Společnost DONG Energy přestane do roku 2023 využívat uhlí, nahradí jej biomasou
Společnost DONG Energy se zavázala stát se jednou z prvních velkých evropských energetických společností, která kompletně přestane využívat uhlí. Do roku 2023 tak zbývající dvě uhelné elektrárny společnosti spalující 1,7 milionu tun uhlí přejdou na využívání biomasy.
„Rozhodli jsme se učinit poslední krok a ukončit využití uhlí ve všech našich elektrárnách. Budoucnost patří obnovitelným zdrojům energie, a proto nyní přechází poslední z našich uhelných elektráren na udržitelnou biomasu. Rozhodnutí je v souladu s naší vizí být lídrem transformace na udržitelný energetický systém a vytvořit z naší společnosti lídra ‚zelené‘ energie,“ říká Henrik Poulsen, generální ředitel DONG Energy.
DONG Energy je první z velkých evropských energetických společností, která se rozhodla kompletně ustoupit od výroby elektřiny a tepla z uhlí. Od roku 2003 snížila společnost spotřebu uhlí o 73 % z 6,2 milionu tun na 1,7 milionu tun v minulém roce. Pro porovnání, společnost ČEZ spaluje okolo 22 milionů tun uhlí ročně.
Biomasa a offshore větrné parky
DONG nahrazuje uhlí biomasou a současně významně buduje offshore větrné parky. V roce 2016 se stal světově první společností, která nainstalovala tisícovku offshore větrných elektráren. Společnost zároveň plánuje v letech 2016-2020 postavit offshore větrné elektrárny o instalovaném výkonu přesahujícím výkon, který společnost v těchto zdrojích vybudovala za posledních 25 let.
Od roku 2002 využívá DONG Energy dřevěné pelety a dřevní štěpku jako palivo v elektrárnách Herning a Avedøre, v průběhu let společnost zvýšila podíl využití biomasy v obou elektrárnách. V roce 2016 byly elektrárny Studstrup nedaleko Aarhusu a Avedøre nedaleko Kodaně kompletně převedeny na spalování pouze dřevěných pelet a slámy.
Na jaře roku 2017 bude rovněž elektrárna Skærbæk v blízkosti města Fredericia schopna ze 100 % spalovat dřevní štěpku. Na rozhodnutí společnosti ukončit využití uhlí do roku 2023 musí být nyní připraveny zbývající dvě uhelné elektrárny, Asnaes a Esbjerg, které by měly být rovněž transformovány na spalování dřevní štěpky.
Celkové emise Dánska od roku 2006 do loňska klesly o 25 milionů tun oxidu uhličitého, na čemž se DONG Energy, největší dánská energetická společnost, podílela přibližně 53 %. V důsledku rozhodnutí zcela vyřadit uhlí společnost očekává, že tento podíl zůstane na stejné úrovni i v letech 2016-2023.
Úvodní fotografie: Původně uhelná elektrárna Avedøre společnosti DONG Energy, nyní spalující biomasu. Autor: Guillaume Baviere, Flickr
Mohlo by vás zajímat:
Ještě tam chybí ta zásadní informace, kde tu "udržitelnou" biomasu Dánští soudruzi vezmou. V Dánsku to asi nebude, tamní "lesy" by spálili za pár minut. A pak tam také chybí informace o tom, že většinu energie z té skvělé udržitelné biomasy proženou chladícími věžemi. Dánsko bylo donedávna vzorem relativně rozumné energetické transformace, ale už evidentně zblbli i tam.
Pardon, v případě Dánska nikoliv chladícími věžemi... Ta energie bude samozřejmě použita k ohřevu Baltského případně Severního moře.
Přivezou to klidně přes půl světa. Emise z dopravy jim nevadí... Možná kousek pralesa padne někde za oběť. Je to pokrytecké ale vypadá to IN.
