Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, a. s. se jako první evropský provozovatel přenosové soustavy (PPS) připojil k mezinárodní platformě TERRE pro výměnu regulační energie z takzvaných záloh pro náhradu. Na projektu TERRE se kromě ČEPS podílí sedm evropských provozovatelů přenosových soustav, dalších šest působí v roli pozorovatele.
Mezinárodní platforma TERRE (Trans European Replacement Reserves Exchange) byla spuštěna v pondělí 6. ledna a <a href="https://www.ceps.cz/cs/tiskove-zpravy/novinka/ceps-se-jako-prvni-pripojila-k-platforme-terre" target="_blank" rel="noopener">ČEPS je prvním evropským PPS, který se k ní připojil</a>. Uvedená mezinárodní platforma má podle ČEPS sloužit k ekonomicky optimálnímu zajištění regulační energie s dostupností služeb do 30 minut v evropském kontextu.
<blockquote>„Spuštění platformy TERRE představuje završení několikaletého úsilí od stanovování obchodních pravidel přes vývoj IT řešení až po testování systému s účastníky trhu v Evropě,“ řekl Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS zodpovědný za energetický obchod, regulaci a dispečink.</blockquote>
Kromě ČEPS se na projektu TERRE podílí osm evropských PPS, mezi které patří RTE (Francie), National Grid (Velká Británie), Terna (Itálie), PSE (Polsko), REN (Portugalsko), Red Eléctrica de Espaňa (Španělsko) a Swissgrid (Švýcarsko). Dalších šest provozovatelů působí společně s Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) v roli pozorovatele.
<figure id="attachment_79878" class="wp-caption aligncenter" style="width: 924px;"><img class="size-full wp-image-79878" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TERRE.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TERRE.jpg 924w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TERRE-512x496.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TERRE-768x744.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TERRE-725x702.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TERRE-800x775.jpg 800w" alt="Členové (oranžová barva) a pozorovatelé (šedá barva) projektu TERRE. Zdroje: ENTSO-E" width="924" height="895" /><figcaption class="wp-caption-text">Členové (oranžová barva) a pozorovatelé (šedá barva) projektu TERRE. Zdroje: ENTSO-E</figcaption></figure>
Ačkoliv je k platformě TERRE nyní připojena pouze ČEPS, další provozovatelé přenosových soustav mají brzy následovat.
<blockquote>„Zkušenosti s provozováním této platformy pomohou při následném vybudování zbývajících evropských platforem pro výměnu regulační energie MARI a PICASSO, na kterých se bude zajišťovat regulační energie s rychlejší dostupností,“ dodal Zbyněk Boldiš.</blockquote>
MARI je implementačním projektem evropské platformy pro výměnu regulační energie z ručně ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRP; dříve minutové zálohy). PICASSO je obdobným projektem zaměřeným na výměnu regulační energie z automaticky ovládaného procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (aFRP; dříve sekundární regulace).

Přenos elektřiny

ČEPS se připojila k mezinárodní platformě TERRE pro zajištění regulační energie

Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta Evropské asociace provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E). Patří tak mezi klíčové představitele jednoho z největších světových energetických celků, jenž sdružuje 43 společností z 36 zemí napříč Evropou. Je to historicky vůbec poprvé, kdy má Česká republika svého zástupce v nejvyšším vedení této významné asociace.
ENTSO-E zastupuje evropské provozovatele přenosových soustav především při jednáních s Evropskou komisí, Evropským parlamentem, Agenturou pro spolupráci národních energetických regulačních úřadů ACER a dalšími unijními institucemi.
<blockquote>„Zvolení viceprezidentem ENTSO-E vnímám jako ocenění dlouholeté práce v sektoru energetiky a zároveň jako potvrzení, jak důležitou roli v sektoru energetiky hraje společnost ČEPS. Nesmírně si vážím důvěry, kterou mi tím asociace projevila,“ říká Zbyněk Boldiš.</blockquote>
Asociace ENTSO-E působí v Evropě od 1. července 2009. Jejími hlavními cíli jsou zajištění bezpečnosti provozu propojených přenosových soustav a jejich rozvoj, integrace obnovitelných zdrojů energie a podpora formování evropského vnitřního energetického trhu, který je kritický pro naplnění cílů EU.
Kromě Zbyňka Boldiše stojí v čele asociace prezident Hervé Laffaye (Francie) a předseda Řídícího výboru Joachim Vanzetta (Německo), všichni od 1. července 2019 na období dvou let s možným prodloužením mandátu. „V kontextu nové energetické legislativy nás čekají přelomové změny a řada výzev, na které se musíme v Evropě společně připravit,“ dodává Zbyněk Boldiš.

Viceprezidentem asociace ENTSO-E byl zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš

