Německá uhelná záloha bude mít 11 dní na najetí na plný výkon

Německý kabinet schválil návrh na přesunutí hnědouhelných elektráren společností RWE, Vattenfall a Mibrag  o celkovém výkonu 2,7 GW do výkonové rezervy. Zároveň byly také zveřejněny podrobnosti ohledně plánu přechodu jednotlivých bloků do výkonové zálohy a principy fungování této rezervy.

Plný výkon za 11 dní

Podle návrhu zákona o trhu s elektřinou budou vybrané hnědouhelné elektrárny přesunuté do výkonové rezervy mít 10 dní na to, aby byly v případě potřeby uvedeny do provozu. Dalších 11 hodin budou mít následně k dispozici pro to, aby dosáhly minimálního výkonu. Na najetí na maximální dosažitelný výkon budou mít tyto elektrárny čas dalších 13 hodin.

Celkem tedy může uplynout až 11 dní od pokynu provozovatele soustavy k najetí elektrárny do doby než elektrárna dosáhne plného výkonu. Tento velice dlouhý čas pro poskytování zálohy tak předurčuje hnědouhelné elektrárny, kterých se tento zákon dotkne, k uvedení do provozu jen v případě velkých a dlouhodobých nedostatků výkonu v síti.

Plán přechodu do rezervy a odstavování elektráren

Součástí tohoto zákona je také časový harmonogram přechodu elektráren do výkonové rezervy a jejich následného vyřazování z provozu.

Jak je patrné z harmonogramu přesouvání výkonu do rezervy, první hnědouhelná elektrárna vstoupí do rezervy na začátku října příštího roku. Provoz posledních elektráren spadající do tohoto programu bude definitivně ukončen v září roku 2023.

Za tu doby zaplatí němečtí spotřebitelé celkem 1,61 miliardy euro za udržování těchto elektráren ve výkonové rezervě.

Tvrdý odpor opozice

Plán německého kabinetu ovšem naráží na tvrdý odpor opozice. Německý ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel čelí za tento zákon velké vlně kritiky. Podle odpůrců tohoto opatření se svým plánem Gabriel snaží dotovat uhelné výrobny elektřiny a tím tak  podporovat fosilní zdroje energie.

„V případě, že by došlo k porouchání všech sanitních vozů v celém Německu, také si neudržujeme žádnou rezervu v koňských spřeženích, která by zajišťovala převoz pacientů,“ poznamenal ironicky na adresu tohoto opatření Oliver Krischer ze strany Zelených.

Podle Krischera také není vůbec jasné, zda tento zákon bude v souladu s evropskou legislativou a zda Evropská komise nenařídí jeho přepracování či zrušení.

Úvodní fotografie: uhelná elektrárna Buschhaus, autor: Axel Hindemith