Elektrárna Dlouhé stráně díky zvýšení provozní hladiny vyrobí více elektřiny
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku díky zvýšení provozní hladiny horní nádrže o 70 centimetrů vyrobí o šest procent více elektrické energie než dosud. Hladina nádrže elektrárny byla zvýšena po důkladném technickém posouzení, sdělil ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Původně umožňovala horní nádrž Dlouhých strání uložit v načerpané vodě 3500 MWh elektrické energie, po zvýšení její provozní hladiny o 70 centimetrů získali energetici prostor pro množství vody, které stačí k uskladnění dalších 200 MWh. „Pro elektrárnu je to velký přínos, který umožní efektivní využívání nových obnovitelných zdrojů a přispěje k dalšímu zvýšení stability v české přenosové soustavě,“ uvedl ředitel Dlouhých strání Vítězslav Chmelař.
Maximální provozní objem nádrží přečerpávací vodní elektrárny díky zvýšení hladiny vzrostl o téměř šest procent na 2,73 milionu metrů krychlových. Zvýšení provozní hladiny horní nádrže o 70 centimetrů, které se na dolní nádrži projeví 30 centimetry, předcházelo důkladné posouzení možností horní i dolní nádrže. „Chtěli jsme využít projektové rezervy obou nádrží,“ podotkl Chmelař. Po prvních vyhodnocení provozu energetici zváží, jak optimálně nový objem nádrží využít.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. Energetické zařízení přitahuje turisty do regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý. Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu.
Mohlo by vás zajímat:
Dlouhé straně jsem neviděl, ale možná by ČEZ mohl postavit další u Chomutova, kde spodní nádrž by vznikla po vytezeni uhlí jak se kříží silnice 7 s 13 a horní o kus dál u silnice 7 směr Německo.
Tak to jste zaváhal. Před dvěmi lety probíhala rekonstrukce soustrojí. Byl demontován motor, rozebrán generátor, vyměňovalo se vinutí a to jako vedlejší efekt příčině kterou byla výměna oběžného kola za vícelopatkové (tuším že ze sedmi se šlo na devět lopatek)
Krásně byla využita komplet celá generátorová místnost která jindy bývá prázdná.
Holt chybí protunelovat Červenohorské sedlo na úpatí a konečně dodělat cestu 1/11 kterou provizorně zprovoznili už za císaře pána. Jenže to by Ostraváci byli za dvě hoďky po skončení šichy v Cajzlstánu a v 17:00 by se konšelé ze Sněmovní koupali ve Vltavě! A toho se Cajzlstán oprávněně bojí. Ale celému Jesenicku by se rozšířily možnosti.
Jestli něco Jesenicko potřebuje, tak aby se co nejdříve dokončila 44 včetně obchvatu Šumperka. Pak Jesenicku pomůže dostavba D11 včetně přilehlých staveb. Pokud by Poláci dotáhli rychlostní komunikace do Prudniku či hlavně do Nisy, tak Jesenicko získá dobré spojení nejen ze zbytkem republiky. Ten tunel by byl sice fajn, ale byl by nejen pekelně drahý, ale také by vygeneroval spoustu dopravu na kterou Jesenicko není infrastrukturně připraveno. Ono by bohatě stačilo, když se rekonstruovalo sedlo, tak aby se tam udělalo 2+1 i na pár místech by tam mohlo být 2+2. Toto by cestu do a z Jeseníku značně urychlilo a zpříjemnilo.
Jesenicku pomůže, když ho nebude nikdo ničit dálnicemi, silnicemi a dalšími parkovištěmi. Ten kdo chce Jesenicko navštívit může použít vlak.
Tak nějak pane Josef. Máte naprostou pravdu. Krásné přírody se nikdo nenají, proto kdo má ruce nohy od tama prchá za lepším životem.
Pane Karásku zeptejte se prosím místních zdali by chtěli dálnice a dobře placenou práci a možnost rychle se dostat tam kam pokračují nebo stávající stav bez pořádné dopravní infrastruktury. Už vidím jak vlakem s dětmi a lyžařskou výbavou cestujete na Červenohorské sedlo nebo na takový Petříkov. Přeji hodně štěstí.
Jesenicko má problémy podobné jako mnoho jiných regionů, které jsou díky neexistenci dobrého spojení ekonomicky odstrčeny.
