Česká elektroenergetika v roce 2014

Jako každý rok, i letos vypracoval český Energetický regulační úřad (ERÚ) Národní zprávu Energetického regulačního úřadu o elektroenergetice a plynárenství v České republice za rok 2014. V následujících odstavcích bude shrnuto několik z významných ukazatelů a událostí vypovídajících o stavu elektroenergetiky v ČR v uplynulém roce.

Rok 2014 přinesl hned několik významných událostí. Jedním z hlavních bodů byla novela energetického zákona a zákona č. 165/2012 sb., o podporovaných zdrojích energie, které mění postup účtování nákladů spojených s podporou výroby elektřiny.

Změna dodavatele elektrické energie

V roce 2014 zaznamenali dodavatelé elektrické energie pokles zájmu zákazníků (resp. domácností) o přechod k dodavateli novému. Počet přechodů domácností k novým dodavatelům vrcholil v roce 2012, od té doby však stabilně klesá.

Za výraznou změnou stojí především změna obchodních praktik dodavatelů, kteří postupně upouštějí od domovního prodeje svých služeb. Další příčinou je rozšiřování nabídek jejich produktů, což zákazníkům umožňuje změnu i bez přechodu k dodavateli jinému.

Následující tabulka nabízí meziroční porovnání změn dodavatelů elektřiny ve třech kategoriích odběru.

Následující graf zřetelně ukazuje 10letý vývoj chování českých odběratelů elektrické energie v různých kategoriích.

Spolehlivost dodávek elektřiny

Kromě ceny je jedním z nejrelevantnějších ukazatelů pro koncové odběratele spolehlivost dodávky elektrické energie. Kvalita a spolehlivost dodávek v distribučních sítích je určena třemi ukazateli nepřetržitosti dodávek elektřiny – SAIFI, SAIDI a CAIDI.

SAIFI (System Average Interruption Frequency Index) vyjadřuje průměrnou četnost přerušení dodávek ve sledovaném období (zpravidla rok).

SAIDI (System Average Interruption Duration Index) ukazuje průměrnou souhrnnou dobu za sledované období, po kterou je zákazníkovi dodávka elektřiny přerušena.

Poslední ukazatel CAIDI (Customer Average Interruption Duration Index) poté znázorňuje průměrnou dobu trvání jednoho přerušení dodávky elektřiny.

Přehled všech kvalitativních ukazatelů tří výhradních distributorů elektrické energie na území ČR za rok 2014 je uveden v tabulce níže.

Na první pohled je patrné, že dodávky zabezpečované společností PREdistribuce mají výrazně vyšší spolehlivost ve srovnání se zbylými dvěma distributory. Distributor zásobující zákazníky na území hlavního města Prahy a přilehlého okolí provozuje vůči ostatním distribučním subjektům velkou část své sítě v podobě podzemních kabelových vedení. Ta jsou oproti venkovním výrazně lépe chráněna vůči vnějším vlivům, a tedy méně častěji trpí výskytem poruch.

Přeshraniční situace

Přenosová soustava ČR je propojena systémem přeshraničních vedení se soustavami všech sousedních států, resp. s celým zbytkem kontinentální Evropy v rámci soustavy ENTSO-E. Tyto spojky umožňují přenos elektrické energie mezi českou přenosovou soustavou, provozovanou společností ČEPS, a. s., a dalšími pěti zahraničními protějšky.

Graf níže jasně zobrazuje, jak působí nestabilní výroba větrných elektráren ze severu Německa na naši přenosovou soustavu, kdy velké neplánované toky energie vstupují do naší soustavy ze severovýchodní německé (50 Hertz) a polské sítě (PSE) a poté směřují do soustavy rakouské (APG) a dále na průmyslový jih Německa a zbytek jihu Evropy.

Rozvoj přenosové soustavy

Národní zpráva dále hovoří o možném rozvoji české přenosové soustavy v následujících 10 letech. Plán tohoto rozvoj zahrnuje investice v celkové výši 44,9 mld. Kč, které by v trvání tohoto období měly být rozloženy rovnoměrně.

Vzhledem k nárůstu poptávky po elektrické energii v některých regionech ČR a stále sílícím neplánovaným přeshraničním tokům je nutné přenosovou soustavu modernizovat. Jedním z takových kroků je i výstavba regulačních PST transformátorů, umožňujících řízení toku činného výkonu mezi českou a německou soustavou.

Řada projektů rozvoje přenosové soustavy spadá i do kategorie tzv. projektů společného zájmu (PCI), u nichž byl prokázán přeshraniční význam. V roce 2013 tak společnost ČEPS získala tento status pro sedm investičních projektů, v roce loňském přihlásila do výběrového řízení opět stejným počet projektů, avšak ne všem byl tento status Evropskou komisí udělen. Přesto jsou tyto projekty součástí 10letého rozvojového plánu.

Výrobci elektřiny v ČR a její cena

Z veškeré vyrobené elektrické energie v minulém roce, 86 003 GWh, pochází 2/3 ze zdrojů Skupiny ČEZ. Ostatní výrobci se na produkci podíleli méně než 5 %. Přehled pěti nejvýznamnějších producentů elektrické energie v ČR je zobrazen v následujícím grafu.

Skupina ČEZ drží taktéž prvenství v souhrnném instalovaném výkonu provozovaných elektráren, kdy v roce 2014 přesáhla 61 %. Ostatní výrobci opět nedosahují ani 5 %. Struktura instalovaného výkonu českých zdrojů podle provozovatele je zachycena v grafu níže.

Cena za elektrickou energii je pro koncové odběratele v absolutní většině případů směrodatnou pro výběr dodavatele. Ten je však schopen ovlivnit pouze zlomek finálních nákladů v podobě ceny silové elektřiny. Ta, jako jediná neregulovaná složka, tvoří přibližně třetinu celkové platby za odebranou energii.

Zbytek ceny elektrické energie podléhá regulaci a její velikost stanovuje ERÚ. Regulovaná složka zahrnuje platbu za systémové služby (služby poskytované společností ČEPS), příspěvek na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny (většinou v podobě obnovitelných zdrojů) a také cenu za služby operátora trhu (OTE). Tyto tři složky jsou jednotné pro všechny odběratele v ČR, bez ohledu na místo připojení či napěťovou hladinu.

Poslední z regulovaných složek ceny elektrické energie je platba za distribuci. Poskytovatele této služby si nelze zvolit, odvíjí se od distribuční sítě, do níž je odběrové místo připojeno. Cena za distribuci se poté odvíjí od místa připojení do sítě a tarifu.

Velikost této složky může ovlivnit i sám odběratel, například volbou velikosti hlavního jističe či dosažením určitých podmínek umožňujících využívání výhodnějšího tarifu – provozování tepelného čerpadla, akumulačních kamen apod.