FNA CZ 2026: Česká soustava může zvládnout rozvoj OZE, vyžádá si to ale další baterie a nové plynové zdroje

Pokud se naplní referenční scénář ERAA 2025, neměla by Česká republika v letech 2030 a 2035 podle metodiky FNA potřebovat rozvíjet flexibilitu nad jeho rámec. Tak lze shrnout jeden z hlavních závěrů Hodnocení potřeb a potenciálu flexibility elektrizační soustavy České republiky do roku 2035, které zveřejnila společnost ČEPS. Výsledek ovšem nelze interpretovat tak, že má česká soustava dostatek flexibility již dnes. Modelovaný scénář totiž sám předpokládá výraznou proměnu zdrojové základny, rozvoj bateriových úložišť i větší zapojení odezvy strany spotřeby.

Studie FNA, tedy Flexibility Needs Assessment, je zpracována v souladu s evropským nařízením o vnitřním trhu s elektřinou a podle metodiky schválené Agenturou Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). Společná metodika má členským státům umožnit posuzovat potřeby flexibility na srovnatelném základě. ACER metodiku schválil v roce 2025 a národní hodnocení mají následně sloužit mimo jiné jako podklad pro stanovení indikativních národních cílů nefosilní flexibility.

Česká FNA hodnotí roky 2030 a 2035 a vychází z referenčního scénáře evropského hodnocení zdrojové přiměřenosti ERAA 2025. Podle ČEPS tento scénář obsahuje výhledy provozovatelů přenosových soustav, reflektuje současné národní a evropské politiky (zejména Národní energeticko-klimatické plány a cíle Fit for 55) a je doplněn studiemi a expertními odhady. Spotřeba elektřiny má vzrůst z 69 TWh v roce 2030 na 74 TWh v roce 2035, tedy přibližně o 7,2 %.

Největší výkonovou položkou grafu je fotovoltaika. Její instalovaný výkon má dosáhnout 9 999 MW v roce 2030 a 11 065 MW v roce 2035. Během pěti let tak scénář počítá s přírůstkem 1 066 MW, tedy přibližně 10,7 %. Výraznější relativní změna nastává u větrných elektráren: z 1 485 MW na 2 475 MW, což představuje přírůstek 990 MW neboli 66,7 %.

Fotovoltaické a větrné elektrárny mají dohromady zvýšit instalovaný výkon z 11 484 MW v roce 2030 na 13 540 MW v roce 2035, tedy asi o 17,9 %. S růstem výroby závislé na počasí současně roste význam schopnosti elektrizační soustavy reagovat na rozdíly mezi okamžitou výrobou a spotřebou. Právě tato schopnost je předmětem FNA. ČEPS mimo jiné hodnotí, jak velkou flexibilitu soustava potřebuje k vyrovnání rozdílů mezi spotřebou a výrobou zdrojů závislých na aktuálních povětrnostních podmínkách.

Významnou součástí scénáře jsou bateriová úložiště. Jejich výkon dosahuje 1 723 MW v roce 2030 a 2 031 MW v roce 2035, což znamená zvýšení o 308 MW neboli přibližně 17,9 %. U tohoto údaje je ale důležité jedno omezení: graf ČEPS uvádí instalovaný výkon v MW, nikoliv energetickou kapacitu v MWh. Z těchto čísel proto nelze určit, jak dlouho budou baterie schopny svůj jmenovitý výkon poskytovat. Pro posouzení jejich schopnosti překlenout delší období nedostatku či přebytku výroby by byla nutná právě informace o energetické kapacitě.

Scénář zároveň počítá s výrazným růstem plynových kapacit. Instalovaný výkon plynových zdrojů se zvyšuje z 3 396 MW v roce 2030 na 4 754 MW v roce 2035. Jde o přírůstek 1 358 MW, tedy prakticky přesně o 40 %.

