Emise skleníkových plynů v Austrálii dále rostou

Australské emise skleníkových plynů v posledním fiskálním roce dosáhly nejvyšších hodnot od roku 2011. Nárůst je o to překvapivější, že ve stejném období byl odpojen z provozu jeden z největších tamních znečišťovatelů, hnědouhelná elektrárna Hazelwood.

V březnu letošního roku došlo ke konečnému odstavení australské hnědouhelné elektrárny Hazelwood. Jejích 8 bloků, každý o instalovaném výkonu 200 MW, dodávalo do australské elektrizační sítě elektřinu od roku 1964/1971.

Elektrárna se ve světových médiích proslavila hlavně tím, že byla v roce 2005 Světovým fondem na ochranu přírody označena za nejméně účinnou elektrárnu v zemích OECD z hlediska emise CO2; emise dosahovaly 1,56 tun CO2 na vyrobenou megawatthodinu elektrické energie. Každoročně se tak podílela 3 % na australských emisích skleníkových plynů.

Právě to bylo jedním z hlavních důvodů jejího konečného odstavení. Náklady na vyřazení elektrárny z provozu a rekultivaci přilehlého dolu jsou odhadovány na 743 miliónů dolarů.

Díky odstavení hnědouhelné elektrárny Hazelwood došlo k nejvyššímu mezikvartálnímu poklesu emisí skleníkových plynů v australském energetickém sektoru. Dle dat deníku the Guardian z 48,8 Mt CO₂ ve třetím kvartálu fiskálního roku 2017 (leden–březen) na 44,52 Mt za období duben–červen, tedy o necelých 9 %.

Emise skleníkových plynů v téměř všech ostatních sektorech australské ekonomiky však ve stejném období rostly. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v malých decentrálních zdrojích tepla a elektřiny. Rostly tedy i celkové emise této země. V posledním kvartálu (duben–červen), tak došlo k meziročnímu nárůstu o 3 Mt.

Emise skleníkových plynů za fiskální rok 2017 (končící v červnu 2017) byly tak nejvyšší od roku 2011.

Vyvstává tak otázka, zda bude Austrálie schopna dostát svým cílům na snížení uhlíkové stopy, přijatých v návaznosti na Pařížskou klimatickou dohodu. Již nyní dlouhodobě zaostává za stanovenými hodnotami, jen v posledním čtvrtletí byla zvolená hranice emisí CO2 překročena o 5,53 Mt.

Zdroj úvodní fotografie: Mriya