Zatímco současné rekordně nízké ceny zemního plynu poznamenaly americkou či evropskou poptávku po uhlí, v asijských zemích panuje i kvůli omezeným možnostem pro flexibilní přechod z uhlí na plyn jiná situace. Výjimku může podle analytiků částečně představovat Japonsko. 
Spotové ceny zemního plynu pro asijský cenový benchmark JKM (Japan-Korea-Marker) se od počátku roku propadly o 60 % na 2,2 dolarů za MMBtu (zhruba 6,7 EUR/MWh). <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061920-analysis-low-gas-prices-not-enough-for-asia-to-move-away-from-coal" target="_blank" rel="noopener">Ani rekordně nízké ceny plynu a dopady onemocnění COVID-19 však nezpůsobily podle zahraničního serveru Platts výraznější propad poptávky po uhlí v asijských zemích</a>. Důvodem je mimo jiné omezený potenciál pro flexibilní nahrazování spotřeby uhlí a plynem.
<blockquote>„Japonsko nabízí určitý potenciál pro přechod z uhlí na plyn. Celkové objemy nicméně budou spíše nižší, jelikož japonské energetické společnosti jsou hodně závislé na dlouhodobých kontraktech na dodávku uhlí a plynu,“ řekl hlavní analytik pro uhlí v S&amp;P Global Platts Analytics Matthew Boyle.</blockquote>
<h2>Infrastrukturní překážky a nové uhelné elektrárny</h2>
Platts upozornil, že přestože například Indie činí kroky pro zvýšení podílu zemního plynu ve svém energetickém mixu, jeho spotřeba nebude pravděpodobně růst takovým tempem, jaké by si představovala tamní vláda, jelikož infrastrukturní a cenové překážky omezují jeho konkurenceschopnost ve srovnání s levnějšími palivy, jako je uhlí.
V případě Číny zase proti zásadnějšímu poklesu spotřeby uhlí hovoří mimo jiné skutečnost, že země v posledních letech zprovoznila řadu nových uhelných elektráren a nové elektrárny jsou i nadále budovány a plánovány.
<blockquote>„Instalovaný výkon uhelných elektráren [v Číně] bude i nadále růst, je klíčový pro udržení nízkých cen elektřiny,“ uvedl konzultant ze společnosti Wood Mackenzie Frank Yu.</blockquote>
Podle dat Platts Analytics dosáhl import uhlí do Číny v období leden-květen 148,7 mil. tun, což je meziročně o 17 % více. Výrazný propad importu uhlí není v letošním roce i přes opatření proti šíření koronaviru očekáván ani v případě Indie, která by mohla dovést kolem 180 mil. tun uhlí. V loňském roce činil import uhlí do Indie kolem 200 mil. tun.
<h2>Robustní poptávka v ostatních asijských zemích</h2>
Analytici dále očekávají, že rekordně nízké ceny plynu výrazněji neovlivní poptávku po uhlí ani v Jižní Koreji či Taiwanu, a to z důvodu omezení na straně importních kapacit pro LNG.
V případě zemí jihovýchodní Asie, jako jsou Thajsko či Vietnam, byla v posledních měsících zaznamenána robustní aktivita v oblasti nákupu uhlí.
Vietnam importoval podle předběžných dat v květnu rekordních 7,5 mil. tun uhlí, meziročně o 105 % více. Thajsko dovezlo mezi lednem a dubnem 9,3 mil. tun uhlí, což je o 18 % více ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce.