Situaci v evropských elektrizačních soustavách bude během letošní zimy potřeba bedlivě monitorovat. Zatímco při standardních podmínkách by bezpečnost dodávek elektřiny podle reportu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/evropska-sit-provozovatelu-prenosovych-soustav-elektriny-entso-e/" target="_blank" rel="noopener">Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E)</a> neměla být nijak ohrožena, s příchodem mrazivého počasí by řada evropských zemí musela elektřinu dovážet. Pokud by zároveň panovaly nepříznivé podmínky pro výrobu z obnovitelných zdrojů, nutnost dovozu pro pokrytí vlastních potřeb bez využití strategických rezerv by hrozila i Německu.
Sdružení ENTSO-E spolu s evropskými provozovateli přenosových soustav pravidelně hodnotí potenciální rizika pro zajištění výkonové přiměřenosti v celkem 36 zemích. Výkonová přiměřenost popisuje schopnost soustavy zajistit dostatečný elektrický výkon pro pokrytí poptávky v libovolném čase, tedy bezpečnost dodávek elektrické energie.
Ve svém výhledu pro letošní zimu ENTSO-E počítá i s ohlášenými odstávkami belgických jaderných elektráren a opatřeními, kterými chce země s potenciálním nedostatkem výkonu bojovat. Za standardních podmínek by podle sdružení neměla být bezpečnost dodávek v celé synchronní pan-evropské soustavě nijak ohrožena. V případě příchodu mrazivého počasí bude nicméně nutné sledovat situaci zejména v Belgii, Francii, střední a severní Itálii či Slovinsku, a to zejména v lednu a únoru, kdy teploty obvykle klesají na nejnižší hodnoty.
<figure id="attachment_57932" style="width: 724px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-57932 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/entsoe_wo_18-19_mapa_standardni_podminky.png" alt="Za standardních podmínek by většina evropských zemí měla být schopna pokrýt poptávku po elektřině z vlastních zdrojů. Zdroj: ENTSO-E" width="724" height="390" /><figcaption class="wp-caption-text">Za standardních podmínek by většina evropských zemí měla být schopna pokrýt poptávku po elektřině z vlastních zdrojů. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Za standardních podmínek by většina evropských zemí měla být schopna pokrýt poptávku po elektrické energie vlastními zdroji během celé zimy. Zatímco některé země jako Rakousko, Slovensko či Belgie by elektřinu musely dovážet pouze v několika týdnech, Finsko, Maďarsko, Litva a sever a střed Itálie budou muset elektřinu dovážet pravděpodobně celou zimu.
Po příchodu mrazivého počasí v průběhu loňského ledna začalo sdružení hodnotit výkonovou přiměřenost za extrémních podmínek, pokud by v celé Evropě nastaly extrémy přicházející jednou za 20 let. To znamená jak velmi mrazivé počasí v zimě či extrémní horko v létě, tak nepříznivé podmínky pro výrobu elektrické energie v solárních a fotovoltaických elektrárnách.
Při naplnění scénáře extrémních podmínek, který má sloužit jako zátěžový test schopností evropských soustav, by se k dovozu elektrické energie pro pokrytí domácí poptávky bez využití strategických rezerv muselo uchýlit více zemí, a to i Německo, které je v současné době největším evropským vývozcem elektřiny. Některé země, jako například Finsko či Litva, by pak nebyly schopny zajistit dodatek výkonu pro pokrytí poptávky ani s pomocí dovozu elektřiny ze zahraničí. Česká republika by naopak měla být schopná zajistit dostatek výkonu po celou zimu i za těchto podmínek.
<figure id="attachment_57933" style="width: 730px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-57933" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/entsoe_wo_18-19_mapa_drsne_podminky.png" alt="Při mrazivém počasí a nevhodných podmínkám pro výrobu elektřiny z OZE by se k dovozu elektřiny musela uchýlit řada evropských zemí. Zdroj: ENTSO-E" width="730" height="390" /><figcaption class="wp-caption-text">Při mrazivém počasí a nevhodných podmínkám pro výrobu elektřiny z OZE by se k dovozu elektřiny musela uchýlit řada evropských zemí. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Kromě nutnosti dovozu ENTSO-E hodnotí i možnosti dovozu elektřiny z ekonomických důvodů, kdy jsou země sice schopny pokrýt domácí poptávku vlastními zdroji, ale mohou se uchýlit k dovozu levnější elektřiny ze zahraničí. Více podrobností, včetně rozlišení výkonové přiměřenosti v různých scénářích po jednotlivých týdnech, je k dispozici v <a href="https://docstore.entsoe.eu/Documents/SDC%20documents/Winter%20Outlook%202018-2019_Report(final).pdf" target="_blank" rel="noopener">zimním výhledu ENTSO-E</a>.

Elektřina

V případě mrazivé zimy bude situace v evropských sítích napjatá, dovoz elektřiny hrozí i Německu

Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) pokračuje v diskuzi s provozovateli přenosových soustav Srbska (EMS) a Kosova (KOSTT) ohledně pokračujících problémů s odchylkami frekvence v synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa. Pokles frekvence v síti vede ke zpožďování některých měřičů času a podle ENTSO-E může potenciálně vést až k rozsáhlému blackoutu.
Synchronně propojená oblast kontinentální Evropa, která zahrnuje 25 zemí včetně České republiky, zažívá od konce roku 2017 problémy s odchylkami frekvence od požadované hodnoty 50 Hz. <a href="https://www.entsoe.eu/news/2018/03/06/press-release-continuing-frequency-deviation-in-the-continental-european-power-system-originating-in-serbia-kosovo-political-solution-urgently-needed-in-addition-to-technical/" target="_blank" rel="noopener">ENTSO-E již v březnu uvedlo</a>, že zdrojem těchto odchylek je oblast Srbska, Makedonie a Černé hory, konkrétně elektrizační soustavy Kosova a Srbska.
<a href="https://www.entsoe.eu/news/2018/11/12/frequency-deviations-in-continental-europe-discussions-ongoing-to-find-a-solution/?fbclid=IwAR2ySTHrdZxX5iNAU67No2rCBCL-mKOzCzRkKsSxpIG3hzVooTXn-EOf9mA" target="_blank" rel="noopener">Začátkem listopadu ENTSO-E uvedlo</a>, že diskuze o řešení tohoto problému stále pokračují.
<blockquote>
„Je extrémně důležité, abychom co nejdříve vyřešili tento problém, obzvláště kvůli blížícímu se zimnímu období. Cílem našeho úsilí je zabránit dalším odchylkám času a souvisejícím finančním dopadům a ve finále také potenciálnímu blackoutu v Evropě,“ uvedlo ENTSO-E.
</blockquote>
ENTSO-E vystupuje jako prostředník ve sporu mezi Srbskem a Kosovem. Vztahy Srbska s Kosovem jsou napjaté již od doby kosovského vyhlášení nezávislosti před deseti lety, které Bělehrad neuznal. Jednou z řady sporných oblastí je i sdílení rozvodné sítě.
Srbsko má podle ENTSO-E povinnost zajistit plynulou dodávku do sítě, když Kosovo nestačí vyrábět dostatek elektřiny, jako tomu bylo například v prvních měsících letošního roku. Kvůli sporům však Srbsko nezasáhlo a frekvence začala kolísat, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/v-evrope-se-zpozdovaly-frekvenci-rizene-hodiny-na-vine-jsou-spory-mezi-srbskem-a-kosovem/" target="_blank" rel="noopener">což se podle asociace projevilo nejpatrněji právě na elektrických hodinách</a>. Zpoždění mohlo dosáhnout až šest minut.

