Spotřeba elektřiny v evropských zemích, které byly nejvíce zasaženy onemocněním COVID-19, se začala vracet k normálu a zdá se, že již dosáhla svého dna. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/042320-first-signs-of-european-power-demand-bounce-as-lockdowns-ease">O téměř deset procent oproti minimům</a> se spotřeba zvedla ve Španělsku i Itálii. V ČR je propad spotřeby odhadován na cca 15 %. 
Postupné změkčování opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 v nejvíce postižených státech se pozitivně projevuje i na spotřebě elektřiny, která se pomalými krůčky začíná vracet k normálu. Ve srovnání s předchozími roky je ale spotřeba i nadále podprůměrná.
Nejviditelnější je návrat ve Španělsku a Itálii, kde se spotřeba od minim zvedla o cca 10 %. Naopak Velká Británie a Francie, kde opatření s největším vlivem na spotřebu elektřiny ještě nebyla uvolněna, se stále pohybují okolo svého dna.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587731800.json“,“caption“:“Graf lze libovolně přiblížit označením části grafu, kterou chcete přiblížit“}
Postupným návrat je nejvíce vidět na Itálii – jek je vidět na grafu, v týdnu od 6. dubna byl propad nejvýraznější a blížil se až 30 %. Itálie již některá opatření zmírnila od 14. dubna a od té doby je vidět mírný nárůst. Větší rozvolňování se dá podle italského premiéra očekávat od 4. května.
<h2>Zatížení v České republice se propadlo až o 15 %, uvádí ČEPS</h2>
Ochranná opatření se nevyhnula ani České republice a v důsledku toho se podstatně snížila spotřeba elektřiny i na našem území. V České republice přitom ke zlomu došlo až počátkem dubna, celý březen bylo stále možné považovat za relativně průměrný.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587723460.json“,“caption“:“Graf lze libovolně přiblížit označením části grafu, kterou chcete přiblížit.“}
Největší pokles lze z dat vysledovat na letošní velikonoční pondělí. Je ale nutné dodat, že velikonoční pondělí v minulém roce vyšlo až na 17 kalendářní týden, zatímco tento rok se jednalo již o 16 kalendářní týden.
Z dat společnosti ČEPS vyplývá, že zatížení elektrizační soustavy je v poslední době v pracovních dnech mezi 6. a 20. hodinou nižší o cca 1 200 MW, o víkendech jde přibližně o 700MW snížení. Tato situace nicméně není mimořádná a nevyžaduje žádná speciální opatření.
<blockquote>„Společnost ČEPS nemá a v současné době ani nepředpokládá provozní problémy se zajištěním výkonové rovnováhy v reálném čase. Situaci řešíme standardními nástroji dispečerského řízení,“ říká Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a. s.</blockquote>

Elektřina

Spotřeba elektřiny v nejvíce zasažených zemích EU se zvolna zvyšuje, v ČR byl pokles až 15 %

