ENTSO-E: Výrobní kapacity v EU jsou do roku 2025 dostatečné, nejistota panuje ohledně uzavírání elektráren

Přiměřenost výrobních kapacit elektřiny zůstane ve většině evropských zemí v roce 2020 i v roce 2025 vysoká, některé středoevropské trhy ovšem mohou čelit potenciálním problémům. Tvrdí to zpráva Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) publikovaná 3. října.

Zpráva označila za problémové z hlediska výrobní přiměřenosti zejména ostrovní země (Kypr, Malta, Irsko a Severní Irsko) a okrajové části zkoumaných zemí (např. Albánie, Bulharska, Řecka a Finska). Tyto oblasti se dle modelace v roce 2020 nacházejí nad hranicí spolehlivostního ukazatele LOLE (Loss Of Load Expectation) ve výši 10 hodin za rok.

Kromě toho mohou spolehlivostní rizika dodávky elektřiny nastat i v kontinentální Evropě, ve Francii a Polsku a v Itálii, kde index spolehlivosti LOLE dosahuje přibližně 35 hodin za rok.

V České republice studie v horizontu let 2020 až 2025 nepředpokládá spolehlivostní rizika. Hodnocení výrobní přiměřenosti má v ČR povinnost vypracovávat společnost ČEPS, poslední verze byla publikována v srpnu 2016.

„Kapacita propojení je dostatečná, a proto v případě jakékoliv náhlého výpadku může Česká republika dovážet potřebné množství elektřiny na pokrytí domácí potřeby. Neočekáváme změnu dostupnosti kapacity přeshraničních propojení nebo jakýchkoli problémů souvisejících s rizikem odstavování elektráren v tomto období,“ uvádí studie ENTSO-E v souvislosti s výrobní přiměřeností v České republice.

Přiměřenost výrobních kapacit nebo také výrobní přiměřenost, tzv. „Generation Adequacy“, je definována jako schopnost vyrovnávat spotřebu a dodávku se zajištěním flexibility výrobního portfolia reagujícího na náhlé výkonové změny. ENTSO-E přístup je založen na posouzení míry spolehlivosti, analýze chování reziduálního diagramu, vyhodnocení flexibilních kapacit a zahrnutí tržních a klimatických podmínek s dopadem na provoz zdrojů.

Ukazatel spolehlivosti LOLE (Loss Of Load Expectation) udává počet hodin kdy pro dané období (typicky rok) je hodnota zatížení větší než předpokládaná výroba včetně importu. LOLE nezohledňuje, k jak velkému nepokrytí zatížení dochází. Počítá se každá hodina, kdy dojde i k minimálnímu nepokrytí zatížení.

Klíčový parametr: Odstavování tepelných elektráren

Zpráva ENTSO-E uvádí, že klíčovým parametrem ovlivňujícím hodnocení výrobní přiměřenosti je odstavování tepelných elektráren, ať již z ekonomických, nebo politických důvodů. Ačkoliv je dle zprávy uzavíráním tepelných elektráren dotčeno 45 % zemí, díky přeshraničnímu vlivu je tímto jevem ovlivněno 82 % zemí.  Vyřazení těchto výrobních kapacit z trhu by znamenalo snížení celkového instalovaného výkonu v tepelných elektrárnách o 15 % v porovnání se základním scénářem ENTSO-E.

„Zvláště ve středoevropských zemích s vysokým počtem starých elektráren existuje významné riziko předčasného uzavírání. Bude proto zásadní sledovat aktivity týkající se uzavírání elektráren v širším evropském měřítku,“ uvádí zpráva ENTSO-E.

Studie označuje Polsko jako zemi, jejíž výrobní kapacity by mohly být nejvíce ovlivněny uzavíráním tepelných elektráren. Polský provozovatel přenosové soustavy, společnost PSE, odhaduje, že do roku 2020 by mohlo dojít k uzavření přibližně 3,4 GW instalovaného výkonu polských tepelných elektráren a do roku 2025 až 6,4 GW.

Hlavním důvodem je povinnost modernizace elektráren pro splnění technické normy podle směrnice EU o průmyslových emisích. Podle ENTSO-E současné nepříznivé tržní podmínky obecně brání této modernizaci.

„Kapacitní trh, který je v současné době vyvíjen polskou vládou, je proto rozhodujícím řešením pro zajištění dostatečné úrovně výrobní přiměřenosti,“ tvrdí zpráva ENTSO-E.

ENTSO-E také uvedla, že ačkoliv Španělsko nemělo v provedené analýze problém s výrobní přiměřeností, stále existují pochybnosti o budoucnosti jeho instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách, neboť ty budou muset být rovněž modernizovány aby splňovaly emisní normy EU.