Uhlí

Ani rekordně nízké ceny plynu nestačí k přechodu asijských zemí z uhlí na plyn

První fáze německých aukcí na předčasné ukončení provozu černouhelných elektráren má být rozšířena o další 1 GW instalovaného výkonu, který by měl být uzavřen do roku 2023. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/germany-to-tender-1-gw-more-hard-coal-closures-by-2023/1080615">Informaci přinesl</a> server Montel s tím, že se jedná o návrh, který má být zveřejněn v nejbližších dnech.
Dle citovaného, stále nedokončeného, dokumentu není stále známá velikost jednotlivých tendrů, které mají proběhnut do roku 2026 a ukončit tak provoz černouhelných německých zdrojů tak, aby se zároveň jednalo o co nejekonomičtější variantu řešení.
V každém případě dokument počítá s tím, že pomocí tendrů by se měl instalovaný výkon černouhelných zdrojů u našeho západního souseda snížit na 15 GW do roku 2023, nyní (pokud se započítá i právě spouštěný zdroj Datteln o výkonu 1,1 GW) má německo 21,5 GW instalovaného výkonu v tomto typu elektráren.
<blockquote>“Za účelem kompenzace pravděpodobných dodatečných emisí bude objem nabídky tendru pro cílové datum 2023 (kdy výběr proběhne v roce 2021) zvýšen o 1 GW, tj. o produkci dalších uhelných elektráren, které byly uvedeny do provozu, “ uvádí návrh dokumentu k německému odklonu od uhlí.</blockquote>
Od Německa se očekává, že po schválení uvedení do provozu nové uhelné eletrárny Datteln 4 urychlí uzavření některých starších zdrojů, které se již blíží dovršení své životnosti.
Provozovatel elektrárny Datteln, společnost Uniper, již před časem neformálně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uniper-udajne-zvazuje-nabidnout-odstaveni-svych-uhelnych-elektraren-vymenou-za-zprovozneni-nove-elektrarny-datteln">nabídl, že </a>výměnou za povolení spustit nový blok odstaví některé své staré uhelné elektrárny. Blok Datteln 4 přišel Uniper na více než 1,5 mld. EUR a má mít účinnost přes 45 %.

Elektrárny v Evropě

Německo rozšíří aukci na ukončení provozu černouhelných elektráren o 1 GW

Australský těžební průmysl postihl největší pokles ceny uhlí za poslední dekádu. Hlavním důvodem pro snížení cen komodity byla snížená poptávka z Evropy a Spojených států, stejně tak jako z Číny. Australané přitom naopak předpovídali zvyšování poptávky v roce 2019.
Australští vývozci uhlí zaznamenali v roce 2019 největší meziroční pokles cen uhlí za poslední desetiletí. Spotová cena uhlí určeného pro výrobu elektřiny byla v minulém týdnu 66,2 USD, přičemž před rokem byla ve stejném období jeho cena na 100,73 USD. Podle australské vlády a její čtvrtletní energetické zprávy tak klesnou zisky vývozců komodity témeř o čtvrtinu (v minulém roce byly přitom rekordní – kolem 26 miliard AUD). Zpráva predikuje, že v příštím roce zisky dále klesnou na přibližně 18,8 miliard AUD.
Hlavním důvodem poklesu bylo snížení odběru australského uhlí ze strany Číny, která se rozhodla zvýšit využívání vlastního uhlí a zpřísnila pravidla pro dovoz komodity, především právě z Austrálie. Výroba energie z uhlí v Číně přitom stoupla o 0,5 %. V Evropě pak poptávka po energii z uhlí poklesla o 23 %, v USA v období leden až září o 14 %.
Mezinárodní energetická agentura <a href="https://www.theguardian.com/environment/2019/dec/17/world-demand-for-coal-falls-despite-growth-in-asia" target="_blank" rel="noopener">předpovídá</a>, že poté, co se spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny v letech 2017 a 2018 zvýšila a letos poklesla, nastane v příštích pěti letech opět její mírný růst.  Dle agentury vyrovná nízkou poptávku z Evropy Indie, kde spotřeba naopak poroste. V letošním roce přitom Indie výrobu z uhlí snížila. Kvůli monzunům bohatým na srážky se totiž výrazně zvýšila produkce vodních elektráren.
Austrálie nadále předpokládá budoucí růst poptávky po uhlí ze strany především rozvojových asijských zemí. Plány na otevření nových důlních prostor, jako například kontroverzního dolu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/australie-schvalila-kontroverzni-projekt-uhelneho-dolu-firmy-adani/" target="_blank" rel="noopener">Carmichael</a> ve státě Queensland, tak nadále platí.

