Domů
Elektrárny v Evropě
Doosan dodá do dánské elektrárny na biomasu turbosoustrojí za stovky milionů
Biomasa
Zdroj: PSNH / Creative Commons / CC BY-ND 2.0

Doosan dodá do dánské elektrárny na biomasu turbosoustrojí za stovky milionů

Plzeňská Doosan Škoda Power dodá kompletní strojovnu pro dánskou elektrárnu Asnæs za 375 miliónů korun. Firma podepsala smlouvu s energetickou společností DONG Energy Denmark. ČTK to řekl manažer projektu Tomáš Winkler. První dodávky začnou ve třetím čtvrtletí příštího roku, ukončení montáže je plánováno na začátek roku 2019 a předání díla na konec roku.

„Jde o unikátní projekt. Nejen o budování elektrárny, ale zároveň o prosazení filozofie a vize obou společností o dosažení čistší energetiky,“ řekla technická manažerka Eva Netušilová.

DONG Energy se rozhodla zcela vzdát uhelných zdrojů paliv do roku 2023. K tomu jí dopomůže také vysoce efektivní turbosoustrojí Doosan Škoda Power; celková redukce roční produkce CO2 bude činit 800.000 tun, což je ekvivalent rovnající se roční produkci spalin 400.000 automobilů, řekla Netušilová.

Škoda Power dodá turbínu, generátor, příslušenství a kompletní vybavení strojovny do 30 MW.

„Řešení umožní odpojit jeden ze dvou turbínových dílů a tím poskytnout široké spektrum využitelnosti soustrojí, které bude vyrábět elektřinu, dodávat páru do sousedního závodu na výrobu farmaceutik a teplo do domácností v okolí,“ řekl Winkler.

Zdroj: www.ksb.com
Ilustrační foto

Dong Energy je největším světovým provozovatelem větrných elektráren na moři. Dánská vláda v ní vlastní podíl 50,1 procenta. Evropská komise schválila letos investiční podporu pro elektrárnu Asnæs, která příští rok přejde ze spalování uhlí na biomasu.

DONG, která elektrárnu vlastní, tak na projekt obdrží od státu 1,5 miliardy Kč. Přechod na spalování dřevní biomasy přispěje k dlouhodobému cíli Dánska stát se zemí nevyužívající fosilní paliva do roku 2050. Investiční podpora tvoří třetinu oprávněných nákladů na projekt za 4,5 miliardy Kč.

Doosan Škoda Power s téměř desetinovým podílem na světovém trhu parních turbín loni utržila osm miliard korun, meziročně zhruba stejně. Veškerou produkci vyvezla. Podnik, který je od konce roku 2009 členem jihokorejské skupiny, vyrábí a dodává turbíny 10 až 1200 MW.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(17)
Vinkler
13. září 2017, 06:07

No spalování cizích pralesů, za dotace, opravdu jak ekologické.

Jan Veselý
13. září 2017, 08:35

Odkdy jsou v Pobaltí nebo USA pralesy? To je fakt taková hrůza, že Dánové pálí dovezenou dřevní hmotu? Já si dal tu práci a hledal jsem něco o jejím původu. Je to původem jinak než energeticky nevyužitelný vedlejšák (není to dobře zpeněžitelná kulatina) z produkce hospodářských lesů, obvykle s certifikací udržitelného hospodaření. Jsou to takové ty věci jako piliny, větve, nahnilé dřevo, soušky, apod. Ty se obvykle dávají v místě těžby na hromady a pálí se na místě. Takhle dovážená biomasa nahradí dovážené uhlí.

Vinkler
13. září 2017, 10:14

V USA nevím, ale v Pobaltí se kácí mj. Bělověžský prales. Říká se, (někde na webu, že vozí i z Indonésie. Navíc, dřevo zbytečně odvezené z lesa chybí stromům a pro akumulaci vody.

Martin Pácalt
13. září 2017, 12:42

Budu na chvilku hnidopich: Bělověžský prales není v Pobaltí, ale na pomezí východního Polska a JZ Běloruska, to je vedle o asi 150km.

Ostatní jenom rozvedu: Akumulaci vody rozhoduje především kořenový systém(přítomnost flóry) a skladba podzemích geologických vrstev, horní humus zadrží jen pár centimetrů srážek. Jde spíš o to, že odvezená dřevní hmota se nenahrazuje zpět dovezeným popelem, kterým by se vracely minerální složky půdy do oběhu(pro mladé stromky). Správně by se lesy čistit po těžbě dřeva jen částečně , aby v nich zůstala část biomasy pro půdní faunu.

