Hlavními trendy, které budou mít rozhodující vliv na budoucí vývoj elektroenergetiky v České republice, jsou decentralizace, dekarbonizace a stále rostoucí využití informačních technologií. Je očekáván dlouhodobý růst spotřeby elektřiny, který bude umocněn rozvojem elektromobility.

Zmíněný budoucí vývoj elektroenergetiky v ČR počítá s následujícími předpoklady:

Je předpokládána náprava současného stavu na trhu s elektřinou a ve střednědobém horizontu postupný návrat k tržním principům. Rovněž je předpokládáno zachování současného kladného přístupu k nízkoemisní energetice a postupnému prohlubování důrazu na ni.

Spotřeba

Nissan LEAF zapůjčený od švédské půjčovny elektromobilů MoveAbout.se, foto: Tomáš Jirka
Nissan LEAF zapůjčený od švédské půjčovny elektromobilů MoveAbout.se, foto: Tomáš Jirka

Studie počítá s dlouhodobým růstem spotřeby elektřiny, což je dáno zejména postupující automatizací a mechanizací ve výrobním sektoru a růstem využívání spotřebičů v domácnostech. Výrazným růstovým faktorem je rovněž náhrada primárních fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji energie a využíváním například tepelných čerpadel.

Ve střednědobém horizontu počítá varianta s nárůstem netto spotřeby na 64 TWh v roce 2020 a 67 TWh v roce 2025. V roce 2050 přesáhne předpokládaná netto spotřeba elektřiny hranici 80 TWh, kdy 6% nárůst spotřeby elektřiny v roce 2050 (4,6 TWh) budou mít na svědomí automobily s elektrickým pohonem.

Výroba

Vizualizace nových bloků JE Temelín. Zdroj: ČEZ
Vizualizace nových bloků JE Temelín. Zdroj: ČEZ

Výchozí koncepční varianta vychází z optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce (SEK). Varianta počítá s provozem stávajících bloků jaderné elektrárny Dukovany do roku 2035 až 2037. Ve stejné době se předpokládá spuštění 2 nových 1 200MW bloků v této lokalitě, v letech 2039 a 2042 následně dvou dalších bloků o stejném výkonu v lokalitě Temelín.

Varianta nepočítá s prolomením limitů na dole ČSA. Do roku 2024 počítá se spuštěním nového hnědouhelného bloku o výkonu 660 MW v lokalitě Počerady a od roku 2038 se spuštěním černouhelného bloku na dovážené uhlí. Pro regulaci sítě se předpokládá nahrazení současné role uhelných elektráren paroplynovými bloky, výstavba nových 430MW bloků se očekává v letech 2031 a 2045.

V souvislosti s plynovými zdroji je uvažován rozvoj mikrokogeneračních jednotek, které budou zaujímat 10 % odběrných míst plynu. To v roce 2050 představuje 799 MW instalovaného výkonu mikrokogeneračních jednotek.

V teplárenství varianta počítá s mírným poklesem podílu centrálního zásobování teplem (CZT), teplo z hnědouhelných zdrojů bude nahrazeno jeho výrobou ve zdrojích spalujících zemní plyn, černé uhlí nebo biomasu.

Z celkového potenciálu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na samé hranici jejich možností, uvažuje varianta využít část:

Varianta rovněž uvažuje rozvoj instalovaného výkonu technologií pro akumulaci elektrické energie a regulaci na straně spotřeby. V roce 2050 se uvažuje 1 500 MW nového instalovaného výkonu pro účely denní akumulace (bez zahrnutí PVE). Pro zápornou regulaci výkonu na straně spotřeby se uvažuje využití elektrokotlů v CZT.

Emise

Poslko emise CO2

Budoucnost zdrojové skladby elektrizační soustavy ČR bude z velké části ovlivněna politikou ze strany Evropské unie. Do roku 2020 je cílem snížit emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání s úrovní v roce 1990. Tento cíl bude s velkou pravděpodobností splněn. Cíle EU pro horizont 2050 jsou ovšem podstatně ambicioznější. Navrhované snížení emisí skleníkových plynů v energetice o více než 90 % by v podmínkách ČR znamenalo téměř kompletní dekarbonizaci vyloučením fosilních zdrojů a případnou aplikací technologie Carbon capture and storage (CCS).

S touto variantou počítá nízkouhlíková varianta studie, která naplno využívá výše zmíněného hraničního potenciálu OZE, které doplňuje jadernými zdroji a pro zajišťování podpůrných služeb dále zdroji plynovými.

Naopak případná fosilní varianta počítá s časově nejbližším odstavením jaderné elektrárny Dukovany a výstavbou nových bloků pro spuštění v roce 2035 pouze v jedné z lokalit. Varianta uvažuje prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí na dole ČSA a výstavbou nových uhelných bloků, vysokým rozvojem mikrokogeneračních jednotek a rozvojem OZE.

infografika_elektroenergetika-cr-2050

Zdroj: Zpráva o očekávané dlouhodobé rovnováze mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu (OTE)

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *