíme větru, dešti" takže nemůže říkat pravdu že to ještě bude chtít poněkud více času a snahy..

Jan Veselý
13. leden 2020, 13:15

Já bych byl spokojen i s 90%. A až tam budeme, uvidíme co dál. Technický a vědecký vývoj zatím ještě nevypadá, že by ustrnul na místě, a problémy se nejlépe řeší, když víte jak přesně vypadá a máte ho před sebou, když je to neurčitá věc v budoucnosti, je t mnohem těžší.

Vilém
13. leden 2020, 07:28

S tou elektromobilitou je to jednoduché. Nikdo neříkal, že všichni budou mít elektromobily. Oni jen říkají, že všechna auta budou elektromobily. Sami "zelení" uvádějí, že ne každý kdo má teď auto bude mít auto i v budoucnu. Prostě smolík pro chudinu.

energetik II
13. leden 2020, 09:01

TO : Vilém

Této vaší teorii nevěřím. Pokud by nějaký zelený magor třeba ditrektivně stanovil, že r.2030 už musí být na českých silnicích 100 % elektromobilů a ještě r. 2029 by to bylo 50 % na 50 % , tak to by měli lidé své mnohdy nové benzíňáky či nafťáky odvézt na šrotiště a jelikož by neměli peníze na nové elektro, tak by v ČR z roku na rok poklesl počet aut o 50 % ?? To by byl obří šok pro ekonomiku, ne nepodobný následkům nějaké války. Od 1.ledna 2030 by se zavřely všechny klasické benzinky, v pneuservisech a autoservisech by najednou měli jen polovinu práce , hromadná doprava ve městech by se hroutila pod náporem lidí bez aut, rafinérie by ze dne na den přestaly vyrábět benzín a naftu, výroba aut i prodej aut v ČR by klesl o 50 %, protože by lidé na drahé elektro neměli. Měřeno výkonem HDP, myslím že by nám v roce 2030 klesl o 10 až 15 %. Nejhorší od krize 1929-33.

Vladimír Šťastný
13. leden 2020, 12:08

Co myslíte, že se děje odstavováním JE a uhelek ještě dávno před koncem jejich životnosti?

pave69
13. leden 2020, 10:58

PR slovník:

výkon 12 MW, rychlá reakce = malá kapacita

nejsme daleko od sítě plně napájené z obnovitelných zdrojů = ze 14 dnů zamračeného bezvětří pokryjeme 30 minut

pomůže splnění cíle roku 2030 = snad tyhle baterky vydrží do r. 2030

Jan Veselý
13. leden 2020, 12:08

Tato baterie je pro síťovou regulaci, pro síťovou regulaci, Pro síťovou regulaci, Pro Síťovou Regulaci, PRO SÍŤOVOU REGULACI.

Umožňuje neprovozovat až 100 MW tepelnou elektrárnu, když není potřeba její výroba, protože těch 10% jejího výkonu dedikovaného pro regulaci sítě zvládne stejně dobře, ne-li lépe.

O to více pak může být v síti místa třeba pro větrné elektrárny.

pave69
13. leden 2020, 12:19

Já bych si taky přál, aby byla všechna energie v zásuvce i v autě z větru a Slunce. Ale celkem rozumím problematice a tyto PR články, kde jsou uvedeny všechny plusy ve své MAX variantě a všechny mínusy a omezení jsou zapřeny, mají zásadní vliv na neznalý dav Grebilů a Grebilek, kteří jsou potom schopni protlačit v EU zákony, že voda má téct i do kopce a Slunce svítit v noci.

Jan Veselý
13. leden 2020, 13:12

Já bych si přál, aby ignoranti z internetu nehaněli technologie jen kvůli tomu, že dělají to na co byly vyprojektované a ne to, co si oni ignoranti myslí, že by měly dělat.

Michal
13. leden 2020, 11:10

To nejsou žádné obnovitelné zdroje, zvlášť, když používají kopu baterií, to je hromada toxického odpadu, který se těží horším způsobem než uhlí. Navíc se "OZE" neobejde při výrobě bez fosilních zdrojů. Je to nesmyslná falešná hra na ekologii alá. Klima budeme řídit, ikdybychom měli zničit planetu.