Dle Transnet BW by spotřeba elektřiny v Německu mohla do roku 2050 stoupnout o více než 50 % na více než 800 TWh. Vyplývá to ze scénáře, který byl vypracován s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. To by vyžadovalo významnou elektrifikaci sektoru dopravy a vytápění a proměnu energetického mixu. 
Jeden z německých provozovatelů přenosové soustavy, společnost Transnet BW, vypracoval scénář toho, jak by mohl vypadat německý energetický sektor v roce 2050, pokud má země dosáhnout neutrality z hlediska produkce skleníkových plynů.
Předpokladem je snížení emisí CO2 do roku 2050 oproti roku 1990 o 90 %, čehož má být dosaženo změnami v energetického mixu pro výrobu elektřiny a tepla a elektrifikací dopravy. Mimo to studie předpokládá snížení emisí CO2 i v odvětvích, kterými se přímo nezabývá – v letecké a námořní dopravě, zemědělství a výrobě tepla v průmyslových procesech.
<figure id="attachment_80951" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1318px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="size-full wp-image-80951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Emise CO2</figcaption></figure>
Nezbytnou součástí snížení emisí v Německu i Evropě je komplexní transformace výroby energie. To zahrnuje rozšíření obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména větrných a fotovoltaických elektráren, a elektrifikaci odvětví vytápění a dopravy.
Očekává se, že tato transformace povede k výraznému nárůstu spotřeby elektřiny. V Německu by čistá spotřeba elektřiny měla stoupnout o více než 50 % na více než 800 TWh (plus 40 TWh pro ztráty v síti). Z toho bude zapotřebí 315 TWh pro elektrifikaci samotného sektoru vytápění a dopravy.
<h2>Rostoucí flexibilita ve spotřebě elektřiny jako nezbytný prvek umožňující nárůst podílu OZE</h2>
Studie předpokládá nárůst podílu OZE do roku 2050 na více než 80 %. To bude možné pouze za výrazného rozvoje využití flexibility na straně spotřeby a skladovacích zařízení. Odvětví vytápění, dopravy a plynu nabízejí velký potenciál pro skladování elektřiny, tepla a plynných zdrojů energie.
Propojením sektorů lze tyto úložné potenciály využít, aby se zvýšila flexibilita na straně spotřeby elektřiny. Například elektromobily mohou být nabíjeny v době vysoké výroby OZE. Zejména elektrifikace vytápění a dopravy zajistí, že se maximální zatížení německé soustavy ztrojnásobí na více než 200 GW.
<h2>Výrobě tepla dominuje elektřina a plyn</h2>
Účinná tepelná čerpadla a odporové topné systémy budou do roku 2050 využity pro elektrifikaci téměř 40 % dodávek tepla v Německu, a nepřímo tak budou využívat obnovitelnou energii.
Přibližně 60 % poptávky po teple pokryjí vysoce účinné paroplynové elektrárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla společně s teplárnami v místních a dálkových topných sítích a decentralizovanými plynovými topnými systémy. Kromě toho lze využít skladovací zařízení tepla k inteligentní regulaci výroby tepla (a tím i poptávky po elektřině).
<h2>Rozvoj elektromobility</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/bmw-i3.jpg"><img class="size-full wp-image-11935" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/bmw-i3.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/bmw-i3.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/bmw-i3-512x202.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/bmw-i3-768x302.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/bmw-i3-725x285.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/bmw-i3-800x315.jpg 800w" alt="BMW i3" width="1024" height="403" /></a>
Za účelem dekarbonizace odvětví dopravy budou vozidla se spalovacími motory nahrazena především čistě bateriovými elektrickými vozidly. V důsledku vyšší hustoty energie a kratších dob pro doplňování paliva budou zejména na velké vzdálenosti využívána vozidla také s palivovými články. Ve srovnání s bateriovými elektrickými vozidly však tyto představují pouze malou část předpokládaných přepravních výkonů.
S elektrifikací dopravy značně poklesne konečná spotřeba energie v dopravním sektoru, jelikož jedna kilowatthodina elektřiny umožní elektrickému vozidlu přibližně 3,5krát větší dojezd než stejná energie ve formě benzínu ve srovnatelném vozidle se spalovacím motorem (0,11 litru super benzínu má stejnou energii jako jedna kilowatthodina elektřiny). Optimalizované nabíjení a skladování elektřiny v bateriích vozidla otevírá odvětví elektroenergetiky vysoký potenciál flexibility na straně spotřeby.
<h2>Rozšíření OZE</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="size-full wp-image-58707" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
Transnet BW předpokládá že oproti 58 GW v roce 2018 se instalovaný výkon  větrných elektráren do roku 2050 ztrojnásobí na 177 GW, z toho má být 55 GW na moři. Současně má instalovaný výkon fotovoltaických elektráren vzrůst čtyřnásobně z 44 GW v roce 2018 na 173 GW v roce 2050. Jen díky významnému nárůstu flexibility na straně spotřeby, která je umožněna výraznou elektrifikací dopravy a výroby tepla, lze výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie téměř zcela integrovat .
<h2>Výstavba vedení</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/start.jpg"><img class="size-full wp-image-79324" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/start.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/start.jpg 3840w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/start-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/start-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/start-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/start-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/start-800x600.jpg 800w" alt="Přenosové vedení" width="3840" height="2880" /></a>
Představený scénář vyžaduje dodatečný rozvoj přenosové soustavy významně nad rámec <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecti-provozovatele-site-opet-navysili-plan-investic-roku-2030-za-dva-roky-vzrostl-jiz-dvojnasobek">národního plánu rozvoje sítě pro rok 2030 (NEP 2030)</a>.  Hlavním důvodem je zejména pokračující rozvoj větrných elektráren v Severním moři, které by dodávaly přibližně třetinu elektřiny vyrobené z OZE. Tuto elektřinu je nezbytné přepravit do hustě osídlených a vysoce industrializovaných oblastí na západě a jihu Německa, kde poptávka po elektřině v důsledku vysokého stupně elektrifikace odvětví vytápění a dopravy bude silně růst.
V souladu s tím se zvyšuje potřeba posílení přenosové soustavy zejména v severojižní ose. Nad rámec NEP 2030, verze 2019, je nezbytné zamezit přetížení vedení o délce přes 15 700 km. To odpovídá přibližně 40 % délky současných vedení v německé přenosové soustavě. Současný NEP je pouze prvním krokem v požadavku rozšíření soustavy pro úspěšnou transformaci německé energetiky od roku 2050.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Německo