ENTSO-E: Problém s odchylkami frekvence v kontinentální Evropě musí být rychle vyřešen

Spotřeba plynu pro účely výroby elektrické energie by měla v Evropě během nadcházejících desetiletí významně stoupat. Podle <a href="https://www.entsog.eu/public/uploads/files/publications/TYNDP/2018/entsos_tyndp_2018_Final_Scenario_Report.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">reportu zpracovaného asociacemi ENTSO-E a ENTSO-G</a>, které sdružují evropské provozovatele přenosových a přepravních soustav, by spotřeba plynu v evropských elektrárnách měla do roku 2025 vzrůst o 20 až 70 %.
Asociace ve svém reportu, který je jedním ze vstupů pro jejich desetileté plány rozvoje evropských soustav, identifikovaly tři různé scénáře pokrývající období mezi lety 2020 a 2040 &#8211; scénář globálního boje proti klimatickým změnám, udržitelného přechodu a decentralizované výroby.
Ve všech uvažovaných scénářích asociace předpokládají, že se plynové elektrárny do roku 2030 zařadí v tzv. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order" target="_blank" rel="noopener noreferrer">merit orderu</a> před uhelné zdroje &#8211; tedy, že marginální náklady na výrobu elektrické energie z plynu budou nižší než v případě černého uhlí. Vytlačování uhelných elektráren plynovými zdroji má být podpořeno cenovým vývojem a snahami o snižování emisí.
V krátkodobém výhledu do roku 2025 asociace počítají s oběma variantami, avšak i v případě, kdy bude uhlí v merit orderu stále před plynem, má v EU roční spotřeba plynu pro výrobu elektřiny do roku 2025 vzrůst na 984 TWh ve srovnání s 825 TWh v roce 2020, tedy zhruba o 19 %. Zásadní bude zejména vývoj cen energetických komodit a emisních povolenek, který představuje i v krátkodobém výhledu značnou nejistotu. Pokud by se plyn dostal před uhlí, jeho spotřeba v elektrárnách by měla ve stejném období vzrůst až na 1415 TWh, tedy o více než 70 %.
<figure id="attachment_50221" style="width: 643px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-50221" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Vyhled-spotreba-plynu-v-Evrope.png" alt="Výhled roční spotřeby plynu v EU dle jednotlivých scénářů. Zdroj: TYNDP 2018 Scenario Report" width="643" height="366" /><figcaption class="wp-caption-text">Výhled roční spotřeby plynu v EU dle jednotlivých scénářů. Zdroj: TYNDP 2018 Scenario Report</figcaption></figure>
Navzdory růstu spotřeby plynu v elektroenergetice by jeho celková roční spotřeba v EU neměla v ani jednom z uvažovaných scénářů převýšit historický průměr z let 2010 až 2016. Pro období do roku 2025 bude pro spotřebu plynu rozhodující jeho role v elektroenergetickém sektoru.
V případě naplnění scénáře udržitelného rozvoje (ST) se bude poptávka po plynu vyvíjet podobně jako při zařazení plynu před uhlí, přičemž realizace úsporných opatření má vést k mírnému poklesu spotřeby plynu v sektoru průmyslu i na straně domácností. Scénáře decentralizované výroby (DG) a boje proti klimatickým změnám (GCA) předpokládají pokles spotřeby plynu pro účely vytápění, a to zejména díky širšímu využití tepelných čerpadel.
Ve všech uvažovaných scénářích by rovněž minimálně do roku 2030 měla v EU růst i spotřeba elektrické energie. Nejvyšší růst asociace předpokládají v případě scénáře decentralizované výroby, který počítá s vysokým růstem flexibility na straně spotřeby. Za růstem poptávky po elektřině má stát rozvoj tepelných čerpadel a elektromobility. Druhý nejvyšší růst do roku 2040 má nastat při naplnění scénáře boje proti klimatickým změnám, a to ze stejných důvodů jako ve scénáři decentralizované výroby. Naopak nejnižší růst předpokládá scénář udržitelného rozvoje, kdy má hlavní roli ve vytápění stále zastávat plyn.
<figure id="attachment_50222" style="width: 650px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-50222 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Vyhled-poptavka-po-elektricke-energii-v-Evrope.png" alt="Výhled vývoje spotřeby elektrické energie v EU dle jednotlivých scénářů ve srovnání s poptávkou v roce 2015. Zdroj: TYNDP 2018 Scenario Report" width="650" height="366" /><figcaption class="wp-caption-text">Výhled vývoje spotřeby elektrické energie v EU dle jednotlivých scénářů ve srovnání s poptávkou v roce 2015. Zdroj: TYNDP 2018 Scenario Report</figcaption></figure>

Plynárenství

Provozovatelé evropských soustav: Plyn bude mít ve výrobě elektřiny silnější pozici

