Ministerstvo životního prostředí předkládá vládě nový plán rekultivace lomu ČSA
Ministerstvo životního prostředí navrhuje nový způsob rekultivace lomu ČSA na Mostecku. S koncem dolování uhlí se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Část území se podle návrhu ponechá přírodě, bude tam vodní plocha a část bude využita energeticky. Vodní plocha by byla mnohem menší, než se původně předpokládalo, řekl dnes ČTK v Litvínově na Mostecku ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Pokud s návrhem bude souhlasit vláda, zadá úkoly ministerstvům životního prostředí a průmyslu, dodal. Vláda by se návrhem měla zbývat dnes.
Rozdíl v ceně za původní rekultivaci a novou, která bude levnější, by stanovil báňský úřad. „Rozdíl v cenách by poskytl těžař státnímu fondu životního prostředí na obnovu přírody a další projekty. Před změnou rekultivačního plánu by musel těžař prostředky odvést,“ řekl Hladík.
Celé území, nad nímž se tyčí zámek Jezeří, má rozlohu 5000 hektarů. Odborníci doporučují zhruba 20 procent z toho ponechat sukcesi, tedy nechat zcela na přírodě, jak si poradí. „Sukcesní porosty se tam vyvíjí mnoho let, protože na části už se netěží. Návrh spočívá v tom je tam zachovat, jezero mít, ale v menším rozsahu, a část území využít energeticky pro fotovoltaiku,“ uvedl Hladík. Peníze odvedené těžařem by podle něj sloužily pro oblast po těžbě na projekty související s ochranou přírody a krajiny, na adaptaci na klimatickou změnu a podobně.
V lomu ČSA na Mostecku pokračuje útlum těžby. S koncem dolování uhlí se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Zbytková jáma se přemění v jezero s takzvanou vyrovnanou hladinou, nebylo by nutné ho tak dopouštět. ČTK to před měsícem řekla mluvčí skupiny Sev.en Energy Eva Maříková. Vyrovnaná hladina znamená, že přítok a odpar by byly v rovnováze. „Tato cesta byla odbornými studiemi vyhodnocena jako nejlepší. Vznikne tím navíc skvělá zásobárna vody v regionu,“ uvedla Maříková.
Těžaři plánují, že na část vodní hladiny instalují plovoucí solární panely s výrobnou zeleného vodíku. S dalšími moderními energetickými technologiemi se počítá i v okolí jezera na plochách, které jsou k takové instalaci vhodné. „Naší snahou je na místě lomu ČSA vytvořit pestré území s vysokou přidanou hodnotou i širokými možnostmi využití a vrátit do ní nejen přírodu, ale také člověka. Už nyní v území funguje síť cyklostezek s naučnou stezkou,“ uvedla Maříková.
Rozsáhlé území v lokalitě ČSA se postupně rekultivuje. Část zarůstá samovolně, a právě tyto plochy jsou podle přírodovědců velmi cenné. Vysazené jsou tu stromy, na vybraných plochách je rekultivace zemědělská s chovem skotu. Menší vodní plochy, jezírka Marcela, Hedvika a Toník, jsou domovem vodního ptactva.
Mohlo by vás zajímat:
Při průtočném způsobu zajištěné řekou Bílinou by nebylo třeba nic dopouštět a užitek by byl větší ze všech možných pohledů. Tak to bylo nakonec i s Dřínovským jezerem. Jedna velká voda a bude zatopeno. Bylo by třeba akorát vybudovat pořádnou čističku pod Jirkovem, což se bude muset stejně udělat. Kdo levně kupuje, draze kupuje, jakoby se vytratil Baťovský duch.
Pokud bude odepsána PVE na Jánském Vrchu, bude to pro mě velké zklamání. Nejen, že by se tím řešila energetika a vyrovnávání sítě jednoduchým a výkonově dostatečným způsobem, nehledě na přítomnost hotové přenosové soustavy v místě, ale pro jakýkoliv projekt rekultivace spojené s turismem by šlo další lákadlo pro návštěvníky. Na rozdíl od stezek v korunách stromů něco, co má i hospodářský význam.
Žádná jiná jáma není tak blízko podobně vysokého kopce jako důl ČAS poblíž Jedlové a Janského Vrchu, divím se, že si experimenty se sukcesí nezkoušejí např. na opačné straně komořanské jámy.
Nová parta, nový tunel.
Vodní těleso bez odtoku zakoncentruje splachy, hladina pak bude zelená, takže OK. Vodík prosím ultrafialový, ten má nejvíc energie.
Větší vodní plocha více eliminuje zdejší deštný stín a tak dorovnává odpar, který i tak snižuje plovoucí fotovoltaika. Větrné elektrárny ve vyšších partyjích přečerpávačky důmyslně doplňují toto energeticky výhodné dílo.
ŽP samozřejmě preferuje nehospodářské využití tj. ponechání přírodě = prakticky znehodnocení krajiny na vždy. Nejraději by tam vysadily vlky a medvědy udělali z toho zakázanou zónu. Podle mě by bylo naopak třeba co největší hospodářské využití území přečerpávací elektrárna , hospodářské lesy a zemědělská půda - kde to lze. Jinak jezero hlavně žádné líhně komárů a podobné nesmysly. A FVE na jezeře je omyl Velké elektrárny patří na střechy budov ploch je dost po celé republice jinde se stavět nemusí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se