Transnet BW: Spotřeba elektřiny v Německu by do roku 2050 mohla stoupnout o více než 50 %

Spotřeba elektrické energie v evropských zemích vlivem omezení v souvislosti s infekčním onemocněním Covid-19 významně klesá. Největší pokles hlásí Itálie a Francie, kde spotřeba ve 12. týdnu klesla o 16-20 % ve srovnání s dlouhodobým průměrem. S narůstajícím úsilím zemí pro zpomalení šíření viru lze očekávat, že podobný pokles bude brzy zaznamenán i v dalších evropských zemích.
Rozšiřující se nákaza způsobená novým koronavirem ovlivňuje téměř každé odvětví, restaurace, kina a obchody se uzavírají, průmyslová výroba se omezuje, v některých odvětvích se dokonce zcela zastavila. Dochází k omezování pohybu obyvatel. Ruku v ruce s tím klesá i spotřeba elektřiny.
Spotřeba elektřiny v Itálii, která je aktuálně nejvíce zasaženou zemí, klesla během minulého týdne, tedy druhého týdne zavedených opatření pro omezení pohybu obyvatel o 16 % ve srovnání s jejím pětiletým průměrem pro stejný týden v březnu. Během prvního týdne karantény přitom pokles spotřeby ve srovnání s průměrem zaznamenal cca 3 %. <a href="https://www.terna.it/en/electric-system/transparency-report/download-center">Uvádí to data italského provozovatele přenosové soustavy</a> (PPS), společnosti Terna.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1584917529.json“}
</div>
<div class="styledComponents__DoubleWrapper-sc-4ieqpk-0 PdvyQ">
V oblastech země nejvíce zasažených nákazou, konkrétně ve středních a severních regionech, kde bylo omezení pohybu poprvé zavedeno, v některých částech dokonce před 9. březnem, došlo na začátku minulého týdne k poklesu zatížení elektrizační soustavy o více než 20 %.
</div>
To, že by za poklesem spotřeby stála teplota lze vyloučit. Například v Miláně se teplota v průběhu března pohybovala v průměru o 0,5 °C pod teplotním normálem. Podprůměrné teploty obvykle znamenají nárůst spotřeby elektřiny, což naznačuje, že zmiňovaný pokles souvisí s opatřeními zavedenými proti šíření nákazy.
V ostatních, méně postižených regionech došlo k významně menšímu poklesu spotřeby. To naznačuje, že 16% pokles italské spotřeby po celé zemi může být začátkem dalšího poklesu poté, co všechny regiony stráví delší dobu v karanténě.
Spolu s poklesem spotřeby poklesla i cena elektřiny v Itálii, spotový trh zaznamenal pokles o 20 %, cena pro dodávku elektřiny v dubnu klesla dokonce o 23 %.
<h2>Podobný scénář lze očekávat v dalších zemích</h2>
Vzhledem k tomu, že opatření na boj proti šíření viru jsou zpřísňována postupně i v dalších evropských zemích, lze očekávat podobný pokles spotřeby postupně napříč celou Evropou. Průběh zavádění opatření v Itálii předznamená vývoj, který následuje i v dalších evropských zemích, často o jeden nebo dva týdny později.
Mezi země s nejpřísnějšími opatřeními se řadí Francie, Španělsko, Norsko nebo Nizozemsko. Od dnešního týdne bude následovat i Německo a přidá se pravděpodobně i Spojené království.
Ve Francii, která omezila pohyb obyvatel od 17. března je pokles spotřeby již nyní dokonce výraznější než v Itálii. Průměrná spotřeba po zavedení opatření <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/03/20/10484486/europe-on-course-for-sharp-reduction-in-power-demand">klesla dle ICIS</a> oproti březnové průměrné úrovni o 22 %.
<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/koronavirus-dopada-i-spotrebu-elektriny-zemich-eu-klesa-az-15">Důvodem pro nižší spotřebu elektřiny ve Francii</a> podle provozovatele přenosové soustavy je, že více lidí pracuje z domova a velcí průmysloví odběratelé snižují odběr.
<blockquote>„Spotřeba elektřiny se v ranních hodinách zvyšuje pomaleji a nedosáhne vrcholu do jedné hodiny odpolední. Spotřeba v průběhu dne také výrazně rychleji klesá než za normálních okolností,“ uvedl pro agenturu Reuters provozovatel francouzské soustavy.</blockquote>
V Německu bylo zavedeno omezení pohybu obyvatel teprve minulý týden a to navíc jen v některých spolkových zemích, například Bavorsko jej zavedlo od soboty. Spotřeba elektřiny se tak stále drží o jednotky procent pod dlouhodobým průměrem.
Od dnešního dne však bylo omezení pohybu obyvatel zavedeno plošně pro celé Německo. Omezení spotřeby v Německu lze očekávat zároveň v souvislosti s omezením průmyslové výroby, např. německé automobilky zcela přeruší výrobu ve svých továrnách ve většině případů počínaje dneškem.
Průměrná spotřeba elektřiny ve Spojeném království v březnu doposud klesla o 7 % ve srovnání s pětiletým průměrem. Během tohoto období byly teploty ve Velké Británii ve skutečnosti o 2 °C nižší než teplotní normál.
<figure id="attachment_82276" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1260px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws.png"><img class="wp-image-82276 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws.png 1260w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-512x267.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-768x401.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-1024x535.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-725x379.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-800x418.png 800w" alt="" width="1260" height="658" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Pokles spotřeby elektřiny ve 12. týdnu letošního roku. Zdroj: FT.comAutor úvodní fotografie: <a href="https://unsplash.com/@markusspiske?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Markus Spiske,</a> <a href="https://unsplash.com/s/photos/coronavirus?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Unsplash</a></figcaption></figure>

