Domů
Elektrárny v ČR
Přečerpávací vodní zdroje ČEZ vyrobily v pololetí meziročně o čtvrtinu více elektřiny
Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice. Zdroj: ČEZ
Zdroj: ČEZ

Přečerpávací vodní zdroje ČEZ vyrobily v pololetí meziročně o čtvrtinu více elektřiny

Trojice velkých přečerpávacích vodních elektráren Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice II, které patří společnosti ČEZ, vyrobila v letošním prvním pololetí 652 milionů kilowatthodin (kWh) elektřiny, meziročně o 23,3 procenta více. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Podle něj je to více než 55 procent jejich loňské celoroční produkce. Nárůst využívání těchto zdrojů je podle Schreiera patrný také v dlouhodobějším srovnání – za prvních šest měsíců letošního roku vyrobily tyto elektrárny více energie než za celý rok 2008.

„Naše energetická soustava potřebuje přečerpávací elektrárny stále častěji k vykrývání výroby, respektive nevýroby z obnovitelných a dalších malých zdrojů. Velkou roli hraje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček. Naplno se přitom využívá schopnosti těchto zdrojů najet na plný výkon do dvou minut,“ uvedl ředitel divize klasická energetika ČEZ Ladislav Štěpánek.

Objem elektřiny, který přečerpací elektrárny vyrobily za letošní první tři měsíce, by podle firmy dokázal pokrýt roční spotřebu téměř 190.000 českých domácností. Přečerpávací elektrárny slouží jako velké baterie. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábí a prodávají za vyšší cenu. Podle Schreiera o zvýšeném nasazování přečerpávacích elektráren svědčí i rostoucí počet uskutečněných startů.

„A to jak v čerpadlovém – z dolní do horní nádrže, tak i v turbínovém režimu – voda míří z horní nádrže na turbínu. Letos od ledna do června vykázaly přečerpávací elektrárny 3198 najetí, ve stejném loňském období startovaly celkem v 3124 případech. Vzhledem k nejvyššímu počtu soustrojí připadl nejvyšší počet startů na dalešickou elektrárnu,“ uvedl mluvčí.

Vyšší růst najetí podle něj nebyl možný kvůli zahájení dlouhodobé odstávky přečerpávací elektrárny Štěchovice II v květnu.

„Důvodem je středně rozsáhlá oprava turbíny, která zahrnuje zejména demontáž oběžného kola, rozváděcích lopat a opravu opotřebení. Čas odstávky strojní části elektrárny umístěné 45 metrů pod zemí je využit také k opravám horní nádrže na vrchu Homole o objemu půl milionu metrů krychlových i k opravám a nátěrům přivaděčů o délce 582 metrů. Opravy by měly být ukončeny na přelomu roku,“ doplnil Schreier.

Dodal, že veškeré vodní elektrárny ČEZ v Česku vyrobily v letošním prvním pololetí zhruba 1,1 miliardy kWh elektřiny. Za celý rok 2019 to bylo úhrnně 2,2 miliardy kWh.

Počty najetí přečerpávacích vodních elektráren (PVE) ČEZ:

1. pololetí 20191. pololetí 2020
turbínovýčerpadlovýturbínovýčerpadlový
PVE Dalešice9788161045878
PVE Dlouhé stráně419304502367
PVE Štěchovice II346261234172

Zdroj: ČEZ

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(19)
Martin Pácalt
5. srpen 2020, 08:29

Je to celkem srozumitelný signál, že se má jít do stavby dalších vodních děl, kterými se zvýší potenciál rozvíjení buďto jádra nebo fotovoltaiky, popř. obojího.

Carlos
5. srpen 2020, 09:13

Také bych to tak viděl. V první řadě bych se ale zaměřil na konverzní projekty, kde by se asi rychle dal rozmrazit Orlík, následovat by mohly Slapy. Před nějakou dobou jsem četl něčí návrh na konverzi Lipna, ale ten projekt by potřeboval předělat štolu a kapacitě by byl celkem malý, asi by neměl ani dobrou ekonomiku kvůli tomu.

St
5. srpen 2020, 09:26

Pane Carlos, mám za to, aby přečerpávající elektrárna byla opravdu efektivní, tak potřebuje mít velký výškový rozdíl. Viz Dlouhé stráně. Jinak spousta EE přijde vniveč. A obávám se, že takových míst jaké máme v Jeseníkách moc po republice nemáme.