ENTSO-E v únoru vydalo <a href="https://consultations.entsoe.eu/markets/first-edition-bidding-zone-review/supporting_documents/Final%20report%20for%20public%20consultation_090218.pdf">první verzi studie</a> hodnotící současné vymezení obchodních zón v Evropě k otevřenému online připomínkování. Připomínkovací proces probíhal od 9. února do 9. března a v rámci něj se mohli zúčastněné strany a účastníci trhu vyjádřit k tomuto důležitému aspektu evropských trhů s elektřinou.
Studie přezkoumávající stávající podobu obchodních zón v Evropě byla vytvořena provozovateli přenosových soustav Belgie, České republiky, Dánska, Francie, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Slovenska a Slovinska v souladu s článkem 32 Nařízení Komise (EU) 2015/1222, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení.
Obchodní zóny (též nabídková zóny z angl. bidding zones) tvoří základní prvek dnešního evropského trhu. Obchody mezi těmito zónami jsou omezeny dostupnými přenosovými kapacitami vypočítanými provozovateli přenosových soustav, zatímco obchody uvnitř obchodních zón jsou uskutečňovány bez omezení. Definice hranic obchodních zón je proto otázkou, která má pro trh velký význam, a vyžaduje důkladnou analýzu. Pro umožnění a podpoření přechodu k plně integrovanému a udržitelnému jednotnému trhu s energií, o jehož vytvoření usiluje Evropská unie, musí být vývoj přenosové infrastruktury spárován s pravidelným hodnocením konfigurace obchodních zón (tak jak to ukládá nařízení EU 1222/2015).
Na studii spolupracující provozovatelé přenosových soustav se domnívají, že přezkoumání předložené ve studii neposkytuje dostatečné důvody pro úpravu, nebo zachování stávající konfigurace obchodních zón, a proto doporučuje zachovat stávající vymezení obchodních zón.
Zpracovatelé studie zároveň uvádí, že zmíněné doporučení by nemělo být vykládáno jako potvrzení, nebo námitka proti plánovanému rozdělení německo-rakouské obchodní zóny. Toto rozdělení probíhá na základě rozhodnutí regulátorů, mimo jiné, na základě <a href="https://www.acer.europa.eu/Official_documents/Acts_of_the_Agency/Individual%20decisions/ACER%20Decision%2006-2016%20on%20CCR.pdf">rozhodnutí Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů</a> (ACER) ze 17. listopadu 2016 na návrh ENTSO-E a na základě <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/EN/2017/15052017_DE_AU.html">dohody uzavřené regulačními orgány Německa a Rakouska</a>.
<h2>Metodika studie &#8211; dva odlišné přístupy</h2>
Studie využívá dva různé přístupy k definování alternativních konfigurací obchodních zón. První přístup je založen na ex-ante výběru definovaných konfigurací, které zahrnují rozdělení nebo sloučení stávajících obchodních zón. Tyto expertní konfigurace jsou definovány příslušnými provozovateli přenosových soustav založenými na jejich odborném posouzení.
Celkově bylo zjištěno, že pět expertních konfigurací je obzvláště relevantních pro první vydání studie. Z důvodu časového omezení a omezeného rozsahu studie nemohly být uvažovány všechny relevantní konfigurace. Zkušenosti s prvním vydáním přezkumu obchodních zón ukázaly, že právě pečlivý výběr analyzovaných scénářů je zvláště důležitý pro výsledky a důvěryhodnost analýzy.
Scénáře, které rozdělují stávající obchodní zóny, sestávají z oddělení Rakouska a Německa, rozdělení &#8222;velkých zemí&#8220; &#8211; Francie, Německa a Polska a další rozdělení Francie a Německa do tří zón. Druhé pododdělení Francie a Německa / Lucemburska je výsledkem výslovné žádosti vnitrostátních regulačních orgánů v příslušném regionu. Pro vyhodnocení důsledků spojení zón byly zahrnuty kombinace obchodních zón Belgie s Nizozemskem a České republiky se Slovenskem. Zmíněné konfigurace byly porovnány s aktuální konfigurací obchodních zón (označované jako &#8222;status quo&#8220;).
<figure id="attachment_49342" style="width: 1657px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/Entso-e-BZR_configs.png"><img class="wp-image-49342 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/Entso-e-BZR_configs.png" alt="" width="1657" height="917" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Jednotlivé konfigurace obchodních zón. Zdroj: ENTSO-E – FIRST EDITION OF THE BIDDING ZONE REVIEW</figcaption></figure>
Alternativní přístup pro vymezení obchodních zón využívá akademické modely k určení hranic zón na základě výpočtu cen v jednotlivých uzlech soustavy. Uzly s nejvíce podobnými cenami jsou seskupeny do zón. Nicméně v průběhu analýzy bylo zjištěno, že ceny uzlů stanovené v tomto přehledu byly výrazně ovlivněny lokálními přetíženími na vedeních s napěťovou hladinou 220 kV. Výsledné shlukování vedlo k roztříštěnosti zón podél těchto přetížení. Země, které byly nejvíce ovlivněny přetíženími, byly touto metodou rozděleny do několika zón, zatímco ostatní oblasti zůstaly nedotčeny.
Aby bylo dosaženo realističtější celkové konfigurace, výsledky seskupování byly následně upraveny. Navzdory této úpravě nebyly získané uzlové ceny a konfigurace zón založené na tomto modelu považovány za dostatečně realistické a robustní pro použití v aktuální studii. Tento přístup bude dle ENTSO-E dále zkoumán pro potenciální využití v budoucích výzkumech nabídkových zón.
<h2>Závěry studie</h2>
Výsledky studie potvrzují zřejmý fakt, že ve srovnání se status quo jsou konfigurace rozdělující obchodní zóny lepší a konfigurace spojující zóny horší z hlediska kritérií týkajících se provozní bezpečnosti. To je způsobeno klesající potřebou nápravných opatření, jako je například redispečink, a klesající četností přetížení. Snižování velikosti zón zvyšuje expozici účastníků trhu vůči omezením sítě, neboť obchodování se sousedními zónami vyžaduje jejich konkurenční boj v získávání přístupu k omezeným přenosovým kapacitám.
Studie rovněž potvrzuje další ze zřejmých faktů, že rozsáhlejší zóny jsou lepší a rozdělené zóny jsou horší ve srovnání se status quo v kritériích týkajících se likvidity trhu a tržní koncentrace. Vzhledem k tomu, že obchod bez omezení je možný ve větší zeměpisné oblasti, zvyšuje se schopnost účastníků trhu nalézt protistrany k provedení obchodu. To má pozitivní vliv na hospodářskou soutěž.
V případě dalších hodnotících kritérií již nelze vyvodit takto jasné závěry mezi pozitivními a negativními účinky jednotlivých konfigurací.
Konečně je třeba zdůraznit, že jakákoli změna obchodních zón představuje další náklady spojené se změnou struktury trhu a všech podpůrných systémů. Tyto náklady musí být zohledněny při vypracovávání rozhodnutí o zachování nebo změně konfigurace obchodních zón.
<figure id="attachment_49343" style="width: 840px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/Entso-e-BZR_results.png"><img class="size-full wp-image-49343" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/Entso-e-BZR_results.png" alt="" width="840" height="902" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vyhodnocení jednotlivých konfigurací obchodních zón. (+) lepíš než současná konfigurace (status quo); (0) žádný významný rozdíl ve srovnání se status quo, nebo posouzení dopadů není možné (-) horší než status quo Zdroj: ENTSO-E – FIRST EDITION OF THE BIDDING ZONE REVIEW</figcaption></figure>