Koronavirus má za následek výrazný pokles spotřeby elektřiny. V Itálii klesla o 16 %, ve Francii dokonce o 22 %

Ve Francii v důsledku rozšíření koronaviru poklesla spotřeba elektřiny dle vyjádření místního provozovatele přenosové soustavy až o 15 %. Obdobný pokles hlásí i Itálie. Mírný pokles lze sice vysledovat i v ČR, není ovšem tak výrazný a pohybuje se spíše ve vyšších jednotkách procent. 
Rozsáhlá opatření proti dalšímu šíření koronaviru již dopadla i na spotřebu elektrické energie v Evropě. Přestože nová opatření byla aplikována teprve nedávno, již nyní se v některých státech podepisují na snížené spotřebě elektřiny. V České republice prozatím klesá mírněji než v jiných Evropských zemích.
Je také možné předpokládat, že dopady na spotřebu elektřiny se budou zvyšovat, a to hlavně s ohledem na útlum některé průmyslové výroby. Příkladem může být německá automobilka Volkswagen, která na tři týdny přerušila výrobu.
Zřejmě největší dopad má aktuální situace na <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/031820-power-demand-declines-across-europe-as-lockdowns-bite">Itálii</a> a <a href="https://www.reuters.com/article/us-health-coronavirus-france-electricity/french-grid-operator-rte-says-power-demand-slumps-15-due-to-coronavirus-outbreak-idUSKBN2162L7">Francii</a>. Podle veřejně dostupných informací z obou zemí poklesla spotřeba elektřiny v obou zemích o více než 15 %. Podle informací webu S&amp;P Global je na situaci zatím nejlépe Německo, kde lze pozorovat pouze mírný pokles spotřeby elektřiny v řádu nižších jednotek procent (2,5 %).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1584689304.json“}
Důvodem pro nižší spotřebu elektřiny ve Francii podle provozovatele přenosové soustavy je, že více lidí pracuje z domova a velcí průmysloví odběratelé snižují odběr.
<blockquote>„Spotřeba elektřiny se v ranních hodinách zvyšuje pomaleji a nedosáhne vrcholu do jedné hodiny odpolední. Spotřeba v průběhu dne také výrazně rychleji klesá než za normálních okolností,“ uvedl pro agenturu Reuters provozovatel francouzské soustavy.</blockquote>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1584689181.json“}
Pro srovnání s finanční krizí v roce 2009 – v době krize se snížila spotřeba elektřiny mezi průmyslovými spotřebiteli o 14 %. To bylo, mimo jiné, důsledkem pro propad cen emisních povolenek, o které kvůli nedostatku průmyslové výroby a spotřeby energií nebyl takový zájem.
<h2>Spotřeba klesá i v České republice</h2>
Pokles spotřeby lze vysledovat i na zatížení soustavy v České republice. Ta je v současné době nejnižší nejméně od roku 2016. Zatímco v jedenáctém týdnu tohoto roku byla spotřeba z posledních let nejvyšší, nyní se propadla a je z posledních pěti let nejnižší.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1584688822.json“}
</div>
</div>
Stále se jedná ovšem o relativně malý pokles a data budou více vypovídající až za delší časový horizont.
Pokles spotřeby elektřiny potvrdily i zástupci velkých energetických společností v Česku. Podle tiskového mluvčí společnosti ČEZ Ladislava Kříže se pokles spotřeby dá odhadovat na cca 6 %. Toto číslo ovšem není zřejmě konečné, jelikož opatření teprve nabírají na síle.
<blockquote>„Zatím jde o předběžná data. S každým dnem je klesající tendence, takže se již pohybujeme na úrovni poklesu o šest procent. Pokles bude určitě podstatně pokračovat, především s přerušením výroby v automobilkách, na které jsou navázány desítky dalších dodavatelů,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
Významnější pokles zaznamenala společnost Pražská energetika, která mluví o poklesu až kolem 10 %.
<blockquote>„Je to logické – jsou zavřená obchodní centra, doprava jezdí v prázdninovém režimu, jsou zavřené obchody, restaurace, nefungují další věci. Ano, možná mírně roste spotřeba domácností, tím, že jsou lidé doma, ale to pokles nevyrovná,“ řekl Petr Holubec ze společnosti PRE.</blockquote>

