Novelizace směrnice o energetické účinnosti je předmětem sporů v EU

V Evropském parlamentu (EP) existují dvě podoby návrhů novelizace směrnice o energetické účinnosti, o které se bude uvnitř EP hlasovat 28. listopadu. Tvorba textu je doprovázena vnitřními rozbroji mezi hlavními politickými skupinami EP i uvnitř nich. Směrnice o energetické účinnosti je vnímána jako jedna z klíčových energetických legislativ EU, mj. i pro naplnění cílů Pařížské dohody. 

V listopadu 2016 Evropská komise zveřejnila balíček týkající se energetické účinnosti, včetně novelizace směrnice o energetické účinnosti. Nyní EU cílí na energetickou účinnost alespoň 27 % ve srovnání s tzv. business-as-usual scénářem. Komise nicméně ve svých návrzích předložila zvýšení tohoto cíle na 30 %, přičemž plnění cíle by se mělo stát právně závazným.

Na tento komisní návrh musí EP reagovat do 28. listopadu. O návrhu textu se bude hlasovat nejdříve uvnitř Výboru EP pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a následně v celém EP. Výsledkem hlasování bude text, který bude základem společné pozice EP během trilaterálních jednání s Komisí a Radou. Trilaterální jednání jsou neformální součástí řádné legislativní procedury EU a slouží k dosažení shody mezi třemi institucemi, a tedy k urychlení legislativního postupu.

Neshody o novele směrnice uvnitř EP

Text předložený k hlasování v EP obsahuje zvýšení cíle energetické účinnosti na 40 % a také závazné národní cíle. Tato podoba návrhu je podporována zejména Socialisty a demokraty (S&D). V opozici proti této skupině stojí návrh Evropské lidové strany (EPP) a skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kteří podporují pouze orientační, nezávazný cíl 30 %.

Oba návrhy se od sebe tedy poměrně zásadně liší. Protistrany v současnosti shání potřebné hlasy, aby byla právě jejich pozice odhlasována. Odhlasovaný návrh bude představovat pozici celého EP během trilaterálních jednání s Radou a EK. S výběrem konkrétního návrhu bude vybrán také dotčený zpravodaj (osoba pověřená zpracováním zprávy k návrhu právního předpisu). Ten bude EP při vyjednávání zastupovat a lze očekávat, že se bude svého původního návrhu držet co nejvíce. Proto je i toto hlasování uvnitř Parlamentu klíčové.

Rada během čekání na pozici EP přijala tzv. obecný postoj v podobě nezávazného 30 % cíle. Některé státy přitom stále podporují stávající cíl 27 %. Je tedy patrné, že novelizace směrnice o energetické efektivitě je předmětem mnohých politických debat a střetů nejen v EP, ale také mezi členskými státy.