Austrálie: Cena uhlí klesla loni nejvíce za posledních deset let

Podle předpovědí Mezinárodní energetické agentury (IEA), které jsou součástí energetického výhledu pro oblast jihovýchodní Asie, Rusko do roku 2040 předstihne Indonésii a stane se největším exportérem uhlí. Důvodem je očekávaný nedostatek investic do indonéského uhelného sektoru a naopak plánované investování do ruského uhelného sektoru, který se chce více orientovat na asijský trh. 
Mezinárodní energetická agentura (IEA) <a href="https://www.iea.org/southeastasia2019/" target="_blank" rel="noopener">vydala energetický výhled pro oblast jihovýchodní Asie</a>. Podle této předpovědi Rusko do roku 2040 předežene Indonésii a stane se největším exportérem uhlí. Důvodem je očekávaná stagnující produkce Indonésie, která bude důsledkem nízkých investic do těžby uhlí v průběhu 20. let 21. století.
Indonésie je momentálně největším světovým exportérem uhlí využívaného především pro výrobu elektrické energie a tepla (tzv. energetické uhlí). Na celkové produkci uhlí v jihovýchodní Asii se Indonésie podílí 90 %. Podle výhledu IEA ovšem těžba v Indonésii klesne ze stávajících 350 milionů tun uhelného ekvivalentu na 210 milionů tun uhelného ekvivalentu v roce 2040. Tyto závěry vychází ze scénáře, který je založen na rámci existujících politik a opatření.
Zároveň ale zpráva IEA uznává, že indonéský uhelný sektor může včas zareagovat na případný pozitivní <a href="https://oenergetice.cz/uhli/perret-associates-svetove-trhy-uhlim-se-diky-poklesu-nabidky-stabilizovaly/">cenový vývoj</a> na mezinárodních trzích a svou produkci, a tedy exporty, zvýšit.
<h2>Rusko a Austrálie indonéskou produkci nahradí</h2>
IEA očekává, že do roku 2040 zůstane objem obchodovaného uhlí na světě stejný. Konkrétně v jihovýchodní Asii poptávka po uhlí zůstane stále masivní. Do roku 2040 se oproti současné hodnotě téměř zdvojnásobí na 400 milionů tun uhelného ekvivalentu.
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/australie-snizila-kvuli-slabe-poptavce-odhad-budoucich-cen-energetickeho-uhli/">Austrálie</a> a Rusko jsou v dobré pozici, aby očekávanou klesající produkci uhlí z Indonésie nahradily. Indonéské uhlí v současnosti míří především na asijské trhy. Mezi ambice Ruska, momentálně třetího největšího exportéra uhlí, patří s klesající poptávkou v Evropě posílení exportů uhlí do Asie. 
Vzhledem k plánovaným investicím do uhelné infrastruktury má těžba energetického uhlí v Rusku vzrůst na 550 milionů tun uhelného ekvivalentu do roce 2035.