Trh s elektřinou

ENTSO-E ve své studii hodnotí současné vymezení obchodních zón v Evropě

Lidé, kteří v posledeních týdnech chvátali do práce kvůli zpožďenému elektrickému budíku, možná spílali svému přístroji neprávem. Za neobvyklé zpožďování elektrických hodin v domácnostech po celé Evropě mohl spor správců <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/rozvodne-site-tn-it-tt/'>rozvodné sítě</a> v Srbsku a Kosovu, který ovlivnil frekvenci elektřiny v propojené evropské síti. Uvedl to ve středu web <a target="_blank" href="http://www.bbc.com/news/world-europe-43321113"> televize BBC </a> . 
 Asociace Entso-e sdružující provozovatele sítí ze tří desítek zemí Evropy včetně Česka vysvětlila, že kvůli nedostatečným dodávkám elektřiny z Kosova kolísala frekvence v celé síti, což od poloviny ledna způsobovalo zpožďování některých měřičů času.
Týká se to například radiobudíků, hodin na troubách či mikrovlnných troubách nebo na topeních. Zpoždění způsobené kolísáním v síti mohlo podle asociace nabrat až šest minut. 
 Vztahy Srbska s Kosovem jsou napjaté již od doby kosovského vyhlášení nezávislosti před deseti lety, které Bělehrad neuznal. Jednou z řady sporných oblastí je i sdílení rozvodné sítě.
Srbsko má podle Entso-e povinnost zajistit plynulou dodávku do sítě, když Kosovo nestačí vyrábět dostatek elektřiny, jako tomu bylo v prvních měsících letošního roku. Kvůli sporům však Srbsko nezasáhlo a frekvence začala kolísat, což se podle asosciace projevilo nejpatrněji právě na elektrických hodinách. 
 Tento týden by se podle Entso-e měla situace vracet k normálu, neboť Kosovu se podařilo vyprodukovat dostatek elektřiny.

V Evropě se zpožďovaly frekvencí řízené  hodiny, na vině jsou spory mezi Srbskem a Kosovem

Obchodníci s elektřinou žádají Výbor Evropského parlamentu pro energetiku, aby v klíčovém hlasování 21. února odmítl návrh Rady EU stanovující minimální 75% výši přeshraničních kapacit přidělovaných trhu. <a href="http://www.efet.org/Files/Documents/JOINT%20STATEMENTS/Joint%20Statement%20on%20Art%20%2014_Feb2018%5b1%5d.pdf">Ve společném prohlášení</a> to ve čtvrtek uvedla čtyři sdružení z odvětví. <a href="https://www.entsoe.eu/Documents/News/180202_ENTSO-E_public_statement_on_Art_14_Electricity_Regulation.pdf">Proti návrhu se vyslovila</a> i Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E).
Ministři EU v návrhu Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou zahrnuli ve své vyjednávací pozici návrh, aby do konce roku 2025 bylo na přenosových profilech mezi obchodními zónami nejméně 75 % přenosové kapacity rezervováno pro volné obchodování. Tento návrhu byl přijat na zasedání Rady EU 18. prosince.
Součástí návrhu je, že pokud země EU nedosáhnou tohoto cíle, bude Evropská komise mít pravomoc navrhnout opatření k vyřešení tohoto problému, včetně rozdělení obchodních zón, pokud by to situace vyžadovala.
Úprava obchodních zón je v EU velmi citlivým tématem a názory na to, zda by   obchodní zóny měly být určovány na základě technického nebo politického rozhodnutí, se liší.
Ve svém společném prohlášení vydaném v minulém týdnu se proti tomuto bodu vyjádřila sdružení obchodníků s elektřinou EFET, sdružení energetických výrobců Eurelectric, sdružení energetických asociací Market Parties Platform a norské energetické sdružení Nordenergi.
<blockquote>
„Koncept ‚minimální hranice‘ přeshraniční kapacity přidělované trhu je neadekvátní a zavádějící. Arbitrární jednotná hodnota pro všechny hranice EU by ignorovala hodnotu vytvářenou přeshraničním obchodem, skutečnost systému a specifika regionálních a vnitrostátních trhů. To by také vedlo k umělým cenovým signálům,“ uvádí prohlášení.
</blockquote>
ENTSO-E v prohlášení z tohoto měsíce také varovalo před návrhem a upozorňuje, že zavedení opatření by si ze strany provozovatelů přenosových soustav vynutilo &#8222;výrazně více redispečinku&#8220;. Důsledkem by byl podle ENTSO-E nárůst emisí CO2 z důvodu nutnosti uvádět do provozu méně účinné elektrárny a navýšení účtů pro koncové spotřebitele vlivem nutnosti hradit náklady na redispečink.
<blockquote>
„Pokud dojde k implementaci na základě dohody z 18. prosince mezi členskými státy, návrh článku 14 by vedl k tomu, že pravidla obchodování a fyzická realita energetického systému by se ještě více rozcházela. Především cílová hodnota 75 % přeshraniční kapacity přidělované trhu se zdá být arbitrárně zvolena a postrádá fyzické a ekonomické odůvodnění,“ uvádí ENTSO-E.
„ENTSO-E nepodporuje žádný podobný arbitrární celoevropský cíl minimální kapacity. Cíle týkající se minimální kapacity, jaké navrhuje Rada, by měly být definovány a pravidelně přezkoumávány na základě ekonomické a fyzikální analýzy a měly by být odlišné pro jednotlivé regiony. Rovněž musí být provozovatelům přenosových soustav povoleno odchýlit se od dosažení tohoto kapacitního cíle, pokud jde o bezpečnost systému,“ dodává prohlášení ENTSO-E.
</blockquote>

