Domů
Rychlé zprávy
Černé uhlí ožívá, jak vysoko se může vyšplhat jeho cena?
Nejdelší tunel v Česku propojující doly Karviná a Darkov

Černé uhlí ožívá, jak vysoko se může vyšplhat jeho cena?

Počátkem tohoto roku se zdálo, že černé uhlí jako komoditu čekají krušné časy a trvalý ústup ze slávy. Cena na burzách klesala pod vlivem přebytku nabídky i euforie z výsledků pařížské klimatické konference. V posledním čtvrtletí letošního roku je vše jinak a cena černého uhlí na burze se pohybuje na úrovních, kde byla před dvěma lety.

Letos dosáhly ceny černého uhlí na komoditních trzích svého desetiletého minima. Situace na trhu s touto komoditou se dynamicky vyvíjela. Zavedené těžařské společnosti se potýkaly s nízkou cenou uhlí na trzích. Americký těžařský gigant Peabody zkrachoval, existenční problémy zmítaly doly také v Čechách nebo v Polsku.

Globální hon za snižováním emisí skleníkových plynů si vybral své oběti, uhelná aktiva závratnou rychlostí ztrácely na své hodně. Uhlí ovšem ještě zdaleka neřeklo poslední slovo, dle statistiky Mezinárodní energetické agentury (IEA) má uhlí stále celosvětově druhý největší podíl mezi primárním zdroji energie hned po ropě. Ačkoliv obnovitelné zdroje i ty plynové jsou na vzestupu, odklon od uhlí bude ještě běh na dlouhou trať.

Uhlí roste navzdory negativním předpovědím

Uhlí má za sebou pět let trvalého poklesu jeho ceny, což vedlo k předpovědi Golden Sachs nebo IEA, že tento trend je již trvalý a nezvratný. Snížení produkčních kapacit a uzavírání nerentabilních dolů na všech světadílech a růst poptávky v Evropě i Asii však zapříčinily vzkříšení komodity, která byla mnohými odborníky považovaná za mrtvou.

„Nemyslím si, že by cena uhlí narazila na svůj strop. Stále zde vidím prostor pro růst do konce roku 2016 i v prvním čtvrtletí roku 2017,“ říká Rodrigo Echeverri vedoucí analytického týmu specializujícího se na uhlí v singapurské společnosti Noble Resources.

Vývoj ceny futures černého uhlí s dodávkou do Nizozemska v USD/tuna. Tzv. Rotterdam Coal Futures. Zdro: www.theice.com
Vývoj ceny futures černého uhlí s dodávkou do Nizozemska v USD/tuna. Tzv. Rotterdam Coal Futures. Zdro: www.theice.com

Některé státy od uhlí ustupují, jiné s ním spojují svou budoucnost

Země, které i v návaznosti na pařížskou klimatickou konferenci ohlásily odklon od uhlí, jsou například Belgie, Velká Británie, Rakousko a Portugalsko. Od uhlí se odklánějí i velcí investoři jako například rodina Rockerfellerů nebo norský státní penzijní fond AXA.

Naopak Austrálie, Polsko nebo Turecko mají plány na nové doly nebo uhelné elektrárny. Důvody, proč tomu tak je, jsou především energetická nezávislost, uspokojování svých energetických potřeb prostřednictvím vlastních zdrojů a také to, že uhlí i přes růst své ceny zůstává stále relativně levnou energetickou komoditou.

Možnosti další výrazného posilování jsou omezené

Současný nárůst cen je dán především omezením těžby, a to z různých důvodů. Některé doly zkrachovaly, jiné byly uzavřeny z důvodu státní regulace, svůj vliv na těžbu má i počasí. Další výrazný nárůst cen by ovšem nastat neměl.

Trhy neočekávají, že by se cena uhlí měla v dohledné době přiblížit k hranici 100 dolarů za tunu, především díky Číně. V průběhu září byla v Číně obnovena těžba na některých dočasně uzavřených dolech. Cena uhlí na úrovni 60 dolarů za tunu je totiž příliš vysoká pro čínské ocelárny, což je důvodem pro obnovování těžby. Cena uhlí by tak mohla být na určitý čas relativně stabilizovaná, otázkou zůstává, jak dlouho to bude trvat.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(12)
Jan Veselý
8. říjen 2016, 17:23

Uhlí se chová jako každá komodita, šlo dolů, teď jde nahoru. A půjde zase dolů, za tyhle prachy bude pro něj problém se prosadit.

Josef
10. říjen 2016, 00:08

Podívejte se dopředu, dnes je mnoho států na prahu prudkého rozvoje industrializace jako byla Čína na konci 90 tých let. Nemyslím si vůbec , že uhlí zopakuje com back jako v posledních 20 letech a předhoní ve své spotřebě ropu , ale uhlí a fosilní zdroje rozhodně neustoupí do pozadí. Ten rozdíl proti tomu co bylo a tomu co bude je v zásadě dvojí , je více druhů zdrojů a jsou nové úsporné technologie. To první vede k větší diverzifikaci a to druhé snižuje růst spotřeby v zemích kde existují v hojném počtu staré technologie. Žádné nové OZE nemohou při současných technologiích globálně nahradit ty staré nejde to dnes a nepůjde to ani za 50 let.

Jan Veselý
11. říjen 2016, 13:34

Je třeba od sebe oddělit uhlí jako palivo a uhlí jako chemické činidlo. V prvním případě postupně přichází o status základního zdroje a zůstává mu prostor v ranku pološpičkový/sezónní/záložní zdroj. Tam se bude mydlit se zemním plynem, bioplynem, bateriemi, CSP s termálním zásobníkem a vodními elektrárnami. Nehledě na to, že stále méně zemí je ochotno uhelnou energetiku budovat.