Z pohledu oběhu živin a obnovy lesa, dopravy (nadužívané v dnešní ekonomice, stále závislé na fosiliích) a toho, že Dánové jsou dobří ve větrné energetice se kloním k názoru, že dovážet biomasu do Dánska z Brazílie, Běloruska nebo Mrchojed je přinejmenším "na šišku" a že by se měli soustřeďovat na segmenty, ve kterých mají bezpracně od přírody bohatý příděl.

Jan Veselý
13. září 2017, 14:09

Je to míň na šišku než dovážet uhlí z Austrálie, Kolumbie nebo JAR. A Dánové mají opravdu hodně zainvestováno v biopalivech druhé generace, zvyšování výtěžnosti bioplynu a syntetických palivech. Tohle je jen dočasná věc.

S tím popelem souhlasím.

C
14. září 2017, 11:10

Jděte si to, myslím to zcela vážně, vyřídit s těmi, budu sprostý, hovady ve Varšavě, klidně se přidám, jak se poláci chovají je totiž neskutečné.

Na ten les by se nemělo teoreticky vůbec sahat, pokud se nepletu je to navíc součást nějakého národního parku. Ale je to asi stejné jako úchylná snaha na Šumavě těžit protože kůrovec, pak tam dělat výsadbu zase v monokultuře a velkoplošně a přitom se zakazuje shodit suchá hruška v zahradě. Je to stejný myšlenkový profil, stejně tak jako stavba velké přehrady nad Znojmem.

Přístup Po nás potopa. U toho Znojma doslova.

Na Šumavě, protože tam žijí lidé, se mělo už dávno vytyčit kolem obcí zásahové pásmo kde se dá v malém hospodařit a zástavbu z celé ochrany vyjmout, tedy co se týče zahrad a přestaveb objektů, do zbytku nezasahovat, s výjimkou stavby jedné elektrifikované železnice (ŠED) o které se mluví delší dobu a která by výrazně pomohla rozvoji regionu a zmenšení silniční dopravy.

U toho výmyslu u Znojma stačí udělat buď realizaci původního projektu z R-U, nebo 1. republiky a nebo provrtat dno Vranova jako se stalo na Lipnu a vodu z elektrárny vést do Znojma na přehradu, tím by mohla vzniknout PVE. Vodu lze v krajině držet mnohem efektivněji než monstrpřehradou.

Hlavní problém ale je v obecném přístupu v mnoha zemích. Zatímco si elektrárna Drax pořídila dřevo s certifikáty, které asi moc falšovat nejde, mají přesně danou metodiku která se dá ověřit. U nás a dále na východ se prostě rube dřevo hůře než za císaře pána, nechávají se velké zbytečně oplocené kusy, bez nových stromů, nebo se naopak udělá to že se tam zasadí monokultura, vrchní část půdy se odhrnuje na odvaly a podobně. Moderní je pak ještě zbytky kořenového systému zmasakrovat frézou.

Ale obecný stav přístupu lesníků a myslivců u nás a nejen, i ve zbytku východního bloku, ale stejně tak zemědělců, je prostě katastrofa. V lesích ploty, omezování majitelů protože si kdosi chce střelit jelena, ignorování moderních trendů, jde se proti nim, zatímco některé typy zvěře se v západní Evropě a dalších zemích běžně loví broky, u nás se musí kulovnicí, zatímco na západě, ale i v mnoha rozvojových zemích se může lovit lukem (těžký šíp z pořádného luku prostřelí víc než některé střelné zbraně), u nás se to pro jistotu zakáže.

V EU se podporují malé farmy, u nás se proti tomu staví kde kdo a podporuje JZD molochy, všem obhájcům JZD doporučuji výlet vlakem Brno-Břeclav-Hodonín/Znojmo aby viděli jak taková krajina vypadá a pak aby si na nádraží půjčili kolo a ta pole si projeli, že skrz toho je někde už jenom písek, je jakoby nezajímalo. Chápu, Pražák si zajde do Stromovky, na Divokou Šárku, Brňák do Lužánek, nebo na přehradu a toto jsou pro ně problémy neexistující, jenomže někdo má ten písek a prach z velkopolí každé léto v baráku a co je horší, vede to na přímé ohrožení tolikrát omílané důležitosti nezávislosti v zásobování potravinami.

