Nové bateriové úložiště ve Walesu využije svého umístění vedle největšího onshore větrného parku

Wales býval krajem těžby uhlí a výroby oceli, jako naše ostravsko. A teď na obrázku vidíte pěknou krajinu s větrníky, až do toho ještě zakomponují přílivové elektrárny (sám jsem zůstal jednou málem uvězněný u majáku na pobřeží, příliv přišel velmi rychle...) tak budou mít místo špinavé energetiky energetiku čistou a trvale udržitelnou. A ve Walesu se vaří slušné pivo.

"Pěkná krajina s větrníky" to je oxmorón. Ve Walesu stejně jak na Ostravsku se uhlí netěžilo pro energetické účely. Teď se možná začne ... jak naznačují zkušenosti z Německa.

Každý má jiný vkus, někomu se líbí krajina s větrníky, jinému s chladicími věžemi a někomu přijde totálně ujeté jak se ke krajině chováme.

Ano, vkus fandů oze parodií na elektrárny je zvrácený. Nejprve zasviní kilometry čtvereční krajiny a úrodné půdy větrníky a fotovoltaikou a když se ukáže, že bez stabilních zdrojů to nejde a nepůjde, tak v klidu odkývou i povrchovou těžbu uhlí.

Tu vaši úrodnou půdu v první řadě ničí sami zemědělci, pak logistika a průmysl a pak možná někde vzadu, budou OZE, větrník má sice základy, ale to je poměrně malá záležitost, FVE se kotví na zemní vruty, většina délky kabeláže jde po konstrukci, do země se dávají jen PVC chráničky a trocha písku pro vedení směrem k měnírně, eventuálně je měnírna mezi panely a pak se vede střídavý proud do spínací stanice a na transformátor. Ty jsou možná na nějakých patkách, panelu, nebo štěrku. Obslužné komunikace, co jsem si všiml se ani neasfaltují, neštěrkují, nepískuji, možná se to na začátku uválcuje. Takže kolik z toho třeba hektaru bude po 20 letech provozu opravdu zničeno? Celou tu dobu si tam nerušeně hospodaří půdní organismy, to se na běžném poli nestane možná ani rok.

Mimochodem pokud se podíváte na zdravotnické statistiky, na dotace a ztráty zemědělců, zjistíte to že je zde potravin, všech možných druhů, přebytek. Pokud by bylo dosaženo rovnovážného bodu dle ekonomických zásad, pak nebudou třeba zemědělské dotace. Dobře, muselo by se to udělat v celé EU zaráz, musely by se řešit i jiné problémy zemědělství, ale tomu se nevyhneme.

Mám pro vás jednu novinu, uhlí se dá hodně dlouho těžit hlubinně a dokonce jsou již i technologie podzemního zplyňování, buď se to zapálí, nebo se tam vhání pára, nebo jsem už někde viděl i jakousi cestu s využitím bakterií. Bohužel neochota lidí v Evropě k těmto technologiím vede na pokračující těžbu povrchovým způsobem.

Aha, a elektrárna Dětmarovice, elektrárna Třebovice nebo elektrárna ve Vítkovicích (bývalé EVi) jedou na andělský prach?

Jisté je jedno, mluví se u uzavření Dětmarovic, bez nich končí OKD další důl.

Už se začalo s výstavbou náhradního zdroje pro vytápění Orlové a Bohumína?

PNJ, pro mě, pro ČEZ i pro OKD. Věřím, že jak Bohumín, tak Orlová si poradí, pro své vytápění nepotřebují ~1500 MWt zdroj tepla.

Přesně naopak odborníku.

Kvůli krachu OKD, kterému navíc v blízkém horizontu dojde veškeré středně nákladně těžitelné uhlí, se začíná logicky plánovat i uzavření Dětmarovic.

A za čtyřicet let, až by nám došlo úplně i efektivně těžitelné hnědé uhlí, tak by v Česku taky někoho chytrého napadlo, že by bylo dobré vymyslet nějaký světový projekt proti levnějším konkurentům, na zdaňování nebo spekulativní obchodování s CO2.