Pochopitelně nevím, jestli je to i v případě těch dánských, ale u těch britských uhelek předělaných na biomasu se spaluje štěpka dovezená z Jižní Ameriky. Čili se v podstatě přispívá k ničení místních pralesů. Biomasa má hlavně smysl, pokud je to odpad ze zemědělské produkce, lesnictví a dřevařství spotřebovaný co nejblíže místu produkce. Taková masová produkce elektřiny z ní a dovoz biomasy z takových vzdáleností je podle mě totální ekologická zhůvěřilost. A snížení produkce CO2 to moc nepomůže, protože cyklus růstu těchto stromů je řadu desetiletí.
Zelené a nízkoemisní jsou tyto zdroje opravdu jen na papíře. Celé je to absurdní.
Dánsko, které je vzorem německé Energiewende, už začalo k takovým ekologickým zhůvěřilostem přistupovat, aby svým hlásaným cílům snižování emisí blížilo. Mám obavy, že Německo tímto směrem vyrazí také, aby naplnilo ekologické proklamace své Energiewende. A je možné, že je pak opravdu papírově splní. Ovšem z ekologického hlediska to bude šílená katastrofa. Ta by si možná v ničem nezadala s dopadem politiky dotace biopaliv na produkci palmového oleje a požáry v Indonésii. Snad alespoň tuto šílenost Německo nepřevezme. Dánsko je malé a i těch uhelných bloků tam tolik není, ale Německo by bylo totálně jiná váhová kategorie.
Pane Wagnere,
nevím jak jsou na tom s biomasou v Dánsku nyní, ale je vidět, že mají snížit spotřebu uhlí o 1.7milionu tun. Pro všemožné slámy a podobně se udává výnos asi 5t/ha, hnědé uhlí má zhruba stejnou výhřevnost jako biomasa, tedy by bylo třeba 340 000ha a tedy 3400km2 půdy v Dánsku. To by nemuselo být nedosažitelné. Pro náhradu spotřeby v roce 2006 by bylo třeba asi 12400km2. Pokud počítám dobře.
To není zdaleka ideální, ale nemusí to být nemožné dosáhnout. Otázkou je jak je to pak s oběhem živin, co se dělá s popelem z těchto kotlů atd., jestli se ukládá jako nebezpečný odpad, nebo se může zaorávat, jestli se na produkci používají hnojiva, neb ne, jestli je to odpad, nebo se to za tím účelem pěstuje přímo...
Pane C, jako tradičně jste naprosto vedle:
Biomass is the largest source of RE in Denmark when looking at all energy purposes. According to the energy statistics from the Danish Energy Agency, approx. 98 PJ biomass was used in Denmark in 2014, distributed between 19 per cent straw, 17 per cent wood chips, 7 per cent wood waste, 19 per cent firewood and 38 per cent wood pellets. Approx. 45 per cent of the used biomass is imported corresponding to the majority of the used amount of wood pellets, a third of the consumption of wood chips and 15 per cent of the firewood consumption.
Na výrobu elektřiny se v Dánsku v roce 2015 spotřebovalo 39 PJ biomasy, z toho bylo 9 PJ slámy a zbytek "dřevo". Vyrobilo se 2,5 TWh elektřiny. Dovolil bych si odhadovat, že téměř veškeré dřevo na výrobu dánské takzvaně zelené elektřiny bylo z dovozu, zatím něco kolem 3 milionů tun, ale půjde to rychle nahoru. Nádhera. Jen pro srovnání, veškerá těžba dřeva v ČR je něco kolem 16 milionů kubíků za rok.
Tak v první větě napíši že nevím jak to přesně s biomasou v Dánsku v tento moment je, dále počítám kolik by znamenalo nahradit jejich spotřebu uhlí biomasou za podmínek výnosu 5t/ha (počítáno pro slámu, což je odpad), a podle Vás jsem vedle.
Za přetisk informací děkuji, ale není v nich nic co by šlo proti nebo vyvracelo co jsem napsal, možná to upřesňují, ale nic víc.
Myslel jsem, že Vám z těch čísel dojde, že slámu mají Dánové dávno využitou, a to především pro výrobu tepla. Zdaleka nejde všechno spálit, musíte nechat nějakou organickou hmotu v půdě, jinak tvoříte Saharu, kde nic neporoste a zvyšujete erozi.