Komoditní trhy

Koronavirus dopadá významně na spotřebu elektřiny, v zemích EU klesá až o 15 %

V Česku v posledních dnech klesá spotřeba elektřiny. Důvodem jsou přijatá omezení proti šířící se pandemii nového koronaviru, kdy jsou zavřené například obchody a restaurace. Vyplývá to z vyjádření distributorů. ČEZ zaznamenal v posledních dnech na svém distribučním území zhruba pětiprocentní pokles spotřeby v porovnání s předchozím týdnem, Pražská energetika hovoří o poklesu kolem deseti procent.
<blockquote>&#8222;Zatím jde o předběžná data. S každým dnem je klesající tendence, takže se již pohybujeme na úrovni poklesu o šest procent. Pokles bude určitě podstatně pokračovat, především s přerušením výroby v automobilkách, na které jsou navázány desítky dalších dodavatelů,&#8220; řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
Z pohledu regionů eviduje podle něj firma největší procentní pokles spotřeby v pracovních dnech na Moravě a v západních Čechách, nejmenší zatím ve východních Čechách. &#8222;Na poklesu spotřeby se kromě aktuální mimořádné situace kolem koronaviru podílí i poměrně vysoká venkovní teplota,&#8220; uvedl Kříž.
Mluvčí Pražské energetiky (PRE) Petr Holubec ilustroval nižší spotřebu na hodnotě takzvaného průměrného špičkového zatížení. Jde o maximální momentální příkon, který je v daný den potřeba. Zatímco před týdnem byl zhruba 1000 megawattů (MW), nyní je to asi 850 MW.
<blockquote>&#8222;Je to logické &#8211; jsou zavřená obchodní centra, doprava jezdí v prázdninovém režimu, jsou zavřené obchody, restaurace, nefungují další věci. Ano, možná mírně roste spotřeba domácností, tím, že jsou lidé doma, ale to pokles nevyrovná,&#8220; řekl ČTK Holubec.</blockquote>
Také podle něj hraje roli i teplé počasí, při kterém spotřeba elektřiny tradičně klesá.
Kříž připomněl, že ve skupině ČEZ zůstávají nyní na pracovištích jen lidé, kteří jsou bezprostředně nutní k provozu elektráren a na dalších klíčových místech potřebných například k distribuci elektrické či tepelné energie. &#8222;Většinou se jedná o směnové pracovníky elektrárny a montéry ČEZ Distribuce. Další jsou převážně doma na pohotovosti, aby mohli případně nahradit z různých důvodů nepřítomného kolegu. Většina zaměstnanců, na nichž není závislá výroba či distribuce, je pak doma na home-office,&#8220; doplnil. Podobná opatření zavedly další energetické firmy.
V Česku se nákaza koronavirem poprvé prokázala 1. března. V zemi platí nouzový stav, výrazné omezení volného pohybu lidí i většiny aktivit. Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku během dneška stoupl na 631.