Víme že odvodnění krajiny byl a je problém a že to nespraví závlahy ani přehrady 5mld kubíků jen tak někde nepostavíme, zrušily se rybníky, opevnily se toky, dokud byla ještě spodní voda vysoko tak to šlo, nikdo nic moc nepoznal, teď je sucho a nikdo neví co s tím, stát je schopen přijít jen s množstvím přehrad. Přitom stačí na "pitomém" seznamu na mapách kliknout na historickou a podívat se kolik bylo rybníků, jak vypadala kde krajina... Předci nebyli pitomí, kdyby si krajinu zničili jako jsme to udělali za posledních 50-150 let tak by tu nikdo nežil. Dokonce doprava a technika mnohdy žije už jenom z podstaty jejich díla.

Silniční síť kopíruje stále zhusta to co tu vzniklo za Marie Terezie a Josefa, jejich logiku, krajina dlouho kopírovala Baroko, než ji soudruzi změnili v sovětské Povolží, a nejdůležitější dráhy pak dílo několika osvícených inženýrů volících velmi dobré trasy a sklony.

Mnohem větší problém než elektrárna na biomasu, jejíž využití má snad časem klesat jak se bude měnit situace s OZE, je to že se z dopadů komunistických experimentů budeme ještě dlouho dostávat. V podstatě došlo k nevratnému poškození krajiny a národních charakterů snahou vše změnit, zbavit se starého a přizpůsobit to jejich obrazu. To, nikoliv Britská elektrárna, vede k devastaci lesů ve východní Evropě.

Polské kácení, lpění na uhlí, technická sůl v potravinách, ale i dnes přehnaný nacionalismus a trapná kopie přehnaného individualismu z amerických filmů let 60.-80., špatná kultura podnikání, jako vystřižená z pouček o vykořisťování pracující třídy, to jsou jen a jen dopady zhovadilého režimu, který střední Evropě vládl cca 40 let, Rusku pak přes 70. Dopady tohoto budeme trpět ještě dlouho, s dost velkou pravděpodobností je rozdělení světa zodpovědné i za současní imigrační problémy. Pokud by nebylo, tak s dost velkou pravděpodobností obsazují už v minulosti volné pozice v Německu Poláci, Rusové, Ukrajinci či Rumuni, ne Turci.

Není bez zajímavosti že po revolucích mnohdy přichází režimy horší než vlády před ní.

Vladimír Wagner
13. září 2017, 10:57

Pane Veselý, to, co píšete nemá opravdu v případě elektráren o výkonu stovek MW moc společného s realitou. Fakta o tom, kolik té hmoty potřebujete a kde se produkuje, jsou zde: http://casopis.vesmir.cz/clanek/drevem-misto-uhlim . Je to opravdu úpadek, když člověk, který se považuje za ekologa, obhajuje takovou ekologickou zhůvěřilost, jako je přechod velkých uhelných elektráren na dřevo

Jan Veselý
13. září 2017, 14:06

Obhajuju to, protože to je řádově menší zhůvěřilost než import a pálení uhlí, které tím nahrazují. Tady je report z Vámi oblíbené elektrárny Drax.

Podle metodiky výpočtu LCA od prof. McKaye jim to vychází na nějakých ~120 gCO2/kWh (většina v přepravě), emise SO2 to má zanedbatelné, popel s odprašky jsou fakticky hnojiva, ne nebezpečný odpad jako v případě uhlí a veškeré pelety pocházejí z lesů splňujících standardy hospodaření FSC, tj. vyšší standard hospodaření než se užívá v ČR.

P.S.: Nejsem a nikdy jsem ekologem nebyl, i když mám z ekologie zkoušku.

Vinkler
14. září 2017, 06:12

Hoši a ještě zelení tuší, ale nedbají na to, co leze z komína. Je to velmi podobné spalovně. Ale je to OZE a nemusí se to měřit, není to tedy na papíře vidět.

Martin Hájek
14. září 2017, 15:39

Nevím, kde berete, že popílek z elektráren na uhlí je nebezpečný odpad. Je to surovina, ze které se běžně vyrábí stavební hmoty včetně například cementu. Hnojení popílkem z biomasy je totální nesmysl, stejný efekt jako hnojení umělými hnojivy( v nejlepší případě) - mrtvá půda bez organiky.

Síra - no jistě. Jenomže když hoří pryskyřice, vzniká zase spousta jiných zajímavých věcí, o kterých se ovšem v souvislosti s biomasou nesmí mluvit a říká se jim Dioxiny a Furany. Biomasa se obvykle spaluje ve fluidních kotlích za nižších teplot, pro tyto látky ideální prostředí. Filtry jako u spaloven odpadu? Na co, je to přece OZE!

Standardy hospodaření FSC - jeden velký komiks. Vy vážně věříte tomu, že takový papír něco zaručuje? No asi stejně jako audit účetnictví, který měl i pan Madoff co ukradl 60 miliard USA v Ponzi schématu.