Proboha pane C, Vy si opravdu myslíte, že v přebudované uhelné elektrárně se spalují zbytky slámy nebo něco podobného? Ostatně přímo v článku je napsáno, že elektrárny přecházejí na dřevní štěpku a dřevěné peletky a celkově se nahrazuje 6 milionů tun uhlí. Ale to Vy vždycky, v každém tématu, které se Vám nezdá, přisadíte podobný nesmysl.
Pane Wagnere,
pokud bych uvažoval dřevo, tak tam se pohybujeme někde kolem 15t/ha, to je 3x více než u slámy, se kterou počítám. Vzhledem k tomu že se stromy nedají "sklízet" po roce, budeme někde na podobné rozloze, pokud by se využilo něco co roste celkem rychle. Exoti typu křídlatky sachalinské umí udělat 30-40t/ha.
Pak bych doporučil podívat se na poslední větu 3. odstavce od konce, ve které se píše o tom že dvě elektrárny spalují peletky a slámu. A stejně tak poslední věta předposledního odstavce obsahuje pouze slovní spojení by měly být, nikoliv budou, tedy využití dalších druhů biomasy není zcela vyloučeno.
Byl jste někdy v Dánsku? Tak si tam zajeďte a neplácejte nesmysly. Tam žádnou Šumavu fakt nemají...
Když se plácne jen tak 3400 km2, tak to člověku moc neřekne. Důležitý je podívat se, jakou výměru zemědělský půdy maj v Dánsku. Podle Světový banky (http://data.worldbank.org/indicator/AG.LND.AGRI.ZS?locations=DK) je to v posledních 20 letech cca 62-63 % rozlohy, takže nějakejch 26 tisíc km2 (když nepočítáme Grónsko, ale tam biomasy asi moc nevypěstujou). Tzn. jen těch 1,7 milionů tun (výpočty s výhřevnostma jsem nekontroloval) by znamenalo nějakejch 13 % a už to není úplně málo. Kdyby se k tomu přidala ta biomasa, kterou už spalujou (nevím, kolik to dělá), tak jsme ještě na jinejch číslech.
Tam bude ještě záležet na tom, jaká přesně se má používat, jestli odpadní, nebo pro to přímo pěstovaná a jak je přesně zemědělská půda vykazovaná, jestli i s loukami, nebo jen ta co se obdělává.
Tak ještě jedou na naposled. Dánové dávno veškerou rozumně dostupnou biomasu na svém území využívají. Jde především o slámu a různé zbytky, dřeva mají minimum. Nejsou takoví idioti, aby pěstovali nějakou křídlatku. Většina zemědělské půdy jsou tam pastviny, takže té slámy zase takovou přehršel nemají, přebytky jsou dávno využité.
TAKŽE COKOLIV DALŠÍHO NA TZV. BIOMASU POSTAVÍ, TAK JI MUSÍ DOVÉZT.
A jelikož Pobaltí, odkud primárně vozili, je už hodně vybrakované, tak se obracejí do Kanady, USA a leckam jinam.
Takzvaní ekologisté možná jásají, ale normálně uvažující člověk musí jen kroutit hlavou.
To není jen o ekologistech. To je o všech co vytvářejí CO2 hysterii, což jsou především jaderní aktivisté.
Konzervativní hospodář je šetrný vzhledem k tomu co nám Země poskytuje a dbá na čistý vzduch a vodu a čisté energie.
"To je o všech co vytvářejí CO2 hysterii, což jsou především jaderní aktivisté." A to jste si vycucal z kterýho prstu?
Pane Vaněčku, teď jste úplně, ale úplně uletěl. Jaderníci vytvářejí CO2 histerii? Díky CO2 jste vytvořili zelené šílenství, když už dotace tečou a CO2 neklesá, tak za to mohou jaderníci?
Kdyby ty jaderky nebyly, tak ani nemáte co použít, že????
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se