Ten tunel tam chybí, zvlášť když nasněží. V civilizované zemi už by dávno byl. Je divné, že obvykle investičně nadšený M. Zeman před pár lety při nějaké krajské návštěvě výslovně odmítl ten záměr podpořit, že prý až se do Jeseníku kapacitně navážou Poláci. Kořenov, Červenovodské sedlo, Betaň ... české firmy staví tunely ve Skandinávii. Asi MD čeká na zelenou pro stavbu z Prahy do Berouna, nic menšího jim není dobré.
K navýšení hladiny DS: v r. 2005 přefouklo jakési místní tornádo vodu přes horní hráz Taum Sauk v Missouri, na netu zajímavé fotky. Naštěstí byla dolní nádrž (prázdná, což je při vodě nahoře vždycky, v tom problém není) pod následně vzniklým kaňonem, k DS byl z toho hlediska bohužel zeměpis méně laskavý. Doufám, že to hoši spočítali přinejmenším stejně náročně, jak se dělají bezpečnostní zprávy JE.
Uznávám, že by to bylo pohodlnější a rychlejší cestovat mezi Jeseníkem a Šumperkem tunelem bez ohledu na povětrnostní podmínky. Jenže pokud se podíváte na intenzity dopravy, tak by to byla hodně prodělečná stavba. Ledaže by se dálnice (cesta pro motorová vozidla) přivedla do Loučné na Desné ze šupmerské strany a z té jesenické by se se muselo udělat pořádné napojení na A4. Nějak si neumím pořádně představit jak by kvičeli "ekologové", kdyby se měla stavět pořádná cesta z Mikulovic směrem na Červenohorské sedlo.
Pane Pr mít dnešní 11 ve čtyřpruhu je jistě dobrý nápad, zvláště když už teď je v Opavě, takže jen ji dotáhnout do Bruntálu, pak do Rýmařova a od Šumperka se už pomalu začíná stavět do Bludova. Takže jak se bude dodělávat D35 se bude moci dostat ve 2+2 do Mohelnice. Nicméně dobré spojení mezi Severní Moravou a zbytkem republiky problém špatného dopravní obsluhy Jesenicka nevyřeší. Co pomůže tak jednak budovaná D 11 a také to, že Šumperk dostane obchvat a bude napojen se zbytkem republiky rychlostní komunikací. Pokud by Poláci dotáhli nějaké to své S do Nisy podobně jako do Kladska byla by to pro místní výhra.
Pánové, do "mých" hor mi dálnici tahat nebudete, a jestli to zkusíte, tak tam najdu tolik křečků a havěti že Patrik ani neví že to tu žije...
Pánové nezlobte se ale tahat dálnici přes Jeseníky mi přijde jako poměrně zvěrstvo, zvlášť pokud má platit argumentace pr o tranzitu. Uměl bych si představit tam tahat RoadRailery po dráze, nebo RoLa, ale dálnici Jeseníky? Jako pokud chcete u veřejnosti ekology legitimizovat, pak prosím.
Pokud chcete tahat tranzit, tak pak předělejte I/46 a pak to pořešte dle libosti u Olomouce. Nicméně jantarová stezka vedla jinudy a v té trase je D1 a dělá se D48 a nedivil bych se kdyby se brzo Lipník-Bělotín dělalo jako šestipruh, nebo se upravila paralelní jednička. Jediný problém je tam průchod Hranicemi.
O cestování mezi Jeseníkem a Bruntálem tunelem není zmínka. Z mýtného systému vyjeďte kolik jezdí kamiónů mezi Ostravou a Cajzlstánem. Pokud se udělá 1/11 (dobrá-D11) SKčiPL-Ostrava-Opava-Bruntál(tunel pod ČS)Písařov-Brandýs nad Orlicí-Pardubice-Cajzlstán, tak to pomůže celému Jesenicku a ušetří to spoustu paliva.
Hlavně aby si ti strašliví ostravaci nezapomněli z Prahe odvézt Volného, Hanzela, Stanjuru a další exoty, které do té sněmovny sami poslali.
... Klause st. a jim podobné zmetky. Však přesně vo tom píšu! Proč si myslíte, že Cajzli nechtějí aby si na ně cypi jednoduše došlápli? No protože už je gdysi štanglou z Ostravy vyhnali a voni se asimilovali mezi hrad a sněmovní! Proto se neustále blokuje podkopání Červenohorského sedla. Když už jedu na Brno, tak se raději zastavím v termálním koupališti v Laa. Než si zničit vůz tankodromem směrem Cajzlstán.