V Česku kvůli omezením proti šíření koronaviru klesá spotřeba elektřiny

Výroba elektřiny v ČR ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 6,3 procenta na 19,2 terawatthodiny (TWh). Spotřeba proti tomu ve stejném období stoupla o 1,1 procenta na 16,8 TWh. V tiskové zprávě to dnes uvedl Energetický regulační úřad (ERÚ). Nejvyšší nárůst spotřeby byl podle úřadu zaznamenán ve Středočeském kraji (plus 4,1 procenta), největší pokles naopak v Jihomoravském kraji (minus tři procenta).
<blockquote>&#8222;Rychleji, než by odpovídalo celorepublikovému průměru, rostla spotřeba domácností. Domácnosti meziročně spotřebovaly o 1,3 procenta elektřiny více a spotřeba se u nich zvýšila ve všech krajích &#8211; nejvíce ve Středočeském, o 3,4 procenta, nejméně v Olomouckém, o 0,2 procenta,&#8220; řekl dnes předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
Podle úřadu i nadále trvá převis exportu elektřiny z ČR nad jejím dovozem, rozdíl se však meziročně snížil o 35 procent (1,4 TWh).
Čtvrtletní spotřeba zemního plynu podle úřadu vzrostla o 18,1 procenta na 1,247 miliardy metrů krychlových. &#8222;Největší podíl tvořila spotřeba velkoodběratelů (73,7 procenta), z nejvýznamnějších odběratelů byl patrný především zvýšený provoz plynové elektrárny Počerady II. Domácnosti se na spotřebě plynu v uplynulém čtvrtletí podílely necelou desetinou,&#8220; uvedl mluvčí ERÚ Michal Kebort. K nárůstu spotřeby plynu podle něj došlo napříč všemi kraji republiky, a to přesto, že třetím čtvrtletí tohoto roku bylo teplotně nadprůměrné a průměrná teplota (17,3 stupňů Celsia) se pohybovala o 1,3 stupňů Celsia nad dlouhodobým teplotním normálem.
<figure id="attachement_11814" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/EPH_Prazska_teplarenska-800x424.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/EPH_Prazska_teplarenska-800x424.jpg" alt="EPH - Pražská teplárenská" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Teplárny pak ve třetím čtvrtletí vyrobily 24.708 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o 1,6 procenta více, doplnil ERÚ. Při výrobě se podle úřadu nejvíce uplatnilo hnědé uhlí (35 procent), následované biomasou (17 procent) a zemním plynem (16 procent).

Energetika v ČR

ERÚ: Výroba elektřiny meziročně klesla, spotřeba stoupla

Americká vládní agentura U. S. Energy Information Administration (EIA) zveřejnila svůj energetický výhled International Energy Outlook 2019. Podle referenčního scénáře výhledu bude nárůst globální spotřeby energie do velké míry způsobem růstem spotřeby <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=41753&amp;fbclid=IwAR1PwWJG6s81P8b-C0Zu2-mFTdJkR3R9XC10CRDk7XQFQaURNhtkMFK9gog">elektřiny v rezidenčních a komerčních budovách</a>. Ve srovnání se zeměmi OECD tento růst bude vyšší v zemích mimo OECD, nicméně spotřebovaná elektřina v budovách přepočtená na obyvatele bude stále vyšší v členských státech OECD.
V referenčním scénáři <a href="https://www.eia.gov/outlooks/ieo/">International  Energy Outlook 2019 EIA</a> předpovídá, že globální spotřeba energie v budovách mezi lety 2018 až 2050 poroste o 1,3 % ročně. V zemích, které nejsou součástí OECD, pak tato spotřeba poroste o více než 2 % ročně, pětkrát rychleji než v členských zemích OECD.
V oblasti rezidenčních a komerčních budov je pak nejrychleji rostoucím zdrojem energie elektřina, která se využívá jako hlavní zdroj pro svícení, chlazení a koncové spotřebiče. Vzhledem k očekávanému nárůstu počtu obyvatel a životní úrovně v zemích mimo OECD <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/eia-globalni-spotreba-energie-se-roku-2050-zvysi-50/">EIA</a> předpokládá, že spotřeba elektřiny v těchto zemích významně poroste.
Podle energetického výhledu v první polovině 20. let 21. století objem elektřiny spotřebované v budovách v zemích mimo OECD překročí elektřinu spotřebovanou v této oblasti v zemích OECD. Rychlejší růst rovněž povede k tomu, že v roce 2050 země mimo OECD budou spotřebovávat dvakrát více elektřiny v budovách než v zemích OECD.
Největšího absolutního růstu spotřeby elektřiny v budovách podle referenčního scénáře energetického výhledu EIA dosáhne Čína. Podle tohoto scénáře spotřeba elektřiny v čínských budovách předčí tu v amerických budovách do roku 2030. Nejrychlejší růst se pak očekává v Indii.
<h2>Země OECD stále spotřebují více elektřiny v budovách na obyvatele</h2>
S rostoucí životní úrovní, a tedy i příjmy, postupnou urbanizací a přístupem k elektřině v zemích mimo OECD se podíl spotřeby elektřiny v budovách na celkové spotřebě elektřiny téměř zdvojnásobí z 21 % v 2018 na 38 % v 2050. Naopak v členských státech OECD tento podíl klesne ze současných 24 % na 21 % v roce 2050.
K podobným změnám dojde i ve spotřebě <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/bloomberg-neo-2019-globalni-vyroba-elektriny-uhli-dosahne-vrcholu-roce-2026/">elektřiny</a> v budovách přepočtené na obyvatele. V zemích, jež jsou součástí OECD, bude meziroční růst 0,6 % do roku 2050. Tento pomalý růst bude způsobený zvyšování efektivity budov i spotřebičů.
V zemích mimo OECD bude meziroční růst per capita 2,5 %. Celkový objemy spotřebované elektřiny per capita bude ovšem v zemích OECD stále vyšší. A to zejména z důvodu existující poptávky po energeticky náročnějších službách, jako je například chlazení prostor.

