V Ústeckém kraji by mohly fotovoltaické elektrárny zabrat plochy bývalých lomů
V Ústeckém kraji by na místech po těžbě uhlí mohly stát fotovoltaické elektrárny. Na některých plochách je nyní zeleň nebo se obdělávají. Některé obce se obávají zmaření rekultivační činnosti a odpadu v podobě panelů, které po dvaceti až třiceti letech v krajině zůstanou. K pořízení aktualizace územního plánu Ústeckého kraje, která se týká vymezení ploch pro fotovoltaické elektrárny (FVE) v asanačních územích, se může veřejnost vyjádřit ode dneška do sedmi dnů, tedy do 22. února.
Aktualizaci navrhlo ministerstvo průmyslu a obchodu s odůvodněním, že rozvoj FVE je významným veřejným zájmem na zajištění energetické soběstačnosti ČR. V návrhu je 14 ploch se třemi koridory pro vedení, které zajistí vyvedení výkonu z elektráren. Podmínkou je, že maximální výměra bloku bude 80 hektarů, mezi panely musí být dvacetimetrový rozestup a nesmí se kácet kvůli tomu, aby stromy nezastiňovaly panely, zachovat se musí vodní plochy, toky a tůně.
Zpracovatelé aktualizace dnes na veřejném projednání návrhu na krajském úřadě uvedli, že rekultivovaná krajina bude narušena, ale nadále bude plnit hlavní funkci, kterou je rekreační a turistické využití. Důležitou podmínkou je zajištění prostupnosti pro člověka a zvířata. „My v zásadě nejsme proti fotovoltaice, rozumíme, že jsou nějaké potřeby, které je nutné naplnit, ale nelíbí se nám, že se celá lokalita lomů má zaplnit fotovoltaikou,“ řekl ČTK a Českému rozhlasu starosta obce Vrskmaň na Chomutovsku Václav Hora (Pro Vrskmaň a Zaječice). Vedle projektů, které návrh aktualizace zahrnuje, existují ještě další. „Bude to za našimi humny ve velkém, což se nám samozřejmě nelíbí. Nehledě na to, že se z tohoto kraje zase bude vyvážet elektřina a my z toho nic mít nebudeme,“ uvedl s tím, že obec podá námitku k návrhu.
Přeměna krajiny zničené těžbou uhlí trvá zhruba dvacet let. „Nejprve přišla strana a vláda a začala těžba, nikdo se nás na nic neptal, pak přišly rekultivace, které se nám vcelku líbily, občané počítali s tím, že místa budou moci využívat k návštěvám. Podle návrhu tam zůstanou jen koridory, kterými se bude procházet,“ řekl Hora. „Pro nás je důležitá vegetace, v krajině chybí voda, chtěli bychom, aby se to zatopilo, jak bylo v plánu. V daném místě je neskutečné sucho a prašno. Rozumíme, že nějaké fotovoltaické elektrárny být musí, ale toto je obrovský rozsah, kterým to nekončí,“ uvedla zastupitelka Strupčic na Chomutovsku Michaela Švecová. „Obrovské obavy máme všichni z toho, jak proběhne likvidace panelů, až přestanou být účinné,“ dodala.
Elektřinu vyrobenou ve FVE by mohly využívat obce nebo investoři a zbytek se bude posílat podle Jana Harnycha z ČEZ do sítě. „Lidé mají obavu z toho, že plánované rekultivace tato činnost naruší, nicméně v dokumentaci je to řešené, plánované výstavby FVE nesmí být v nesouladu s turistickým využitím,“ řekl.