IEA: Rusko se stane do roku 2040 největším exportérem uhlí 

Australské ministerstvo průmyslu, inovací a vědy snížilo ve své pravidelné čtvrtletní zprávě <a href="https://publications.industry.gov.au/publications/resourcesandenergyquarterlyseptember2019/index.html" target="_blank" rel="noopener">Resources and Energy Quarterly</a> výhled cen černého energetického uhlí. Průměrná spotová cena černého energetického uhlí z australského přístavu v Newcastlu, která je označována za benchmark pro cenu černého energetického uhlí na asijském trhu, by měla spadnout ze 105 USD/t v roce 2018 na 70 USD/t v roce 2020. 
Ve srovnání s červnovou verzí čtvrtletní zprávy snížila Austrálie výhled průměrné spotové ceny v roce 2019 a 2020 o 7 % na 77 USD/t, respektive 70 USD/t. Odhad pro rok 2021 je naopak o 3 % vyšší a má hodnotu 72 USD/t.
Hlavním důvodem pro snížení odhadovaných budoucích průměrných spotových cen černého energetického uhlí v roce 2019 a 2020 je aktuální nízká poptávka po této komoditě.
<blockquote>„V první polovině roku 2019 byly importy do Japonska, Jižní Koreje a Evropské unie meziročně nižší. Přestože čínský import byl stabilní, očekávané přísnější importní kontroly ovlivnily nákupní sentiment. Dlouhodobě nízké spotové ceny LNG , které zejména v Evropě vedly k přechodu z uhlí na plyn, dále snížily poptávku po energetickém uhlí,“ uvedlo ministerstvo ve čtvrtletní zprávě.</blockquote>
V případě největšího světového importéra černého energetického uhlí, Číny, je očekáván pokles dovozu z 231 mil. tun v roce 2018 na 185 mil. tun v roce 2021.
Celkový globální import by však měl být ve sledovaném období stabilní díky rostoucí poptávce v Indii a jihovýchodní Asii.
<figure id="attachment_76380" class="wp-caption aligncenter" style="width: 864px;"><img class="size-full wp-image-76380" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/import-uhlí.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/import-uhlí.jpg 864w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/import-uhlí-512x279.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/import-uhlí-768x418.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/import-uhlí-725x394.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/import-uhlí-800x435.jpg 800w" alt="Vývoj a výhled importu uhlí. Zdroj: Australské ministerstvo průmyslu, inovací a vědy" width="864" height="470" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj a výhled importu energetického uhlí. Zdroj: Australské ministerstvo průmyslu, inovací a vědy</figcaption></figure>
Globální export černého energetické uhlí vzrostl v roce 2018 díky vysokým spotovým cenám o 4,1 % na 1,07 mld. tun. Největší růst přitom zaznamenaly Indonésie, Rusko a Spojené státy americké.
Do budoucna je očekáván mírný růst exportu černého energetického uhlí z Austrálie a Ruska a naopak mírný pokles v případě Indonésie a Kolumbie. Prudký pokles exportu je očekáván u Spojených států amerických, kde by mělo dojít k poklesu z loňských 49 mil. tun na 30 mil. tun v roce 2021.
<figure id="attachment_76381" class="wp-caption aligncenter" style="width: 875px;"><img class="size-full wp-image-76381" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/export-uhlí.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/export-uhlí.jpg 875w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/export-uhlí-512x271.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/export-uhlí-768x406.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/export-uhlí-725x384.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/export-uhlí-800x423.jpg 800w" alt="Vývoj a výhled exportu uhlí. Zdroj: Australské ministerstvo průmyslu, inovací a vědy" width="875" height="463" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj a výhled exportu energetického uhlí. Zdroj: Australské ministerstvo průmyslu, inovací a vědy</figcaption></figure>

Austrálie snížila kvůli slabé poptávce odhad budoucích cen energetického uhlí

Evropské ceny uhlí klesly v pondělí na dvouleté minimum v důsledku <a href="https://oenergetice.cz/uhli/evropske-uhelne-terminaly-jsou-temer-plne-ceny-uhli-klesaji/" target="_blank" rel="noopener">vysokých zásob v uhelných terminálech</a>, nízké spotové poptávce a obavám ze zpomalování ekonomiky. Podle zahraničního serveru Montel navíc vše nasvědčuje pokračování klesajícího trendu.
Zatímco v září loňského roku <a href="https://oenergetice.cz/uhli/ceny-uhli-evrope-nadale-rostou-nejblizsi-rocni-kontrakt-se-blizi-100-usdt/" target="_blank" rel="noopener">atakovala cena nejbližšího ročního kontraktu na černé energetické uhlí z přístavů v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách (ARA) hranici 100 USD/t</a>, začátkem tohoto týdne klesla již pod 64 USD/t a aktuálně se tak pohybuje na svém dvouletém minimu.
<a href="https://www.montelnews.com/en/story/front-year-coal-hits-fresh-2-year-low-on-bearish-mix/1014834" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Montel</a> jsou hlavními příčinami současných nízkých cen uhlí zejména vysoké zásoby v evropských uhelných terminálech a nejistoty způsobené výhledem v oblasti spotové poptávky po uhlí v Asii.
Poptávka po uhlí a s tím související růst ceny by však mohl nastat v případě vysokých letních teplot v Číně, které by vyvolaly nárůst spotřeby elektřiny pro chlazení.
<figure id="attachment_72189" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1595px;"><img class="size-full wp-image-72189" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí.jpg 1595w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí-512x149.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí-768x223.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí-1024x298.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí-725x211.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/cal-20-uhlí-800x233.jpg 800w" alt="Vývoj ceny (USD/t) futures kontraktu na černé energetické uhlí z přístavů v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách (ARA) s dodávkou v roce 2020. Zdroj: ICE" width="1595" height="464" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny (USD/t) futures kontraktu na černé energetické uhlí z přístavů v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách (ARA) s dodávkou v roce 2020. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
<h2>Obchodní napětí mezi Čínou a USA</h2>
Kromě nízké poptávky po uhlí v Asii a Evropě působí negativně na cenu uhlí pokračující obchodní spor mezi Čínou a Spojenými státy a s tím související <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-kvuli-obchodnimu-napeti-zlevnuje-brent-klesl-pod-65-usd/" target="_blank" rel="noopener">klesající ceny ropy</a>.
<blockquote>„Prudký pokles cen ropy společně s klesajícím ekonomickým růstem představuje další riziko poklesu cen uhlí,“ uvedl pro server Montel nejmenovaný komoditní analytik.</blockquote>
Podle vedoucího technických analýz v Montel Toma Høvika by v důsledku výše popsaných skutečností mohla v tomto týdnu spadnout cena nejbližšího ročního kontraktu na dodávku uhlí ARA až k hranici 62 USD/t.