Každopádně ale bude velká legrace, pokud EU schválí, že není udržitelná biomasa ze zemí, které nemají ratifikovanou Pařížskou dohodu. To pak bude fofr :-).

Martin Pácalt
14. září 2017, 19:57

P. Hájkovi: Při skupinové či výběrové seči se popel vrací do lesa jednou za pár let, tzn. dodávají se minerální látky malým stromkům v jejich raném věku a v mezisečích pak dospělé stromy shazují listí a jehličí, hnijí ponechané větve atd. a v půdním profilu je dostatek hrabanky. K žádnému "šednutí půd" - vy uvádíte hnojení jako při používání umělých hnojiv bez organiky - nedochází. O lesnictví toho zase tolik nevíte, tak si nechte superlativy jako je "totální nesmysl".

Když už, tak jste se bavil s "dánskými" a ne "Dánskými" teplárníky. A dioxiny a furany se nepíšou s velkým písmenem na začátku.

Souhlasím, popílek má široké uplatnění ve stavebnictví, jako ve zmíněném cementu. P. Veselý to sice řekl nepřesně, ale troufám si tvrdit, že myslel přirozenou radioaktivitu popílku, protože jeho podstata spočívá v mírně radioaktivním uhlí. Nicméně popílkové tvárnice vyráběné za komunistů (KVH Trutnov, pórobeton Třebovice) nebo škvárové tvárnice používané na Ostravsku(cihelna Hlučín), to s certifikovaným čistým materiálem nemělo nic společného.

Martin Hájek
15. září 2017, 09:38

Měl jsem na mysli použití popílku v zemědělství. Přiznávám, že mě nenapadlo, že by někdo chtěl hnojit les... Člověk se pořád něco učí :-). Za pravopis se též omlouvám.

Stavební výrobky jsou dnes na radioaktivitu poměrně přísně hlídány a samozřejmě testovány. Za komunistů se dělo spousta věcí, ale jsou to naštěstí už hodně zastaralé informace.

Jan Veselý
15. září 2017, 12:22

ad Hájek: Popílek a odprašky z uhelných elektráren a tepláren jsou sice podle Katalogu odpadů vedeny jako Ostatní odpad, to s nich ovšem nedělá méně nebezpečnou věc plnou (často i radioaktivních) těžkých kovů. Zlatá EU, kde nemusíme řešit případy, kdy jedovaté výluhy ze skládek uhelného popílku otrávily vody v rozsáhlých oblastech.

Oproti tomu, je třeba zaorávání popela ze dřeva prastará technika zvyšování produktivity zemědělské půdy půdy. Mě se na zahrádce skvěle osvědčila. U dokonale spálené biomasy z moderní teplárny by asi bylo třeba přimíchat k tomu něco jiného, třeba digestát z bioplynky.

Furany mohou vzniknout jen při nedokonalém spalování, tj. vznikají jen idiotům se špatně seřízeným spalováním, dioxiny, resp. obsah chlóru v biomase není problém při spalování dřevní hmoty, to je (100x-1000x větší) problém při spalování slámy, listí, apod.

A jasně máte právo předpokládat, že všichni, a hlavně ti, kteří Vám vadí, jsou podvodníci. Já osobně rozhodně více věřím nadšencům z neziskovky (FSC), než nenažranému finančníkovi.

A k Pařížské dohodě se tuším nepřipojily jen tři země světa (Vatikán, Nikargua a Sýrie) i USA tam pořád je, nemám žádné zprávy o tom, že by Trumpova administrativa dělala v tomto směru nějaké reálné kroky, zatím byla jen jedna tiskovka.

Martin Hájek
15. září 2017, 16:30

Pane Veselý,

tak ještě jednou pro pomalejší. Popílky z uhlí, pokud jsou certifikovány jako surovina se vůbec nestávají odpadem, protože se jich nikdo nechce zbavit a teplárny a elektrárny je prodávají. Ten popílek, který končí v rámci rekultivací, se míchá s produkty odsíření na tzv. stabilizát, který má vlastnosti betonu a nic se z něj nevyluhuje. Vaše úroveň poznání opět ustrnula v 80. letech minulého století, kdy se popílek z uhlí plavil na odkaliště. To dnes již v podstatě neexistuje.

Zúrodňování zemědělské půdy pomocí popela ze spalného lesa je metoda z období Neolitu, dodnes používaná v nejubožejších rozvojových zemích, kde ještě mají nějaké lesy, které mohou spálit na stojato.

