Slovensko obnovuje část výroby hliníku, rozhodující bude cena elektřiny

Slovenská hliníkárna Slovalco v Žiaru nad Hronom, většinově vlastněná norskou společností Norsk Hydro, má po několikaleté odstávce částečně obnovit výrobu primárního hliníku. Závod byl utlumen v roce 2022, kdy prudký růst cen elektřiny v Evropě spolu s náklady spojenými s emisními povolenkami dostal evropský hliníkárenský průmysl pod mimořádný tlak.

Podle Norsk Hydro dohoda se slovenskou vládou umožní restart 75 tisíc tun roční výrobní kapacity, přičemž výroba by měla být obnovena ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026. Celková kapacita závodu činí 175 tisíc tun hliníku ročně, obnovení zbývajících 100 tisíc tun bude záviset na podmínkách po roce 2030 a na zajištění dalších dlouhodobých kontraktů na elektřinu.

Klíčovým prvkem dohody je dlouhodobý rámec pro dodávku elektřiny a kompenzaci nepřímých uhlíkových nákladů. Slovalco uzavřelo desetiletou smlouvu na dodávku elektřiny se státní společností Vodohospodárska výstavba a současně má využít nové schéma státní podpory pro energeticky náročné podniky. Podpora má být podle vyjádření slovenské vlády financována z výnosů z prodeje emisních povolenek, nikoliv přímo z prostředků daňových poplatníků. Hydro uvádí, že restart je podmíněn také schválením aktualizovaného slovenského schématu kompenzací nepřímých emisních nákladů ze strany Evropské komise.

Význam Slovalca přesahuje slovenský průmysl

Hliník je klíčovou surovinou pro energetické sítě, obnovitelné zdroje, dopravu, obranu i infrastrukturu. Současně však jde o komoditu s extrémně vysokou citlivostí na cenu elektřiny. Prezident a CEO Hydro Eivind Kallevik uvedl, že Slovalco má díky kapacitě 175 tisíc tun ročně potenciál obnovit významnou část domácí evropské produkce primárního hliníku, posílit průmyslovou odolnost Evropy a snížit závislost na dovozech.

Hydro zároveň upozorňuje, že od roku 2022 bylo v EU utlumených přibližně 50 % výrobních kapacit hliníku, a to především kvůli vysokým cenám energií a globální konkurenci.

Do rozhodnutí vstupuje také napjatá situace na globálním trhu. Ceny hliníku vzrostly téměř o 50 % od nejhlubší fáze energetické krize, přičemž část posledního růstu souvisela s geopolitickým napětím na Blízkém východě. Tento region představuje zhruba desetinu globální nabídky hliníku a po energetické krizi pomáhal nahrazovat výpadek evropské výroby. Omezení toků přes Hormuzský průliv a přímé útoky na hutní provozy však ukázaly, že evropská závislost na dovozech strategických průmyslových materiálů vytváří nejen cenové, ale i bezpečnostní riziko.

Z odborného pohledu je restart Slovalca důležitý hlavně tím, že ukazuje reálnou cenu udržení energeticky náročné výroby v Evropě. Nestačí deklarovat potřebu strategických surovin, odolných dodavatelských řetězců a nízkouhlíkové průmyslové základny. Taková výroba potřebuje dlouhodobě dostupnou elektřinu, předvídatelnou kompenzaci nepřímých emisních nákladů a jasné nastavení nástrojů typu CBAM, tedy uhlíkového vyrovnávacího mechanismu na hranicích EU.

Pokud tyto podmínky nebudou splněny, Evropa sice může formálně snižovat vlastní průmyslové emise, ale fakticky bude část výroby přesouvat do regionů s vyšší uhlíkovou stopou a nižší regulatorní zátěží.