Komoditní trhy

Cena černého uhlí na následující rok klesla v pondělí na dvouleté minimum

Zásoby uhlí v uhelných terminálech v severozápadní Evropě se blíží plné kapacitě a některé dodávky tak musejí být dokonce odkláněny. Za aktuálním přebytkem uhlí, který se promítá do jeho ceny, stojí slabá poptávka vyvolaná mírnou zimou, vysokou výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů a částečným přechodem energetických společností na zemní plyn.
Zatímco na podzim loňského roku <a href="https://oenergetice.cz/uhli/ceny-uhli-evrope-nadale-rostou-nejblizsi-rocni-kontrakt-se-blizi-100-usdt/" target="_blank" rel="noopener">atakovala cena nejbližšího ročního kontraktu na dodávku uhlí z přístavů v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách (ARA) hranici 100 USD/t</a>, aktuálně se cena nejbližšího ročního kontraktu pohybuje pod 70 USD/t.
<figure id="attachment_71693" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1608px;"><img class="size-full wp-image-71693" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vývoj-uhlí-CAL-20.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vývoj-uhlí-CAL-20.jpg 1608w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vývoj-uhlí-CAL-20-512x188.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vývoj-uhlí-CAL-20-768x282.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vývoj-uhlí-CAL-20-1024x376.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vývoj-uhlí-CAL-20-725x266.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/vývoj-uhlí-CAL-20-800x294.jpg 800w" alt="Vývoj ceny (USD/t) futures kontraktu na černé energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu s dodávkou v roce 2020. Zdroj: ICE" width="1608" height="591" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny (USD/t) futures kontraktu na černé energetické uhlí z přístavů v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách (ARA) s dodávkou v roce 2020. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
Právě přebytek uhlí, způsobený mírnou zimou, vysokou výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů a částečným přechodem energetických společností na zemní plyn, hrál v Evropě <a href="https://www.montelnews.com/en/story/european-coal-terminals-near-full-capacity/1011418?fbclid=IwAR2yIO7XJRXBNsrLGTF8EHzXAVjVLUb61XcKe8G2rmCKJrN3jrs_EgtEnlE" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Montel</a> klíčovou roli při poklesu jeho ceny.
Současné zásoby v uhelných terminálech v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách dosahují 7 mil. tun, což je mírně nižší hodnota ve srovnání s několikaletým dubnovým maximem na úrovni 7,3 mil. tun, avšak o téměř 50 % vyšší hodnota ve srovnání se stejným okamžikem v loňském roce.
<blockquote>„Musíme odmítat další spotové dodávky,“ uvedl zahraničnímu serveru Montel zdroj z jednoho z terminálů na uhelné konferenci v Nice.</blockquote>
Nejmenovaný zdroj z dalšího terminálu dodal, že aktuálně ve skladech zbývá prostor pro zhruba 1 mil. tun uhlí, přičemž většina z tohoto prostoru je již zadaná.
Provozovatelé terminálů tak musejí některé dodávky odklánět a směřovat je do konkurenčních terminálů.