Znečištění - ono je dost těžké dokonale pálit něco, v čem je 50 % vody... Chlor je samozřejmě v dřevní biomase také a není ho tam vůbec málo. Kdo spoluspaluje biomasu, dobře to zná, výrazně mu roste koroze. Kotle i na dřevní biomasu se dělají na nižší parametry, aby se omezila chlórová koroze. Ale pan Veselý samozřejmě ví, že tam chlór není...

Víru v danou neziskovku Vám vůbec neberu. Smál jsem se spíše tomu, že biomasa z Ruska asi FSC mít nebude, ostatně ho odmítají i Lesy ČR. Nějaký papír, že jsou udržitelní mít určitě budou a to bude EU bohatě stačit, když to stačí Dánům a Švédům, že...

K Pařížské dohodě se zatím nepřipojilo právě Rusko - oblíbený to zdroj biomasa pro takzvaně zelené elektrárny v EU a ani se k tomu v dohledné době nechystá, na to jsem narážel.

Vladimír Wagner
22. září 2017, 23:47

Pane Veselý, už teď vede pálení pelet pro výrobu elektřiny po přeměně uhelných bloků v Dánsku, Velké Británii, Holandsku ... na ty, které spalují biomasu, k velkému zvýšení jejich produkce v Evropě (severské lesy), Rusku a dovozu z Ameriky. Pokud se podobnou cestou intenzivněji vydají i další státy, je jasné, že to s tím prokazatelným udržitelným původem bude podobné jako u produkce biopaliv do dotovaného přimíchávání do paliva evropských automobilů. Ostatně už to zde poměrně podrobně rozebral i pan Hájek.

Vsadím se, jestli se naplní scénář masivního přechodu i Německa z dovozu uhlí na dovoz dřeva, před kterým varuji, budete zase tvrdit, že jste nikdy nepodporoval masivní pálení dřeva. A zapomenete na Vaše současné příspěvky o výhodnosti výměny spalování uhlí spalováním dřevní hmoty. Podobně, jako to dopadlo s těmi, kteří se smáli varování před masivním přidáváním biopaliv do benzínu. Dnes tvrdí, že nikdy nic takového nepropagovali.

Martin Hájek
14. září 2017, 15:28

No zrovna včera jsem se o tom bavil s Dánskými teplárníky. Samozřejmě 100 % biomasy bude dovoz a to především z Ruska, částečně z Pobaltí, ale to už je hodně vybrakované. O zdroje dřeva pro svůj papírenský průmysl se začíná velmi vážně obávat Finsko.

Netvrdím, že to bude kulatina, bude to kdeco. Z vašeho příběhu o certifikaci udržitelného hospodaření jsem si nicméně málem cvrknul do textilu smíchy.

Hlavní otázka ovšem je, jakého pokroku dosáhneme tím, že nahradíme uhlí z USA, Austrálie či JAR biomasou z Ruska. To právě zřejmě zvýší energetickou nezávislost Dánska i EU a přinese nám nová pracovní místa. Člověk fakt jen čumí, co všechno Vy umíte obhajovat.

Jan Veselý
24. září 2017, 14:54

ad Wagner: Já mám priority jasné a, podle anglického přísloví, pro mě není "dobré" nepřítelem "perfektního".

Proto mi nevadí jakýkoliv pohyb k lepšímu na žebřícku (od nejhoršího):

Uhlí -> Zemní plyn -> Biomasa -> Jaderná energie -> Vodní energie -> Větrná a solární energie.

Druhá moje poznámka se týká biomasy. Když dva dělají totéž, není to totéž. V případě využití biomasy to může být cokoliv mezi velkoplošnou likvidací panenských lesů a převozem hmoty přes půl zeměkoule, kde se to s mizernou účinností spálí a tím co považuju za ideální stav. To je využití místní, materiálově nevyužitelné biomasy, s dvoustupňovým spalovacím procesem (pyrolýza, spalování pyrolýzního plynu), s vysokým využitím získané energie (výroba tepla, kogenerace), kde se pyrolýzní zbytek (stále vcelku bohatý na uhlík) zaorá do půdy (systém Terra preta). A samozřejmostí je pěstování biomasy podle všechh zásad udržitelného hospodaření. To je ta věc, kterou jste bez jakýchkoliv znalostí šmahem odsoudil jako podfuk, protože přece všichni lžou.

Scénář o masivním dovozu dřeva do Německa jste si vymyslel, je Váš "slaměnný panák", do kterého bijete. Nebo snad máte k dispozici nějaké důkazy, že se to má stát oficiální německou politikou?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se