ENTSO-E a energetické asociace jsou proti vyhrazení minimálně 75 % přeshraničních kapacit pro obchodování

Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) ve středu zveřejnilo svůj <a href="https://www.entsoe.eu/Documents/Publications/SDC/Winter_Outlook_2017-18.pdf">výhled bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě</a> na následující zimu. Z analýzy plyne, že za normálních podmínek by neměla v zabezpečení dodávek elektřiny nastat žádná rizika. Ovšem v případě studených vln a nízké dostupnosti výrobních zdrojů upozorňuje sdružení, že dodávky nemusí být zabezpečeny v několika zemích zejména v druhém lednovém týdnu.
Za extrémních podmínek se očekává, že zejména ve Velké Británii, Francii, Belgii, Polsku a Itálii mohou nastat problémy se zabezpečením dodávek elektřiny. Tyto výsledky jsou založeny na pravděpodobnostní simulaci.
ENTSO-E ve své letošní studii upravilo použitou metodiku na základě zkušeností z loňské zimy, kdy problémy nastaly zejména kombinací studených vln a nízké dostupnosti jaderných zdrojů ve Francii. Francie je vlivem vysoké elektrifikace vytápění důležitou proměnnou v provedené simulaci. Pro letošní zimu předpokládá ENTSO-E ve Francii nárůst spotřeby o 2,3 GW na každý stupeň Celsia, o který poklesne teplota.
Analýza nyní zahrnuje worst-case scénář, který uvažuje situace nastávající v průměru jednou za 20 let, namísto předchozí studie uvažující situace nastávající jednou za 10 let. ENTSO-E analyzovalo situaci, pokud by extrémní situace nastaly současně v celé Evropě.
Dle odpovědí jednotlivých TSO jsou nejpravděpodobnějším rizikem silné větry a bouře. Nejzávažnějším rizikem jsou však studené vlny v celoevropském rozsahu. Sněhové laviny a námrazy jsou rovněž považovány za rizika, která mohou způsobit vážné následky. Toto zjištění zdůrazňuje význam hodnocení více výpadků výrobních zdrojů a přenosových vedení najednou za využití pravděpodobnostní simulace.
<figure id="attachment_45539" style="width: 572px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/risks_relevancy.png"><img class="wp-image-45539 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/risks_relevancy.png" alt="" width="572" height="945" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vnímání jednotlivých rizik dle provozovatelů přenosových soustav jednotlivých zemí. Rizika byla rozřazena do 3. škál dle <a href="https://www.entsoe.eu/Documents/SOC%20documents/Incident_Classification_Scale/2014_ICS_Methodology.pdf">této metodiky</a>. Zdroj: ENTSO-E 2017/2018 Winter Outlook</figcaption></figure>
Za rok 2017 dle ENTSO-E klesla čistá výrobní kapacita řiditelných zdrojů, zejména tepelných elektráren, o 16,2 GW. Tento pokles je pouze částečně kompenzován nárůstem výrobní kapacity obnovitelných zdrojů energie. Ta sice vzrostla o srovnatelných 16,4 GW, ale z toho 13,8 GW zaujímají větrné a fotovoltaické elektrárny, které jsou schopny tohoto výkonu dosáhnout pouze za ideálních podmínek.
<figure id="attachment_45523" style="width: 729px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/net-generation-capacity-evolution.png"><img class="wp-image-45523 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/net-generation-capacity-evolution.png" alt="" width="729" height="376" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj čistých výrobních kapacit v Evropě &#8211; 1. sloupec &#8211; konec roku 2016 ve srovnání s koncem roku 2015, 2. sloupec &#8211; konec roku 2017 ve srovnání s koncem roku 2016. Zdroj: ENTSO-E 2017/2018 Winter Outlook</figcaption></figure>
<h2>Výkonová přiměřenost v nadcházející zimě</h2>
Jak znázorňuje následující grafika, výrobní kapacity a tržně dostupná odezva na straně spotřeby jsou za normálních podmínek (první sloupec) dostatečné k pokrytí špičkové poptávky po elektřině v jednotlivých týdnech pro jednotlivé země Evropy s výjimkou několika zemí, které vyžadují import elektřiny.
Ovšem v případě extrémních podmínek (druhý sloupec) doprovázených zvýšenou poptávkou po elektřině a potenciálně nižšími dostupnými výrobními kapacitami roste počet zemí vyžadujících dovoz elektřiny pro pokrytí vlastní spotřeby. Ve 2. a 3. lednovém týdnu roku 2018 část spotřeby v Belgii, Finsku, Francii a části Itálie není možné pokrýt ani dostupným importem elektřiny. Červené šipky v mapě znázorňují oblasti ve kterých dochází k přetížení přeshraničních přenosových vedení.