Evropské uhelné terminály jsou téměř plné, ceny uhlí klesají

Cena australského černého energetického uhlí klesla na spotovém trhu na nejnižší hodnotu od loňského jara. Podle analytiků oslovených agenturou Reuters je hlavním důvodem slabá čínská poptávka spojená s oslavami čínského nového roku.
Spotová cena australského energetického uhlí klesla pod 96 dolarů za tunu, tedy nejnižší hodnotu od dubna 2018, kdy překonala hranici 100 dolarů za tunu. <a href="https://www.reuters.com/article/us-australia-coal-china/australian-thermal-coal-prices-fall-to-lowest-since-april-2018-on-weak-china-demand-idUSKCN1PX096?fbclid=IwAR0BhSJfFc3Bo6RQQqjl2RTPKO98noJAedJolpGEXaFgHbOfSAu0R9usH4Y" target="_blank" rel="noopener">Za propadem z počátku letošního roku stojí podle analytiků zejména prudký pokles čínského dovozu</a>.
<blockquote>
&#8222;Pokud víme, plavidla s australským koksovatelným a energetickým uhlím nemohou být v Číně proclena a byly zde i zprávy o tom, že celníci říkají zákazníkům, že tento stav bude pokračovat přinejmenším do konce února,&#8220; sdělil agentuře Reuters analytik pracující pro singapurského obchodníka s uhlím.
</blockquote>
Čína v současné době oslavuje příchod nového roku, s čímž je spojeno i uzavření většiny tamních úřadů. Podle agentury Reuters nicméně proclívání dováženého uhlí výrazně zpomalilo již několik týdnů před příchodem nového roku, a to bez žádného oficiálního vyjádření čínských úřadů.
Podle dat společnosti Refinitiv poklesl čínský dovoz uhlí z 4,67 milionů tun v předminulém týdnu na 3,57 milionů tun v uplynulém týdnu. Srovnatelně poklesl i vývoz uhlí z Austrálie. Za poklesem dovozu do Číny mohou stát i současné stavy zásob, kterou jsou na vysokých úrovních.
<h2>S koncem zimy poptávka dále klesne</h2>
Podle dalších obchodníků čínský dovoz pravděpodobně dále poklesne, a to vzhledem k tomu, že topná sezóna je pomalu za svým vrcholem. Podobně by měla klesnout poptávka i u dalších významných dovozců uhlí, Japonska a Jižní Korey, kde by se teploty měly v nejbližším období pohybovat mírně nad normálem.

Australské uhlí je nejlevnější za posledních 10 měsíců, cenu táhne dolů slabá poptávka v Číně

