Evropské zásobníky plynu se plní pomalu. Do cíle pro zimu chybí přes 50 procentních bodů

Evropské zásobníky plynu jsou po zimě výrazně méně naplněné než v posledních letech a jejich doplňování zatím postupuje pomalu. Zásobníky jsou aktuálně plné z cca 38 %, zatímco loni ve stejném období byly plné z 46 %. Trh navíc komplikuje napjatá situace kolem dodávek LNG a nepříznivé ceny na termínovaných kontraktech, které obchodníkům snižují motivaci ukládat plyn na zimu.

Evropa vstupuje do hlavní části vtláčecí sezóny s relativně nízkou úrovní zásob plynu. Podle dat z Energostatu byly zásobníky v Evropské unii k 23. květnu naplněny z 37,7 %. To je o 8,2 procentního bodu méně než ve stejný den loňského roku a zároveň výrazně pod historickým průměrem pro toto datum, který činí 50,1 %.

Letošní výchozí pozice je slabší také ve srovnání s posledními dvěma lety. V roce 2023 byly evropské zásobníky v druhé polovině května naplněny zhruba ze dvou třetin, v roce 2024 podobně. Letošní hodnota se více blíží rokům 2021 a 2022, tedy období před a během energetické krize, kdy trh s plynem čelil vyšší nejistotě zejména v důsledku omezování dovozu plynu z Ruska.

Minimum za posledních 12 měsíců připadlo na 31. března, kdy naplněnost klesla na 27,7 %. Od té doby se zásoby zvýšily pouze o 10,1 procentního bodu. Do 90% úrovně, která je v evropské regulaci klíčovým orientačním cílem před zimou, tak stále chybí 52 procentních bodů.

Trh obchodníky nemotivuje

Pomalejší doplňování zásob nesouvisí pouze s fyzickou dostupností plynu, ale také s ekonomikou skladování. Podle agentury Bloomberg je problémem zejména struktura cen na termínovaných kontraktech, kdy jsou letní kontrakty kvůli obavám z dodávek dražší než zimní. Pro obchodníky tak není ukládání plynu do zásobníků dostatečně atraktivní, protože nákup plynu nyní a jeho prodej v zimě nemusí pokrýt náklady na skladování.

Tento stav je patrný zejména v Německu, které má největší skladovací kapacity v Evropě. Německé zásobníky jsou naplněny méně než z 30 %, přesto německý správce trhu THE zatím nepočítá s intervencí. Jeho představitelé očekávají, že trh začne zásobníky doplňovat výrazněji v průběhu léta.

Opačný přístup volí některé jiné státy. Francie a Itálie zavedly pobídky, které mají vtláčení plynu do zásobníků podpořit. Právě rozdílné národní přístupy mohou být v dalších měsících důležité, protože nízké zásoby v Německu by se v případě napjatého trhu promítly do cen v celé Evropě.

Hormuz zvyšuje riziko vysokých cen v zimě

Do situace navíc vstupuje geopolitické riziko. Podle společnosti Equinor by delší narušení dopravy přes Hormuzský průliv mohlo evropské zásobování plynem výrazně zkomplikovat. Pokud by se průliv rychle znovu otevřel, Evropa by podle Equinoru mohla dosáhnout přijatelné, byť napjaté úrovně zásob kolem 75 %. Pokud by však omezení trvalo další jeden až tři měsíce, situace by se mohla stát kritickou.

Důvodem je význam LNG pro evropský trh. Po omezení ruských potrubních dodávek se Evropa stala mnohem citlivější na dění na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem. V případě výpadků v Perském zálivu tak evropské ceny reagují nejen na vlastní spotřebu, ale také na konkurenci asijských odběratelů.

Cena plynu na nizozemském uzlu TTF se v květnu pohybovala kolem 50 EUR/MWh. V březnu přitom krátce vystoupala až na 74 EUR/MWh, nejvýše od ledna 2023. Vysoké ceny mohou omezit část poptávky, například v průmyslu nebo při výrobě elektřiny, ale zároveň zvyšují náklady na naplnění zásobníků.

Česku jde hlavně o cenu a regionální bezpečnost

Pro Českou republiku je vývoj evropských zásobníků důležitý hned z několika důvodů. Tuzemský trh je po odklonu od ruského plynu pevně navázán na severozápadní Evropu a tam umístěné LNG terminály. Nízká naplněnost zásobníků se proto může promítnout do cenových očekávání.

Význam plynu přitom v české energetice neklesá tak rychle, jak by se mohlo zdát. Plyn má hrát důležitou roli při odchodu od uhlí v teplárenství a částečně také v elektroenergetice, kde se počítá s novými zdroji na zemní plyn. Vyšší nebo volatilnější cena plynu tak může zhoršit ekonomiku připravovaných projektů a zvýšit tlak na podpůrné mechanismy.

Letošní vtláčecí sezóna tak bude důležitým testem evropské energetické bezpečnosti po krizových letech. Zatímco v předchozích dvou letech Evropa těžila z vysokých zásob a slabší poptávky, letos vstupuje do léta s nižšími zásobami a větší citlivostí na geopolitiku.