EIA: Růst spotřeby energie bude hnán růstem spotřeby elektřiny v budovách

Ve druhém čtvrtletí letošního roku v Česku meziročně stoupla spotřeba elektřiny a plynu. ČTK o tom dnes informoval Energetický regulační úřad (ERÚ). U elektřiny podle něj činil nárůst proti stejnému období loňského roku 2,5 procenta na 17,4 terrawatthodiny (TWh). Významněji rostla spotřeba plynu, a to o 35,3 procenta na 1,54 miliardy metrů krychlových, sdělil úřad.
S výjimkou kraje Vysočina (minus 0,8 procenta) se na růstu spotřeby elektřiny podílely všechny kraje, nejvíce Středočeský kraj (plus 5,9 procenta). Vyšší spotřeba byla zaznamenána především v segmentu domácností (plus 10,2 procenta), specifikoval ERÚ.
Úřad dále uvedl, že opačný vývoj naopak zaznamenala výroba elektřiny, která proti druhému čtvrtletí 2018 klesla o 1,1 procenta na 20,2 TWh. Nejvyšší meziroční pokles byl podle úřadu patrný u přečerpávacích elektráren (minus 7,5 procenta), fotovoltaických elektráren (minus 6,7 procenta), parních elektráren (minus šest procent) a jaderných elektráren (minus 3,3 procenta).
Výrazně více elektřiny naopak vyráběly paroplynové elektrárny (plus 108 procent), lépe se dařilo také malým i velkým vodním elektrárnám (plus 29 procent). &#8222;V porovnání s minulým rokem bylo letošní druhé čtvrtletí pro vodní elektrárny objemem výroby určitě lepší. Zároveň si ale musíme uvědomit, že loňský rok byl velmi podprůměrný. Kdybychom současná data srovnávali například se silným rokem 2017, výroba by ve druhém čtvrtletí klesla o víc než pět procent,&#8220; uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.
K navýšení spotřeby plynu pak podle úřadu přispěly velmi chladné měsíce duben a květen, a to i přesto, že se venkovní teploty ve čtvrtletí v průměru pohybovaly 1,8 stupně Celsia nad dlouhodobým normálem.
<blockquote>&#8222;Tok zemního plynu do plynárenské soustavy České republiky ze zahraničí dosáhl objemu 10,26 miliardy metrů krychlových. Výroba plynu na našem území představovala 32 milionů metrů krychlových. Do zahraničí bylo vyvezeno 7,24 miliardy metrů krychlových,&#8220; dodal ERÚ.</blockquote>
Za celý loňský rok spotřeba elektřiny v Česku meziročně vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Šlo nejvyšší hodnotu od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh. Největší podíl (43 procent) připadal na hnědouhelné elektrárny, uvedl už dříve úřad. Spotřeba zemního plynu v Česku loni meziročně klesla o čtyři procenta na 8,18 miliardy metrů krychlových, dodal.
Z podkladů s aktuálními čísly za letošní druhé čtvrtletí lze vyčíst také spotřebu a výrobu za celé první pololetí. U <a target="_blank" href="http://bit.ly/2KzkVs4">elektřiny</a> stoupla meziročně spotřeba o 0,4 procenta na 37,8 TWh a výroba o 1,3 procenta na 44 TWh. Jde o brutto (hrubé) ukazatele. Do brutto výroby elektřiny se započítává i elektřina spotřebovaná při její výrobě. Brutto spotřeba pak mimo jiné zahrnuje také spotřebu na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách a ztráty v sítích. Pololetní spotřeba <a target="_blank" href="http://bit.ly/2ORqPsS">plynu</a> podle ERÚ pak meziročně vzrostla o 4,3 procenta na 4,67 miliardy metrů krychlových.