V případě využití strategických rezerv (třetí sloupec) dochází k vyřešení problémů s dodávkami elektřiny a problematické země jsou schopné poptávku po elektřině pokrýt za využití importu elektřiny.
<figure id="attachment_45515" style="width: 1722px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Winter-Outlook-2017-2018-–-Upward-Adequacy.png"><img class="wp-image-45515 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Winter-Outlook-2017-2018-–-Upward-Adequacy.png" alt="" width="1722" height="1396" /></a><figcaption class="wp-caption-text">ENTSO-E výhled pro zimu 2018/2019 &#8211; výrobní přiměřenost. 1. sloupec &#8211; normální podmínky, 2. sloupec &#8211; extrémní podmínky (červené šipky na mapě znázorňují přetížená přeshraniční vedení), 3. sloupec &#8211; extrémní podmínky při využití rezervních kapacit. Zdroj: ENTSO-E 2017/2018 Winter Outlook</figcaption></figure>
<h3>ČR se tradičně nemusí obávat</h3>
Česká republika je zemí s výraznou výrobní nadkapacitou. ČEPS v nadcházejícím zimním období tak neočekává žádné problémy s výrobou ani systémovou přiměřeností.
Čistá výrobní kapacita mírně klesla kvůli vyřazení jednoho bloku hnědouhelné elektrárny Prunéřov 2. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/v-novem-nadkritickem-bloku-elektrarny-ledvice-zacal-dvoulety-zkusebni-provoz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Do provozu však bude uveden nový moderní nadkritický blok v Ledvicích</a>. Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie i nadále stagnuje.
Ve srovnání s minulou zimou očekává ENTSO-E mírně nižší špičkové zatížení. Díky provozu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ceps-vyuzila-v-prvnim-ctvrtleti-nove-regulacni-pst-transformatory-ve-48-dnech/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">transformátorů s posuvem fáze na přeshraničním vedení s Německem</a> je tzv. čistá přenosová kapacita pro přeshraniční přenos elektřiny ve sledovaném období výrazně vyšší a stabilnější.
<h2>Záporná flexibilita výrobních kapacit</h2>
Jak bylo v loňské zimě <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecky-regulator-nemecka-soustava-disponuje-nedostatecnou-zapornou-flexibilitou/">patrné na příkladu Německa</a>, důležitým parametrem výrobních zdrojů v soustavě je také schopnost snížit výrobu v období nízké poptávky po elektřině &#8211; tedy poskytnout zápornou flexibilitu.
Problém nastává v Německu tradičně v období vysoké výroby obnovitelných zdrojů energie a nízké poptávky po elektřině v období vánočních a velikonočních prázdnin. Dodávka elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je dle merit order upřednostňována před zdroji s vyššími marginálními náklady, konvenční elektrárny tak musí reagovat snížením svého výkonu na úroveň aktuální poptávky po elektřině. Ne všechny zdroje jsou však schopny nákladově efektivního snížení svého výkonu, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/zapornych-cen-dennim-trhu-pribylo-jiz-nyni-jsou-castejsi-nez-loni/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ceny elektřiny z tohoto důvodu mnohdy klesají do záporných hodnot</a>.
Z následující grafiky je patrné, že za normálních podmínek (levý sloupec) se s tímto problémem bude v nočních hodinách opět potýkat Německo i další země v Evropě. Nejhorší situace je v částech Itálie, a také v Německu, které nebude schopné v 8-12 týdnu roku 2018 nadbytečnou výrobu exportovat do zahraničí.
Při extrémních podmínkách se situace příliš nezmění a k oběma zmiňovaným zemím se přidá Irsko vlivem noční výroby větrných elektráren. Oproti nedostatku výrobních kapacit je řešení této situace poměrně snadné a omezuje se na omezení výroby obnovitelných zdrojů energie, ty je ovšem při těchto omezeních nezbytné finančně odškodnit za &#8222;nevyrobenou&#8220; elektřinu.
<figure id="attachment_45519" style="width: 795px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Winter-Outlook-2017-2018-–-Downward-Regulation.png"><img class="wp-image-45519 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Winter-Outlook-2017-2018-–-Downward-Regulation-795x1024.png" alt="" width="795" height="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">ENTSO-E výhled pro zimu 2018/2019 &#8211; záporná flexibilita. 1. sloupec &#8211; normální podmínky, 2. sloupec &#8211; extrémní podmínky. Zdroj: ENTSO-E 2017/2018 Winter Outlook</figcaption></figure>

ENTSO-E: Rizika v zabezpečení dodávek elektřiny v Evropě nejsou pro tuto zimu vyloučena

