Pod Cínovcem by se podle studie mohlo ukrývat až 1,4 mil. tun lithia
Celkové zdroje lithia na krušnohorském Cínovci jsou 1,2 až 1,4 milionu tun tohoto kovu. Vyplývá to z posledního průzkumu z konce loňského roku. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby Jaromír Starý. V Česku se nachází podle hrubých odhadů šest procent světové zásoby lithia, většina je v okolí Cínovce, zbytek ve Slavkovském lese. Kov se využívá hlavně na výrobu baterií.
O těžbu kovu v Krušných horách usiluje několik firem. Společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka, již dostala od báňského úřadu všechna povolení k těžbě lithia z odkaliště, tedy po předchozí těžbě, v krušnohorském Cínovci.
„To je projekt, který může být zahájen v horizontu dvou, tří let,“ uvedl ředitel odboru surovinové politiky MPO Pavel Kavina.
Podle něj se při této činnosti odstraní někdejší ekologická zátěž a vzniknou i pracovní místa.
Také sesterská společnost Cínovecké deponie, firma Sanaka Industry, chce těžit z odkaliště, ale v druhém českém ložisku – u Horního Slavkova na Sokolovsku.
U projektu hlubinné těžby je povolovací proces delší. Zatím se čeká na výsledky geologického průzkumu, které podle něj zatím vypadají nadějně.
„Domnívám se, že v horizontu tohoto roku, maximálně příštího, ty výsledky průzkumu a rozhodnutí investora (zda těžit) bude k dispozici,“ dodal ředitel.
Důležité také podle něj je, aby přidaná hodnota u těžby zůstala v ČR a surovina byla v Česku zpracována do podoby baterií.
V Krušných horách chce lithium těžit hlubinně i firma Geomet, kterou vlastní australská společnost European Metals. Naposledy se v Cínovci těžilo v roce 1991, kdy skončilo dobývání cínu.
Lithium se využívá hlavně na výrobu baterií do elektromobilů. Webová stránka The Space Invader (TSI) na konci loňského roku uvedla, že americký výrobce elektrických vozů a baterií Tesla Motors by mohl postavit svou druhou obří továrnu zvanou Gigafactory v ČR. Gigafactory 1 na výrobu lithium-iontových baterií nyní Tesla buduje v americkém státě Nevada a po dokončení to má být největší budova na světě. Česko je pro továrnu Tesly podle portálu vhodné právě díky vysoké zásobě lithia v Krušných horách.
Mohlo by vás zajímat:
Jen doplním, že se toto téma řeší intenzivně i na jiných webech, zejména z důvodu nutnosti dopravně obsloužit tyto doly a faktu, že jediná dráha v okolí je od nedávna ve stavu na zavření snad pro posun kolejí a i celého spodku. Přeprava těchto objemů po silnici je asi jen těžko představitelná.
Jen ale aby se mezi tím nenaplnily některé výhrůžky a v bateriích se nezačal používat sodík.
Na odvoz finálního produktu bude stačit i menší komunikace, problém je někde trochu jinde...
Jenže jen na deponii je 11 000tun uhličitanu lithného, to sice odvézt po silnici jde, ale pokud se má rozjet těžba a nejedená se o mediální zkratku a opravdu je tam 1.5 milionu tun lithia, pak se bavíme o, no však jste to sám psal 700 milionů tun horniny.
Tu dráhu jsem si nevymyslel já, ale pan Pípal, starosta Dubí, s tím že samotný zpracovatelský závod bude u Litvínova. Což tedy zároveň řeší co s hlušinou protože by šla vyvážet do vytěžené části velkolomu Bílina.
P.S. omlouvám se za mírnou dezinformaci, ten poškozený úsek by měl být až na druhé části tratě.
No jasně, problém je s tím obrovským množstvím hlušiny. A ano, to o čem mluvíte může dávat smysl. Najedou ty odporné hnědouhelné lomy budou ještě dobré, že?
To je přesné , pokud se nezačne těžit co nejdříve , dokud má lithium nějakou cenu , pak přijde levný a hojný sodík a lithium bude odepsané stejně jako olovo a můžeme se s ním nechat jedině tak vyfotit.
Osobně si myslím , že to dopadne buď tak, že se těžit začne příliš pozdě , kdy už sodíkové baterie budou ve výrobních programech a cena lithia půjde dolů nebo se sice začne těžit včas , ale místo , aby se těžba podmínila stavbou továren na baterie ( které jednou budou moci přejít na sodík ) a CR by se tak stala velkým vývozcem drahého produktu budeme jako banánová republika vyvážet lithum do USA , Číny a západní evropy , navíc stát si udělá takové smlouvy ,že z toho nebude téměř vůbec profitovat ale ti co je za stát podepíšou budou zajištěni do smrti.
V článku jaksi chybí informace, že průměrná kovnatost rudy na Cínovci se pohybuje jen kolem 0,2 %. Čili pro vytěžení 1,4 milionu tun lithia by bylo zapotřebí vytěžit 700 milionů tun horniny a toto množství někde následně uložit. Bude docela zajímavé sledovat, jak se k tomu postaví ekologické organizace. Nejednou se totiž ukáže, že i nová zelená energetika potřebuje suroviny, jejichž těžba zdaleka není bez problémů a ke všemu se ještě nachází na území ČR :-).
Pane Hájek, spočítejte si kolik bylo potřeba přemístit zeminy třeba u dolu ČSA a dostanete se o dva řády výše. Data najdete na jejich web stránkách.
Pane Vaněčku, vím, že matematika není Vaše úplně silná stránka a proto si Vás dovoluji upozornit, že o dva řády znamená 70 miliard tun přemístěného materiálu na ČSA. To asi nebude to, co jste myslel? Nebo to vážně chcete tvrdit?
Navíc je trochu rozdíl přemísťovat horninu, kterou lze urýpnout rypadlem. V případě těžby lithia půjde o dobývání rostlé skály, kterou bude potřeba najemno namlít, to je trochu jiný příběh, než těžba uhlí a je to velmi podobné těžbě uranu nebo zlata.
Myslím že v matematice jsem lepší. Přepočítejte si to, vyjde Vám cca 20 miliard tun (počítám metr krychlový za 2 tuny, bude to asi víc). A těch dolů máte v podhůří Krušných hor několik.
Tak zejména se můžeme těšit na reakce zelených mozků, už první byly ve smyslu, že elektroauta jsou super jen když nejsou suroviny na jejich výrobu těženy u nás :)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se