Švédsko chce stavět malé i velké jádro. Do hry musel vstoupit stát

Švédsko udělalo další důležitý krok k výstavbě nových jaderných zdrojů. Stát na konci června oznámil, že převezme 60% podíl ve společnosti Videberg Kraft, která připravuje nové reaktory v lokalitě Ringhals. Prodávajícím podílu je švédský Vattenfall, jehož 100% vlastníkem je švédský stát. Zároveň se dohodl na hlavních parametrech veřejné podpory. Model stojí na stejných třech pilířích, tedy stejně jako česká podpora nových Dukovan: státních půjčkách, rozdílovém kontraktu a sdílení vybraných rizik.

Švédská vláda na konci minulého měsíce oznámila, že se stát stane většinovým vlastníkem společnosti Videberg Kraft AB. Ta připravuje výstavbu nových jaderných reaktorů ve Švédsku v blízkosti stávající jaderné elektrárny Ringhals. Stát má získat od Vattenfallu 60 % akcií ve společnosti, zatímco státní energetická společnost Vattenfall a průmyslové konsorcium Industrikraft budou držet po 20 %.

Formální převod akcií se očekává ve druhé polovině roku 2027. Vattenfall dosud ve Videberg Kraft drží 80% podíl, zbytek patří právě Industrikraftu, který sdružuje některé z největších švédských průmyslových podniků (jde o devět hlavních průmyslových výrobců, mezi nimiž jsou ABB, Alfa Laval, Boliden, Hitachi Energy, Höganäs AB, Saab, Stora Enso, SSAB a Volvo Group). Podle dohody stát získá většinu od Vattenfallu, jehož podíl se sníží na 20 %.

Projekt počítá s celkovým výkonem nových bloků přibližně ve výši 1500 MW. Videberg Kraft má stavět tři až pět malých modulárních reaktorů a Vattenfall již dříve oznámil, že dodavatelem tří bloků má být Rolls-Royce SMR. Pokud se projekt uskuteční, půjde o jeden z nejvýznamnějších evropských projektů komerční výstavby SMR ve větším měřítku.

Švédská vláda si zároveň ponechává určitou flexibilitu v budoucí vlastnické struktuře. Požádala parlament o možnost upravovat státní podíl mezi 51 a 65 % až do dokončení a uvedení reaktorů do běžného provozu, nejpozději však do roku 2045.

Bez veřejné podpory se investoři do jádra nehrnou

Švédský případ znovu ukazuje, že nové jaderné projekty v Evropě se bez výrazné role státu prakticky neobejdou. Vattenfall již v únoru uvedl, že rozsah projektu je příliš velký na to, aby jej nesl pouze na své rozvaze. Generální ředitelka společnosti Anna Borg tehdy agentuře Reuters řekla, že záměrem je přímé vlastnické zapojení švédského státu.

Tento výrok dobře vystihuje situaci evropského jádra. Takovou situaci ostatně řešíme také v České republice. Jaderné bloky sice nabízí stabilní výkon s téměř nulovými emisemi, ale investičně jde o mimořádně náročné projekty s dlouhou přípravou, vysokými riziky a nejistými budoucími výnosy. Samotná existence průmyslového konsorcia vedle Vattenfallu proto nestačila. Do projektu musel vstoupit stát nejen jako poskytovatel podpory, ale přímo jako většinový vlastník.

Vattenfall k dohodě uvedl, že jde o unikátní spojení energetické společnosti, průmyslu a státu ve společné vlastnické struktuře. Podle společnosti byla vyjednávání náročná, ale výsledkem je rozdělení rizik podle principu, že odpovědnost má nést ten, kdo je nejlépe schopen dané riziko ovlivnit.

„Byla to náročná jednání. Dosáhli jsme však řešení, v němž jsou rizika rozdělena mezi komerční subjekty a stát, a to na základě zásady, že odpovědnost za dané riziko nese ta strana, která je nejlépe schopna jej řídit. Jednalo se o důkladný proces, který provázelo silné společné odhodlání umožnit výstavbu nových jaderných zdrojů ve Švédsku,“ uzavírá Anna Borg.

Vláda nyní připravuje notifikaci veřejné podpory Evropské komisi. Rozhodnutí Komise očekává Švédsko ve druhé polovině roku 2027. Teprve poté bude možné posoudit, zda navržený model projde pravidly státní podpory v podobě, kterou si Stockholm vyjednal s investory.

Samotná konstrukce podpory je z evropského pohledu dobře známá. Švédský model má stát na třech hlavních nástrojích: zvýhodněné vládní půjčce, dvoustranných rozdílových kontraktech a mechanismu sdílení rizik (resp. ochraně před riziky). V základu se tak velmi podobá modelu, který Česká republika notifikovala pro dva nové bloky v Dukovanech.

Podpora jádra v EU se ustaluje na modelu s původem v ČR

Pro Českou republiku je švédský krok důležitý hned z několika důvodů. Zaprvé potvrzuje, že model veřejné podpory nového jádra se v Evropě začíná ustalovat kolem kombinace levného státního financování, rozdílového kontraktu a sdílení rizik. To může posílit českou pozici před Evropskou komisí, že bez podobných nástrojů nelze nové bloky v Dukovanech postavit za přijatelných podmínek.

Zadruhé ale švédský model ukazuje, že Komise bude mít stále více srovnání. Vedle českého řízení posuzuje také francouzský plán podpory šesti reaktorů EPR2 a nově bude řešit švédský program. Pokud některý stát nabídne investorům méně štědré rozdělení rizik nebo větší přímou kontrolu státu nad projektem, může to ovlivnit vyjednávací prostor ostatních zemí.

Pracovní nabídky od společnosti Skupina ČEZ a.s.

Specialista/ka projektového nákupu

Skupina ČEZ, Modlany

Více

Specialista/Specialistka technické bezpečnosti

Skupina ČEZ, Temelín

Více

Specialista/specialistka market intelligence (strategie a obchod)

Skupina ČEZ, Praha

Více

Dalších 102 nabídek od Skupina ČEZ a.s.

Třetím významným bodem je technologie. Zatímco Česko u Dukovan postupuje cestou velkých bloků APR1000, Švédsko chce jako první velký projekt spustit modulární reaktory Rolls-Royce SMR. ČEZ přitom ve stejné technologii vidí spíše budoucí doplněk a vlastní přibližně pětinový podíl ve společnosti Rolls-Royce SMR.