Spotové ceny elektřiny se v listopadu "utrhly ze řetězu"

Průměrná cena elektřiny na českém spotovém trhu v listopaduzatím činí 293 EUR/MWh. Nejdražší čtvrthodinu trh zaznamenal v pondělí 9. listopadu v 17:30, kdycena dosáhla 640 EUR/MWh. Za výrazným nárůstem stojí souběh slabší výroby větrných elektráren, nástupu chladnějšího počasí, drahého plynu a vytížených uhelných zdrojů.

Energetická krize na počátku listopadu dorazila naplno také na evropské denní trhy s elektřinou. Slabý vítr a zatažená obloha omezují výrobu z obnovitelných zdrojů energie, a to se okamžitě promítá do cen na českém denním trhu.

Oproti říjnu, kdy průměr cen na denním trhu činil 181,08 EUR/MWh, jde o nárůst o 62 %. Loni v listopadu stála megawatthodina v průměru 111,5 EUR, letos je to zhruba 2,6krát víc. Ani krizový listopad 2022 nebyl tak drahý, skončil na 196,8 EUR/MWh. Vyšší měsíční průměr než letos zaznamenala data Energostatu naposledy v září 2022, kdy cena činila 365,48 EUR/MWh. Letošní údaj ovšem zahrnuje jen dosavadní dny měsíce, takže se ještě může změnit. A to oběma směry.

Ke zklidnění na trzích nedojde ani v úterý, kdy se cena v 16:45 vyšplhala na 533,75 EUR/MWh. Z trhu navíc zcela vymizely nízké ceny, o záporných cenách nemluvě. Nejnižší cena v listopadu za prvních deset dní měsíce činí 206,09 EUR/MWh z neděle 8. listopadu v 15:00. Jinými slovy, v žádné čtvrthodině v listopadu dosud neklesla cena pod 206 EUR/MWh.

Co stojí za tak výrazným zdražením elektřiny a proč se vysoké ceny neomezují jen na několik hodin večerní špičky? V následující části článku na čtyřech grafech ukazujeme, jak se vyvíjejí ceny elektřiny, jak dramaticky poklesla výroba německých větrných elektráren a proč se do hry stále výrazněji vracejí plynové zdroje, včetně české elektrárny Počerady. Podíváme se také na to, zda současná situace připomíná energetickou krizi a co může rozhodnout o dalším vývoji cen.

Podobná situace díky propojení trhů trápí i další evropské státy. Ceny ve večerních čtvrthodinách v Německu v pondělí přesáhly 600 EUR/MWh a průměrná denní cena německého trhu na pondělí se podle Bloombergu ustálila na 345,64 EUR/MWh.

Stejně je na tom Francie. Tamní průměrná cena na pondělí vystoupala na 334,12 EUR/MWh, nejvíce od prosince 2022. Slabý vítr a nízký osvit mají podle meteorologických a obchodních předpovědí v severozápadní a střední Evropě přetrvat nejméně do středy. Ceny jsou vysoké i proto, že plyn, který je letos už tak drahý, často určuje cenu elektřiny.

Vítr v Německu téměř vymizel z mixu, slunce slábne vinou ročního období i zatažené oblohy

České ceny se utvářejí především na německém trhu, s nímž je tuzemská soustava propojená a obchodně spojená. Právě tam se za poslední tři týdny změnilo nejvíce. Německé větrné elektrárny na pevnině dodávaly 23. října ve 20:00 výkon 47 186 MW. V pondělí 9. listopadu v 11:00 to bylo jen 1 573 MW, tedy zhruba třicetkrát méně.

Ani slunce chybějící vítr nenahradí. Německé fotovoltaické elektrárny dosáhly 9. listopadu ve 12:00 výkonu 14 361 MW, zatímco 12. října ve stejnou hodinu to bylo 39 431 MW. Zároveň roste spotřeba. Zatížení německé soustavy 9. listopadu v 11:00 činilo 70 199 MW, nejvíce za poslední měsíc. Z těchto čísel nelze přímo určit, nakolik za tím stojí chladné počasí, ale směr odpovídá nástupu topné sezony. Meteorologové z MetDesku předpovídají, že teploty budou tento týden o 1 až 3 °C pod normálem.

Plyn a uhlí dorovnávají výpadek, a to draze

Chybějící výkon nahrazují hlavně fosilní zdroje. Německé plynové elektrárny dodávaly 9. listopadu v 16:00 výkon 19 169 MW. Ve stejnou chvíli běžely hnědouhelné zdroje na 13 264 MW a černouhelné na 5 090 MW.

Z toho vyplývá, kdo cenu určuje. Ve chvílích, kdy nefouká vítr a slunce zapadá, ji nastavují plynové a uhelné bloky. Při vysokých cenách plynu a emisních povolenek je jejich výroba drahá a trh tuto cenu musí zaplatit.

Večerní špička kolem 640 EUR/MWh tak odráží nejen cenu paliva, ale i nedostatek levnější výroby. Analytik Kpleru Alessandro Armenia pro agenturu Bloomberg upozornil, že takto vysoké ceny nelze vysvětlit jen drahým zemním plynem, ale ukazují na nedostatek výrobních kapacit v soustavě. Podobné stavy na trhu podle něj mohou přicházet nejméně do poloviny ledna.

Tlak zvyšuje i podprůměrná výroba z vodních elektráren po suchém roce a údržba francouzských jaderných bloků, která omezuje dostupný výkon. Situace v mnoha ohledech připomíná energetickou krizi. I tehdy se sešlo několik nepříznivých faktorů: nedostatek dodávek zemního plynu, omezený výkon jaderných elektráren ve Francii a relativně nízká výroba vodních elektráren.

Promítá se to i do cen na termínovém trhu. Jak uvádí agentura Bloomberg, prosincové kontrakty v Německu a ve Francii se na burze EEX obchodují blízko 200 EUR/MWh, tedy více než dvojnásobně oproti loňsku.

Také v Česku se plyn vrací do hry

Tuzemská výroba se mění velmi podobně. Plynové zdroje v Česku vyrobily v listopadu zatím 0,25 TWh. To je téměř tolik, kolik vyrobily za celý listopad 2025, tedy 0,248 TWh. Podíl plynu na domácí výrobě tak vzrostl ze zhruba 4,8 % v říjnu na 12,8 % v dosavadním průběhu listopadu. Jde však o neúplný měsíc, a srovnání má tak své limity.

Nárůst výroby ze zemního plynu je dobře patrný také na výrobě elektrárny Počerady, největší české paroplynové elektrárně. Ta již nyní za letošek vyrobila více elektřiny než vuplynulých dvou letech a svou výrobou jistě překoná také rok 2023.

Vysoká výroba elektřiny z plynových zdrojů obecně není před nadcházející zimou dobrá zpráva. Evropa bojuje o dodávky plynu na světovém trhu a do zimy vstupuje s rekordně nízko zaplněnými zásobníky plynu, spoléhá se tak na relativně mírnou zimu. Navíc má od počátku roku platit zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu.

Další vývoj na velkoobchodních trzích bude záležet hlavně na počasí. Pokud se vítr "vrátí" a chladno nebude výrazné, současná cenová hladina se může ukázat jako přechodná.