Tento vývoj probíhá současně s útlumem uhlí. Zatímco pro rok 2030 graf ještě uvádí 932 MW uhelných zdrojů, pro rok 2035 již s uhlím nepočítá. Scénář proto nelze popsat jako prostou výměnu uhlí za obnovitelné zdroje. Kombinuje růst fotovoltaiky a větru s vyšším výkonem plynových zdrojů, bateriemi, jadernou a vodní energetikou i odezvou strany spotřeby.

Výkon jaderných zdrojů se mezi oběma modelovanými roky zvyšuje z 4 099 MW na 4 384 MW, tedy asi o 7 %, zatímco vodní zdroje rostou z 2 174 MW na 2 267 MW, zhruba o 4,3 %. Kategorie ostatních OZE naopak klesá z 1 298 MW na 1 120 MW a výkon elektrolyzérů zůstává na úrovni 128 MW. Odezva strany spotřeby, označovaná jako DSR (Demand Side Response), se zvyšuje ze 150 MW na 190 MW, tedy o přibližně 26,7 %.

FNA nesleduje pouze instalované megawatty

Samotný výkon jednotlivých technologií ale není hlavním výsledkem FNA. ČEPS hodnotí flexibilitu pomocí čtyř vzájemně souvisejících ukazatelů: zbytkového zatížení, integrace OZE, rychlé změny výkonu neboli rampingu a krátkodobé flexibility. U krátkodobé flexibility dále rozlišuje obchodní část, kterou poskytují krátkodobé trhy se silovou elektřinou, a technickou část v podobě služeb výkonové rovnováhy (SVR) pro ČEPS. Baterie nebo řízení spotřeby mohou přitom podle ČEPS pomáhat ve všech těchto oblastech.

Hlavní výsledek je proto potřeba interpretovat přesně. ČEPS uvádí, že pokud se scénář ERAA 2025 naplní, není z pohledu metodiky FNA nutné rozvíjet flexibilitu nad jeho rámec. Nejde tedy o tvrzení, že soustava vystačí se současným stavem, ani že 2 031 MW baterií nebo 4 754 MW plynových zdrojů představují vypočtené minimální potřebné kapacity. Jsou to parametry referenčního scénáře, na kterém bylo hodnocení provedeno.

To je důležitý rozdíl. Pokud by se budoucí struktura české elektroenergetiky od scénáře ERAA 2025 významně odchýlila, nelze závěr FNA na takový odlišný vývoj automaticky přenést. Stejně tak ČEPS výslovně připouští, že další flexibilita může být užitečná i nad rámec scénáře – například tím, že sníží množství omezované výroby z OZE nebo umožní jejich větší rozvoj.

FNA navíc není samostatným hodnocením zdrojové přiměřenosti. ČEPS upozorňuje, že její výsledky doplňují evropský desetiletý plán rozvoje sítí TYNDP, evropské hodnocení zdrojové přiměřenosti ERAA a české MAF CZ a že tyto analýzy je potřeba posuzovat společně. Jinými slovy, pozitivní výsledek FNA sám o sobě neříká, že je tím vyřešena otázka dostatku výkonu nebo bezpečnosti dodávek ve všech situacích.

FNA CZ 2026 lze chápat jako test konkrétního transformačního scénáře, nikoliv jako potvrzení, že Česko už otázku flexibility vyřešilo. Scénář pro rok 2035 už obsahuje 13,54 GW fotovoltaiky a větru, 2,03 GW baterií, 4,75 GW plynových zdrojů a 190 MW odezvy strany spotřeby. Klíčové bude sledovat nejen to, zda tyto kapacity skutečně vzniknou, ale také zda bude jejich flexibilita technicky a obchodně dostupná v době, kdy ji bude soustava potřebovat.

Právě na tuto druhou podmínku naváže další článek – o tarifech, měření, agregaci, datech a dvanácti opatřeních, která FNA pro rozvoj flexibility navrhuje.