Ministerstvo životního prostředí navrhuje nový způsob rekultivace lomu ČSA na Mostecku. S koncem dolování uhlí se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Část území se podle návrhu ponechá přírodě, bude tam vodní plocha a část bude využita energeticky. Vodní plocha by byla mnohem menší, než se původně předpokládalo, řekl dnes ČTK v Litvínově na Mostecku ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Pokud s návrhem bude souhlasit vláda, zadá úkoly ministerstvům životního prostředí a průmyslu, dodal. Vláda by se návrhem měla zbývat dnes.
Rozdíl v ceně za původní rekultivaci a novou, která bude levnější, by stanovil báňský úřad. „Rozdíl v cenách by poskytl těžař státnímu fondu životního prostředí na obnovu přírody a další projekty. Před změnou rekultivačního plánu by musel těžař prostředky odvést,“ řekl Hladík.
Celé území, nad nímž se tyčí zámek Jezeří, má rozlohu 5000 hektarů. Odborníci doporučují zhruba 20 procent z toho ponechat sukcesi, tedy nechat zcela na přírodě, jak si poradí. „Sukcesní porosty se tam vyvíjí mnoho let, protože na části už se netěží. Návrh spočívá v tom je tam zachovat, jezero mít, ale v menším rozsahu, a část území využít energeticky pro fotovoltaiku,“ uvedl Hladík. Peníze odvedené těžařem by podle něj sloužily pro oblast po těžbě na projekty související s ochranou přírody a krajiny, na adaptaci na klimatickou změnu a podobně.
V lomu ČSA na Mostecku pokračuje útlum těžby. S koncem dolování uhlí se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Zbytková jáma se přemění v jezero s takzvanou vyrovnanou hladinou, nebylo by nutné ho tak dopouštět. ČTK to před měsícem řekla mluvčí skupiny Sev.en Energy Eva Maříková. Vyrovnaná hladina znamená, že přítok a odpar by byly v rovnováze. „Tato cesta byla odbornými studiemi vyhodnocena jako nejlepší. Vznikne tím navíc skvělá zásobárna vody v regionu,“ uvedla Maříková.
Těžaři plánují, že na část vodní hladiny instalují plovoucí solární panely s výrobnou zeleného vodíku. S dalšími moderními energetickými technologiemi se počítá i v okolí jezera na plochách, které jsou k takové instalaci vhodné. „Naší snahou je na místě lomu ČSA vytvořit pestré území s vysokou přidanou hodnotou i širokými možnostmi využití a vrátit do ní nejen přírodu, ale také člověka. Už nyní v území funguje síť cyklostezek s naučnou stezkou,“ uvedla Maříková.
Rozsáhlé území v lokalitě ČSA se postupně rekultivuje. Část zarůstá samovolně, a právě tyto plochy jsou podle přírodovědců velmi cenné. Vysazené jsou tu stromy, na vybraných plochách je rekultivace zemědělská s chovem skotu. Menší vodní plochy, jezírka Marcela, Hedvika a Toník, jsou domovem vodního ptactva.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.