Šnobr: Forma stavby jaderného bloku, kterou chce Babiš, je nezákonná
Forma stavby nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany, o které dnes ve Valči u Třebíče mluvil premiér Andrej Babiš (ANO), je nezákonná, tvrdí to ekonom a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr, který je minoritním akcionářem společnosti ČEZ a část minoritních akcionářů firmy sdružuje. Babiš dnes uvedl, že stavbu nového bloku Dukovan by měla zajistit dceřiná firma společnosti ČEZ, jež elektrárnu provozuje. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal premiér.
Šnobr možné postupy tímto směrem označil za nereálné a nefunkční.
„Dokonce můžu říct, že jsou zcela mimo zákony platné v České republice a mimo schválený model garance pro stavbu jaderných elektráren v Evropské unii,“ řekl dnes ČTK Šnobr.
„A říkám to zcela odpovědně,“ dodal. Problém podle něj tkví především v tom, že představenstvo ČEZ by v takovém případě neslo trestněprávní a majetkovou odpovědnost.
„Pokud se rozhodne podepsat jakýkoliv jaderný projekt, tak akcionáři s tím nic nezmůžou. Samozřejmě ty důsledky pro představenstvo následně nějaké budou, to je nepochybné. Každý akcionář má následně možnost posoudit, zda ten projekt byl nebo nebyl rentabilní a zda tím byli akcionáři poškozeni,“ uvedl Šnobr.
„Není to tedy o nás jako o minoritních akcionářích,“ dodal.
Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží 70 procent akcií. Zbytek jsou minoritní akcionáři. Zhruba 20 procent drží právnické osoby, deset procent pak osoby fyzické. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš dnes řekl, že míní, že by bylo lépe, kdyby česká energetika zůstala stoprocentně státní.
„Myslím, že by ČEZ měl zvážit, zda by z nějaké části společnosti minoritní akcionáře nevytěsnil. Ale ta diskuse probíhá a nemá zatím závěr,“ dodal.
„Minoritní akcionáře ČEZ mají v poslední době v ústech všichni. Zdá se, že minority jsou doslova žábou na prameni. Není to pravda!,“ reagoval na twitteru Šnobr.
ČTK řekl, že stát má několik zákonných možností, jak stavbu řešit. Jednou z nich podle něj je, že česká vláda přijme stejný model garancí, který je uplatňován na stavbu jaderné elektrárny Hinkley Point ve Velké Británii pro společnost EDF, která je podle něj věrnou kopií ČEZ.
Takzvaný Contract for Difference (CfD) umožňuje postavit jaderné elektrárny za pomoci garantovaných cen elektřiny.
„Všichni víme, že pak by ale byly zveřejněny ceny, které jsou pro českého spotřebitele a daňového poplatníka zcela nepřijatelné, a ukázalo by se, že jaderné projekty jsou dneska za naprosto nerealistické peníze,“ dodal.
Druhou možností podle něj může být, že by stavbu zajistila stoprocentně státem vlastněná společnost. V této souvislosti nevyloučil možnost, že by mohli být minoritní akcionáři ČEZ státem vyplaceni a vytěsněni. Pro vytěsnění by musel majoritní akcionář, tj. stát, získat ve firmě podíl převyšující 90 procent, následně svolat valnou hromadu a na té rozhodnout o případném vytěsnění minoritních akcionářů.
„Při aktuální ceně akcií činí tržní hodnota podílu minoritních akcionářů necelých 90 miliard korun,“ řekl dnes ČTK portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jaderná elektrárna Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Její první blok je v provozu od roku 1985.
Mohlo by vás zajímat:
Vytěsnění minoritních akcionářů by přišlo státní rozpočet na 90 mld. Kč. To není průchozí, takto zatížit státní rozpočet. Druhou možností je vyčlenit část ČEZu do dceřiné společnosti, například OZE a ESCO, a následně i vyměnit akcie s minority. Minorite by vyměnili akcie ČEZu za akcie této dceřiné společnosti. Toto řešení nemá dopad do státního rozpočtu.