Víte kde je Červenohorské? To je cesta do Polska, ne do Ostravy, do Ostravy je to po jantarové stezce.
Tunelu pod ČS nevychází ekonomika, zejména po tom co se došlo k závěru že podmínkou ražby silničního tunelu je vyrazit ihned i druhý železniční protože když už se bude dělat nepořádek, tak ať je to jednou a ne jeden a za deset let druhý. Problém je že v ten moment nemá co jezdit tím druhým protože sklon je tam minimálně 25 promile a to těžkým vlakům fakt moc nechutná. A nic jiného tam neuděláte, tu trať nevyvinete tím terénem. Není jak. Přes Ramzovou také ne. To co by se ale na té silnic dalo udělat jsou nějaké tunelové přeložky které by omezily ty serpentiny mají poloměr cca 10m.
Pro rychlejší spojení Moravy a Čech je mnohem důležitější D35 než nějaká cesta pod/přes ČS. Stejně tak by byla mnohem důležitější nějaká trasa nové železniční tratě Morava-Čechy, ty plánované tunely budou pozdě a navíc to jenom to odlehčí do dopravy na Lichkov. Dopravně sklízíme všechno to špatné co se stalo, války, režimy chaos po pádu Vídeňské burzy. Ten nepřijít tak z síť vypadá jinak, o dost. O dost horší ale je že s tím nejsme s to nic pořádně udělat.
Nepletete si náhodou železniční tunel pod červenohorským sedlem s tunelem ze Zlatých Hor do Petrovic?
Kritické místo železniční trati je totiž peážní neudržovaná trať přes Polsko mezi Mikulovicemi a Jindřichovem.
Trať s tunelem po horským hřebenem by vedla na našem území.
Ne, nevychází ekonomika ani jednoho, pokud je mi známo. Přitom ten pod ČS by mohl mít smysl, ale prostě fyzika je fyzika. A Poláci nebudou do peážní tratě investovat dokud to nebude pro ně výhodné. To by ale musely do Glucholaz vést nějaké smysluplné tratě od ČR, ale tak tomu bohužel není. myslím že pokud by bylo možné jet pod dráty na Ostravu přímo bez úvratí a relativně rychle na Hanušovice, tak by vznikl tlak který by vedl k rekonstrukci Glucholaz a možná by se podařilo tam vyhádat nějakou spojku. Úplně teoreticky by možná stačilo po jedné trati dovést rychlou osobní dopravu a po druhé jak rychlou osobní, tak nákladní dopravu.
Největší problém je překonat Jesenický masív. Jedno jestli v hrubém, nebo Nízkém. Cokoliv nad 12 promile je pro nákladní vlaky problém protože se možná hmotnost dostane nebezpečně nízko.
Do Glucholaz právě vede pravidelná doprava po železnici hlavně od nás. Poláci nemají přípoj do vnitrozemí. Snad tam bude sezónní doprava Glucholazy- Nowy Świętów směr Nisa.
Nyní se tam jezdí max. 30 km/hod a hrozí, že trať bude uzavřena pro nevyhovující technický stav.
Přitom je to na trati Jeseník-Krnov-Opava-Ostrava. Na druhou stranu pak Jeseník-Ramzová-Hanušovice-Bludov-Zábřeh (Olomouc, nebo Brno, případně s přípojem na Pardubice-Kolín-Praha).
To znamená, že i s omezením stoupáním přes Ramzovou je to možnost spojení na Ostravu při zablokování přetíženého hlavního koridoru mezi Zábřehem a Ostravou.
A také jedno z mála napojení Jesenicka na zbytek ČR.
Jsou to jen 2 výše popsané železnice a prakticky 3 silnice (vedlejší přes Vidly nebrat). A i po rozšíření cesty přes Červenohorské sedlo je běžným stavem v zimě zablokování silnice kamiony. To se týká i těch zbývajících, které sice mají menší stoupání, ale zase jsou úzké.
Ještě, že aspoň nemocnice Jeseník zůstala, jinak v zimě vrtulníkem. Jeseník-Šumperk po silnici cca 50 km, z nejvzdálenějších obcí by to ale bylo 75 km do nejbližší nemocnice.