Obce mohou podávat námitky k aktualizaci a veřejnost připomínky ode dneška do sedmi dnů. Pak je bude vypořádávat krajský úřad. Lukáš Morche z krajského úřadu předpokládá, že zastupitelé by se mohli o této aktualizaci územního plánu rozhodovat na přelomu roku 2024 a 2025.
fir kš
Mohlo by vás zajímat:
Měly by být jezera průtočné a na nich plovoucí fotovoltaita pro nižší odpar, tak jak se původně uvažovalo. zajistit dostatek vody odklonem z Nechranic v případě z hrozby povodní, aby se nemusela pouštět bez využití přes hráz. Řeku Bílinu vyyčistit pro vhodnost průtoku a zatopení. Pro případ menšího množství vody v řece Bílině ji zajistit zbudováním menších vzdutí s případnými možnými malými vodními levnějšími násoskovými elektrárnami. Přečerpávačka s velkým výkonem se nabízí sama ve spojení s větrnými elektrárnami v Krušných horách. Přínos v rybolovu by byl dalším bonusem zároveň se zásoby potřebné vody v případě dlouhodobých suchých odobích, kterých budeme muset čelit stále častěji. Rozhodně se tím nevytratí vhodné životní podmínky kolem jezera, ale právě naopak.
Už jsem to psal v komentáři k předchozímu článku "Italie podpoří rozvoj agrovoltaiky...".
Fotovoltaická elektrárna to nemusí být kompaktní plocha těsně pokrytá fotovoltaickými panely, to muže být i agrovoltaika, podívejte se na různé obrázky realizací, nebo fotovoltaika na vodní ploše s významných positivním výsledkem-silné snížení odparu vody z nádrží.
Lidé, co nemají dost informací, snadno podlehnou kampaním proti fotovoltaice. Je jich sice méně než kampaní proti větrným elektrárnám, ale protože fotovoltaika představuje nejčistčí a nejlevnější zdroj výroby elektřiny a protože FV panely jsou již současnými technologiemi plně recyklovatelné (a ty suroviny z nich získané=specielní sklo, to není obyčejné okenní sklo, čistý křemík, stříbro a měď) jsou velmi cenné a recyklace se vyplatí, tak pro tyto pozitivní vlastnosti jsou FVE neustále napadány zástupci technologií, které jsou drahé, škodlivé životnímu prostředí,...
To by měl někdo vysvětlit místním zastupitelům. A stát by měl dát garanci, že úplnou recyklaci vymůže a pohlídá. A místní obce by měly mít z výstavby FVE taky část té levné elektřiny.
Pokud se recyklace vyplatí, tak ji stát nemusí vymáhat... Jenže ono to platí jen z části.
Pro agrivoltaiku je dobrý oboustraný panel umístěný kolmo a sever-jih, který je jen o trochu dražší, ale dá stejně elektřiny jako dobře natočený panel na jih. Navíc v poledne dá málo, což se taky hodí . Ideální je na zemědělskou půdu, která je málo výnosná a je vhodná maximálně pro pasení krav.
Ano, přesně to to platí, jak píše pan Procházka. Tady jsem dnes narazil na propočet potenciálu takovéto agrovoltaiky pro Švédsko
https://www.pv-magazine.com/2024/02/16/new-methodology-to-identify-suitable-land-for-agrivoltaics/
cituji: "The analysis found that areas categorized as pastures can provide about 80 TWh/year “while maintaining 90% of the potential national pastures grass yield."
"Using vertically mounted agrivoltaic systems with bifacial modules, the researchers determined the total potential installed capacity .......... represent a much higher production capacity than actual country-wide electricity consumption in 2021 and also surpass the highest-level forecasted electricity consumption for Sweden in 2050."
Jistě střechy ať zůstanou volné , dejme FV panely na zem ať těžaři a ČEZ ušetří na rekultivaci , to bude paráda...
Je zvláštní, že jim připadá výhodné vynutit velké rozestupy mezi panely (minimálně 20 metrů).
Přijde mi, že pro rekreační účely by možná bylo lepší naopak koncentrovat ty panely na jednom místě do maximální hustoty, a zbytek oblasti pak nechat zcela volný pro jiné účely.
Pokud by tam byly řady panelů po 20 metrech, tak co se mezi nimi dělat? Tam se nevejde ani hřiště nebo jiná volnočasová infrastruktura.
Vzájemné zastínění.
Jak ví každý solárník, tak na omezení vzájemného zastínění stačí rozestup cca tolik, kolik je výška panelů. Takže nějaké řekněme 2 metry(v praxi spíš ještě míň), a ne 20 metrů.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se