Martin Pácalt
5. srpen 2020, 09:51

Tohle jsme tu probírali vícekrát v minulosti. V Krušných horách je možnost udělat min. dvě PVE se spádem 500-600m podle toho, který vrcholek si vyberete (přivaděč k turbínám by měl být co nejkratší, zároveň hledáte největší převýšení). Spodní nádrž-lom ČSA a podobně. Dráty dostatečné přenosové kapacity tam jsou nataženy pod kopcem ke stávajícím postupně vypínaným hnědouhelným zdrojům. A ještě z toho získáte krajinu podstatně přívětivější pro turismus. Mimochodem, zvláště ta horská krajina doznala změn i bez těch rekultivací už teď.

Carlos
5. srpen 2020, 10:04

Pane St.,

Pletete dva druhy efektivity, jedna je účinnost akumulace, to je zhruba druhá mocnina účinnosti soustrojí, ta je všude stejná, spád nehraje roli, ne u nádrží kde se nebude horní hladina moc měnit. Orlík má proti Kamýku plochu as 10x větší Slapy proti Štěchovicím také, kolísání 3m tak vyvolá v horní nádrži kolísání 30 centimetrů. To se na účinnosti akumulace moc neprojeví.

Druhá efektivita je výkonová, tedy kolik MW dostanete z kubíku vody, u nových PVE to hraje roli, čím více MW z kubíku dostanete, tím více energie uložíte při stejném objemu vody. Při konverzi nádrží ale to roli už moc nehraje.

Bizon
5. srpen 2020, 10:54

Taky si říkám že pokud je dostatečný objem nádrží tak na výškovém rozdílu až tak nesejde. Kubík vody sice udělá míň elektřiny, ale vyčerpat ten kubík nahoru taky stojí míň elektřiny. Gravitační pole je potenciálové = kolik energie nahoru tolik dolů, Ep = m.g.h

Milan
5. srpen 2020, 18:43

Vážení diskutující na toto zoufalé téma. Než začnete mudrovat, uvědomte si prosím, že celková účinnost každé přečerpávací vodní elny je menší než 1 !!!!! Tedy čím více toho vyrobíme, tím vyšší je celková ztráta, vy blumy!!!! Takže kolik jsme toho celkem prohospodařili bych se moc nechlubil!!! Ty elny mají význam jen pro akumulaci energie, vyrobené v noci z jádra a uhlí. Ale nic nového nevyrobí. To jen taková populistická nota zelených!!!! Buďte jinak zdrávi a to i mentálně ????????????. Milan

Martin Pácalt
6. srpen 2020, 06:32

Vážení spoludiskutující(kromě Milana). Všimněme si, že když "to" používá více jak jeden vykřičník, je to obvykle kretén.

A pan Milan, protože je to muž pronikavé inteligence, nám doloží příklad akumulace, kdy se účinnost vyjadřitelná koeficientem rovným jedné.

Milan Vitovsky
5. srpen 2020, 21:27

Ještě bych zeleným optimistům rád vzkázal následující: naše energetika se bez jádra a uhlí neobejde. Obnovitelné zdroje, Slunce, voda a vzduch budou v naší zemi vždy tvořit jen malý zlomek zdrojů. A nic s tím nenaděláme. Proč? Protože Vltava, Labe ani Morava není Dunaj ani toky, které mají vodu z Alp. A je to hodně vody, protože v Alpách pořád prší. Naše vltavská kaskáda, to je nic, to může jet pár hodin maximálně, ani ne a pak se to musí zastavit, protože není voda. To si asi moji předřečníci vůbec neuvědomují, protože o tom ve škole neslyšeli. A o přečerpávačkách jsme už mluvili, ty jen vyrovnávají denní diagram, když je to potřeba. Dalším budováním přečerpávajících elen jen vytvoříme větší ztrátu. Pro ty, kteří to ještě pořád nepochopili jen uvádím, že spotřeba el. energie, potřebné pro naplnění té horní nádrže je vyšší, než to co se potom z té vody vyrobí!!!! Paňjali??? A ne o málo. Tuším, že účinnost Éta přečerpávačky je tak asi kolem 0,7 nebo tak nějak. A taky nám tu moc nefučí... a poušť tu taky nemáme, Sluníčko svítí jen někdy a vy si kafe chcete uvařit i v noci, kdy nefouká ani nesvítí Slunce. Nebo chcete jet vlakem nebo jít na disco. Až vám to nějaký zelený bude chtít vzít, tak ještě budete skandovat: Temelín, Temelín, Dukovany, Tušimice, Počerady, Opatovice !!!!! Budete volat: Ať žije uhlíííííí a uraaaaan :-)

Pavel K
6. srpen 2020, 17:35

Nevsiml jste si, ze jsme v EU v takovem pripade uz mame dost mista na vyuziti slunce, vetru vody i geotermalni energie.

No a nac akumulovat energii, ktera byla ziskana spotrebou nejakeho paliva? Neni logicky lepsi akumulovat energii, ktera vznikla OZE a provoz nestal vic, nez nejaky zlomek te vyrobene elektriny? Mo a jelikoz OZE nevyrabi vzdy a Vy pijete kafe v noci (ja v noci nabijim auto), tak je ta akumulace potreba.