Je připravený ještě jeden celý černouhelný důl, kde se dá velmi rychle začít těžit, bohužel/dík, to si vyberte sám, k tomu není vůle, jinak uhlí jako takového, které by se dalo těžit, je v zemi ještě dost, samozřejmě každý důl má své limity kam se dá jít, jak daleko atd. Těch současné doly OKD již dosáhly. Otevřete důl v jiné části černouhelné pánve a můžete zase několik desítek let vesele rubat.

Pane C, o jaké lokalitě mluvíte? Na Ostravsku se zavírá a jenom zavírá.

Frenštát, pokud se nepletu.

Dále podle ČGS jsou bilanční zásoby černého uhlí kolem 7 mld tun. S jinou technologií by bylo dostupných třeba dalších 8 mld.

O energetice na severní Moravě víte prd. Uhlí se v OKD těžilo a těží pro hutě a ocelárny, nebo pro výrobu tepla. Ty dvě elektrárny na severní Moravě mají marginální spotřebu z celé produkce.

Málo informací.

Článek technického neználka. Úložiště 22 MW. Je to výkon na svorkách nebo má být napsáno MWh. Nebude brát elektřinu z okolních farem - odkud bude odebíraná el. energie pro nabíjení. Odezva na změnu frekvence ve vteřinách. To je bez dalších údajů také nesmysl.

Na jednu stranu souhlasím, měl by se uvádět výkon i kapacita. Na druhou stranu zdůrazňuju, že v textu se píše, že tohle není akumulační zařízení, je to prvek síťové infrastruktury podílející se na regulaci sítě, bude se podílet na frekvenční regulaci (což opravdu umí podstatně lépe než současná řešení), kompenzaci jaloviny, bude umět fungovat jako špičkový zdroj, ...

U té farmy je, protože už tam mají vybudovanou trafo stanici a velký invertor, takže nemuseli stavět další. Elektřinu na nabití bude brát normálně ze sítě, je to součást oné regulace.

Právě regulace frekvence je opravdu zajímavá. Jalovina je druhá strana. Frekvenci jinak než změnou výkonu neureguluji. Jaká je odezva na změnu frekvence?

Pokud mám věřit prohlášením od Younicosu a Stemu, tak lze měnit výkon libovolně mezi maximálním odběrem a maximální produkcí v řádově destinách vteřin.

Na jedné straně je nějaké úložiště které uloží energii pro pozdější použití. Úložiště nemůže nic vyrobit navíc než je do něj uloženo. Když budu brát 22 MW jako 22 MWh tak s tímto úložištěm žádnou díru do světa neudělám. Uložení energie do úložiště pokud to není vodní systém je na bázi akumulace do nějakých baterií (jak je psáno). Výstup do střídavé sítě je možný přes střídače. Tím je vše definováno. Je zde doba kterou potřebuji úložiště plnit a následně doba kdy mohu z úložiště odebírat. Pokud odebírám z úložiště více energie blíží se okamžik kdy nebude co odebírat. Tak že jak je celá systém dimenzován?

V článku se píše, že baterie je pro podpůrné služby, nikoliv primárně pro dlouhodobé ukládání energie. V takové situaci nepotřebujete velkou kapacitu; 1C je až nad hlavu, a klidně stačí něco jako 1/4C. Baterie "čeká" na 50% úrovni nabití, aby mohla co nejdéle regulovat oběma směry, a v momentě, kdy je frekvence v bezpečném pásmu, tak se baterie automaticky doreguluje na těch 50% kapacity.

(Bateriové střídače jsou dnes plně čtyřkvadrantní, takže jalovinu lze regulovat prakticky neomezeně, pokud by byla potřeba.)

Baterie pro FFR by měly překlenout jenom krátké, rychlé pásmo frekvenční odchylky, dlouhominutovou zálohu již drží jiné zdroje. Pokud je FFR ale jediné využití té baterie, tak mi to připadá jako plýtvání jejim potenciálem.

Stále žádná odpověď na otázku jaká je charakteristika. Jak střídače reagují na odchylku -0,0016 Hz?

Odchylka 0,0016 Hz odpovídá při provozních otáčkách 3000 / min poklesu o 5 otáček. To znamená při odchylce 0,0032 Hz to odpovídá 10 otáčkám. Když střídače mají regulovat frekvenci tek je nutné znát jejich vlivnost.