IEA: Světová poptávka po uhlí zůstane v letech 2025 a 2026 na stabilní úrovni

Světová spotřeba uhlí v roce 2024 vystoupala na historické maximum ve výši 8,8 miliardy tun. Přesto  se podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) očekává v letech 2025 a 2026 stagnace spotřeby, přičemž hlavní hnací síly se přesouvají z energetiky do průmyslového využití, zejména v ocelářství.

Podle červencové zprávy IEA „Coal 2024 Mid-Year Update“ dosáhne celosvětová poptávka po uhlí letos svého vrcholu. Meziročně vzrostla o 1,5 %, a vyšplhala se na zhruba 8,8 miliardy tun. Tento růst byl tažen především vyšší spotřebou v Číně, Indii a částečně i ve Spojených státech. V následujících dvou letech se však očekává, že poptávka zůstane na přibližně stejné úrovni a žádný další výrazný nárůst nenastane.

Největším spotřebitelem zůstává Čína, která podle IEA spotřebuje zhruba o 30 % více uhlí než zbytek světa dohromady. I zde ale přichází změna: pro rok 2025 se předpokládá mírný pokles spotřeby uhlí v Číně, sice menší než jedno procento, ale symbolický ve smyslu obratu trendu. Přesto uhlí zůstává páteří čínské energetiky a podíl uhelných elektráren na výrobě elektřiny přesahuje 59 %.

V USA bude spotřeba uhlí v roce 2025 podle americké vládní agentury Energy Information Administration (EIA) růst, konkrétně o 7 %, což souvisí s vyšší poptávkou po elektřině i s rostoucími cenami zemního plynu. Uhelné elektrárny by tak mohly dočasně posílit svůj podíl na americkém energetickém mixu, a to z 16 % v roce 2024 na 17 % v roce 2025. V roce následujícím se ale očekává opětovný pokles na přibližně 15 %.

V Evropské unii zůstává trend jednoznačně sestupný. Spotřeba uhlí v regionu v roce 2025 podle IEA klesne o téměř dvě procenta. Zatímco v první polovině roku došlo k dočasnému zvýšení využití uhlí pro výrobu elektřiny kvůli výkyvům výroby obnovitelných zdrojů energie, průmyslová spotřeba zůstává nízká. Celková spotřeba uhlí by měla i nadále klesat v důsledku dekarbonizace a rostoucí konkurenceschopnosti jiných zdrojů.

Čína a Indie berou uhlí stále jako základ energetického mixu

Zajímavý vývoj se odehrává i na straně nabídky. V roce 2025 se očekává rekordní světová těžba uhlí, především kvůli navýšení produkce v Číně a Indii, kde je uhlí stále chápáno jako nástroj zajištění energetické bezpečnosti.

V roce 2026 ale IEA předpokládá mírný pokles produkce, způsobený vysokými zásobami a tlakem na pokles cen. Zásadní proměnu ale zažívá mezinárodní obchod s uhlím: podle IEA poprvé od roku 2020 klesne objem světového obchodu s uhlím dva roky po sobě, což je v tomto století bezprecedentní vývoj.

Ačkoli uhlí postupně ztrácí roli hlavního zdroje pro výrobu elektřiny, zejména v rozvinutých zemích, novou hybnou silou poptávky se stává jeho průmyslové využití. Výrazně roste zájem o tzv. metalurgické uhlí, které je klíčové pro výrobu oceli. Tento segment má podle analytiků potenciál růstu až na 18,4 miliardy dolarů do roku 2032, přičemž největší poptávka přichází z Indie, Číny a jihovýchodní Asie.

Výhled IEA naznačuje, že uhlí vstupuje do nové fáze vývoje. Po období prudkého růstu přichází stabilizace, během níž se mění charakter poptávky i regionální rozložení spotřeby. Zatímco Evropa a Severní Amerika směřují k postupnému útlumu, Asie dál sází na uhlí jako klíčový a bezpečný zdroj energie, a nově i jako základní surovinu pro průmyslový růst.