Nicméně ani státní společnost nemůže jít do ztrátové investice. Představenstvo i ve státní společnosti se musí chovat s péčí řádného hospodáře. Proto si nemyslím, že tohle je dobrá cesta.
Jednu dobu byl schodek státního rozpočtu i 200 miliard (a to byl celkový rozpočet daleko menší než dnes), takže to klidně průchozí je.
Představenstvu ČEZu byl svěřeny majetek, se kterým mají zacházet hospodárně. Proto nemůžou jít do ztrátové investice, to by se nechovali s péčí řádného hospodáře. Proto nemůže představenstvo jít do ztrátové investice, i kdyby prémier si to strašně přál.
Jedině kdyby představenstvo předložili nějakou studii, že v roce 2035 bude cena elektřiny za 60 a více euro, což zajistí návratnost jaderné investice a potom se představenstvo může rozhodnout jít do této podnikatelské příležitosti na své riziko.
Proč si myslíte, že zlomová cena výstavby jaderek je 60 Euro, když EDF s Číňany to v Británii vychází na 150 Euro + inflace. Kde vidíte takový rozdíl pokud se bavíme o stavbě v EU?
Cílová cena samozřejmě závisí na mnohá faktorech, především na ceně projektu, na způsobu financování, na době návratnosti. V Maďarsku při výstavbě jaderky operují s cenou 56 Euro. My bychom za stejných podmínek mohli pohybovat v podobných relacích.
Nemohli v Maďarsku nejde o komerční projekt. Bude to něco jako "neziskovka" dotovaná státem.
I v Maďarsku musí dbát na ekonomickou rentabilitu :)
Oni si řekli, že cena elektriky v době uvedení zdroje do provozu bude vyšší, než těch 56 Euro, proto si ten zdroj na sebe vydělá (mají to podloženo studii). Pamatuji si dostavbu Temelína. Tenkrát také byla zaručená tvrzení, typu "investice do Temelína se nikdy nevrátí". A skutečnost je taková, že jde po Dukovanech o druhý nejlevnější výrobní zdroj (když pominu vodu). Ještě že jej máme a ještě že ta tvrzení nepřevládla. A doufejme že i nyní nepřevládnou.
AP
a v EU i ČR zase dbají na bezpečnost, nízké daně a náklady na státní správu pro všechny.
Dukovany vyrábějí dnes dost draze a Temelín ještě dráž (za stejných podmínek bych tam vyráběl o polovinu levněji). Tvrzení se splnila a výkon se vyváží. S nutným úložištěm i vysokými nároky na zálohu výkonu i zabezpečení provozu proti blackoutu se Temelín nikdy nezaplatí. Že není vše viditelně účtováno jak by mělo je jen problém legislativy, ale někdo to platí a dále bude muset platit.
Temelín i Dukovany vyrábí jasně daleko levněji, než je cena silové elektřiny, tak nelžete.
Mohu se zeptat, jak to víte?
Protože co já vím, tak NIKDO na světě netuší cenu trvalého uložení jaderného odpadu!
Spekulujete tu široce o ceně elektřiny za 10 let a přitom jste si "jist" náklady na trvalé úložiště, které ještě nemá ani místo, natožpak název?
A jeho cena na příštích 10 000 let?
To jistě nebude v řádech stovek miliard, jak nyní "doufá" vláda.
Jisté je snad jen to, že to nebude platit ani Babiš, ani ČEZ...
Ve Finsku je výstavba úložiště v dost pokročilé fázi, takže minimálně Finové mají dost dobrou představu, kolik bude stát.
Jisté je jen to, že na jaderném účtu, ze kterého se bude výstavba financovat, je cca 30 miliard Kč. Drtivou většinu poslal právě ČEZ.
Mimo toho, že Babiš je kromě premiéra i zákonodárce, se v tomto případě zaměřme i na to, že je Šnobr opravdu neskutečný ......
Neskutečný agent bureš je především populistický žvanil, který slibuje hory doly ale skutek utek. Ten nikdy nic nevyřešil, problémy zametá pod koberec a obtížené úkoly (jako výstavba JE) odkládá na neurčito.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se