Bobe, díky za info o vytížení Glucholaz. Nicméně myslím že impulsem k modernizaci by mohla být právě rekonstrukce a bezúvraťová trasa do Ostravy. Ono by se to dalo asi pak hezky uhádat na trať do TEN-T (mapy. cz/s/regofemevo) Ono otočit vlak vezme minimálně 5, spíš 10 minut. Přímá jízda byť pomalými oblouky na 80km/h by to výrazně urychlila, nehledě na to v Krnově je možné z toho dostat ještě více, myslím že 120km/h je tam možných.
Snad i bylo učiněno několik pokusů o odkup všech tří tratí sloužící jako peáže od Polska, ale to se staví na zadní. Přičemž by byla úplně ideální takováto: mapy. cz/s/rehuruculu spojka.
Objezd koridoru mezi Zábřehem a Ostravou by se dal realizovat asi i v rovině Moravy, Elektrifikuje se Šumperk - Olomouc, někde po Uničov na 160km/h. Ale tam je obecně problém se Zábřehe kde se bude vlak muset obrátit a trojúhelník tam nenacpete. Na spojení Slezska a Moravy vy bylo lepší se soustředit na trať přes Frenštát, bohužel její poslední úsek, který potřebuje přeložky úplně nejvíce, je v celkem hustě zastavěném území. Navíc i kdyby se vymyslel nějaký Ramzovský vrcholový tunel, tak z obou stran budou příliš dlouhé úseky se sklonem 20 a více promile na to aby se to dalo nějak smysluplně vyjet nákladním vlakem a obávám se že není síly a vůle, která by byla s to si novou stopu prosadit. Možná větší šance je přes Bruntál. Ale i tam je to v údolí Bystřice problém, možná menší, možná by byly ty problematické úseky jenom krátké, ale nevede to úplně žádoucím směrem.
On je vůbec problém dostat nějakou slušnou dopravu přes ta pohoří kolem mi přijde. Navíc ty odlehlé obce jsou součástí Slezska a ne Moravy, z toho pak vyvstávají ty některé problémy. Navíc máme tak nešťastný terén že i celkem obstojná trasa má hrby jak někde v Alpách a nedá se s tím moc nic dělat. Na druhou stranu si to torpéduje sama dráha. Jestli se za pět let vytasí s elektrifikací Letohrad-Týniště, tak budu lehce naštvaný, spíš dost, protože když na to někde v diskusi přišla řeč, tak se tvářili jak je to na nic. Jinak jsme na tom tak blbě že od první republika nemáme hotovou jižní silnici a snad 50 roků není upravená trať Břeclav-Znojmo-Jihlava tak aby nákladní vlaky nemusely do toho krpálu za Tišnovem.
PVE D.S. je úžasná v tom, že rozdíl vodních hladin dosahuje 550m, což obrovským způsobem zvyšuje efektivitu. Jinou podobnou lokalitu u nás budeme hledat velmi těžko. Ideální by bylo najít místo pro dolní nádrž k Lipnu. To by byla paráda. Tam by se dal získat spád kolem 300m!
Aschach/Jochenstein, jiná moc v dosahu s takovým spádem není. Maximálně tak Římov, ale to je vodárenská nádrž a z té dělat PVE není moc dobrý nápad, jinak moc možností k tomu není v dosahu.
Přímo nad Horní Planou je kopec Špičák s kótou 1221 m.n.m. Terén vrcholu a rozloha podobná Dlouhým Stráním, převýšení o fous míň než 500 m. Kopec kdysi patřil do vojenského újezdu Boletice, rozhodně to není žádný Boubín.
Tak proč dělat trubku až do Dunaje?
Provozní hodiny. Takové PVE by měla kapacitu mezi 80 a 240 GWh @ 1-2GW. To je dost na to aby to mohla začít stabilizovat burzu.
A navíc, k uzly VVN u JETE je to coby kamenem dohodil a zbytek doplivnul, takže by se asi i dost ušetřilo na vedení oproti drátům až z Aschachu.
Elektrárna má být v kaverně. vedení pak má být kabelové v průchodkách pod tunelem. Jinak snad by to mělo být dostupné tunely přes Lipno I a nějak tudy by měly být vedeny i kabely.
idnes .cz/olomouc/priloha/ministerstvo-planuje-dvojce-elektrarny-dlouhe-strane-na-nedaleke-hore.A110805_1630001_olomouc-zpravy_sot
O Slavíči nemluvě.
Tak se tam jeďte podivat.