Ja jako ekoterorista budu skandovat: strechy, brownfieldy, parkoviste, silnice, Severni a Baltske more, Stredozemni more, Atlantsky ocean, Karpaty, redox-flow baterie..., at zije moderni energetika. :-)

Emil
6. srpen 2020, 18:21

... a v pozadí pak tohle všechno stojí "dočasně" na ruském plynu.

T
6. srpen 2020, 18:38

Jestli jste si nevsimli,tak nase ekonomika je ve srackach,bude velky problem postavit JEDU.Pokud chcete akumulovat,tak si poridte dualni baterie a mate to doma hned a bezestrat...a bez poplatku pro solarni barony...

Carlos
7. srpen 2020, 08:53

Ekonomika snad ani ne, ale státní rozpočet ano. Problém je že stát není s to, s tím kdo tam je teď, budit dostatečnou důvěru v energetickém oboru a aktivovat soukromý kapitál. Už minimálně 6 - 7 let signalizuje že si to chce všechno řídit sám a dělat sám a že se do to nemá nikdo plést. A to je problém pro tržní ekonomiku.

Bohužel nepochopili, nebo hůře nechtějí to dovolit, že stát má jenom vytvářet případně prostředí pro soukromé investice. Například ponouknout ČEZ a jednotlivá povodí k navýšení regulačního výkonu, ať už úpravou na akumulační hydroelektrárny, nebo mnohem lépe na přečerpávací. Zbytek výkonu i ve FVE etc. už zajistí pak soukromý kapitál.

Pavel K
7. srpen 2020, 07:10

Teplo spousty objektu stoji na ruskem plynu stejne jako drtiva vetsina dopravy stoji na ruske rope a nikomu to nevadi. A ze by v budoucnu docasne par tydnu rocne cast energetiky stala na ruskem plynu je najednou problem? I kdyz by v uhrnu byla jeho spotreba mensi jak dnes? Proc?

Emil
7. srpen 2020, 07:45

1) Je vtipné, jak vy ekoteroristé tu podstatnou roli fosilního zemního plynu vždy "zapomenete" zmínit.

2) V úhrnu jeho spotřeba určitě menší jak dnes nebude.

3) O tom co je nebo není problém jsem vůbec nic nepsal. To ať si posoudí každý sám.

Carlos
7. srpen 2020, 08:44

1) Otázka je jestli se chcete bavit o stavu za 5, 10, 15 let nebo na konci transformace.

2) Možná ano, mění se nám pomalu složení společnosti a během 10-15 let by měla přirozená populace začít klesat, s nabořenou ekonomikou může odejít i dost zahraničních pracovníků, nebo lidí obecně.

Jaroslav Studnička
7. srpen 2020, 08:55

ad 2) Nevím, jak velký vliv to může mít s vývojem populace. S likvidací evropské ekonomiky souhlasím, to se děje. Nicméně na spotřebu bude nyní mít zásadní dopad probíhající a plánované plynofikace stávajících uhelných zdrojů a výstavba nových.

Pavel K
7. srpen 2020, 09:50

1) Protoze nemusi byt podstatna, zalezi, zda ccheme na prechodnou dobu regulovat uhelnejma nebo plynovejma. Ja osobne jsme pro plyn, prece ma mensi emise jak uhli na vyrobenou elektrinu. Ale dulezite je uz dal nehazet klacky pod nohy OZE, at se co nejvice rozviji za soukromy kapital.

2) Ano, bude, musite s epodivat o dalsich 10 let dal.

3) Tak proc to tedy vytahujete, kdyz to neni podle Vas problem? Vy resite veci, ktere nevidite za problematicke? A problematicke tedy neresite?

Emil
7. srpen 2020, 10:16

1) a 2) Určitě proto Němci tak usilovně bojují za další Nordstream, v referenčním scénáři svého energetického přechodu plánují nárůst instalovaného výkonu plynových elektráren do roku 2030 zhruba na dvojnásobek a do roku 2050 zhruba na pětinásobek - aby byla spotřeba plynu v úhrnu menší než dnes.

3) Už jsem odpovídal. Protože se mi líbí, jak tu roli fosilního plynu vy ekoteroristé vždycky taktně zamlčíte, případně ji ze všech sil bagatelizujete. Podle vašich slov ji nezmiňujete, protože nemusí být podstatná, podstatnější bude asi ta fotovoltaika na parkovištích, protože tu naopak zmiňujete :-). A pokud jde o to, co vidím nebo nevidím za problém, tak za problém vidím ekoterorismus obecně.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se