Jan Veselý
13. leden 2020, 12:10

Co je na Li-ion bateriích toxického? Myslíte, že jsou baterie lépe recyklovatelné než spálené uhlí?

Jan Veselý
13. leden 2020, 13:10

Aha, takže toxická je vlastně voda, jejíž nadbytek ohrožuje pouštní ekosystémy. :-) Taková hrůza !!! :-)

Ale nebojte, to přejde. I těžaři vědí, že za dopravu vody do pouště platí velké prachy a že můžou ušetřit kopec peněz, když omezí její spotřebu, tj. ztráty.

energetik II
13. leden 2020, 12:26

Docela by mne zajímalo, kdyby tady někdo propočetl tento "modelový příklad". Máme "skvělý zelený stát" - XX. Tento stát se zásobuje ze 100 % OZE elektrickou energií slunce, vítr. Výkon těchto zdrojů je 100 GW. Jako -"zálohu" užívá jen bateriové systémy. Je únor, slunce nesvítí a nefouká ani vítr. Tato situace trvá celkem 10 dní. 10 dní je 240 hodin a výkon je 100 GW , počítám, že by byly nutné baterie o kapacitě 240 x 100 = 24 000 GWh. Kolik by vlastně při dnešní úrovni techniky a cen stály tyto - "superbaterky " ?? To je věc, která by mne celkem zajímala. Abych si to mohl třeba srovnat s cenou dostavby Dukovan.

Jan Veselý
13. leden 2020, 13:02

Loudíte odpověď? Odpoveď zní, že to není třeba propočítávat, protože je to ekonomický nesmysl, který nikde a nikdy nebude.

V prvé řadě ignorujete existenci OZE nezávislých na počasí. V druhé řadě, protože "nádoba" (ve formě baterie) na zboží v ceně, dejme tomu, 1 Kč (za 1 kWh) bude výhledově stát okolo 1000-2000 Kč. To znamená, že pro zajištění rentability provozu ji musíte naplnit a vyprázdnit několik tisíckrát. To sezónním uchováváním elektřiny nejste schopen dosáhnout. QED

Pro řešení tohoto problému musíte použít jiné přístupy. Dávám Vám to za domácí úkol.

Milan Vaněček
13. leden 2020, 13:49

Pane Veselý, s některými lidmi to máte marný, marný, marný. Nedovedou pochopit realitu že třeba v ČR máme v podzemních zásobnících dost plynu na výrobu elektřiny i topení nejenom na pár dní v zimě či pár týdnů ale i na pár měsíců. A že postavit 1GW plynovou elektrárnu je 15 krát levnější než postavit 1GW jadernou elektrárnu.

Emil
13. leden 2020, 14:33

1) 15 krát to samozřejmě není, např. Počerady stály cca 15 miliard Kč za 838 MW. Tj. 1 GW za necelých 18 miliard Kč. 15×18 = cca 270 miliard Kč, tolik 1 GW žádné jaderné elektrárny na světě nestál, ani té nejdražší kterou dokážete vymyslet.

2) Když už zmiňujete rozdíl v investičních nákladech (a ještě špatně), uveďte také rozdíl v provozních nákladech, a tentokrát to zkuste pro změnu dobře.

Milan Vaněček
13. leden 2020, 15:38

Nebavme se o minulosti JE, jak byly levné, bavme se o současnosti, tj o jedné rozestavěné v USA, 1 ve Francii a 1 ve Finsku. Výsledná cena třeba té americké (tuším 1,2 GW Westinghouse) určitě překročí 300 miliard CZK. Uvidíme. Ale možná ten koeficient nebude 15 ale jen 14.

A co se provozu týče, přerušovaný, občasný, když je třeba (o tom se zde bavíme) provoz plynové elektrárny je mnohokrát levnější než občasný provoz té jaderné, ta má kalkulace dělány na 80-90% vytížení, kdyby jela jen občas tak okamžitě zkrachuje, to Vám potvrdí i největší fanda jádra.

