V Evropském parlamentu (EP) existují dvě podoby návrhů <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/meps-set-to-go-to-war-over-energy-efficiency/">novelizace směrnice o energetické účinnosti</a>, o které se bude uvnitř EP hlasovat 28. listopadu. Tvorba textu je doprovázena vnitřními rozbroji mezi hlavními politickými skupinami EP i uvnitř nich. Směrnice o energetické účinnosti je vnímána jako jedna z klíčových energetických legislativ EU, mj. i pro naplnění cílů Pařížské dohody. 
V listopadu 2016 Evropská komise zveřejnila balíček týkající se energetické účinnosti, včetně novelizace směrnice o energetické účinnosti. Nyní EU cílí na <a href="https://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-strategy-and-energy-union/2030-energy-strategy">energetickou účinnost alespoň 27 %</a> ve srovnání s tzv. business-as-usual scénářem. <a href="https://ec.europa.eu/energy/en/news/commission-proposes-30-energy-efficiency-target">Komise</a> nicméně ve svých návrzích předložila <a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/eu-zvazuje-zprisneni-cilu-energeticke-ucinnosti-ceny-povolenek-klesly-dvoumesicni-minimum/">zvýšení tohoto cíle na 30 %</a>, přičemž plnění cíle by se mělo stát právně závazným.
Na tento komisní návrh musí EP reagovat do 28. listopadu. O návrhu textu se bude hlasovat nejdříve uvnitř Výboru EP pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a následně v celém EP. Výsledkem hlasování bude text, který bude základem společné pozice EP během trilaterálních jednání s Komisí a Radou. Trilaterální jednání jsou neformální součástí řádné legislativní procedury EU a slouží k dosažení shody mezi třemi institucemi, a tedy k urychlení legislativního postupu.
<h2>Neshody o novele směrnice uvnitř EP</h2>
Text předložený k hlasování v EP obsahuje zvýšení cíle energetické účinnosti na 40 % a také závazné národní cíle. Tato podoba návrhu je podporována zejména Socialisty a demokraty (S&amp;D). V opozici proti této skupině stojí návrh Evropské lidové strany (EPP) a skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kteří podporují pouze orientační, nezávazný cíl 30 %.
Oba návrhy se od sebe tedy poměrně zásadně liší. Protistrany v současnosti shání potřebné hlasy, aby byla právě jejich pozice odhlasována. Odhlasovaný návrh bude představovat pozici celého EP během trilaterálních jednání s Radou a EK. S výběrem konkrétního návrhu bude vybrán také dotčený zpravodaj (osoba pověřená zpracováním zprávy k návrhu právního předpisu). Ten bude EP při vyjednávání zastupovat a lze očekávat, že se bude svého původního návrhu držet co nejvíce. Proto je i toto hlasování uvnitř Parlamentu klíčové.
Rada během čekání na pozici EP přijala tzv. <a href="http://www.consilium.europa.eu/cs/council-eu/decision-making/">obecný postoj</a> v podobě nezávazného 30 % cíle. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/meps-back-more-ambitious-energy-efficiency-target/">Některé státy</a> přitom stále podporují stávající cíl 27 %. Je tedy patrné, že novelizace směrnice o energetické efektivitě je předmětem mnohých politických debat a střetů nejen v EP, ale také mezi členskými státy.

Evropská Unie

Novelizace směrnice o energetické účinnosti je předmětem sporů v EU

Na jednání Poslanecké sněmovny 10. 4. 2015 došla řada i na senátem projednaný <a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/novela-zakona-o-hospodareni-s-energii/">zákon o hospodaření energií</a>. Senát vrátil novelu s několika připomínkami a předal ji v pozměněném znění poslancům. Projednávání proběhlo, na rozdíl od <a title="Energetický zákon prošel třetím čtení a jde do Senátu" href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/energeticky-zakon-prosel-tretim-cteni-a-jde-do-senatu/">třetího čtení energetického zákona</a>, hladce a návrhy senátu byly přijaty poměrem 128:1 z 156 přítomných.
Hlavním důvodem pro vrácení novely poslancům s pozměňovacími návrhy byl § 7 odst. 4 písm. g), který se týká povinnosti instalovat přístroje měřící dodávku tepelné energie. Nyní bude povinnost měření instalovat pouze v případě, že je to nákladově výhodné. Díky pozměňovacímu návrhu bude možné uložit povinnost instalace pouze podle podmínek v prováděcím právním předpisu.
Nyní bude zákon postoupen prezidentovi, který má 15 dní na to, aby zákon vrátil Poslanecké sněmovně. Jinak zákon podepíše a po podpisu předsedy vlády a předsedy PS nechá uveřejnit ve sbírce zákonů.
<h3>Hlavní změny novely zákona o hospodaření s energií</h3>
Povinná instalace měření
Nejkritizovanější změnou byla právě povinná instalace měření. Vytýkalo se především to, že v některých případech je instalace neúčelná a finančně nesmyslná. Dle vyhlášky č. 237/2014 Sb. muselo společenství vlastníků a vlastníci bytů vybavit vnitřní tepelná zařízení budov &#8222;měřidly na teplo&#8220;. Důvodem bylo zajištění vyšší energetické účinnosti, na kterou ale měřidlo <a href="http://vytapeni.tzb-info.cz/mereni-a-regulace/12540-zasadni-zmeny-v-novele-zakona-o-hospodareni-energii" target="_blank">samotné nemá žádný vliv</a>. Měřidla bude povinnost instalovat pouze v případě kdy se to vyplatí, což bude stanoveno vyhláškou.
Rozúčtování nákladů na teplo v bytech
Rozúčtování tepla bude nově probíhat na základě dohody mezi vlastníky bytů a nájemníky. Jedná se o případy, kdy nebude nutné instalovat měřidla tepla, protože by to bylo neefektivní. Na výslednou podobu ustanovení bude mít vliv i zákon o službách spojených s užíváním bytů, který na zákon o hospodaření energií navazuje.
PENB &#8211; Průkaz energetické náročnosti budov a energetický audit
Novela má usnadnit prodej některých bytů a domů, které byly postavěny před rokem 1947 a od té doby neprošly významnou rekonstrukcí. Po dohodě nemusí být při prodeji předán průkaz ENB.
Další povinností jsou zatížení velcí podnikatelé, kteří musí každé čtyři roky zpracovat energetický audit. V některých případech se může jeho cena pohybovat až v milionech korun. Na základě auditu by však mělo dojít k úsporám, které celkovou investici zhodnotí.
Úvodní fotografie: novyimpuls.cz