Ázerbájdžán chce investovat do plynové infrastruktury Bulharska, do země bude dodávat plyn

Ázerbájdžán je připraven, skrz svou státní energetickou společnost SOCAR, se zapojit do budování plynové infrastruktury Bulharska na své vlastní náklady. Prohlášení vydal ázerbájdžánský prezident Ilham Aliyev při návštěvě bulharského premiéra Boyka Borissova. Bulharsko chce od Ázerbájdžánu po dokončení jižního plynového koridoru odebírat jednu miliardu kubických metrů zemního plynu ročně.

Před více než deseti lety bylo Bulharsko první zemí EU, která se zavázala k odběru 1 miliardy metrů krychlových ročně (bcm/y) ázerbájdžánského zemního plynu. Zemní plyn by měl putovat do Bulharska hned, jak bude dostavěn jižní plynový koridor, pravděpodobně v roce 2020. Takto velké množství zemního plynu představuje zhruba třetinu celkové spotřeby země a Bulharsku by se podařilo vymanit se z ruského monopolu.

Premiér Borissov se nechal k plánované dodávce slyšet, že domluvené množství 1 miliardy kubíků ročně bude nejlevnějším zemním plynem a bude použito v rámci sociálních balíčků pro rodiny s nízkým příjmem. Rozhodnutí by dle Borissova mělo vyřešit problém se znečišťováním ovzduší v Bulharsku.

Dle premiéra mají pouze 3 procenta všech tamních domácností přístup k zemnímu plynu a hlavním důvodem špatné kvality ovzduší je pálení dřeva a uhlí při vytápění. Bulharský premiér doufá v ambiciózní cíl, že jeho země nahradí dřevo a uhlí více ekologickým zdrojem pro vytápění. Jako referenci uvedl své naděje, že by 90 % obyvatel mohlo mít již brzy přístup k zemnímu plynu.

„Výstavba jižního plynového koridoru bude náš příští příspěvek k energetické bezpečnosti Evropy. V současné chvíli ázerbájdžánská ropa zajišťuje energetickou bezpečnost mnoha evropských zemí a v blízké budoucnosti udělá to samé i ázerbájdžánský zemní plyn,“ prohlásil prezident Ilham Aliyev.

Jižní plynový koridor

Prezident dále sdělil, že realizace jižního plynového koridoru úspěšně pokračuje, zatímco implementace projektu Shah Deniz-2 je naplněna z 99 procent. Shah Deniz-2 je podmořské naleziště se zemním plynem, které by mělo být hlavním zdrojem pro jižní plynový koridor.

Jižní plynový koridor (The Southern Gas Corridor = SGC) je podporován Evropskou komisí a je v současné době jediným hodnotným projektem na diverzifikaci dodávek zemního plynu do Evropy z východu. SGC je řetězec projektů s odhadovanou cenou 45 miliard dolarů a skládá se ze tří hlavních plynovodů.

První část je jihokavkazský plynovod, respektive se jedná o jeho prodloužení, které povede přes Ázerbájdžán a Gruzii. Druhá část je plynovod TANAP (Trans-anatolský plynovod) přes území Turecka a poslední hlavní částí by měl být plynovod TAP (Trans-adriatický plynovod), který povede přes Řecko a Albánii, s podmořskou částí na území Itálie.

Projekt narazil na potíže na své vstupní části do Itálie, kde místní aktivisté a úřady protestují proti odstranění olivovníků, které projektu stojí v cestě.

Zdroj úvodní fotografie: eugal.de