Zkrátka OZE plus plyn=kontinuální, levnější, spolehlivé dodávky elektřiny. To znamená bezpečné dodávky čisté elektřiny bez nebezpečných odpadů po většinu roku (nejdřív třeba po polovinu roku, později po 3/4 roku, ještě později...)

Kamil Kubů
13. leden 2020, 15:55

Pane Vaněčku,

I kdyby bylo pravdivé to "kontinuální, ..., spolehlivé, ...čisté, ..., bezpečné", tak levné to určitě nebude.

Příklad, který tady byl výše uveden je jádrem pudla. Čím větší podíl tvoří intermitentní OZE zdroje, tím vyšší jsou náklady na dosažení současné úrovně služby v celé síti, která je těmito zdroji zásobována. Je to dané fyzikálními zákony a žádná politické rozhodnutí to nedokáže změnit.

Emil
13. leden 2020, 16:15

1) Cituji z článku zde 3. prosince: "Dva bloky elektrárny Vogtle 3 a 4 typu AP1000 jsou jedinými jadernými bloky v USA, které jsou v současné době ve výstavbě. Celkové náklady jsou v současné době plánovány na 17,1 miliardy dolarů, což by ale dle PSC vyžadovalo, aby se elektrárna dostavěla o 3 měsíce dříve. Odhady PSC tak hovoří o 400 milionech dolarů navíc."

Můžeme počítat s tím odhadem PSC 17,5 miliardy dolarů, dělá to v přepočtu 397 miliardy Kč za 2×1117 MW, tj. 177 miliard Kč na GW, tj. 9,9×. Obdobně pro Flamanville za 190 miliard Kč na GW, tedy 10,6× a pro Olkiluoto poslední známá částka za 130 miliard Kč na GW, tedy 7,3×. Průměrně to tedy z těchto tři elektráren není 15×, není to ani 14×, ale 9,3×.

2) Takže pokud jde o investiční náklady, bavme se o současnosti, pokud jde o provozní náklady, nebavme se o současnosti. Klasicky si vybíráte co se Vám zrovna hodí. Ještě asi před rokem se psalo o tom, že chce Uniper zavřít dva ani ne deset let staré bloky plynové elektrárny Irsching právě kvůli ztrátovému provozu způsobenému rostoucím podílem OZE, takže ono to s tím jejich výhodným provozem s nízkým koeficientem využití nebude tak žhavé jak si malujete. Navíc velmi pravděpodobně dále rostoucí cena emisních povolenek mluví rovněž proti nim.

Milan Vaněček
13. leden 2020, 16:17

Pane Kubů, podle zákonů fyzikálních to možné je, to Vám garantuji. Ale v životě platí i zákony ekonomické, zda si to mohu já, jako občan, či náš stát jako ekonomická jednotka, koupit.

Zda na to mám peníze.

Takže uvidíme, zda na to Němci budou mít peníze. Tipuji že Němci je mít budou.

My na to peníze nemáme, v roce 2030 určitě nebudeme mít 65% OZE a když nás uvrtají do 50% elektřiny z jádra, tak tento stát při současných cenách JE v EU zbankrotuje.

Kamil Kubů
13. leden 2020, 17:37

Pane Vaněčku,

rozumím Vám dobře, že připouštíte nutnost vysokých nákladů na dosažení energetiky založené primárně na OZE zdrojích? Takových, že si je Německo dovolit může a my ne?

Milan Vaněček
13. leden 2020, 18:48

Pane Kubů, Německo si může dovolit 65% OZE do 2030 protože je bohaté, my musíme ještě čekat tak 5 let na bezdotační OZE, takže budeme mít za Německem minimálně 5 + 10 let( těch 10 to je naše současné zpoždění) opoždění, bezdotační OZE si dovolit můžeme a musíme.

Současné drahé jádro si nemůže dovolit ani Německo, ani my, i Francie si ještě myslí, že když nenastane nějaký zázrak a ceny v EU spadnou na polovic, tak si ho taky nebude moci dovolit (za 5 let čekání na zázrak Francouzi prý uvidí).

Taky Švýcaři, Belgičani či Švédové si nové jádro nemohou (nechtějí) dovolit.