Spotřeba elektřiny a plynu v Česku ve 2. čtvrtletí meziročně stoupla

Horké počasí, které v posledních dnech panuje, zvyšuje spotřebu elektřiny v porovnání s průměrem až o čtyři procenta. Je to způsobeno zejména stále rozšířenějšími klimatizacemi. ČTK to dnes sdělil mluvčí energetické společnosti ČEZ Martin Schreier. Například v internetovém obchodě Alza.cz stoupl prodej klimatizací na začátku června meziročně o 90 procent. 
<blockquote>
&#8222;Obecně platí, že při stoupajících teplotách v letních měsících se zvyšuje spotřeba elektřiny, zejména kvůli stále rozšířenějším klimatizacím. Jejich provoz zvyšuje spotřebu zhruba o dvě až tři procenta v těch opravdu horkých dnech. V případě extrémních a dlouhotrvajících veder může jít až o čtyři procenta,&#8220; uvedl Schreier.
</blockquote>
 Specifická v tomto směru podle něj může být Praha kvůli vyššímu počtu kanceláří a obchodů. 
<blockquote>
&#8222;Vliv na zvyšování spotřeby v horkých dnech mohou mít i další elektrická zařízení, jako jsou například filtrace bazénů,&#8220; doplnil Schreier.
</blockquote>
 V internetovém obchodě Alza.cz vzrostl prodej chladicích zařízení na začátku června meziročně o 30 procent. Podle mluvčí firmy Patricie Šedivé je ale poptávka vyšší již od začátku roku. 
<blockquote>
&#8222;Trendem u mobilních klimatizací je letos wifi konektivita. Takovou klimatizaci je totiž možné zapnout na dálku například při odchodu z práce a doma pak zákazník má vychlazenou místnost,&#8220; řekla.
</blockquote>
 Horké dny znamenají vyšší náklady související s chlazením technologických prostor také pro mobilní operátory. Podle mluvčího Vodafonu Marka Steigera se však v kvalitě služeb ve větší míře neprojevují. 
<blockquote>
&#8222;Obecně, pokud se jednotlivá zařízení přehřejí, mohly by se samovolně vypnout technologie ve vedrem zasažených oblastech. Aby se tak nestalo, máme na jednotlivých lokalitách nainstalované klimatizační jednotky, které v případě problému spustí alarm. Na jeho základě posíláme na místo techniky, aby situaci prověřili,&#8220; řekl Steiger.
</blockquote>
 Česko zasáhla v posledních dnech tropická vedra. Na řadě míst republiky se objevila i letošní první tropická noc, kdy celou noc neklesly teploty pod 20 stupňů.

Horké počasí zvyšuje spotřebu elektřiny až o čtyři procenta

Množství energie spotřebované k získání jednoho dolaru z těžby kryptoměn, jako je například bitcoin, je více než dvojnásobné v porovnání se získáním stejné hodnoty v těžbě <a href="http://oenergetice.cz/technologie/zpracovani-medi-od-mineralu-az-po-kabel/">mědi</a>, zlata nebo platiny. Vyplývá to ze studie vědců amerického Oak Ridge Institute. Virtuální a skutečná těžba jsou si přitom podobnější, než by si kdokoli pomyslel, poznamenal server listu The Guardian. 
Vědci spočítali, že těžba bitcoinu spotřebuje k vygenerování jednoho dolaru zhruba 17 megajoulů (MJ) energie, zatímco těžba mědi čtyři, zlata pět a platiny sedm MJ. Obdobně je to i s dalšími kryptoměnami, při těžbě měny ethereum se získá dolar při spotřebě sedmi MJ a u monera je to 14 MJ. Všechny tyto měny si ale vedou výtečně v porovnání s hliníkem, jehož těžba vygeneruje jeden dolar při spotřebě 122 MJ.
Těžba je proces, při kterém se kontrolují a potvrzují transakce v síti. Speciální počítačový program se napojí na kryptoměnovou síť, zpracovává příchozí informace a řeší u toho složitou matematickou úlohu. V jedné chvíli na ní pracují počítače všech takzvaných těžařů. Ten, jehož počítač vyřeší úlohu jako první, získá odměnu, v případě bitcoinu asi 8 000 (téměř 181 000 Kč). Ostatní těžaři mají smůlu a musejí začít řešit novou úlohu.
Zatímco odměna může být jen virtuální, energetické náklady jsou velmi reálné. Bylo zjištěno, že síť těžařů bitcoinu <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/tezba-bitcoinu-spotrebuje-vice-energie-nez-cele-irsko/">spotřebuje za jediný rok více energie než celé Irsko</a> a že vyprodukuje stejné roční emise uhlíku jako jeden milion transatlantických letů.
Nová studie je první, která posuzuje energetickou náročnost na těžbu připadající na vytvoření hodnoty jednoho dolaru. Autoři chtějí podnítit debatu o adekvátnosti a udržitelnosti nároků na energii.
V úvahu je přitom nutno vzít i cenové výkyvy, ale třeba i skutečnost, že při těžbě kryptoměn v Číně vzniká čtyřnásobné množství emisí oxidu uhličitého než při těžbě kryptoměn v Kanadě.