Jižní koridor umožní navázání nových vztahů Turecka a Turkmenistánu s Evropou

Intenzivnější swapy zemního plynu s Íránem by Turkmenistánu mohly otevřít cestu na evropský trh se zemním plynem skrze infrastrukturu Jižního plynového koridoru. První část Jižního koridoru bude spuštěna již v červnu 2018. Turecko se podle některých díky plynovodu TANAP stane významným energetickým partnerem Evropy.

Turkmenistán má jedny z největších zásob zemního plynu na světě, ale kvůli jeho umístění na „špatné“ straně Kaspického moře doposud do Evropy žádný plyn nedodával. Ázerbájdžánský ministr energetiky se ale nechal slyšet, že kapacita Jižního koridoru se může v budoucnu zvětšit. A to nejen díky novým zdrojům plynu z Ázerbájdžánu, ale také například právě z Turkmenistánu.

Snahy Turkmenistánu exportovat plyn i přes neexistující infrastrukturu

Kvůli absentující infrastruktuře nemůže Turkmenistán exportovat plyn na západ, přestože má větší zásoby než například Ázerbájdžán. Tato potřebná infrastruktura přitom nebude vybudována, dokud Ázerbájdžán, Írán, Kazachstán, Rusko a Turkmenistán nedosáhnou dohody o statusu Kaspického moře.

V současnosti Turkmenistán přes Írán do Ázerbájdžánu posílá zhruba 6 milionů kubických metrů plynu denně. V rámci swapové dohody Írán na turkmensko-íránské hranici obdrží určitý objem plynu a stejný objem plynu Írán předá na hranici s Ázerbájdžánem. Podle informací v médiích se Turkmenistán snaží vyjednat zvýšení objemu tohoto swapu a intenzivněji využít dostupné infrastruktury k exportu turkmenského plynu do třetích zemí.

„Írán a Turkmenistán jsou dvě velmi bohaté a mocné země v oblasti energetiky, a proto jsme se dohodli vynaložit úsilí k zintenzivnění spolupráce v energetice.“

Hasan Rúhání, íránský prezident

Turecko se stane významným energetickým partnerem Evropy

Podle článku výzkumnice z Oxford Institute for Energy Studies plynovod TANAP významně přispěje k již sílící politické roli, kterou Turecko má mj. s Evropou a Blízkým východem. Ze země se podle článku pro Evropu stane významný energetický partner a tranzitní stát.

Letos v létě by Turecko mělo také zahájit své první hlubokomořské vrtání ve Středozemním moři. Ve Středozemí přitom již provedlo rozsáhlé seismické průzkumy. Podobné plány má také s regionem Černého moře.

„Tyto aktivity budou následovány dalšími průzkumy a vrtnými aktivitami, které odhalí potenciál v obou mořích a přispějí k bezpečnosti dodávek v Turecku a celém našem regionu.“

Berat Albayrak, ministr energetiky a zemního plynu Turecka 

Jižní plynový koridor

Infrastruktura Jižního plynového koridoru sestává ze tří plynovodů. Rozšíření Jihokavkazského plynovodu vedoucího z Ázerbájdžánu do Gruzie, dále z plynovodu TANAP přes Turecko a TAP od turecko-řecké hranice, přes Albánii až na jih Itálie. Infrastruktura bude mít celkem zhruba 3500 km.

Do Evropy by měl první plyn dorazit v roce 2020. Plynovod TANAP ale zřejmě bude uveden do provozu již v červnu letošního roku. Počáteční kapacita plynovodu TANAP bude 16 miliard kubických metrů (bcm) ročně. Z toho bude 6 bcm odebírat pro domácí trh Turecko. Do Evropy se tedy v první fázi projektu a dále skrze plynovod TAP dostane 10 bcm plynu ročně. Je možné, že kapacita TANAP i TAP pak bude v budoucnu zvýšena.