Tož tak.

Emil
13. leden 2020, 18:59

Jasně, Německo, Švýcarsko, Belgie a Švédsko si nové jádro nemohou dovolit, ale Maďaři nebo Bělorusové si ho dovolit mohou. To dává perfektní smysl...

Milan Vaněček
13. leden 2020, 19:12

Samozřejmě to Emile dává smysl. Bohaté státy jsou bohaté protože nerozhazují peníze za nesmyslné projekty. Sázejí na technický pokrok. Na rozdíl od Bělorusů a Maďarů.

My jsme chudí protože nesmyslně rozhazujeme peníze buď za staré drahé technologie (biopaliva, jádro, neumíme už na export postavit ani uhelnou elektrárnu, ...)

anebo utrácíme zcela zbytečně dotace do OZE když to neumíme exportně využít (naprosto zhovadilá podpora v té době extrémně drahé fotovoltaiky v 2009-10).

Emil
13. leden 2020, 20:25

Aha, takže Německo je bohaté, protože nerozhazuje peníze na nesmyslné projekty, takže neuzavírá jaderné elektrárny dávno před koncem životnosti, neuvažuje o zavírání pár let starých plynových elektráren a nestaví nové rovněž plynové hned vedle těch zavíraných, nestaví novou uhelnou elektrárnu a zároveň chce uhelné elektrárny hromadně zavírat, nedotuje již zhruba 15 let drahé OZE úplně bezprecedentním způsobem, které přitom podle Vás za pár let bude možné stavět úplně bez dotací, a které již brzo po uplynutí dvacetileté podpory pomalu mohou začít vozit do šrotu.

Naproti tomu Bělorusko podle Vás vyhodilo 11 miliard dolarů (údajně se ale cenu podařilo ještě razantně snížit) za podle Vás nesmyslný projekt dvou bloků jaderné elektrárny (letos začnou spouštět první), stabilního nízkoemisního zdroje elektřiny na minimálně 60 let, ale spíš mnohem více, jehož investiční náklady rozpočtené do 60 let provozu se v ceně elektřiny projeví cca 9 €/MWh.

Tak to pak jo.

Kamil Kubů
13. leden 2020, 20:35

Máte to bohužel špatně, Emile. Jaderné elektrárny již dávno nejsou v Evropě součástí pokroku. Ty jsou jednoznačně příznakem tmářství a zpátečnictví. :-)

energetik II
13. leden 2020, 15:43

TO : Veselý

Samozřejmě to byl teoretický příklad, kdy jsem biomasu a hydroelektrárny záměrně vypustil. Nicméně si myslím, že by se přibližná cena těchto bateriových systémů při dnešních cenách dala určit. Já bych to přirovnal k akumulátoru do auta. Dá se třeba říci , že akumulátor o kapacitě 62 Ah koupím za nějaké 2000 Kč. To je prvotní pořizovací cena a on se mi pak nabíjí a vybíjí dle potřeby v autě. Nebo taky někdy v mrazech pomocí autonabíječky . Mám známého, který si takto autobaterkou svítil ve sklepích pod starou stodolou. Nabil autonabíječkou a ona pak svítila, znovu nabil a znovu svítila,...atd. atd. Pořizovací cena : 2000 Kč. Stejně lze stanovit i cenu baterií v mém příkladu. Bude to nejspíš milionkrát víc.

Milan Vaněček
13. leden 2020, 18:57

Pro odhad ceny lze použít výzkumné cíle v USA, pro výrobu elektřiny to kdysi bylo 5 US centů za kWh, v současnosti jsou již mnohé FVE v USA vyrábějící levněji.

Pro baterie má NREL cíl též 5 US centů na uložení 1 kWh, takže do 10 let by to tak být mělo (a zatím klesne elektřina z FVE v USA pod 3 US centy s tím, že v určitých přebytkových údobích bude rovna nule. Takže pak už výroba plus bateriové uskladnění se dostane na 8-5 US centů/kWh

To by mělo být do 2030, samozřejmě teoretické fyzikální hranice jsou ještě daleko, vývoj bude pokračovat ....

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se