Domácnosti i firmy si v příštím roce připlatí za elektřinu, plyn a teplo

Příští rok si české domácnosti připlatí za energie. Z dřívějších vyjádření dodavatelů vyplývá, že zdraží elektřina, plyn i teplo. Důvodem je růst velkobchodních cen komodit i vzkříšení trhu s emisními povolenkami. Podle analytiků mohou některým lidem stoupnout náklady na energie až o několik tisíc korun ročně. Výhodu mají zákazníci se zafixovanými cenami. Energetický trh v ČR obecně, včetně oborových asociací, pak bude příští rok čekat na projednávání novely zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona.

Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2019 činila před Vánoci kolem 58 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziroční nárůst je více než poloviční. Roste také cena plynu, na téže burze stoupla meziročně o třetinu na téměř 24 eur (618 Kč) za MWh. Cena emisních povolenek v EU pak v září dosáhla nad 25 eur (asi 650 korun) za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry, což bylo desetileté maximum. Na začátku roku byla pod osmi eury (asi 208 korun). Povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.

Připravované změny legislativy v oblasti energetiky by příští rok měla projednat vláda, meziresortní připomínkové řízení ke zmiňované novele skončilo na začátku prosince. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v materiálu navrhuje, aby po roce 2021 v energetických aukcích soutěžili výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou.

Solární asociace a Svaz moderní energetiky kritizují, že MPO do plánovaných aukcí nezařadilo velké solární systémy. Solární asociace tvrdí, že na základě světových i evropských trendů hrozí, že v aukcích zvítězí dražší zdroje a spotřebitelé tak zaplatí vyšší cenu, než pokud by mohly soutěžit i solární zdroje.

Výtky k navrhovanému materiálu má také Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ. Nelíbí se ji zejména, že novela nepočítá se samostatnou licencí pro akumulaci.

Tématem roku 2019 zůstane také rozhodnutí o formě financování plánovaného nového tuzemského jaderného zdroje. Česko na toto strategické rozhodnutí čeká již několik let. Aliance české energetiky, jejímiž členy jsou významné společnosti z jaderného průmyslu, mj.

Škoda Praha, Škoda JS a Doosan Škoda Power i například Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě apelují na vládu, aby rozhodnutí učinila. Podle ekologů naopak Česko nový jaderný zdroj vůbec nepotřebuje.

Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti pak dlouhodobě kritizují postup státu při výběru místa pro budoucí hlubinné úložiště radioaktivního odpadu.

Vláda letos v červenci schválila materiál, který počítá s tím, že ministerstvo průmyslu návrh na snížení počtu lokalit do konce ledna příštího roku. Rada Správy úložišť radioaktivního odpadu v polovině prosince o snížení počtu míst nerozhodla, další jednání se uskuteční na začátku roku.