Mezinárodní energetická agentura (IEA) pravidelně zveřejňuje statistiky týkající se hlavních energetických zdrojů. Následující článek vás seznámí s některými z dat z dokumentu <a href="https://www.iea.org/statistics/kwes/?fbclid=IwAR2HaUA1c8a2zEObOcINbdTOQ3mcr33mdmSaRNb7fxyjYa5ZRDOetJ6mzz8">Key World Energy Statistics 2018</a>. 
<h2>Zdroje energie</h2>
Celkové primární zdroje energie (TPES) představují množství energie, které je k dispozici k pokrytí poptávky během určitého období. Základní definice představuje součet primární výroby energie a importů, od kterých se odečtou případné exporty.
Globální TPES pro rok 2016 je 3 731 Mtoe (milion tun ropného ekvivalentu) uhlí (cca 27,1 %), 4 390 Mtoe ropy (31,9 %), 3 035 Mtoe zemního plynu (22 %), 680 Mtoe jaderné energie (4,9 %), 349 Mtoe vodní energie (2,5 %), 1 349 Mtoe biopaliv a odpadu (9,8 %) a 227 Mtoe jsou ostatní zdroje (1,6 %).
<figure id="attachment_58428" style="width: 1019px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58428" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-TPES-world.png" alt="" width="1019" height="517" /><figcaption class="wp-caption-text">TPES na světě v letech 1971 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<figure id="attachment_58429" style="width: 1015px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58429" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-TPES-regions.png" alt="" width="1015" height="509" /><figcaption class="wp-caption-text">TPES v letech 1990 &#8211; 2016 po jednotlivých regionech. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
Nejvýznamnější těžební oblastí ropy byl v roce 2017 Blízký východ s 1 476 Mt vytěžené surové ropy. Na druhém místě je region OECD s 1 086 Mt ropy. Největšími producenty ropy pak byly v roce 2017 <a href="http://oenergetice.cz/ropa/tezba-ropy-v-usa-v-zari-vystoupala-na-novy-rekord/">USA</a> (563 Mt, 12,9% podíl na světě) a Saúdská Arábie (560 Mt, 12,8 %). Největšími exportéry ve stejném roce Saúdská Arábie (373 Mt) a Rusko (254 Mt) a importéry Čína (378 Mt) a USA (371 Mt).
Podobně jsou USA i největším světovým producentem zemního plynu – 20,2 % těžby plynu na světě (760 bcm). Největším těžebním regionem plynu je OECD s 1 349 bcm (miliardy metrů krychlových) v roce 2017. Nejvíce uhlí, 3 376 Mt (44,7 % světové těžby), se v roce 2017 vytěžilo v Číně. Za Čínou je pak Indie s 730 Mt uhlí.
Výroba elektřiny z <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/podil-nizkoemisnich-zdroju-britanii-nadale-roste-ve-q3-2018-zaznamenal-novy-rekord/">větrných a solárních</a> elektráren na světě v posledních letech prudce stoupá.
<figure id="attachment_58430" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58430" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-wind-electricity-production-1024x495.png" alt="" width="525" height="254" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová výroba elektřiny ve větrných elektrárnách v letech 2005 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<figure id="attachment_58431" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58431" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-solar-electricity-production-1024x499.png" alt="" width="525" height="256" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová výroba elektřiny v solárních elektrárnách v letech 2005 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
V roce 2016 bylo na světě vyrobeno 16 350 TWh elektřiny z fosilních paliv (65,4 %), 2 606 TWh z jádra (10,4 %), 4 061 TWh ve <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nejvyuzivanejsi-obnovitelny-zdroj-sveta-vodni-elektrarny-jako-dulezity-zdroj-u-nas-i-ve-svete/">vodních elektrárnách</a> (16,2 %)  a 1 986 TWh v elektrárnách na ostatní obnovitelné zdroje (7,9 %).
<figure id="attachment_58432" style="width: 1019px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58432" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-electricity-production-by-fuel.png" alt="" width="1019" height="508" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová výroba elektřiny dle paliv v letech 1971 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Spotřeba energie</h2>
Globální celková finální spotřeba energie byla v roce 2016 1 036 Mtoe uhlí (cca 10,8 %), 3 908 Mtoe ropy (40,9 %), 1 440 Mtoe zemního plynu (15 %), 1 051 Mtoe biopaliv a odpadu (11 %), 1 794 Mtoe elektřiny (18,8 %) a 327 Mtoe jiných zdrojů (3,4 %).
<figure id="attachment_58433" style="width: 1021px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58433" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-world-consumption-by-fuel.png" alt="" width="1021" height="537" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová finální spotřeba energie dle paliv v letech 1971 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Ceny</h2>
Průměrná spotová <a href="http://oenergetice.cz/ropa/po-prudkem-propadu-z-minuleho-tydne-dnes-ceny-ropy-zacaly-opet-rust/">cena ropy</a> WTI byla v lednu 2018 63,67 USD za barel ropy (cca 1 446 korun), v červnu 2018 pak 65,20 USD (cca 1 481 korun). Nejnižší cena WTI za posledních 10 let byla 31,57 USD/barel (cca 717 korun) v lednu 2016 a nejvyšší v červenci 2008 133,38 USD/barel (cca 3 029 korun).
<figure id="attachment_58434" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58434" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-average-oil-prices-1024x507.png" alt="" width="525" height="260" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné spotové ceny ropných benchmarků. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
V posledních letech klesají ceny importovaného zemního plynu a také uhlí pro výrobu elektrické energie.
<figure id="attachment_58435" style="width: 1019px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58435" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-average-coal-prices.png" alt="" width="1019" height="491" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné ceny uhlí používaného pro výrobu elektřiny. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<figure id="attachment_58436" style="width: 1013px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58436" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-average-gas-prices.png" alt="" width="1013" height="502" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné ceny importů zemního plynu. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Výzkum a vývoj</h2>
Celkový <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ft-eu-se-chysta-podporit-vyrobu-baterii-miliardami-eur/">rozpočet</a> na výzkum a vývoj technologií v energetice v členských zemích Mezinárodní energetické agentury činil v roce 2017 18 miliard USD (asi 408,7 miliard korun).
<figure id="attachment_58437" style="width: 1013px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58437" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-RDD-budget.png" alt="" width="1013" height="541" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj rozpočtu členských zemí IEA pro výzkum a vývoj technologií v energetice v letech 1975 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
Největší podíl financí byl v roce 2017 směřován do energetické účinnosti (23 %), do jaderné energetiky (19 %) a do technologií, které umožňují efektivnější výrobu energie, nebo její efektivnější využití, tzv. cross-cutting technologie (20 %).
<figure id="attachment_58438" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58438" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-RDD-budget-by-technology-1024x492.png" alt="" width="525" height="252" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozpočet členských zemí IEA pro vývoj technologií v energetice dle jednotlivých technologií. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