V případě druhém (~10% trhu) je hlavním spotřebitelem průmysl výroby železa a oceli. Tam se aktuálně řeší gigantický přebytek výrobních kapacit. Dá se tedy očekávat další tlak na účinnost výroby. Od roku 1990 klesla spotřeba uhlí v hutích z ~1kg uhlí na 1 kg oceli na současných 0.5-0.6 kg uhlí na kg oceli. A to se v nich energií ještě pořád strašně plýtvá, půjdou ještě níž. Navíc není jisté, jestli náhodou nezačne být ocel vytlačována jinými materiály. Stačí třeba, aby uhlíkové kompozity slevnily o polovinu a už budou (při stejných mechanických vlastnostech) levnější na výrobu kastlí u aut než ocel. Vím o dvou konsorciích (jedno v USA vedené Dow Chemicals, druhé v DE vedené BMW a TU Mnichov), které na tom intenzivně pracují.

Martin Hájek
9. říjen 2016, 22:58

No v březnu jste mluvil trošku jinak. Tenkrát jste kupodivu nepsal, že co jde dolů, musí zase nahoru :-). Ale upřímně nevím, proč se drahého uhlí bojíte, přece pak už budou ty větrníky a fotovoltaiky konkurenceschopné a uhlí nebude potřeba. Nebo že by to bylo jinak?

Lukáš Brandejs
11. říjen 2016, 11:45

:) Tedy pardon, ale tohle sedlo :)

C
8. říjen 2016, 20:27

Tohle může být jen výkyv, nějaká předehra nebo mezihra, za tuto cenu nebude nikdo kupovat uhlí k ničemu jinému než technologickým účelům. Prostě se nedaří už firmám produkovat na nebo ze hranicí nákladů, klesá nabídka. roste cena. Otevření dalších dolů je ale v nedohlednu, možná jen těch před nedávnem uzavřených, kde je ještě technologie atd. Navíc nesmíme zapomínat na klimatické cíle kolem CO2, emisenky atd. možná se právě černé uhlí tak říkajíc střelilo do hlavy.

Jan Veselý
9. říjen 2016, 11:55

Četl jsem na téma ceny černého uhlí pár analýz. Důvod růstu ceny spočívá hlavně v tom, že čínská vláda přikázala pozavírat dost hodně dolů druhé a třetí kategorie. Skokově tak stoupl dovoz uhlí do Číny a cena tak vzrostla. Jenže při pokračování současných trendů tu potřebu Čína za 1-2 roky umaže. Do toho bude skoro jistě dále klesat spotřeba uhlí v USA a EU, Indie bude potřebovat stále méně importu a Japonci dílem spustí nějaké jaderné reaktory, postaví více FVE a VtE, o něco sníží spotřebu elektřiny a plyn taky zlevnil. Takže cena se vrátí dolů.

Martin Hájek
9. říjen 2016, 23:03

Ano, nabídka klesla a ano, nepůjde ji rychle obnovit. Kde v tom vidíte signál pro pokles ceny? Uhlí se do hlavy určitě nestřelilo, zdražuje ropa a brzy začne zdražovat i plyn. Energetické komodity byly chvíli opravdu levné a teď vstřebaly šok z tvrdého přistání v Číně a vrací se zpět.

Jan Veselý
11. říjen 2016, 13:38

Spotřeba elektřiny v Číně neroste, spotřeba oceli spíše klesá. Staví se tam nové jaderné, vodní, větrné a solární elektrárny. Výsledkem bude vytlačování uhlí z trhu a klesající spotřeba. Rozdíl vzniklý letošním administrativním opatřením se tak umaže a cena uhlí zase zpátky klesne.

Martin Hájek
12. říjen 2016, 02:03

Propad investic do čistých technologií byl v Číně ve 3Q meziročně o 50 %. Otázka je, jestli jde o trend nebo jednorázový výkyv. Sázel bych spíš na trend, protože v Číně už je obrovský instalovaný výkon OZE, který vůbec nemůže vyrábět, protože není jak elektřinu dopravit ke spotřebičům, to se rychle nezmění a i v plánovaném hospodářství plánovač pochopil, že další investice do OZE teď nedávají smysl. Jádro samo to asi nevytrhne. Pokles vlastní těžby uhlí v Číně může být nakonec větší, než pokles jeho spotřeby a efekt bude přesně opačný. Netvrdím, že to tak musí být, ale je to scénář minimálně s nenulovou pravděpodobností.

Milan Vaněček
12. říjen 2016, 10:51

Raději se nesázejte, když snížíte jako v Číně FiT až na polovinu tak investoři musí zareagovat. To v USA nemají FiT, mají aukce a daňové úlevy a OZE roste každý rok čím dál tím víc. A Čína musí řešit obrovské znečištění ovzduší, jako to kdysi řešila Anglie či v Americe LA. Uhlí to nevyřeší, to je zdrojem problému.

A když dokážete elektřinu dopravit z JE ke spotřebiteli tak ji dokážete i z větrných elektráren (na to ale máte míň času, JE stavíte 10 let, větrnou 1 rok). A na dopravu elektřiny z FV střechy Vám stačí pár metrů kabelu.

Martin Hájek
9. říjen 2016, 23:02

Ano, nabídka klesla a ano, nepůjde ji rychle obnovit. Kde v tom vidíte signál pro pokles ceny? Uhlí se do hlavy určitě nestřelilo, zdražuje ropa a brzy začne zdražovat i plyn. Energetické komodity byly chvíli opravdu levné a teď vstřebaly šok z tvrdého přistání v Číně a vrací se zpět.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se