Přiměřenost výrobních kapacit elektřiny zůstane ve většině evropských zemí v roce 2020 i v roce 2025 vysoká, některé středoevropské trhy ovšem mohou čelit potenciálním problémům. <a href="https://consultations.entsoe.eu/system-development/mid-term-adequacy-forecast-2017/supporting_documents/MAF%202017%20report%20for%20consultation.pdf">Tvrdí to zpráva</a> Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) publikovaná 3. října.
Zpráva označila za problémové z hlediska výrobní přiměřenosti zejména ostrovní země (Kypr, Malta, Irsko a Severní Irsko) a okrajové části zkoumaných zemí (např. Albánie, Bulharska, Řecka a Finska). Tyto oblasti se dle modelace v roce 2020 nacházejí nad hranicí spolehlivostního ukazatele LOLE (Loss Of Load Expectation) ve výši 10 hodin za rok.
Kromě toho mohou spolehlivostní rizika dodávky elektřiny nastat i v kontinentální Evropě, ve Francii a Polsku a v Itálii, kde index spolehlivosti LOLE dosahuje přibližně 35 hodin za rok.
V České republice studie v horizontu let 2020 až 2025 nepředpokládá spolehlivostní rizika. Hodnocení výrobní přiměřenosti má v ČR povinnost vypracovávat společnost ČEPS, <a href="https://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Dispecerske_rizeni/Priprava_provozu/generation_adequacy/Documents/Hodnocen%C3%AD%20v%C3%BDrobn%C3%AD%20p%C5%99im%C4%9B%C5%99enosti%202016.pdf">poslední verze byla publikována</a> v srpnu 2016.
<blockquote>
&#8222;Kapacita propojení je dostatečná, a proto v případě jakékoliv náhlého výpadku může Česká republika dovážet potřebné množství elektřiny na pokrytí domácí potřeby. Neočekáváme změnu dostupnosti kapacity přeshraničních propojení nebo jakýchkoli problémů souvisejících s rizikem odstavování elektráren v tomto období,&#8220; uvádí studie ENTSO-E v souvislosti s výrobní přiměřeností v České republice.
</blockquote>
Přiměřenost výrobních kapacit nebo také výrobní přiměřenost, tzv. „Generation Adequacy“, je definována jako schopnost vyrovnávat spotřebu a dodávku se zajištěním flexibility výrobního portfolia reagujícího na náhlé výkonové změny. ENTSO-E přístup je založen na posouzení míry spolehlivosti, analýze chování reziduálního diagramu, vyhodnocení flexibilních kapacit a zahrnutí tržních a klimatických podmínek s dopadem na provoz zdrojů.
Ukazatel spolehlivosti LOLE (Loss Of Load Expectation) udává počet hodin kdy pro dané období (typicky rok) je hodnota zatížení větší než předpokládaná výroba včetně importu. LOLE nezohledňuje, k jak velkému nepokrytí zatížení dochází. Počítá se každá hodina, kdy dojde i k minimálnímu nepokrytí zatížení.
<figure id="attachment_43739" style="width: 1411px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Entso-e_generation-adequacy-methodology.png"><img class="size-full wp-image-43739" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Entso-e_generation-adequacy-methodology.png" alt="" width="1411" height="505" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Výrobní přiměřenost odkazuje na vztah dostupné výrobní kapacity a zatížení. V analýze ENTSO-E jsou nabídka a poptávka tvořeny deterministickou prognózou kombinovanou se stochastickou nejistotou. Deterministická prognóza je v souladu se scénáři provozovatelů přenosových soustav, které jsou vydávány jako samostatný dokument. Stochastická nejistota, způsobená klimatem a rizikem neplánovaných výpadků vedení a zdrojů, je zohledněna simulací za využití metodiky Monte Carlo. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
<h2>Klíčový parametr: Odstavování tepelných elektráren</h2>
Zpráva ENTSO-E uvádí, že klíčovým parametrem ovlivňujícím hodnocení výrobní přiměřenosti je odstavování tepelných elektráren, ať již z ekonomických, nebo politických důvodů. Ačkoliv je dle zprávy uzavíráním tepelných elektráren dotčeno 45 % zemí, díky přeshraničnímu vlivu je tímto jevem ovlivněno 82 % zemí.  Vyřazení těchto výrobních kapacit z trhu by znamenalo snížení celkového instalovaného výkonu v tepelných elektrárnách o 15 % v porovnání se základním scénářem ENTSO-E.
<blockquote>
&#8222;Zvláště ve středoevropských zemích s vysokým počtem starých elektráren existuje významné riziko předčasného uzavírání. Bude proto zásadní sledovat aktivity týkající se uzavírání elektráren v širším evropském měřítku,&#8220; uvádí zpráva ENTSO-E.
</blockquote>
<figure id="attachment_43738" style="width: 1380px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/mothballing_thermal-capacity_EU.png"><img class="size-full wp-image-43738" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/mothballing_thermal-capacity_EU.png" alt="" width="1380" height="693" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Značné množství zemí čelí riziku předčasného uzavírání tepelných elektráren. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Studie označuje Polsko jako zemi, jejíž výrobní kapacity by mohly být nejvíce ovlivněny uzavíráním tepelných elektráren. Polský provozovatel přenosové soustavy, společnost PSE, odhaduje, že do roku 2020 by mohlo dojít k uzavření přibližně 3,4 GW instalovaného výkonu polských tepelných elektráren a do roku 2025 až 6,4 GW.
Hlavním důvodem je povinnost modernizace elektráren pro splnění technické normy podle směrnice EU o průmyslových emisích. Podle ENTSO-E současné nepříznivé tržní podmínky obecně brání této modernizaci.
<blockquote>
&#8222;Kapacitní trh, který je v současné době vyvíjen polskou vládou, je proto rozhodujícím řešením pro zajištění dostatečné úrovně výrobní přiměřenosti,&#8220; tvrdí zpráva ENTSO-E.
</blockquote>
ENTSO-E také uvedla, že ačkoliv Španělsko nemělo v provedené analýze problém s výrobní přiměřeností, stále existují pochybnosti o budoucnosti jeho instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách, neboť ty budou muset být rovněž modernizovány aby splňovaly emisní normy EU.