Vůbec nic nevyrobí, je to pouhý akumulátor s horší účinností a pomalou odezvou oproti dnešním akumulačním systémům.
To je sice pravda, ale pořád lepší než vodíková fantasma(na)gorie.
Na akumulaci EE nic lepšího zatím není! A pokud jde o rychlost odezvy, pak se jedná o desítky sekund!
Však jsem to napsal, pomalá odezva v desítkách sekund.
Kde jste byl posledních 10 let?
Však na akumulaci odezva desítky sekund stačí.
Něco jiného je krátkodobý výkyv frekvence. To bych do akumulace moc nepočítal. Na krátkodobý výkyv stačí málo energie právě na ty sekundy, minuty (v lepším desítky minut). Na to jsou dobré setrvačné točivé stroje a chemické akumulátory, v budoucnu možná superkapacitory).
Na krátkodobou akumulaci jsou zase nejlepší právě PVE. Nebo snad znáte něco lepšího s kapacitou 3,7 GWh a dlouhou životností?
A na dlouhodobou akumulaci se zase dá použít konverze přes vodík, ovšem se svou velmi nízkou účinností a z toho také vyplývající vysokou cenou EE a uhlíkovou stopou (včetně stavby a provozu zařízení).
Přečerpávací elektrárna nevyrábí EE. Jen ji ze ztrátami můžeme uskladnit. Kdyby nebylo přebytků EE které pohání čerpadla, tak by pak následně nemohla díky samospádu vody generovat EE.
Prosím pana autora o opravu chyby v textu. Předem moc děkuji.
Nevyrábí elektrickou energii ale generuje zisk. Co chcete po ekonomistických managorech a tryskových mluvčích? Aby říkali pravdu? Donkichotská práce. Zvlášť pokud je vyzývaným autorem ČTK.
No to musíte vysvětli hlavně úředníkům v takzvaném "nezávislém" ERÚ, protože tomuto akumulátoru dali licenci na výrobu místo na akumulaci. A nikomu jinému kdo má také akumulátor už takovou licenci na výrobu nechtějí dát.
Energie se nevyrábí, pouze přeměňuje. Pište si 5 z fyziky, pane.
Fyzikálně ano, ale co je zkorumpovaným úředníkům a odklánějícím ministrům v ČEZku do nějaké fyziky když tu byl legalizován i podvod v měření vykonané elektrické práce (spotřeba energie) u vybraných měřících míst.
PS. doufám že máte na mysli přeměnu hmoty na energii a naopak.
Mluvíte o voze když Váš předřečník hovořil o koze. Takže Vám patří za 5 ze čtení či chápání psaného textu. Předřečník totiž psal o elektrické energii (zkratka EE). A elektrická energie před přeměnou nebyla, takže vznikla přeměnou z energie jiné.
Při již plánovaném rozvoji energie z větru a slunce bude stoupat potřeba větší její akumulace. Takže je třeba to neodkládat a začít již v dostatečném předstihu toto řešit PE jako nejúčinnějšího způsobu. Jedno bez druhého ztrácí na větším významu. Jestli to ochránci s životním prostředím myslí vážně, budou muset slevit ze svých razantních požadavků -nestavět, ale se zachováním citlivého přístupu podporovat tyto řešení.
Pane Černý s ochranou životního prostředí to myslí všichni, zejména zelení, neobyčejně vážně. Japonci i Němci budou spalovat biomasu. A to je optimální ochrana zeleného bohatství planety, lesů Kanady, Sibiře, Amazonie, tropické Asie ... Viz články tento týden v O en.
Souhlasím. S takovým způsobem ochrany by to nešlo. Existují ale ochrany i jiné úrovně. Všechno se dá dělat kvalitně nebo opačně. Je to o odpovědnosti a vymahatelnosti škody.
U nás je vytipováno asi 5 lokalit o výkonu DS a to nepočítám o možném využití obrovského budoucího jezera jako dolní nádrže v Podkrušnohoří s převýšením více jak 500 m na planině Krušných hor. A těch variant je tam víc.
Tady jste si odpověděl, co znamená životní ochrana. Jak snadno se dají zamaskovat jevy, které nemají pro ochranu významný vliv, ale pro podporovatele za účelem vlastního přínosu ano. Tomu je třeba věnovat největší pozornost a zavčasu tyto trojské koně odhalovat. Je to nikdy nekončící boj dobra s tím opačným.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se