Trumpova "energetická nouze": Držení přesluhujících elektráren v provozu může stát až 6 mld. USD ročně

Americké ministerstvo energetiky (DoE) začalo častěji využívat nouzové příkazy, které udržují v provozu velké fosilní elektrárny původně určené k uzavření. Oficiálním důvodem je ochrana spolehlivosti sítě v období špiček a extrémního počasí. V praxi to znamená, že bloky, jež měly definitivně skončit, dostávají „poslední směnu navíc“, a to s výrazným účtem pro odběratele.

Nová analýza společnosti Grid Strategies LLC odhaduje, že nařízení ministerstva, které jedná na základě dubnového nařízení prezidenta Trumpa, zvýší v roce 2028 spotřebitelům roční náklady celkem o 3,1 až 5,9 miliard dolarů. Nejvíce si přitom připlatí státy s napjatými soustavami a vysokým podílem odstavovaných zdrojů. Náklady na tento „zákaz odstavování“ se promítnou do tarifů a poplatků, které odběratelé elektřiny platí.

Trumpova „energetická nouze“

Impulzem byl „stav energetické nouze“, který prezident Donald Trump vyhlásil po návratu do Bílého domu v roce 2025 během prvního dne svého mandátu. Tento krok rámoval jako nutnou reakci na „nedostatečné dodávky energie“ a „škodlivou politiku předchozí vlády“. Stav nouze mu umožnil aktivovat mimořádné pravomoci, včetně paragrafu 202(c), a otevřel cestu k nařizování provozu elektráren určených k odstavení.

Kritici – od environmentálních organizací jako Earthjustice po některé státy v čele s Michiganem – označili vyhlášení za politicky motivované a právně problematické. Tvrdí, že skutečná „nouze“ neexistuje a že opatření slouží spíše k prodloužení životnosti fosilních zdrojů a k prospěchu jejich provozovatelů. Některé z těchto subjektů už podaly žaloby, v nichž žádají soud o zrušení příkazů DoE a omezení prezidentských pravomocí v této oblasti.

Ve svém důsledku historicky první americká „energetická nouze“ otevřela dveře širšímu používání paragrafu 202(c) federálního energetického zákona. Ministerstvo energetiky díky němu může elektrárnám nařídit pokračovat v provozu, pokud hrozí ohrožení spolehlivosti dodávek. V dubnu vydal Trump další výkonné nařízení, kterým nařídil ministerstvu urychlit proces, který nařizuje odstaveným elektrárnám pokračovat v provozu za účelem řešení mimořádných situací.

Dvě elektrárny pokračují v provozu, stát Michigan se brání soudně

Dosud DoE nařídilo dvěma provozovatelům, aby jejich elektrárny pokračovaly v provozu i přes plánované trvalé odstavení na konci května. Jeden z nich, společnost Consumers Energy, přitom vyčíslil náklady na další provoz své uhelné elektrárny J.H. Campbell v Michiganu o výkonu 1 560 MW na 29 milionů dolarů jen v prvních 38 dnech od původního data odstavení.

U tohoto konkrétního zdroje odhadují roční náklady na další provoz analytici z Grid Strategies na přibližně 280 milionů dolarů. DoE uvedlo, že pokračování elektrárny v provozu je nezbytné k zajištění stability sítě a zabránění blackoutů. Již pár dní po plánovaném odstavení elektrárny napadl nařízení DoE také generální prokurátor státu Michigan. Proti rozhodnutí týkajícímu se elektrárny podal námitku s tím, že „nouzové opatření neobstojí ani při nejmírnějším přezkoumání“.

„Plánované vyřazení elektrárny J.H. Campbell bylo vyvrcholením pečlivě naplánovaného procesu, který trval čtyři roky,“  uvádí se ve stížnosti státu Michigan.

Pod dohledem státních regulačních orgánů společnost Consumers Energy „provedla plán na vyřazení starého a neefektivního zařízení J.H. Campbell a jeho nahrazení novějšími zdroji, které by zvýšily dostupnou výrobní kapacitu společnosti Consumers a ušetřily peníze jejím zákazníkům“.

Ve stížnosti prokurátor uvádí, že provozovatel přenosové soustavy (MISO) pečlivě prostudoval navrhované vyřazení elektrárny z provozu. Dospěl přitom k jasnému závěru, že zařízení skutečně může být odpojeno, aniž by to mělo vliv na spolehlivost dodávek v regionu.

„Elektrárny byly určeny k odstavení, protože jejich majitelé a státní regulační orgány rozhodli, že již nejsou ekonomicky rentabilní ani potřebné. Nařízení DoE ruší tato dobře informovaná rozhodnutí, zvyšuje účty za elektřinu pro domácnosti a podniky a podkopává konkurenceschopnost amerických továren a datových center,“ popisuje situaci analýza Grid Strategies.

Náklady prudce vzrostou

Bez započítání elektráren, které mohou být nahrazeny novými zdroji na fosilní paliva, bude do roku 2029 v USA vyřazeno z provozu přibližně 34,9 GW instalovaného výkonu elektráren, uvedla společnost Grid Strategies s odvoláním na údaje americké Energetické informační správy (U.S. Energy Information Administration).

V horním scénáři analýzy by náklady nutné pro držení těchto zdrojů v provozu mohly dosáhnout až 5,9 miliardy dolarů ročně. Do tohoto odhadu přitom analytici zahrnují dalších 31,4 GW zdrojů, které jsou staré nejméně 60 let.

Vysokým nákladům plynoucím z neodstavování dosluhujících elektráren budou čelit i další američtí provozovatelé přenosových soustav. Podle Grid Strategies by MISO mohlo do konce roku 2028 čelit ročním nákladům ve výši 1,1 miliardy dolarů, aby udrželo v provozu zdroje o instalovaném výkonu 12,1 GW. PJM Interconnection, která provozuje síť na východním pobřeží, by mohla čelit nákladům ve výši 732 milionů dolarů při zabránění odstavení přibližně 8,2 GW výkonu. California Independent System Operator poté roční provoz neodstavených 4,4 GW výkonu vyjde na 389 milionů dolarů, uvádí analýza.