IEA: Key World Energy Statistics 2018

Současný růst cen černého energetického uhlí na evropských burzách by mohl dle analytiků pokračovat i nadále kvůli rostoucí poptávce energetických společností a stoupajícím cenám zemního plynu. Cena kontraktu uhlí API2 na příští rok po propadu na půlroční minima z konce listopadu vzrostla během posledního měsíce o přibližně 7 %.
Podle analytiků <a href="https://www.montelnews.com/en/story/coal-market-set-for-fresh-highs-on-utility-demand/963549" target="_blank" rel="noopener">oslovených zahraničním serverem Montel</a> by růst poptávky po energetickém uhlí v Evropě měl podpořit zejména vyšší stav hladiny Rýna, který umožní vyvést uhlí z přeplněných přístavů. Pohyb plavidel byl v posledních měsících značně omezen, avšak opětovný vzestup hladin řek umožní výrobcům elektřiny doplnit jejich zásoby.
<blockquote>
&#8222;Vyšší hladina Rýna v Německu umožní vyvést uhlí z Amsterdamu, Rotterdamu a Antverp, což uvolní místo pro opětovné nákupy,&#8220; uvedl jeden z oslovených analytiků.
</blockquote>
Přestože by hladina Rýna u města Kaub měla v tomto týdnu klesnout o bezmála pětinu na 114 cm, stále se jedná o značně vyšší hodnotu ve srovnání s 25 cm v říjnu. Dalšími podněty k růstu poptávky a tím i ceny uhlí jsou vyhlídky chladného počasí a vyšší ceny zemního plynu.
<blockquote>
&#8222;Růst cen je dán kombinací stavu vodní hladiny na řece a silných cen plynu. Pokud plyn zůstane nahoře, nemyslím si, že ceny uhlí výrazně poklesnou,&#8220; řekl serveru Montel analytik pro uhlí z nejmenované evropské energetické společnosti.
</blockquote>
Podle Toma Høvika, vedoucího technické analýzy u Montel, by z technického pohledu mohla cena černého energetického uhlí API2 na příští rok vzrůst během tohoto týdne dále o několik dolarů na 93,5 USD/tunu.
Úvodní fotografie: Přeprava uhlí na řece Rýn, autor: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/User:RobbieIanMorrison" target="_blank" rel="noopener">Robbie Morrison</a>